My Mad Fat Diary

svým způsobem je to takový dost depresivní seriálek, který umí být zároveň zábavný :-) Hudba devadesátek tam je parádní, včetně veškerých módních výstřelků, takže se na to dobře kouká :-) a i když je to "Teen" seriál, který jsem stáhla jen proto, že jsem chtěla na volné chvíle nějaký oddych seriál, tak přiznám, že mě bavil víc než jsem očekávala. Hodnoceno po druhé sérii a doufám, že bude další :-) asi bych mohla dodat "NIC PRO CHLAPY" (15.01.2015)

My Mad Fat Diary mě osobně neskutečným způsobem zasáhlo, a to tak, že by to tak nejspíš bylo, i kdyby příběh postrádal neokoukané ale stejně (a ne-li víc) schopné herce, skvělou hudbu či deníkovou sem-tam animovanou stylizaci. Tahle (zatím) minisérie prostě má něco do sebe a nemusí nutně mířit na obézní část populace, aby zapůsobila - toť můj názor. (21.04.2013)

Milý miniseriál, který mě přijemně překvapil. Sice má své slabší momenty, ale většinu času jsem se dobře bavila. Nevím proč, ale seriál mi lehce připoměl mé oblíbené Skins, sice nemají tyto dva britské výtvory moc společného, ale oba řeší takové ty obyčejně neobyčejné strasti a radosti ze života mladých lidí. Jinak mi trochu vadilo to množství absurdních momentů a skutečností...to trochu ubírá celé dramatičnosti a autentičnosti seriálu, který by nebýt těhle momentů mohl být ještě lepší. Herci se podle mě povedli vybrat skvěle a soundtrack je taky celkem povedený. Pokud bude další serie, tak se na ní určitě podívám. Silnější tři hvězdičky. (22.04.2013)

První série je nepřekonatelná. Naprosto úžasný vtípky a situace, ve kterých se vidí nejedna puberťačka. Bože, takhle jsem se dlouho nezasmála. Jen je škoda, že v tomhle duchu koukání po klucích a akcích s partou to nezůstalo. Místo toho se nám to zvrhne do školy, samých nezajímavých a někdy až moc přehrávaných problémů. Často jsem chtěla dát Rae pěstí a říct jí, jak se to sakra chová. Někdy ty výkyvy byly prostě nesnesitelný. Poslední díly už radši ani nekomentuju, tam to byly pořád jen samý slzy a já se začínala těšit, až to nějak skončí. I přesto když si vzpomenu na to kouzlo prvních dílů musím dát aspoň čtyři hvězdy. (01.07.2016)

Pokud milujete devadesátky, hudbu, britskou angličtinu a máte rádi když se smíchá souhrn tragických událostí s humorem, tak je tenhle seriál přesně pro vás. Rachel Earl, přezdívaná Rae, se snaží vrátit zpět do normálního života a přitom dělá chyby, je nejistá, v některých chvílích i trochu bláznivá živá duše. Divák si tak uvědomí, že tato dívka je mnohem víc, než jen její nemoc, ta je totiž jen jednou částí jejího života. Rae se tak neustále zmítá mezi bezpečím uvnitř psychiatrické léčebny a krutým světem venku. Na tento seriál jsem narazila poprvé v roce 2014, uplně náhodou a dostala jsem víc, než jsem očekávala. Je to milé, originální a místama i hloupoučké, ale tak s tím se musí počítat vždycky. Nechybí zde ani černý humor a ani sarkasmus. Líbí se mi, že tento seriál dokáže být vtipný, aniž by se nějak snažil zesměšnit ne moc atraktivní a obézní Rae, nebo dokonce její psychickou nemoc. To samé naopak, dokáže to být smutné, ale zase ne tak, že byste Rae kvůli její nemoci litovali. Má to velice originální a neotřelý nádech, takže se rozhodně nebudete nudit. Nikde se nikdo nesnaží tlačit na pilu, a průběh děje je vždycky odlehčen humorem, sarkasmem nebo sexuálníma narážkama. Vyprávěním ve formě deníkových zápisů tak divák získává náhled na myšlenky Rae, její tajné sexuální fantazie a nejistotu v nově nalezeném přátelství. Seriál tak otevírá i závažnější témata jako jsou psychická porucha, poruchy příjmu potravy, homosexualita, těhotenství atd, která jsou uchopena velmi reálně. Navíc 90. léta tomu dodávají super atmosféru, ať už oblečením nebo soundtrackem. Tento seriál si mě získal svojí upřímností a otevřeností. "When life is shit, turn to music. When life is scrape it off the walls shit, turn to Steven Patrick Morrissey." (15.05.2017)