Režie:
Alexander PayneScénář:
Bob NelsonKamera:
Phedon PapamichaelHudba:
Mark OrtonHrají:
Bruce Dern, Will Forte, June Squibb, Bob Odenkirk, Stacy Keach, Mary Louise Wilson, Devin Ratray, Rance Howard, Missy Doty, Bob Nelson, Tim DriscollVOD (1)
Obsahy(2)
Bruce Dern jako umíněný senior, který věří, že vyhrál milion dolarů. Americký režisér Alexander Payne se prosadil oceňovanými nezávislými tituly Občanka Ruth (1996) a Kdo z koho (1999), ale uplatnil se i v Hollywoodu pozoruhodným příběhem ovdovělého důchodce O Schmidtovi (2002) s nezvykle uměřeným výkonem Jacka Nicholsona. Hrdinou jeho filmu Nebraska (2013) je také senior, i když trochu jiného ražení. Woody Grant (ve vynikajícím podání Bruce Derna) má na rozdíl od Schmidta pevné rodinné zázemí, ale viditelně chátrá, jak tělesně, tak i duševně. Reklamní leták na odběr jakýchsi časopisů považuje za výherní tiket a jako umíněné dítě se chce vydat z Montany do Nebrasky za jeho proplacením. Mladší z Woodyho synů se stává jeho průvodcem na cestě, která je zavede mj. k dávno neviděným příbuzným. Snímek byl záměrně natočen na černobílý materiál, zdůrazňující bezútěšnou strohost zimní krajiny amerického středozápadu. Payne několikrát přiznal velký vliv, který měla na jeho dílo tvorba Miloše Formana. A Nebraska je v tomto ohledu přímo učebnicovým příkladem. Payneovo hořce humorné nahlížení na rodinné vztahy i na život samotný zjevně souzní s Formanovou tvůrčí filozofií. Snímek posbíral řadu ocenění, z nichž je patrně nejvýznamnější herecká cena pro Bruce Derna z prestižního festivalu v Cannes. Ze šesti nominací na Oscara (nejlepší film, režie, scénář, kamera a herci Bruce Dern a June Squibbová) Nebraska bohužel žádnou sošku nevytěžila. (Česká televize)
(více)Videa (16)
Recenze (227)
Původně měl tenhle snímek být jediný z mého Oscarového listu, který vynechám, protože tyhle filmy tohoto typu jsou nominované vždycky, a mě se nikdy nelíbí. Když mi ale zbyl ještě týden do přenosu, tak jsem si řekla, že to něják přetrpím. A měla jsem pravdu, opravdu se mi to nějak extrémně nelíbilo. Takovéhle filmy mě opravdu normálně nezajímají. Abych však dala i nějáké to plus, tak tam byli některé vtipné scény. 3* ()
Lidé jako Payne fungují jako doklad naprosté vyprázdněnosti indie škatulky. Dnešní americký nezávislý film je rodinná tuctovka, kterou jsme už stokrát viděli, a otravuje nás přinejmejším od Little Miss Sunshine. Že jsme umělci a ne Hollywood, se pozná třeba podle toho, že je to černobílé, nebo že stará bába ukáže na hřbitově frndu, ale v jádru je to prostě banální smířlivá člověčinka, jejíž nominace na Oscary o ničem nevypovídají, ale účast v Cannes už tak nevinná není. To opravdu i festivaly, které si mohou dovolit být výlučné, musí promítat divácké kýče? A tak to musej dál táhnout matadoři jako Coeni nebo Jarmusch, kterejm zatím stále invence a nápady nechybí. ()
Já být Woodym a měl bych za manželku Kate, tak se odstěhuji kamkoliv jinam a ještě daleko dřív než by začala rodina uvažovat, že mě někam umístí. Nebraska má duši a hloubku, která na vás tryská s každým momentem a situací, kterých se na této zvláštní road movie vyskytuje hezká řádka. Celá plejáda lidských charakterů, které vás budou v jednu chvíli iritovat, aby vzápětí zase jiní vyvolali na vaší tváři úsměv. Je to drama o stáří a to o velmi nepříjemném stáří a jestli chcete nebo ne, tak každý se tam jednou ocitneme tak jako Woody, který si s takovou zarputilostí toužil vyzvednout milionovou výhru. A proč? To je alfou a omegou celého filmu a v patřičném momentě se to dozvíte a věřte mně, myslím, že by jste reagovali stejně jako jeho syn David. Černobílé pojetí s vybroušeným vizuálem ještě víc zintenzivnil můj silný zážitek z celého filmu a jsem vděčná i za fakt neokoukaných herců, kteří hráli maximálně skvěle a výběr Bruce Derna pro roli Woodyho byla přímo trefou do černého. A ještě k tomu ten brilantní závěr.....to prostě nejde nedat pětihvězdu. Dýchla na mě komedie s podtónem smutku a nebo naopak ? ()
Ze začátku jsem se s cítěním filmu vůbec nemohl sžít a dokonce mě snad poprvé v životě napadlo, že by snad bylo lepší, kdyby místo té černobílé byla barva. V polovině jsem si ale najednou uvědomil, že mě Nebraska opravdu baví, a že celý příběh, který se pohybuje někde mezi fraškou a dramatem, prožívám, a že se ta černobílá krásně vyjímá (ostatně jako u každého černobílého filmu). A že je Nebraska takový zvláštně krásný film. 8/10 ()
V mém ideálním světě je Nebraska typ filmu pro masy. Neokázale empatický, zdrženlivě vtipný, upřímný a citlivě vypointovaný příběh o stáří, smrti, vztahu otce a syna, zbytečném putování, které všemu dosavadnímu dává nečekaný nový smysl skrze zarputilé popření marnosti. Film podřízený plouživému biorytmu hlavní postavy, která není v pravém slova smyslu protagonistou, protože místo aktivity je spíše předmětem hovoru a jednání druhých. Neobyčejná krása Nebrasky je právě v pasivitě starce, který se nikdy nestane snadným objektem dojetí. Víme o něm málo a to, co o něm víme, je spíše rozporuplné. Payne tak musí s neobyčejnou vnímavostí pracovat se světem, kde chybí krásné a kladné postavy a převažují nedokonalí, stárnoucí a opuštění lidé. Výsledkem je lyricky podmanivé indie, které sugestivně pracuje s celkem krajiny i tvářemi hrdinů, ospalým rytmem i tím, čemu se tady trochu rýpavě říká "člověčinka". V případě Nebrasky jde ale skutečně o neokázale působivý pohled na "holé lidství". Paynovo černobílé vykoupení z naprosto opačně postaveného barvotisku Děti moje. [80%] ()
Galerie (69)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (9)
- Scenárista filmu Bob Nelson je ve filmu vidět ve scéně v kavárně, kdy všichni tleskají Woodymu (Bruce Dern). (Nathanielmon)
- Ve scéně na hřbitově jde na náhrobku vidět jméno Payne, odkaz na režiséra filmu. (Nathanielmon)
- Po filmech Občanka Ruth (1996), Kdo s koho (1999) a O Schmidtovi (2002) je toho čtvrtý snímek Alexandera Payna odehrávající se v jeho domovském státě Nebraska. (Jocker94)
Reklama