Dolls
Režie:
Stuart GordonScénář:
Ed NahaKamera:
Mac AhlbergHudba:
Fuzzbee MorseHrají:
Ian Patrick Williams, Carolyn Purdy-Gordon, Carrie Lorraine, Guy Rolfe, Hilary Mason, Stephen Lee, Cassie Stuart, Bunty BaileyObsahy(2)
Na dnes již žánrovou klasiku Re-Animátora navázal v roce 1987 uznávaný hororový režisér Stuart Gordon snímkem, po jehož zhlédnutí se navždy budete všem hračkářstvím vyhýbat velkým obloukem a šklebivá Chuckie vám přijde jako ten nejnevinnější tvor na světě. Hlavní hrdinkou hrůzných Panenek je mladá dívka Judy, která musí trávit prázdniny se svým tupým a vulgárním otcem Davidem a nesnášenlivou nevlastní matkou Rosemary. A právě tato nesourodá trojice je během temné a bouřlivé noci nucena zastavit na odlehlé silnici, opustit porouchané auto a hledat místo, kde by bylo možné přespat a zavolat si pro pomoc. V jejich hledáčku nakonec spočine stará vila, obývaná postaršími přívětivými manželi Hartwickeovými, kteří neváhají nabídnout záchrannou ruku. Jenže to, že je v domě výrobce panenek a jeho choti útulno, zdaleka neznamená, že je tu také bezpečno. Obyvatelstvo rezidence je totiž mnohem početnější, než by se mohlo zdát. A rozhodně má daleko k přátelskosti. Již brzy hračky oživnou a budou chtít jediné. Zabíjet. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (74)
Ohromná škoda klišovitého žánrového půdorysu, a především pak nesmyslné, rádoby mysteriózní pointy a bezradného závěru, protože tady byl potenciál na mrazivého hororového předchůdce "Toy Story 3". Když ponecháme hypotetické možnosti stranou, je na "Panenkách" až příliš poznat, že Gordonovi šlo vždy v prvé řadě o mechanické efekty, přičemž v jakém kontextu je předvádí, bylo pak v zásadě podružné. Současně se ale ve filmu díky scénáři Eda Nahy objevuje dost nosných motivů o vztahu dětí a dospělých k hračkám, ale i o dospívání samotném. Jenže spíš než na jejich rozvádění staví "Panenky" na variování klasického hororového půdorysu (priceovské filmy s přízračnými domy a vyšinutými hostiteli) a budování přímočaře zábavné žánrové hříčky. Výsledek pak svou dramaturgickou výstavbou a ostatně i skromnou stopáží působí jako průměrnější příspěvek do "The Twilight Zone" či "Tales from the Crypt". ()
Bavil jsem se, to zcela jistě, ale nemůžu se ubránit mírnému zklamání. Asi nikdy mě nepřestane udivovat ta osmdesátková záliba v totálně přestřelených, od reality odtržených postavách. V Panenkách není normální de facto vůbec nikdo (podpantoflák, zlá macecha, chytrá fantazírující holčička, přerostlý puberťák, první punkerka, druhá punkerka, kouzelná babička a dědeček, vražedné panenky ... to je ale skvadra) a mě to docela dost ruší a otravuje, abych pravdu řekl. Pár takových postav zkousnu, ale nesmí to být celé osazenstvo filmu proboha. Tímto film zcela rezignuje na vyvolání hororové atmosféry a strachu, není pak jiná možnost, než zkoušet pobavit. Neříkám, že to nefunguje, ale já se radši bavím u čistokrevných komedií. 65% PS: A s takovýmto závěrem se běž, Gordone, vycpat. ()
Gordonův výlet do takřka výsadního hájemství Bandovic klanu nedopadl vůbec špatně. Krátkou stopáží i atmosférou působí Dolls jako kvalitní díl Tales, v rámci povídkového filmu by jim to určitě slušelo nejvíc. Kvalit Yuzno/Gordonovských "velkých" filmů Dolls sice nedosahují, ale zaručuju, že se budete bavit královsky. Loutky a panenky prostě zklamou málokdy. ()
Pokud vás nepřesvědčili o své "nevinnosti" zrzavý klouček Chucky a démonem posedlá Dolly, třeba to dokážou tyhle hravé Panenky. Příjemná oddychovka od Stuarta Gordona se nese v té nejlepší tradici druhé poloviny osmdesátek, kdy se do hororového žánru vkradli malí caparti a všudypřítomný humor. Oproti Re-animátoru se tu krví trošku šetří, ale kompenzuje nám to docela strašidelnou atmosférou domu, který má víc očí, než kdejaký pražský důchoďák. Loutky jsou po většinu času jako živé a při zabíjení jim nechybí fantazie. Pro mě rozhodně lepší kousek, než první díl ze slavnější loutkářské série Puppet Master. ()
Začne to jako lehce infantilní komedie plná amatérských hereckých výkonů, co si svou strašidelností nezadá s epizodou Kouzelné školky a v tomto duchu se de facto pokračuje až do konce s rodičovským ponaučením. Ale abych jen nehanil, když přijde na řadu vražedné rejdění hraček, mají některé scény svou obskurností něco do sebe (za všechny popravčí četa). Vsadím se, že sídlo Hartwickeových slouží Chuckiemu jako Night Club. Kapavka mu nehrozí, maximálně se dole natrhne o porcelánový střep.. ()
Dlouhá léta předtím, než James Wan přivedl na svět své děsivé, démonické loutky, natočil Stuart Gordon tuto hororově-zábavnou naháněčku po starém baráku plném vraždících panenek. Líbilo se mi, že panenky nevraždily jen tak bez důvodu, ale měly smysl pro spravedlnost. Každému, co si zaslouží. Jako upomínka na staré časy působí speciální efekty samotných panenek. To bylo moc hezké:) Párkrát jsem si během sledování vzpomněla na Toy Story. A myslím, že s Chuckym by se Dolls vůbec nijak nemazlily. Ten je totiž až příliš zlý a brutální. A určitě nemá duši dítěte:) ()
Taká “blbôstka”, ktorá už ale v dnešnej dobe na riť neposadí :) ()
Pravdu mají ti, kteří tvrdí, že by tyto panenky daly v přímém kontaktu Chuckymu pořádně na zadek. Stuart Gordon umí tyto horory, které se opravdu nedají brát vážně pojmout jako málokdo, výsledkem je sice film, u kterého divák není po celou dobu zalezlý někde v koutě pod dekou, ale zato chytřejší jednohubka. 60% ()
V DETSKEJ HRE majú čo robiť s jedným Chuckym, tu musia postavi čeliť desiatkam až stovkám ozbrojených a zlomyseľných bábok. Dobrá atmosféra, dostatok krvi a ani efekty nie sú (na taký nízky rozpočet) najhoršie. Pripadalo mi, že postavy sa v najvypätejšom momente správali mierne prehnane (označenie za pedofila), ale to je len malá vada na kráse. Od Gordona si asi zoženiem všetko, lebo zatiaľ ma nesklamal. ()
,,Bojíš se tmy?" ,,Ne, ale toho, co je v ní..." Velmi příjemné překvapení, i když spojení Gordon-Yuzna nese šťavnaté ovoce, takže očekávání dobrého filmu bylo na místě. Dům jak vystřižený z gotického horroru, výborná výtvarná kamera - zejména v interiérech tajuplného domu - a temná hudba ( Fuzbee Morse) vytvářejí správnou atmosféru. Staroušci jakoby vypadli z Americké gotiky, byť jsou milí a laskaví. Hlavní postavy jsou vesměs výstřední a něčím zvláštní figurky. Už při prvním spatření stopařek zaujme věrná kopie Madony, i když obě dívky jsou punkerky. Přerostlý medvídek v úvodu pozbyde roztomilosti a zuřivě trhá, oživlé hračky (jejich tajemství odhalí závěr filmu) pak s chutí masakrují hlavní postavy. Detailní záběry na řezání rukou a nohou působí neobvykle mrazivě. Povedenější než Mistr loutkář i Chucky. ,,Hračky jsou věrné!" ()
Štýlové béčko so skvelou atmosférou, vynikajúco nadizajnovými bábkami, bohovským ústredným diabolským duom, ktoré akoby vypadlo z obrazu American Gothic a v neposlednom rade s kratučkou minutážou s minimom vaty, kde show začína v podstate od začiatku. ()
Takový spíš rodinný horor. Příběh je celý ve stylu pohádky, kde zlo je potrestáno (i když ne až tak velké zlo, zato je potrestáno velice brutálně), a i když to určitě horor je, tak to je i díky panenkám a starému manželskému páru, který se o ně stará, milé a má to své kouzlo. Jen několik scén je brutálních. Mělo jich být původně mnohem víc, ale bohužel se nakonec rozhodlo, že film bude mít spíš právě toto pohádkovější vyznění. Celkově pohodová záležitost. (7/10) ()
Nejsem si jistý, jestli to pan režisér a celý štáb myslel vážně, ale budiž.. 3/10 = 30% ()
Přemýšleli jste někdy o tom, proč nemáme Kena podle Teda Bundyho, nebo Barbie Bathoryovou? Yuzna s Gordonem asi ano. Takže nám naservírovali příběh z baráku, kam si hajzlík Chuckie jezdí oddáchnout mezi jednotlivými díly Dětské hry. Pokud nejste děcko, nebo lehce zaostalý dospělý, nelze nocleh v tomto zařízení doporučit. ()
Příjemné překvapení. Řekl bych téměř " rodinná " podívaná. Ralph a hlavně malá Judy mě fakt bavili. A hlavně má tenhle povedenej kousek sympatickou stopáž u které není šance pro nudu. Doporučuju. ()
"Cupy dupy nocí temnou, zapal svíčku a pojď se mnou." Je to takové starosvětsky... hravé. Já vím, tohle slovo děsně nadužívám, ale tady sedí, jak panenčina prdýlka na nočníčku. Potěšila i inovativní a dosud neznámá úchylka, mnou pojmenovaná sadollismus, neboli mučení hraček. Nebojte, žádné pálení Annabelle dole pod sukýnkou (tahle zvrhlost prý bude až ve dvojce :-)). Ve vile U dvou staroušků, v zatuchlém sídle protkaném sítí chodeb, se ozývá noc co noc tichý cupot mnoha tlapiček... a nejsou to myšky nebo číhající kočka, to jsou na lovu marionety, cínoví vojáčci, šašci i jiní dravci. Kdo a proč vlastně všechny ty paňáry se zlobou svraštělými ksichtíky stvořil? A mají duši? Samozřejmě, že mají a jakou černou! Vysvětlení mě potěšilo a vedlo k udělení čtvrté oční bulvy. Varování! Kdo bude zlobit, krást mi hračky, hrát si v komoře s mou nejmilejší princezničkou na doktora a šlapat mi po bábovičkách tím, že Dolls udělí méně jak tři hvězdy, z toho za trest udělám tu nejošklivější panenku na světě! A postavím ho do kouta! ()
Lidem, které namám rád (a že jich je), asi začnu dávat panenky... ()
Snímky, v ktorých sa obľúbení hrdinovia detského sveta prezentujú ako hlavní iniciátori zla a násilia, nikdy nepatrili medzi hlavnú paletu môjho záujmu, rovnako ani filmy spolupracujúcej dvojice Gordon – Yuzna, ktorý sa tentokrát postaral o produkciu, ma neprivádzajú do eufórie. Dolls môžeme považovať za predchodcu známejšej série Puppet Master, herec Guy Rolfe, hrajúci výrobcu bábok, si v niekoľkých častiach tejto série zahral obdobnú postavu Andreho Toulona. Zábava v štýle režisérovho debutu, uleteného a správne krvavého Re-Animátora sa nekoná a tak vzbudzujú Dolls rovnako rozporuplné pocity ako prvý diel Puppet Mastera. ()
Já myslím, že by se spíše mohlo hovořit o žánru horor / komedie. A kupodivu k roku natočení (1987), nemyslím si, že by v tom nebyl úmysl. Tvůrci chtěli očividně do tohoto snímku vložit i lehce zábavnou rovinu, což se jim podařilo. Ústřední "vražedná" dvojice důchodců je výborně vybraná, ostatně jakožto i zbytek obsazení, v čele s okatou Carrie Lorraine. Animace panenek a hraček jsou povedené, teď už zbývá si s nimi jen hrát.. :) ()
Laskavý horor, trochu oxymóron, ale na Panenky to přes veškerou hrůzostrašnost sedí. Vzhledem k roztomilosti hlavní dětské hrdinky by bylo překvapením, kdyby byla odepsána podobně jako všichni ti zmetci, kteří si to tu patřičně vyžerou. Atmosféra je tu však díky prostředí starobylého domu i "strange" panenkáři a jeho ženě, od nichž jsem stále čekal výbuch šílenství, mnohem hororovější než třeba ve srovnatelném Mistru loutkáři a je nutno říct, že hračky tu tentokrát jsou opravdu děsivé a svým obětem se věnují s velkým zaujetím. S kultovním Chuckym bych ale osobně nesrovnával. Čtyři mrknutí plastových víček. ()