poster

Dákové

  • rumunský

    Dacii

  • francouzský

    Guerriers, Les

  • slovenský

    Dákovia

Historický / Drama / Válečný

Rumunsko / Francie, 1967, 102 min

  • Traffic
    ***

    Význam režiséra Sergia Nicolaesca jako kdyby předznamenávalo už to, že jako celovečerní debut mu byl svěřen výpravný historický epos o bojích mezi Dáky (starověkými obyvateli území dnešního Rumunska) a imperialistickými Římany. Zajímavé je, že tato rumunsko-francouzská koprodukce se nijak výrazně neobtěžuje s vysvětlováním historických souvislostí – v krátké předtitulkové expozici stačí, že proti sobě stane obrovská římská armáda a obléhaná pevnost Dáků a že je poté v krátkém dialogu ustanoven hlavní konflikt (rozpínavá mocnost vs. malý, utlačovaný, ale bojovný národ). Bitevní pole není jediným místem, kde se oba národy střetávají; důležitou roli v příběhu hrají také kulturní zvyklosti, záležitosti jejich (nepřesného) výkladu a následná nedorozumění. Při sledování rumunské verze, kde jsou francouzští herci předabováni, proto zamrzí, že tato otázka komunikace ve filmu nebyla rozvedena důsledněji. Jako rozpačitý lze hodnotit i závěr, ve kterém snímek odkáže na zmýtizovanou odvahu bojovných Dáků (do kamene vytesaný výjev bitvy), ale je to také poprvé a naposled, co se tohoto tématu dotýká. V jednotlivostech Dákové problémy nemají a víceméně se jim daří napodobovat své západní vzory, celkově však jde o průměrný, z konvencí žánru nevybočující historický film.(19.1.2013)

  • elizabeth_ba
    ****

    Proč jsi vlastně dala čtyři hvězdičky filmu, v němž se ani jednou neobjeví římská želva? (pochybuji totiž, že by bez ní nějakou bitvu vůbec kdy vedli). A vlastně ani nevím, nejspíš proto, že mi Pierre Brice něčím připomněl Roberta Taylora (asi tím, že si oba zahráli, jak římského patricie, tak indiánského náčelníka resp. zvěda unijní armády). Jinak příběhu (je tu nastíněn v obsahu, tak to nebude tak strašlivý spoiler) o sporu mezi voláním krve a odpovědností, výchovou a ctí jsem sice rozuměla, ale jeho ztvárnění bylo takové jakési sterilní, i včetně vztahu k otci či krásné Medě. O decimaci stínáním raději nebudu hovořit, takový Caesar z britského cyklu o starověkém Římě nám ten její průběh zinscenoval mnohem lépe. Ale zřejmě tento krutý způsob nezapadal do celkového uhlazeného obrazu filmu, který byl naprosto vším (přírodou, herci, stavbami, ba dokonce i bitvami) velmi pohledný, čemuž se divím, protože to mohl být další způsob ukázky, jak že strašliví ti Římané byli... Ta Severova oběť šla nakonec taky mimo mě, i ten závěr, stejně jako celý film (snad krom Cotysovy smrti) totiž zcela postrádal emoce.(9.5.2014)

  • misterz
    ***

    Idealizovaná, romantizovaná a hodne prekrútená história obdobia počiatočného stretu rímskych légií cisára Domitiána pod Fuscovým velením a dáckym náčelníkom Decebalom. Už len fakt, že v tom čase sa ešte Decebalus nevolal Decebalus hovorí za všetko. Tak sa začal nazývať Diurpanes až po Fuscovej smrti. Odhliadnuc od historických nezrovnalostí, je tu aj mnoho chýb ohľadom organizácie rímskej a dáckej bojovej taktiky, nevidel som napríklad rímsku korytnačku, bez ktorej si neviem predstaviť dobývanie akejkoľvek pevnosti a ani dácke typické "kosákovité" meče, ktorými prerážali lebku súpera aj s prilbou ako keby to bola len škrupinka od vajíčka. Nedá mi nespomenúť postavu Severusa, ktorého hral Pierre Brice. No, nemôžem si pomôcť, ale aj napriek tomu, že mal oblečené rímske brnenie, sandále a chochol na hlave, okamžite sa mi spájal s postavou Winnetoua, istú dobu trvalo kým som si zvykol. Potom prišiel koniec a opäť tu bol Winnetou, tentoraz konkrétne tretia časť. Tak neviem, celkom sklamanie. Odhliadnuc od chýb sa ale na to príjemne pozeralo, za čo mohla hlavne výborná výprava, je vidno, že Rumuni na ničom nešetrili. 60/100(5.10.2015)

  • Mariin
    ***

    Koncem 60. let to běželo v socialistické televizi, ale už tehdy, jako dítě, mne ten film nijak neoslnil. Je třeba uznat (na svou dobu) nákladnou výpravu, zejména při masových válečných scénách, ale v detailu to pokulhávalo a zejména chyběl spád a "rytmus" (když srovnávám např. s tvorba Haralda Reinla a třeba s jeho Niebelungy z téhož roku) . Hudba dle mého názoru úplně nemožná. Dnes, takřka po 40 letech, jsem se na Dáky ani nedokázal dodívat do konce, ale v 60. a 70. letech jsme byli vděčni i za toto. Rumunům se tehdy zvláště povedly adaptace románů J. F. Coopera a Marka Twaina.(13.1.2011)

  • Lokutus
    **

    Zoufalost nejtěžšího kalibru. Jen jakési demo toho, co Nicolaescu předvedl o nějaký ten rok později v Poslední křížové výpravě. Dákové postrádají výrazný sjednocující prvek a jsou jen čistě ukázkou toho, jaké davové scény si rumuni mohöu dovolit. Historicky s naprostou jistotou mimořádně povrchní a dějiny falšující dílo, které vzbuzuje dnes jen smíchy, výbuchy vzteku a ještě větší nudu.(3.12.2003)

  • - V rámci koprodukce měla francouzská strana právo obsadit některé klíčové role, mezi něž patří postavy římských generálů Severuse (Pierre Brice), Fusca (Georges Marchal) a Medy (Bernard Blier), dcery krále Decebala (Amza Pellea). Pro tyto role byli vybráni Pierre Brice, Bernard Blier a Alida Valli. Ještě před první klapkou došlo k přeobsazení posledních dvou jmenovaných, jejich party převzali Georges Marchal a Marie-José Nat. (AGAMENON)

  • - Představitel hlavní role Amza Pellea trpěl během - ale i po - natočení snímku vleklým onemocněním hlasivek, proto byl režisér Sergiu Nicolaescu nucen nechat jeho part nadabovat. Z tohoto důvodu promlouvá ve filmu hrdinný dácký král Decebal hlasem Emanoila Petruta. Avšak Amza Pellea nebyl jediný rumunský herec, jehož hlas bylo nutno nahradit. Stejný osud potkal i Alexandera Heresca, představitele Cotysa, syna Decebalůva, a Györgyho Kovácse, který si zahrál císaře Domiciána, byť u každého z jiného důvodu. Prvně jmenovaný Herescu nebyl profesionální herec a druhý György Kovács měl silný maďarský přízvuk. (AGAMENON)

  • - Snímkem Dákové debutoval Sergiu Nicolaescu nejen jako režisér, ale i herec. (AGAMENON)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace