Pyramida boha slunce

Sotva zacal film tak jsem si myslel ze jsem si pustil nejaky film s duem Hill-Spencer protoze ta hudba tam absolutne nesedela. Pozdeji uz byla lepsi ale porad hudba hrala celkem hlasite a to i kdyz se mluvilo. Strihy mezi scenama to bylo neco otresneho. Na jedne scene svitilo slunce, strih a byla tma, a pak zase slunce. Ale nejvice me rozesmala padajici hvezda :D. Jinak to nebylo spatne dal bych klidne i za 3 ale abych mel klidne svedomi oproti jinym Mayovkam tak musim jit nize. (12.07.2011)

Stejná blbost, jak úvodní díl Poklad Aztéků a taky uplně stejně pitomy, se stejnejma chybama a typama, amatérskejma bitkama a přestřelkama, silně oddělenejma klaďasema a záporákama. Ty přestřelky jsou kolikrát tak trapny, že mi připominaj, jak když jsme si jako maly děcka hráli a střileli po sobě klackama. Holt v té době se nekrvácelo a nic. A to nemluvim o dalších trapnostech, jako je namalovany pozadí, vyhaslá sopka (což bylo několik ohýnků a kouře) atd. Záchrana je fakt jedině to, že se člověk těm trapárnám spíš směje, než aby ho to uplně zabilo... Půlku filma už jsem jenom čekal, kdy se konečně ta pyramida celá zřítí nebo jeskyňa s pokladem zasype... Karl May by se divil, kolik jeho příběhů se odehrávalo v Jugoslávii, chch... Za ten první díl jsem s hodně přivřenejma očima hvězdičku dal, ale ve spojení s tímhle to už nejde, takže odpad. (23.09.2014)

Pokračování cesty Dr.Sternaua za pokladem Aztéků,které se točilo současně s prvním filmem.Je o trochu slabší,o hodně méně se drží předlohy a výprava,pokud nebyla přímo odfláknutá,tak byla amatérská,protože divák pozná okamžitě každou papundeklovou kulisu,která se objeví.Takže je vše třeba brát pohádkově a na efekty moc nekoukat,jsou spíše na tehdejší televizní úrovni.Je to škoda,protože právě vizuální stránka mohla filmu hodně pomoci.Takhle vše zachraňují herci a to jak klaďasové,tak záporáci.A celkem se jim to daří.Je tu i slušná porce akce,i když místy trochu moc pohádkově naivní,ale celkem slušně zvládnutá.Celkově to nedosahuje kvalit zlaté čtyřky,ale za vidění to stojí.Je to u mě hned za filmy z Orientu.Dávám 55%,neb Gérard Barray si je zaslouží jako správný zkažený šlechtic,stejně jako vždy vtipný Ralf Wolter a vždy elegantní Lex Barker. (13.09.2011)

Dost mi uniká, proč je pod tímto filmem podepsán Robert Siodmak. Poznat to nikde není. Po začátku, který sumarizuje předchozí díl stylem cimrmanologického shrnutí proslulé operety Proso, jsme in medias res. Once upon in time in Mexico... Udatný německý doktor se chová jak idiot, aztécká princezna se chová jak idiot, ba i ten zavilý Verdoja rozumu zrovna nepobral. Co nezmrvil scénář, to dorazí režie a produkce svými svéráznými představami. Indiáni v Mexiku po 400 letech kolonizace vypadají jak jejich bratranci z amerických plání. K tomu přidejme zvláštní střih. Zde bych zvláště zdůraznil násilný přechod přes řeku. Některé záběry nevypadají špatně (např. ten přes hranu vodopádu), ale uprostřed krvavé bitvy se odehraje podivnost. Jeden mrtvý padá do vody, proud jej strhává přes vodopád. Tělo letí dolů. Střih. Z vodopádu vyjde indiánská postava, zavile se rozhlédne a popojde po skále. Střih. Kdo to byl? Co tam dělal? K čemu to bylo? Podobných zvláštností je plno. U mě slabé dvě. (27.09.2010)

Karl May se opakuje a Robert Siodmak není tak vybaven jej převést do filmové podoby jako Harald Reinl. Bez jugoslávské křídy, zato s papundeklovými pyramidami. Když chybí polovina charismatu, Pierre Brice, těžko se s materiálem, který May zanechal pracuje. Konec je jak z Pokladu na stříbrném jezeže, ale Herbert Lom byl zajímavější záporák. Přestřelky, přepady i koňské honičky jsou všechny stejné a chybí scény vášnivých vyznání přátelství mezi rudou a bledou tváří (není to nakonec queer?), indiánské rituály - pokrevní bratrství, souboje u kůlu, skalpování či jízda na proděravěné kánoi. Množství stran Francouzi, dobráci, peóni, Čičimékové, Aztékové vede k překombinovanému ději, pod nímž ubohých 95 minut praská ve švech. Prostředí a rekvizity jsou ještě méně přesvědčivé než ztvárnění Indiánů z plánů a těch pár záběrů ze skutečných mexických lokací, na nichž se ovšem s herci zjevně nenatáčelo, iluzi Mexika přesvědčivě nevykouzlí. Nehledě na to, že Monte Albán je město Zapotéků, Chichen Itzá Mayů a Teotihuacán po něm pojmenované civilizace. Nic aztéckého. To už ovšem netřeba brát jako výtku - je dost jiných. Ta hlavní opět zní: "Knédlwesterny jsou všechny téměř stejné, vždy stejná směs exotické romantiky, ušlechtilého divošství a šablonovitých postav." (23.09.2014)