Pozice dítěte

Netzer nám a režisérom východného bloku ukazuje, ako navodiť napätie pri dialógoch, ako vzbudiť záujem u diváka napriek extrémnej komornosti diela a absencie klasického "zvratového" deja a tým pádom ako dať filmu spád. Tie dialógy neprezrádzajú žiadne nečakané odhalenia ani kostlivcov v skriniach hrdinov, i keď sa tak občas snažia tváriť. Odhalenia sú čisto psychologického charakteru a my nemáme dôvod pochybovať o dôveryhodnosti konania ani jednej z postáv. Z Pozície sa ale dozvieme v druhom pláne niečo o súčasnej materiálnej spoločnosti, kde taktiež tkvie problém vzťahu matky a syna a jej snachy a určite nie je od veci popremýšlať napríklad aj o "pozícii dieťaťa" v budúcnosti chlapíka, ktorý je ochotný si nechať zaplatiť za "malé" klamstvo. Takýchto momentov je tu viac a práve tie robia z podobných filmov, ktorých je na festivaloch neúrekom, tie najhodnotnejšie a preto prichádzajú do zahraničia do kín. Takže zase ďalší návod pre slovenských rejžov, kade vedie cesta.... (15.12.2013)

Ráno si dáte předsevzetí, že konečně sepíšete nějakej ten koment k filmu, potřebujete jich přesně pět, protože jste si vtipně zablokovali možnost komentování pohnojením vstupního testu. Prázdniny se krátěj a na dělání píčovin už vám zbývá sotva čtrnáct dní. Takže si přivstanete a kolem druhé odpolední pod dohledem státního notáře vylosujete náhodně film, jemuž se dostane výhradního práva vaší pozornosti. Samozřejmě musí jít o film, který jsem viděla nedávno, abych ho mohla erudovaně ohodnotit. Tudíž si v losovačce vyberu Pozici dítěte, neb je to hodně silné téma a nápady se mi budou vyjevovat samy, plus to, že takhle dobrej biják tu má kvantitativně tak slabé hodnocení, jako co to je?! Napřed se musím hodit trošku na depresivní vlnu, proto si pouštím Queens of The Stone Age a páni, to je hrozně dobrá deska, slabší hodinku přemýšlím nad kombinací subžánrů, které dohromady hodí takhle gradující grunge. Pak se kouknu na další díl druhé řady seriálu Okouzlení, protože koho by nezajímaly osudy krásné lékařky Barbary Nardiové a jejího muže. Fůů, to mi snad dělají schválně, repríza hitového pořadu Z Divadélka pod věží, nejde odolat, klasika. Ale zpátky k Pozici dítěte, koukala jsem na to asi před týdnem a pila jsem u toho fakt dobrej džus, ježiš, co to bylo za příchuť, asi hruškovej. No tak hele, fakt to ten Calin Peter Natzer dobře natočil, teda pokud si to s něčím nepletu, ten džus byl opravdu silnej. (14.08.2014)

Podmanivá a ťaživá atmosféra tejto komornej psychodrámy vás možno zničí psychicky,ale zároveň vo vás zanechá nezabudnuteľný filmový zážitok.Takmer dokumentárnym štýlom mapuje nielen dni nasledujúce po tragédii,ale poskytuje nekompromisný pohľad na morálnu malátnosť buržoázie v Rumunsku.Tvrdo a bez škrupúľ odhaľuje bezútešný a skorumpovaný stav štátnych inštitúcií ako sú polícia a súdnictvo.Strata syna podávaná v dvojitej porcii nastoľuje etickú dilemu a konfrontáciu hodnotových rebríčkov dvoch rozdielnych sociálnych vrstiev.Medzi hercami jednoznačne dominuje predstaviteľka manipulatívnej matky Luminita Gheorghiu. (23.09.2013)

Rumuni opět potvrdili, že jim silná rodinná dramata jdou hodně slušně. Působí jinak, jak od Skandinávců, ale pořád si drží hodně slušný realistický základ. Tady v tomto případě je základ hodně drsný námět, který realisticky zachází do myšlení jak člověka, který způsobí neštěstí, tak především jeho matky, kolem které se to celé točí, a která je z celého filmu nejzajímavější. Tvůrci nic nenaznačují a přímo od podlahy rozjíždí psychologii postav tak, jako jsem ve filmu hodně dlouho neviděl. (20.02.2018)

Pocitovo ma to nechalo chladným, čakal som väčší emočný zásah. A v mnohých smeroch mi to prišlo ako nedokončené, alebo iba odbité, vôbec neviem čo si o tom myslieť. Ešte ten začiatok, keď sa rozbiehalo vyšetrovanie a vstúpila do toho tá matka ušiel, čakal som hru na nervy medzi ňou a príbuznými toho nebohého chlapca, no postupom času upadlo i to. Vykreslený nefunkčný vzťah medzi matkou a synom mi prišiel ako zbytočný balast, pretože konanie oboch aktérov nebolo dostatočne vysvetlené na to, aby si z toho mohol divák niečo odniesť, a už vonkoncom nie vcítiť sa do postáv. Maximálne tak neutrálny pocit alebo pocit mierneho znechutenia a nudy. Len priemer. 60/100 (14.08.2018)