Hotel

Do tohohle upršeného počasí a nic moc nálady je to naprosto úžasně vhodný film, který si mě jednoduše dostal. Česká filmografie je skvělá, ale nepřijde mi, že by měla něco, co by jí činilo tak moc "svou" jako je ta severská. Jejich filmy jsou jiné po všech stránkách a někdy mě chytí, někdy. Zrovna Hotell si mě dostal. Nádherný nápad, i když se musím přiznat, že ke konci mě lehce omrzel, ovšem tak jednoduchý nesložitý konec tomu skvěle sedl a byla to poslední třešnička na dortu. Ještě bych snad řekl jaká je škoda, že Švédům Aliciu přetáhli do Hollywoodu. Přeju jí úspěch, ale mám pocit, že k takovýmhle filmům se ona pak už nedostane. Ale snad ji zase dostihne nějaká nabídka z domoviny a nebude hrát jen v nějakých akčních věcech, či co teď chystá. (17.08.2015)

Človek nemôže žiť len po hoteloch, hrať sa na niekoho iného ... aj tak sa vráti do reality, s ktorou sa musí popasovať. Niekedy lepšie, inokedy horšie a niekedy vôbec. Vcítiť sa do pocitov zúčastnených nebolo pre mňa ťažké, ale tú ich kolektívnu terapiu som nejako nepobrala. Tí ľudkovia predsa zostali presne takí, akými boli. Snáď len Eriku niekam posunula ... tak nám to teda naznačil koniec filmu. Film nenudil a Vikander hrala ako bohyňa. (21.10.2017)

Keď som mal tak 15-16, patrili tieto filmy (Narušenie, Princezná a bojovník, Klub samovrahov) k mojim najobľúbenejším. Dnes už to tak nedávam, pretože sa ich zaprvé moc netočí a zadruhé sú stále o tom istom. A už ma vekom šablony trochu omrzeli, dokonca aj tie (ne)príjemné. Vikander skvelá ako vždy. (29.01.2023)

Dneska se všechny páry tváří, jak zatraceně dobře se znají, ale opak je pravdou. Přijde první větší překážka, následují hádky, urážky a odcizení. Tomuhle vztahu skočil do cesty poněkud velký problém spojený s nečekanou komplikací při porodu prvního potomka. Růžový život se obrátí naruby, ji uvrhne do těžké deprese a až na skupinové terapii pozná, co jí v následujících dnech může posunout dál. Dnes velmi obletovaná Alicia Vikander zářila už ve své domovině. Znovu mění polohy, kamera se jí ráda věnuje, je přirozená, proměnlivá. Hraje s velkou otevřeností, čímž si pro sebe krade většinu scén. Poměrně tíživý kus, místy absurdní a hlavně hodně jiný. (03.06.2016)

Po Milované mé druhé filmové setkání s režisérkou Lisou Langseth…a opět s Vikander v hlavní roli. Ta byla znovu bravurní, její přerod z činorodé a společenské ženy na trosku (pod tíhou bolesti, bezmoci, emočního vypětí a hormonů) vyzníval dost autenticky, stejně jako její boj s novým stavem věcí. A o tom tenhle film je, o vzdoru a neschopnosti přijmout realitu, být v ní sama (se) sebou…ale i s ostatními. Zároveň Hotel ukazuje, jak by asi to mohlo vypadat, kdyby se terapeutické cvičení přeneslo do reality. A v tu chvíli začne film nabírat na obrátkách. Nabízí pak řadu opravdu groteskních scén, ať už „poznávání mayské civilizace“, „shánění ženáče“ či třeba hraní matky dospělému člověku. Postavy baví (nejen Vikander je výborná, ty neurotiky věříte všem protagonistům), ale člověk zároveň čeká, kdy se to zvrtne a tyhle „prázdniny“ skončí. A svatba vše korunuje. Jistě, některé věci se zde příliš neřeší (mimo jiné taková otázka financí), o šťastné náhody tu též není nouze…přesto mě film velmi zaujal, a i díky včasnému ukončení hodnotím silnými 4*. (10.11.2019)