Režie:
Harald ReinlScénář:
Harald G. PeterssonKamera:
Ernst W. KalinkeHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Pierre Brice, Mario Adorf, Marie Versini, Walter Barnes, Ralf Wolter, Milivoj Popovič-Mavid, Branko Špoljar, Nikša Stefanini, Dunja Rajter (více)VOD (1)
Obsahy(2)
První setkání a velké dobrodružství legendárního indiánského náčelníka a jeho hrdinného přítele Old Shatterhanda... V nekonečných pustinách americké prérie znějí hlasy stavebních dělníků a výbuchy dynamitových náloží. Napříč územím indiánů kmene Apačů má vést dráha „železného oře“. Když Vinnetou, syn náčelníka Apačů se svým přítelem a učitelem Klekí-Petrou přijíždějí do ležení bledých tváří protestovat proti bezohlednému zabírání starých indiánských lovišť, je Klekí-Petra zákeřně zavražděn a Vinnetou zajat… Filmové zpodobnění prvního společného dobrodružství ikonické dvojice Vinnetou a Old Shatterhand vzniklo v roce 1963, rok po Pokladu na Stříbrném jezeře. Právě velký kasovní úspěch prvního snímku, jenž původně vznikal jako samostatný projekt, vnuknul tvůrcům v čele s producentem Horstem Wendlandtem myšlenku vytvořit na základě dobrodružných románů Karla Maye mnohadílnou filmovou sérii. Režie se opět ujal Harald Reinl, jenž se již v předchozích letech etabloval coby zkušený řemeslník kriminálek podle předloh Edgara Wallace a sérií mysteriózních krimi s padouchem dr. Mabusem. Štáb i herecký ansámbl zůstal z větší míry stejný jako v případě Pokladu na Stříbrném jezeře. Hlavním přírůstkem po boku hlavních představitelů Pierra Brice, Lexe Barkera, a ostatně i Ralfa Woltera, jenž ztvárnil populární komickou figurku Sama Hawkense, byla mladá francouzská herečka Marie Versiniová, které role křehké Nšo-či vynesla v srdcích nejen německých diváků nehynoucí slávu. Partu ústředního záporáka Santera se zhostil populární charakterní herec Mario Adorf. Film, jenž se natáčel v letních měsících roku 1963 v exteriérech v Jugoslávii, měl premiéru v prosinci a stal se nejúspěšnějším německým filmem roku 1964. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (97)
- Vinnetouův (Pierre Brice) oděv byl sice inspirován skutečností... ovšem stylem Siouxů, nikoli Apačů. (NIRO)
- Zvláštní, nečestné chování Apačů: Old Shatterhand (Lex Barker) má bojovat s náčelníkem o dosažení břehu. Dohlížející Indiáni pod vedením Vinnetoua (Pierre Brice) by tedy měli dozorovat, nikoliv po něm střílet z luků. Což ovšem činí a „čestný“ Vinnetou klidně přihlíží, jak porušují pravidla boje. (pjotri)
- Při jakémkoliv boji v tomto filmu lidé po zásahu šípem okamžitě umírají. Okamžitá smrt je ovšem možná třeba po zásahu kulkou do hlavy, ale určitě ne po zásahu šípem do břicha. Případné vykrvácení by určitě trvalo několik minut. (pjotri)
- Jeden produkční asistent měl na ostrůvku v řece Krka hlídat rekvizity, jenže štáb na něj úplně zapomněl a vrátil se až za dva dny. Chudák na tom nebyl právě nejlépe, protože pražilo slunce a po stínu, vodě nebo jídle nebyla na ostrůvku ani památka. (mar48)
- Při natáčení úvodní scény, v níž vybuchne vůz se střelným prachem, se zranilo 15 lidí. (mar48)
- Antun Nalis poprosil scénografa Vladimira Tadeje, aby mu ve filmu obstaral roli. Měl tedy být jezdcem na koni, a jelikož byl dříve armádním důstojníkem, zdálo se, že to pro něj nebude žádný problém. Jenže se ukázalo, že po letech už své jezdecké schopnosti ztratil, takže to vypadalo, že ve filmu nakonec nebude. Tadej se ale za něj ale opět přimluvil, a tak si Nalis nakonec zahrál barmana Hickse. (mar48)
- Aby mohla do saloonu v Roswellu (který byl samozřejmě pouze kulisa) narazit lokomotiva, musela být rozšířena jugoslávská státní železniční trať. (mar48)
- Architekt Tihomir Piletić chtěl postavit město Roswell blízko osady Zečevo, kde železnice spojuje města Zadar a Knin. Stavbu mu však obecní úřad zakázal, a tak se obrátil na Sima Dubajiće, který měl v této oblasti velký vliv. Ani ten však obvyklou argumentací neuspěl, a tak položil na stůl pistoli a řekl: „To jsou moji přátelé ze Záhřebu a všechno se jim povolí!“ Stavět se nakonec mohlo ještě téhož dne. (mar48)
- Filmaři si najali literárního kritika a znalce mayovek, aby si přečetl scénář a posoudil jeho věrnost vůči knižní předloze. (mar48)
- Milivoj Popović-Mavid, představitel Inču-čuny, měl pleš, a tak musel nosit paruku, na čemž se s maskérem domluvil tajně. Jednoho dne se mu ovšem zachytila o strom a všichni viděli jeho holou hlavu. Nikoho to ale nepřekvapilo, protože maskér všechno dávno prozradil. Tato událost také připomíná scénu z původní knihy, v níž se podobná situace stala Samu Hawkensovi (ve filmu Ralf Wolter), což bylo ve snímku také použito. (mar48)
- Při stavbě apačského puebla došlo ke dvěma nepříjemnostem. Nejdřív se k dělníkům dostala nekvalitní voda a po jejím vypití téměř všichni dostali silné průjmy. A později se během stavby přihnal vítr a pueblo zbořil. Škody nakonec nahradila pojišťovna. (mar48)
- Tělo zemřelého Klekí-petry (Hrvoje Svob) mělo být pohřbeno v koruně stromu. Štáb neustále hledal vhodný strom, avšak marně. Nakonec byl tedy přivezen z jiného místa, avšak po úzké štěrkové silnici, vedoucí přes horský průsmyk, to nebylo vůbec snadné. Policie tu raději zastavila provoz a transport trval celý den. (cheyene)
- Anglická verze filmu byla oproti původní německé výrazně zkrácena. Především šlo o scény, v nichž Sam Hawkens (Ralf Wolter) napodobuje komika Bennyho Hilla. Scény s fotografem Jeffersonem Tuff-Tuffem (Chris Howland) pak byly pro svou dětinskost vystřiženy kompletně. (rumczeis)
- Vinnetou je sice smyšlená postava, ale jeho předlohou byl skutečný apačský náčelník Cochise, žijící v letech 1805-1874. Stejně jako jeho filmový následovník se přátelil s bělochy a s jedním z nich, s armádním stopařem Tomem Jeffordsem, ho pojilo hluboké přátelství, podobné vztahu Vinnetoua (Pierre Brice) s Old Shatterhandem (Lex Barker). (Olík)
- Komickou vložku měl - po Pokladu na Stříbrném jezeře (1962) - opět obstarat Eddi Arent coby lord Castlepool, ale tentokrát odmítl účast kvůli velkému výskytu štírů v oblasti natáčení. Tato postava tedy byla nahrazena reportérem Tuff-Tuffem v podání Chrise Howlanda. (Hans.)
- Slavná scéna Santerova (Mario Adorf) střílení bizonů pochází ze staršího westernu Poslední lov (1956). Byla použita i ve filmech Vinnetou - Poslední výstřel (1965) a Old Surehand (1965). (Terva)
- Natáčení slavné scény uzavírání pokrevního bratrství připadalo oběma protagonistům velmi legrační a pokaždé, když se měli podívat jeden druhému do očí a vážně říct "bratře," dali se do smíchu. (Terva)
- Pierra Brice (Vinnetou) nahradil v záběrech na koni jugoslávský kaskadér Šimun Jagarineč. (M.B)
- Herci přespávali v hotelech v Zábřehu, kaskadéři a dabléři na place v horách - kvůli koním. (M.B)