LFO

Sci-fi, které se celé odehrává uvnitř jediného obyčejného domu, se nevidí zrovna každý den. Sem tam to vede k nějakému podařenému vizuálnímu fórku, kdy například děj dočasně opustí tento dům, ale kamera ne, ale většinou to působí stejně zajímavě jako váš vlastní 15 let starý obývák. Čas je subjektivní veličina, takže jsem si po prvních dvou hodinách kladl otázku, zda to nemělo trvat jen hodinu a půl, ale chyba lávky, film byl sotva ve dvou třetinách. Asi dvakrát tam bylo v jedné scéně pět postav, to už jsem si skoro připadal jako při velkofilmu. Scéna párty s, ehm, řekněme placenými společnicemi, pak měla smysl ve scénáři, ale z filmu trčí jak návštěva z jiného vesmíru. Jednou z hlavních postav je i rádio, které zřejmě nehraje hudbu, ale vysílá jen zprávy, které souvisejí s dějem filmu. Ale za radikální závěr přimhouřím oko a zvyšuji na 50%. (08.10.2014)

„Seš jako zombie. Už jenom druzí za tebe udělaj rozhodnutí.“ Mohla to být vtipná komedie o muži se zázračným vynálezem schopným ovlivňovat lidi, kdyby režisér a scenárista v jedné osobě nebyl ledový suchar a nevěnoval tuto vlastnost ještě i hlavnímu (ne)hrdinovi. V opačném případě to mohlo být i zajímavé psychologické drama či thriller s působivým morálním dilematem nad využitím nebezpečného vynálezu a manipulací s lidmi, kdyby se to tímto směrem ubíralo naplno po většinu času. Jenomže se neubírá a není... Většina toho zajímavého v první polovině (brýlatý odtažitý muž propádávající nebezpečné práci se zvukovými přístroji, rýsující se morální dilema během odposlechu + vytváření znepokojivého napětí častým šumem zvukových vln a podivných signálů) hodně neobratně vykrádá Coppolův Rozhovor (1974) a ač LFO pak naštěstí vyústí zcela odlišným směrem, ničím dalším mě to nedokázalo zaujmout. Asi nejvíc mě na tom štvala ta rádoby umělecká kamera, která vytváří (většinou statické) záběry tak, že vidíme u hlavní postavy půlku těla bez hlavy. Vůbec tou formou s pomalým tempem a nekonvenčně naaranžovanými záběry se LFO tváří na první pohled jako něco hlubokého a silně artového, ale dohromady nepřichází se žádnou hutnou myšlenkou a nakonec tu v ději často jde jen o kraviny typu kdo si s kým pod vlivem ovladače zašuká nebo jak se pan Robert v doprovodu sousedů u mixážního pultu zahrá v bytě na rockovou hvězdu. Přičemž ani to hudební číslo, které asi mělo vyznít vtipně, v tom pseudoartově ledovém podání vůbec nefunguje a vyznívá spíše trapně a mimo místu. Sci-fi ze Švédska, resp. obecně ze severských končin jsem moc neviděl a nebýť občas zajímavé atmosféry, se kterou to ale stejně nikam pořádně nevygraduje, asi bych nedokázal dát ani ty slabé 2 hvězdičky. Tohle se za mě moc nepovedlo. [35%] (15.10.2021)

Divím se sám sobě, že jsem Tubléna po jednom filmu, který pro mě byl na hranici odpadu (ZOO), neodepsal - jenže LFO mě přitahovalo snad úplně vším a ten film jsem prostě chtěl vidět za každou cenu, i kdyby to už tentokrát na odpad bylo. Naštěstí nebylo, dopadlo to mnohem líp, ale opět se mi potvrdilo, že Tublén prostě není dobrý režisér. Tady přišel s dost dobrým nápadem, který ale poměrně dost pokazil tím, že si neujasnil jak ho chce vést. Chvílemi to chce být strašně vážné, ale pak to zase v některých scénách vyloženě sklouzne do komedie. A dohromady to prostě nejde ani náhodou, ať už jednotlivé scény fungují či nikoliv - a že se tam ty funkční dají najít z jedné i druhé strany, ačkoli těch nefunkčních je kvůli celkové nefunkčnosti o něco víc. První půlka mi vlastně docela sedla, a to především kvůli dost povedené, atmosférické hudbě, protože hlavně kvůli ní (a pak ještě docela zajímavému vedení příběhu, zpočátku) si to drželo moji pozornost. Jenže v té druhé půlce už se vše jen zbytečně natahuje a vzhledem k tomu, že Robertův objev je skutečně velký a dalo by se s ním dělat hodně, je až s podivem, že ho tak dlouho bez uvědomění si větších možností jen hloupě testuje na svých "pokusných krysách". Až po nějaké hodině dvacet mu konečně dojde, jakou moc vlastně teď má v rukou začne toho pomalu využívat, aby se celý film posunul přesně tam, k čemu nejjasněji směřoval. Normálně bych za to už nadával, že ten film vlastně předvedl jen tak málo (což by se dalo víceméně odpustit u komedie, ale ne u ničeho vážného), ale po dost dlouhé době jsem u nějakého takového filmu byl rád, že se po dlouhém chození odnikud nikam aspoň dobelhal k tomu nejzákladnějšímu, co jeho námět nabízel. Závěrečné poselství a la Lajka mě teda svojí naivitou vytočilo, ale co už. Špatné to není, samotný nápad to má dobrý, hudba byla většinu času dobrá, místy to má slušnou atmosféru a aspoň dvakrát jsem se lehce zasmál (ale rozhodně ne u té kapely, to mi přišlo spíš trapné a naprosto se nehodící do situace ve které to zrovna bylo) + fakt hodně se mi líbí plakát, ale to je bohužel tak všechno. Mít to mnohem lepší kameru a ne tuhle pseudouměleckou, která mě spíš vytáčela, tak bych byl spokojenější. Navíc si to krapet hraje na víc, než ve skutečnosti je, ale i přes pár pseudouměleckých prvků je na tom dost znát banalita scénáře a neschopnost tomu vštípit, kromě závěrečné pointy, nějaké další myšlenky. Ale nelituji že jsem to viděl. Slabé 3* (16.10.2021)

alternativní přístup, jak natočit efektní sci-fi za málo peněz, se cení. teda ne že by to byl bůhví jaký nářez, ale ve filmu jsou použity relativně netradiční postupy vyprávění a člověk musí chvilku přemýšlet, co je skutečnost a co se odehrává možná v hlavě hlavního hrdiny, nebo bůhví kde ještě jinde. přiznám se, že si ještě teď nejsem jistý. to vše je doplněno futuristickým soundtrackem. bohužel hrdina samotný mi přišel protivný svým chováním, které často postrádalo logiku, obzvláště ve spojení se svým zvláštním vědeckým objevem. možnost ovládat mysli jiných lidí využívá nejprve k uspokojení vlastních potřeb, až posléze se dostává ke snaze napravit problémy, které sám natropil, ačkoliv mu to příliš nejde. konec byl nakonec ze všeho nejlepší a přinesl vtipnou pointu, která zachránila můj dojem z filmu. | SEVERSKÝ FILMOVÝ PODZIM 2014 (02.10.2014)

Severský filmový podzim 2014 / Zahajovací film - Zajímavě natočené, film vlastně o ničem až trochu nuda, ucházející byla konečná pointa. (16.10.2014)