poster

Osvobození

  • Sovětský svaz

    Osvoboždenie

  • Sovětský svaz

    Освобождение

  • Sovětský svaz

    Osvobozhdenie

  • Východní Německo

    Befreiung

  • Polsko

    Wyzwolenie

  • Itálie

    L'armata rossa alla liberazione dell'Europa

  • anglický

    Liberation

  • anglický

    The Great Battle

  • Československo

    Oslobodenie

Drama / Válečný / Romantický

Sovětský svaz / Východní Německo / Polsko / Itálie, 1969, 5x90 min

Režie:

Jurij Ozerov

Hrají:

Sergej Nikoněnko, Vladimir Samojlov, Jan Englert, Fritz Diez, Larisa Golubkina, Barbara Brylska, Daniel Olbrychski, Vasilij Šukšin, Vladimir Koreněv, Anatolij Kuzněcov, Alexej Smirnov, Franciszek Pieczka, Pjotr Glebov, Anatolij Romašin, Vladimir Zamanskij, Irina Azer, Eduard Izotov, Hardy Krüger, Florin Piersic, Nikolaj Oljalin, Dmitrij Vasiljevič Fraňko, Hannjo Hasse, Horst Giese, Gerd Michael Henneberg, Alfred Struwe, Werner Wieland, Vladlen Semjonovič Davydov, Otto Dierichs, Vladislav Strželčik, Fred Alexander, Paul Berndt, Herbert Körbs, Jurij Nazarov, Willi Schrade, Tadeusz Schmidt, Georgij Burkov, Vladimír Protasenko, Tõnu Aav, Alexandr Kuzněcov, Roman Tkačuk, Jevgenij Šutov, Vladimir Kašpur, Ignacy Machowski, Cezary Julski, Nikolaj Smorčkov, Nikolaj Jerjomenko st., Werner Dissel, Buchuti Zakariadze, Jurij Leonidov, Nikolaj Lebeděv, Vsevolod Sanajev, Lev Lobov, Jevgenij Burenkov, Sergej Charčenko, Jurij Legkov, Nikolaj Ruškovskij, Konstantin Zabelin, Stanisław Jaśkiewicz, Jurij Durov, Peter Sturm, Arťom Karapeťan (vyp.), Michail Postnikov, Sergej Ljachnickij, Grigorij Michajlov, Leonid Dovlatov, Alexej Presnecov, Erich Thiede, Joachim Pape, Sepp Klose, Julia Dioši, Anatolij Solovjov, Jevgenij Žukov, Alexej Glazyrin

Producenti:

Lidija Kanarejkina
(další profese)
  • d-fens
    **

    nebyť tej otravne rozvážnej postavy dobrého deduška "dedmoroza" Stalina, nebyť otravne patetických táranín o komunizme a fašizme, nebyť toho primitívneho karikovania Churchilla a Roosewelta ako lstivých a vypočítavých verzus obraz Stalina hrajúceho vždy čestnú hru, nebyť toho posmešného znevažovania druhého frontu na Západe, nebyť tej až komickej snahy brnknúť Poliakom na panslávistickú strunu (najmä 4. diel) a tváriť sa bratsky, pričom ešte pár rokov dozadu ich Rusi zradili a spolu s Hitlerom si ich (opäť raz v dejinách) rozporcovali.... nebyť ešte mnoho ďalších nekorektností, a skrátiť to celé aspoň o 90 minút, dal by som určite vysoké hodnotenie - veľkofilmy mám rád, a toto je echt veľkofilm ruských rozmerov. Z celej série sa mi najviac páčila druhá časť - zdala sa mi najmenej ideologicky zaťažená, prechod cez Dneper bola sama osebe jedna z najdôležitejších operácií v porážke nacistov, najviac priestoru tam dostala aj sympatická postava Cvetajeva (ten vzhľad, čistý Árijec, asi chceli Rusi ukázať, že aj oni majú takých:), a aj scenár tohto dielu mi asi najviac sadol. Najnudnejší je záver, 4., 5. časť, to už len idú, idú a idú Poľskom, potom sa zastavia, Žukov si zahrá na harmonike, a potom zase jebú a jebú a jebú Berlín. Druhú až poslednú časť som videl za jedno poobedie, a ku koncu som bol už fakt ohučaný a znudený, len som pozeral na časomieru a keby zrazu hodili Rusi na Berlín atómovú bombu, ani by som si to už nevšimol. To je hold taká povahová črta Rusov - keď sa rozbehnú, nepoznajú mieru a nevedia kedy prestať. Na túto sériu to platí do bodky! Okrajom by som ocenil snahu pri castingu, kde hercov vyberali naozaj starostlivo, aby sa čo najviac podobali svojim "predlohám". Lepšieho Hitlera som zatiaľ nevidel (aj keď pochybujem, že bol až tak impulzívny, cholerický) ◘ A k záveru pre mňa veľmi dôležitá poznámka k jednému scenáristickému "lajtmotívu" celej série: __ Veľa sa tam hovorí o otvorení západného frontu, o odďalovaní celej akcie, o slabej ochote pomôcť chudákom Rusom v ich boji, o vypočítavosti "angloamerikancov". Lenže Rusi akosi pozabudli, že keď Hitler napadol Francúzsko, Britániu, Benelux, oni vtedy tiež Francúzom, Britom, Holanďanom na pomoc neutekali. Neurobili nič ani keď Nemci vstúpili do Československa, Poľsko si doslova s "Fritzmi" bratsky podelili a pobaltské štáty úplne bezprecedentne anektovali. Pre nich akoby 2.sv.vojna začala napadnutím ZSSR. To je z môjho pohľadu neuveriteľne arogantné! Keď Nemci vyčíňali mimo ich územia, ešte aj s Hitlerom spolupracovali, ale keď krajiny, ktoré neboli v podstate priamo napadnuté Nemeckom sa im tiež neponáhlali až tak na pomoc, tak cítili nespravodlivosť?! A na Jalte tam ešte Stalin vytiahne na Roosewelta a Churchilla argument, že za jeho chrbtom sa snažia dosiahnuť s Nemcami prímerie. To že on za chrbtom celej Európy podpísal s Hitlerom ten známy pakt, to akoby Rusi úplne vypustili z pamäti. Toto ma vážne na celom tomto mamuťom projekte sralo najviac!! Tak isto tie moralistické narážky, že Churchill už vypočítavo myslí na to, čo bude po vojne. Akoby Stalin neuvažoval úplne rovnako, a na Berlín sa hrnul tak rýchlo iba preto, aby z Európy odkrojil čo najväčší kus pre Kremeľ!! Angličania (a anglickí historici) nemajú problém dnes priznať, že samozrejme ich politika smerovala aj k tomu, aby Rusi "neoslobodili" až príliš veľkú časť Európy (aj preto chcel ísť Churchill cez Balkán, nie Normandiu). Rusi (a ruskí historici) ani dnes nedajú dopustiť na to, že ich jediným cieľom bola porážka fašizmu a že nemali postranné úmysly s "oslobodenými" krajinami!! Sorry za dlhý komentár, ale na takéto veci sa nedokážem len tak potichu pozerať! 2* maximálne.... Z "vojenskej" stránky filmu sa môžem iba plne podpísať pod komentár Arccos-a - tanky hrajú prím, aj keď "choreografia" je bez nápadu. Význam leteckých síl obmedzený iba na nízke prelety zopár strojov nad monštruóznymi tankovými scénami + jedna epizódka s francúzskymi letcami, bomby vybuchujú naozaj ako majú, ale pochybujem, že tak husto vybuchovali aj v blízkosti hlavných stanov všetkých tých generálov a maršálov, pri výbuchu bomby sa vojaci ani neunúvajú prikrčiť, v Berlíne ruskí vojaci zase organizujú záchranu nemeckých ľudí z vytopeného metra ("ženy, deti a zranení napred!"), keď náhodou niekomu tankom nabúrajú do domu, idú domácich ubezpečiť, že sa nemusia báť, 15 ročného chlapca strielajúceho na veliteľa pošlú domov k mame, vyhodia do luftu kozub, dierou v stene prejdú do vedlajšieho bytu, kde ich pohostia kávou a dcérky pána domáceho dokonca hádžu očkom po ruských soldatoch... alebo keď neozbrojený nemecký vojak prosí Rusa, aby ho zastrelil, ten ho poučí, že oni ich nechcú zbaviť života ale fašizmu...(27.12.2013)

  • bjjoba
    *****

    Podla mojho nazoru najlepsi vojensky film byvaleho CCCP. Tu sa pan reziser OZEROV ukazal ako majster robenia bojoveho filmu z II. svetovej vojny z pohladu sovietov. Je pravda, ze bol politicky upraveny vtedajsiemu rezimu. Ako ziaci ZDS vzdy sme sa tesili ak bol nejaky statny sviatok tak sa povinne v ramci vyucovania islo na farebny sirokouhly sovietsky film a tym bol prevazne - OSLOBODENIE, vid. ukazka s modernym hudobnym podmazom - http://www.youtube.com/watch?v=MV7Nt3QQyWI(31.7.2012)

  • Arsenal83
    ****

    Na čsfd je úžasné, že sa tu dá dobre zasmiať. Na komentároch špeciálne. Napríklad lubica1995 k tomuto seriálu píše: "Ťažko pridať hviezdičky. K vojnovým filmom mám rešpekt. Ale k Americkému pohľadu na ne....nie." Tak epopej natočená v roku 1969 v Sovietskom Zväze má vraj americký pohľad... Zaujímavý názor. Ale inak som čakal viac propagandy a bol som prekvapený veľkou kvalitou, precíznosťou, pekne sa tu dopĺňajú hrané scény s archívnymi. Našťastie to bolo točené už v období destalinizácie a tak tu nie je fúzatý tyran zobrazený ako neohrozený macho. Hoci k tomu, že nevymenil svojho syna za maršála nebolo povedané to hlavné. On síce povedal: „Nehodlám vymeniť vojína za poľného maršála. Nemám syna menom Jakov.“ Ale v skutočnosti nešlo o vojenský počin, len jednoducho svojho syna nemal rád, pretože si vzal za ženu židovku. Keď sa o tom Stalin ako zarytý antisemita dozvedel, zúril tak, že sa labilný Jakov v tom čase pokúsil o samovraždu. Guľka z jeho pištole ho len poškrabala, čo Stalin okomentoval len slovami: „Ten neschopák sa nedokáže ani zastreliť.“(4.5.2020)

  • farmnf
    ***

    Klady: Velmi rozšafné a rozpočtově náročné, herecké výkony dobré, prostřihy do zahraničí zajímavé a k věci, velmi srozumitelné. Zápory: komunisty posraný scénář, zkreslování historie, Němci i západní spojenci zesměšňováni, baťuška Stalin vykreslen jako velký stratég, přitom historie ukázala, že to byl i ve vedení války pitomý nezodpovědný zločinec. Vše co o tomto velkofilmu šlo napsat, napsal flanker a jiní. Jen bych vypíchnul velmi zajímavě a naléhavě podanou úlohu ruských zdravotnic, působí tu jako takové světlušky, kterým snad jediným zůstalo kus citu v té apokalypse. Pak se mi velmi líbil Žukov, snad je i reálný, nevím. Velmi opatrně nabízí vrahovi Stalinovi svá skutečně strategická řešení. Je si vědom, že úspěch i neúspěch operací pro něj může znamenat gulag nebo kulku.(1.8.2011)

  • noriaki
    ****

    Impozantní, skoro až megalomanská pětidílná epopej. Osvobození je široce rozkročené mezi dvěma cíli. Snaží se zdokumentovat klíčové bitvy, důležité historické události a štábní porady. Zároveň klade důraz na situaci na bojišti a život řadového vojáka. S trochou nadsázky se dá říci, že Jurij Ozerov natočil dva filmy a černobílá dokumentární polovina je z nich jednoznačně lepší. A kupodivu historicky přesná, i když jistou míru propagandy si režisér neodpustil. Tradičnímu rozdělení na dobro a zlo se však zdaleka vyhnul. Němci nejsou nelidské kreatury, sovětští generálové dělají chyby a Stalin má do uctívaného vládce daleko. Působí zde jako obávaný velitel, šířící kolem sebe atmosféru strachu. Posuzovat barevnou část z hlediska historie je téměř irelevantní. Je nasáklá patosem, plná vznešených a prázdných frází, stejně jako scén zbytečného sebeobětování, jak už válečné filmy bývají. I tady je snaha o vyváženost. Panika, beznaděj a šok z ostřelování jsou zobrazeny zcela otevřeně a přijímány jako přirozená věc. Sovětský voják ale pochopitelně vše překoná. A kdyby ten německý netlel někde v západním Rusku, tak by potvrdil, že tomu tak opravdu bylo. V bojové části jsou herecké výkony znatelně horší a dojem zachraňují bojové scény. Co sověti ztráceli na individuálních kvalitách zúčastněných, to nahradili masovostí. Na poctivou muzejní techniku prohánějící se po krajině rozryté výbuchy je sebelepší CGI krátké. Značně rozporuplné čtyři hvězdičky.(17.4.2016)

  • - Na počátku 4. dílu jsou scény, ve které Hitler pověřuje Himmlera, aby přes prostředníka SS-Obergruppenführera Karla Wolfa vyjednal se západními Spojenci příměří. Vše se mělo odehrát před konferencí na Jaltě, kde na to potom Stalin upozornil Roosevelta a Churchilla. Celé toto je výmysl sovětské propagandy. Wolf sice vyjednával s Američany, ale až na samém konci války několik měsíců po Jaltě a ne o příměří na Západní frontě, ale o kapitulaci německých vojsk v Itálii. Ta potom nastala 29. dubna 1945. Vše se odehrálo bez vědomí jak Himmlera, tak i Hitlera, který podobné pokusy zakazoval a trestal. (Dzin01)

  • - Ve čtvrtém díle, zhruba v 52. minutě, těsně po dlouhé scéně z nádraží, při krátkém záběru útoku sovětských tanků, je zjevně vidět stín snímající kamery na výložníku. (optik)

  • - Německý filmový týdeník Die Deutsche Wochenschau, promítaný důstojníkům Wehrmachtu v kině ve druhém díle s názvem „Průlom“ nezachycuje ústup německých vojsk z Charkova, jak je uváděno. Na záběrech se totiž objevuje německý tank Tiger II Königstiger, který byl poprvé nasazen až v létě roku 1944 během vojenských akcí v Normandii. (vangobseck)