Reklama

Reklama

První setkání a velké dobrodružství legendárního indiánského náčelníka a jeho hrdinného přítele Old Shatterhanda... V nekonečných pustinách americké prérie znějí hlasy stavebních dělníků a výbuchy dynamitových náloží. Napříč územím indiánů kmene Apačů má vést dráha „železného oře“. Když Vinnetou, syn náčelníka Apačů se svým přítelem a učitelem Klekí-Petrou přijíždějí do ležení bledých tváří protestovat proti bezohlednému zabírání starých indiánských lovišť, je Klekí-Petra zákeřně zavražděn a Vinnetou zajat… Filmové zpodobnění prvního společného dobrodružství ikonické dvojice Vinnetou a Old Shatterhand vzniklo v roce 1963, rok po Pokladu na Stříbrném jezeře. Právě velký kasovní úspěch prvního snímku, jenž původně vznikal jako samostatný projekt, vnuknul tvůrcům v čele s producentem Horstem Wendlandtem myšlenku vytvořit na základě dobrodružných románů Karla Maye mnohadílnou filmovou sérii. Režie se opět ujal Harald Reinl, jenž se již v předchozích letech etabloval coby zkušený řemeslník kriminálek podle předloh Edgara Wallace a sérií mysteriózních krimi s padouchem dr. Mabusem. Štáb i herecký ansámbl zůstal z větší míry stejný jako v případě Pokladu na Stříbrném jezeře. Hlavním přírůstkem po boku hlavních představitelů Pierra Brice, Lexe Barkera, a ostatně i Ralfa Woltera, jenž ztvárnil populární komickou figurku Sama Hawkense, byla mladá francouzská herečka Marie Versiniová, které role křehké Nšo-či vynesla v srdcích nejen německých diváků nehynoucí slávu. Partu ústředního záporáka Santera se zhostil populární charakterní herec Mario Adorf. Film, jenž se natáčel v letních měsících roku 1963 v exteriérech v Jugoslávii, měl premiéru v prosinci a stal se nejúspěšnějším německým filmem roku 1964. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (506)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Známý český cestovatel, sběratel kaktusů Alberto Frič měl jednou besedu se žáky pražské základní školy a když jim líčil své zážitky z pobytu mezi Indiány, přišlo mu z publika několik dotazů, kterým neporozuměl a připadaly mu absurdní. Jal se napravovat pokřivené představy školních dítek o životě indiánských kmenů, jenže narazil na hradbu opovržení. Byl odhalen jako drzý podvodník, protože každé z těchto dětí mělo už jasnou představu o Indiánech z románů Karla Maye. Ten sice nikdy v Americe ani na Balkáně a v Asii, kam situoval své dobrodružné romány, nebyl (vlastně to není úplně pravda, ke stáru právě na základě kritiky, že všechno napsal bez znalosti reálií, aniž by vystrčil nos z Německa, vycestoval na místa, kde se pohybovali jeho literární hrdinové), ale dokázal naplnit představu nejen školní mládeže o tom, jak má vypadat romantický dobrodružný hrdina a zábavný příběh. Nejde mi ani tak o to, že Mayovy příběhy nemají s realitou indiánských společenství a Divokého západu prakticky nic společného, jako spíš o to, že jsou z mého dnešního pohledu tak naivní, až překračují hranice sebeparodie. Vinnetuovy příběhy, stejně jako knižní sérii Ve stínu pádišáha, jsem přelouskal mezi devátým a dvanáctým rokem a už ve 13 mi přišly tak trochu úsměvné a přešel jsem k takovým kouskům, jako byl Tecumseh od Fritze Steubena nebo Dva divoši od Ernesta Setona. K určitému věku zkrátka a dobře Vinnetou patřil, i když i tady je namístě mluvit o minulém čase, protože pro generaci mých dětí už jsou tihle hrdinové "totálně out". Překvapuje mě ale mimořádně vysoké hodnocení, které je v tomhle případě výsledkem mimořádně silné dávky nostalgie. Tenhle jev je ostatně typický nejen pro Mayovky 60. let. Dospělí si zkrátka vybaví, jak úžasně na ně působily tyhle příběhy v dětském věku, i když silně pochybuju, že by byli ochotni sjíždět série příběhů o Vinnetouovi i dnes. Vzpomínám si, jak jsem asi v 15 letech zhlédl Žuta a přísahal si, že tím s filmovým Mayem účtuji naposledy. Z Vinnetouovek už dnes funguje jen hudební motiv, krása vápencových chorvatských pohoří a vzpomínky na dětství. Celkový dojem: 40 %. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Nie som si úplne istý, ale mám taký pocit, že toto je môj prvý film, ktorý som zhliadol v kine. Bol som malý fagan a otec ma zobral na "Vinnetua". Bol to pre mňa veľký zážitok. Dnes pri jeho hodnotení však nebudem ovplyvnený nostalgiou, takže mu nedám viac ako tri hviezdičky. Príbeh náčelníka Apačou, ktorý spoločne so svojim pokrvým bratom, nemeckým greenhornom Old Shatterhandom, musí pomstiť podlú vraždu a napraviť krivdy páchaného predstaviteľmi chamtivej železničnej spoločnosti. Naivne zromantizovaný pohľad nemeckého spisovateľa Karla Maya na divoký západ a kolonizáciu Ameriky sa mi celkom páči. *** ()

Reklama

cheyene 

všechny recenze uživatele

Znáte ho všichni – Vinnetou, syn náčelníka Apačů Meskalerů. Jeho jméno žilo ve všech ústech, v každé chatě, u každého táborového ohně. ... Apačové byli bělochům přátelsky nakloněni, přesto byl jejich osud zpečetěn, protože vlastnili to, čeho si vetřelci nejvíce vážili – půdu a zlato. . . . Slovo KLASIKA v tomto případě není pouhé klišé...No schválně - kolik generací na tomto vyrostlo? A ještě vyroste? Chyby: A) Když Old Shatterhand v koloně dostavníků pronásledované indiány zapálí dynamit, skáče spolu s kočím na koně uvolněné ze spřežení. Všimněte si, že kočímu uletí klobouk, avšak v následujícím záběru jej má opět na hlavě. B) Když Kiowové střílí šípy po dostavnících, tak si můžeme všimnout, jak se mění poloha levého šípu na zádi vozu, v němž jede Sam Hawkins, Bullock a Old Shatterhand. C) Ve scéně, kdy hovoří Santer s Bancroftem (v Santerové "kanceláři"), má Mr. Bancroft krásně zavázanou kravatu. O chvíli později ji má volně vidící na vestě, přitom se jej Santer ještě ani nedotkl. Teprve později jej chytne "za límec". D) Než lokomotiva narazí do Saloonu, uprchne Santer štolou do vedlejší budovy. Když utíká odsud, má v ruce pušku. O chvíli později se střetne s indiánem a zbraň upustí na zem. Poté, co naskočí na koně, drží pušku opět v ruce. E) Je dost nepravděpodobné, že by dělníci z Great Western stihli za noc přeložit koleje až k Saloonu, stejně tak Santer se svými muži by neměli šanci vykopat tak dlouhou štolu během jedné noci, navíc jen za pomocí krumpáčů a lopat. ()

maxi6 

všechny recenze uživatele

.........Před kinem se vlní dlouhá fronta na lístky. Bohužel ti, co stojí na konci řady se dnes již dovnitř nedostanou. Kino hučí jako v úlu. Nás však bůh osvítil, lístky jsme si koupili v předprodeji u známé. Venku se ještě kšeftuje s lupeny do 1. brázdy za "volant", ale my se už úspěšně a postupně probíjíme ke své sedačcce. Přeskakujeme lidi, kteří mají lístky na stání a polehávají stísněni na zemi v uličce na kraji. Je zde nedýchatelno, dusno a všichni čekají kdy to konečně vše vypukne. Uvaděčka ještě příchozím rozdává pár zbylých pohlednic a plakátů s hlavními představiteli. V tu chvíli se už stmívá, sál se zklidňuje a všichni očekáváme na plátně přicházející filmovou pecku...........je rok 1964...... ()

Allien.9 

všechny recenze uživatele

Kult a zároveň jeden z filmů mého dětství, který neztrácácí kouzlo ani po dvaceti (od svého vzniku dokonce padesáti) letech a desítkách zhlédnutí. Westernový klenot.:-) Velká pětka podle oblíbenosti: "Vinnetou", "Poklad na Stříbrném jezeře", "Vinnetou: Poslední výstřel", "Vinnetou: Rudý gentleman" a "Old Shatterhand". ()

Galerie (73)

Zajímavosti (94)

  • Milivoj Popović-Mavid, představitel Inču-čuny, měl pleš, a tak musel nosit paruku, na čemž se s maskérem domluvil tajně. Jednoho dne se mu ovšem zachytila o strom a všichni viděli jeho holou hlavu. Nikoho to ale nepřekvapilo, protože maskér všechno dávno prozradil. Tato událost také připomíná scénu z původní knihy, v níž se podobná situace stala Samu Hawkensovi (ve filmu Ralf Wolter), což bylo ve snímku také použito. (mar48)
  • Když Apačové přivazují Old Shatterhanda (Lex Barker) k mučednickému kůlu, vychází ze svého stanu náčelník Inču-čuna (Milivoj Popović-Mavid) a pevnost má za zády. Když se pak pomalu zastavuje, natáčí se směrem ke svým lidem, tedy na pravou stranu, ale v dalším záběru (když zvedá ruku), má pevnost opět přímo za zády. (Armin82)
  • Při jakémkoliv boji v tomto filmu lidé po zásahu šípem okamžitě umírají. Okamžitá smrt je ovšem možná třeba po zásahu kulkou do hlavy, ale určitě ne po zásahu šípem do břicha. Případné vykrvácení by určitě trvalo několik minut. (pjotri)

Související novinky

Pierre Brice 1929 - 2015

Pierre Brice 1929 - 2015

06.06.2015

Po těžké nemoci zemřel v pařížské nemocnici herec Pierre Brice. Představitel legendárního Vinnetoua pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval herectví a v počátcích se živil jako zpěvák. Hereckou… (více)

Reklama

Reklama