poster

Osvobození

  • Sovětský svaz

    Osvoboždenie

  • Sovětský svaz

    Osvobozhdenie

    (Sovětský svaz)
  • Sovětský svaz

    Освобождение

    (Sovětský svaz)
  • Východní Německo

    Befreiung

    (Východní Německo)
  • Polsko

    Wyzwolenie

    (Polsko)
  • Itálie

    L'armata rossa alla liberazione dell'Europa

    (Itálie)
  • slovenský

    Oslobodenie

  • anglický

    Liberation

  • anglický

    The Great Battle

Drama / Válečný / Romantický

Sovětský svaz / Východní Německo / Polsko / Itálie, 1969, 5x90 min

  • Aelita
    ****

    "Roku 1945 existoval plán spojenců, zvaný Nemyslitelná operace, který se zdá skutečně nemyslitelný, totiž začít třetí světovou válku těsně po skončení války druhé. Měl jí být útok na Rudou armádu a kobercové bombardování ruských měst - něco na způsob Drážďan, kde za jednu noc zahynulo více než 100 tisíc lidí. (...) Ruský hisotrik V. M. Falin, který se intenivně zabýval II. světovou válkou, uvádí, že 13. 8. 1943 schválili vedoucí činitelé USA a Velké Británie utajovaný plán RANKINE. Přísně utajovaný proto, neboť neměl nic společného se spojenci. V souladu s tímto plánem se připravovalo spiknutí proti Hitlerovi, jeho fyzická likvidace, nebo odstranění z politického života (organizoval Allan Dulles). Tento plán předpokládal, že západní spojenci se spojí s nacistickými generály. Ti měli po vylodění spojenců rozpustit západní frontu a uvolněné útvary wehrmachtu přesunout na východ. Generálové, kteří by přešli na stranu demokracie, by vytvořili podmínky pro výsadky amerických a britských vojsk v Německu, Polsku, Československu, Maďarsku, Rumunsku, Rakousku, Bulharsku, Jugoslávii a k převzetí kontroly nad těmito zeměmi před tím, než jednotky RA dorazí k jejich hranicím. Kruh se uzavírá, území těchto zemí mělo být čisté bez přítomnosti RA, takže bleskový útok RA přes uvolněné Karpaty až do Banské Bystrice a dále na západ nebyl přijatelný. Sovětský svaz překonal všechny překážky, zmařil plány spojenců a osvobozovací misi uvedených zemí zakončil v Berlíně. (...) Plán UNTHINKABLE: Konference v Jaltě skončila 11. února a už v noci z 12. na 13. února 1945 Britské letectvo srovnalo Drážďany se zemí - zahynulo tam stejné množství lidí jako v Hirošimě a Nagasaki dohromady. Brzo poté zničili všechny důležité závody Slovenska a východního Německa, aby nepadly do rukou Rusů. Čtrnáct dní před koncem války srovnaly se zemí Plzeňskou Škodovku. Celou válku vyráběla zbraně pro Němce, ale zničena byla 14 dní před koncem války. A to navzdory dohodě nepřestoupit linii v Jaltě dohodnutou mezi Stalinem, Rooseveltem a Churchillem." (http://blisty.cz/art/72440.html) ___ Jak říkají Francouzi – Za vším hledej ženu. Vztaženo na světové dějiny – Za vším hledej životní prostor a mocenské zájmy. Ideologie je jen nadstavba a zástěrka zcela hmotných potřeb, i když nelze popřít, že osvícení a revoluční intelektuálové Západu i Východu často upřímně věří svým misionářským idejím. Vlastně protivenství Západ-Východ vzniklo ještě v roce 1054 s rozkolem křesťanské církve (viz Velké schizma – http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A9_schizma) a od té doby zakořenilo v samotných genech přinejmenším národních elit, hlavně těch západních. Misionářství ruských revolucionářů, kteří převzali ideje francouzské revoluce a západních socialistů, již patří do historie. Rusko již ideologii nemá, snad kromě své svéráznosti, velikosti a celistvosti. Avšak idea západní osvícené pravdy a nadřazenosti stále žije a zde je malý důkaz z českých luk a hájů: "Proč nemůže být Rusko součástí Evropské unie? Řečeno velmi jednoduše: protože tam nebyla renesance a osvícenství. A když, tak jenom v omezené míře. Jenomže demokratická a humánní Evropa právě ideově čerpá z myšlenek a idejí humanismu a osvícenství. Bez toho je nepochopitelná a nesrozumitelná. Evropa není jenom onen antický a biblický kořen, ze kterého se Rusko také napájí a čerpá z něho, tak jako celá Evropa, ale je také onen výhonek renesance a humanismu a také osvícenství, který z onoho kořene vyrůstá, ono něco víc, co Rusko nezná a čemu nerozumí. O renesanci a humanismu v Rusku je možné hovořit jenom stěží nebo ve velice omezené míře a o osvícenství rovněž. I ruská carevna Kateřina II. Veliká, která sama sebe považovala za osvícenou a přátelila se s francouzskými osvícenci (Diderota dokonce finančně podporovala), nechala ruského osvícence Radiščeva nejprve odsoudit k trestu smrti, poté mu trest milostivě prominula a poslala ho pouze do vyhnanství na Sibiř – a světe div se, za nic jiného, než za to, že si dovolil kritizovat samoděržaví a nevolnictví, jako jevy nehodné osvícené epochy (mimochodem byl to šlechtic, tak jako Puškin, který zase skončil ve vyhnanství na Krymu a jihu Ruska). Rusové zajisté jsou Evropané, rasově i geograficky, a Rusko zajisté je Evropa (ačkoli sahá až k Tichému oceánu), ale je to východní Evropa, která má jiný civilizační a kulturní kontext, než Evropa západní. A rovněž také, než Evropa střední, i když tady se vlivy Západu a Východu prolínají (viz Velká Morava a mise Slovanských věrozvěstů z Byzance). Neboť co je Rusko? Rusko je Byzanc. Rusko je novodobá Byzanc. Rusko vyrůstá a čerpá z Byzance. Odtud také sklon k mysticismu a asketismu (duchovnímu i vojenskému). Rusko prostě ideově čerpá z Východořímské říše, tak jako Evropa zase z říše Západořímské. A tak jako Byzanc, má i Rusko velkou kulturu, ale příšernou politiku, a to nejenom v době současné (putinovské) a nedávno minulé (sovětské), ale také i carské (samoděržavné). Docela mě pobavilo, když německá kancléřka, «andělská» Angela Merkelová ruskému prezidentovi, «báťuškovi» Vladimíru Vladimíroviči Putinovi vysvětlovala a mírně vytýkala, že Rusko porušuje právo, že jedná protiprávně, když vojensky obsazuje cizí státní území. Ach německá a ženská nevinnosti, jaképak právo v Rusku! V Rusku přece vždycky platilo pouze jedno právo, a to právo silnějšího." (http://blisty.cz/art/72486.html). ___ Inu, osvícenství, kultura, demokracie, racionalita a hédonismus na jedné straně a tma, barbarství, totalita, mysticismus a asketismus na straně druhé. Otázka Evropy, natož Ameriky nezní, kdo je lepší a má pravdu, protože odpověď je jasná, přinejmenším jim samotným. Otázka zřejmě zní – jak s těmi neosvícenými národy na této malé planetě spolu žít a vycházet? Zdá se, že Rusko se stále snaží osvobodit od osvícených kapitalistů a hospodařit si na své vlastní půdě samo. Ach, západní nevinnosti, jaképak právo Rusku a jiným neosvíceným zemím?! Je na čase, aby se Evropa a Amerika osvobodily od iluzí ohledně toho, že lze osvítit neosvícené bez jejích přání. ___ Hraný skoro dokument.(14.3.2014)

  • Stegman
    ***

    Přečetl jsem si všech zdejších 53 komentářů a k mému překvapení tu často zaznívá, jak je to nestranné dílo. Dokonce by se prý mělo ocenit, že je ve filmu ukázáno pár záběrů ze západní fronty. Ok, ale v jakém kontextu?! Poprvé je západní fronta zmíněna, když s ní otálí vypočítavý Churchill; podruhé zase ruský vojín říká o Spojencích, že chtějí jen slíznout smetanu; potřetí se vychcaně dává prostor německému propagandistickému týdeníku, který ukáže těch pár záběrů z Arden, přičemž se o Američanech mluví jako o arogantních lajdácích. Tuhle "nestrannost" oceňujete? :) Vím, že žánrově to je vlastně epos, ale mnozí k tomu přistupují jako k věrohodnému historickému prameni. I do škol by to někteří cpali! To fakt ne. ____________ Jednotlivě: radši začátek (např. II) ****. Celkem: Za plochost a propagandu **; za nešizenou výpravu, tanky v močálech a podobné nepříliš vídané kousky ***(*). Takhle by zkrátka Rusové CHTĚLI, aby si všichni pamatovali 2.sv.v. aneb o Katyni nebo znásilňování žen krasnoarmějci tu neuslyšíte. Doporučuju komentáře: d-fens, Arccos(7.10.2014)

  • pakobylka
    ****

    Ke každému jednotlivému filmu jsem už komentář připojila - co zbývá dodat, abych se neopakovala ? Celá epopej je koncipována jako výpravný - dalo by se říct téměř polodokumentární cyklus, který přibližuje Velkou vlasteneckou válku ... ze sovětského - potažmo ruského pohledu, pochopitelně. Řadí vedle sebe barevné i černobílé obrazy - podle toho, o čem pojednávají: Ty černobílé se kromě autentických dokumentárních záběrů zaměřují víceméně na rekonstrukci důležitých jednání či zlomových událostí, v nichž hrají hlavní úlohu státníci zúčastněných zemí - nebo které se jich přímo dotýkají. Barevné scény vyprávějí především o průběhu vlastních vojenských operací - a kromě skutečných historických postav (vyšší i nižší šarže na obou stranách fronty) v nich účinkují i postavy smyšlené ... některé z nich mají jen epizodní role - ale jiné spojují celou sérii, když skrze ni procházejí a znovu se s vámi při různých příležitostech potkávají. Jejich úkolem je dodávat ději autentičnost a dramatický nádech ... to abyste si uvědomili, že nejde o pouhou šachovou partii s černými a bílými figurkami - že se hraje o lidské životy. Což se kupodivu ukazuje jako zadání poměrně obtížné: Prakticky beze zbytku se ho daří naplnit v prvních třech filmech - aby téměř totálně selhalo ve dvou závěrečných ... paradoxně proto, že právě tady dostává nejvíc prostoru - tudíž vyplavou na povrch i všechny jeho slabiny ... kromě toho je zahlcené příliš velkou porcí dosti nešikovně podané ideologie či propagandy - což je v poslední době (píše se rok 2015 !) velice oblíbený výraz. Ať tak či tak, ve výsledku to celou sérii zcela zbytečně sráží, neboť přiměřené ideologické zabarvení je nutné akceptovat ... nejen s ohledem na dobu vzniku. Víc než co jiného je právem vítěze, který za cenu nezměrných obětí ubránil svou zemi a měl lví podíl na osvobození Evropy i na drtivé porážce fašistického Německa. P.S.: Kdysi, v časech dávno minulých, jsem "Osvobození" vídala v rámci školních filmových představení. Tehdy mě nijak přehnaně neoslovilo: Za prvé při takových příležitostech nešlo zpravidla až tak o samotný filmový prožitek - a za druhé mně chyběl nosný příběh s nějakým ústředním hrdinou. Netuším, zdali jsem tehdy měla možnost sledovat všechny jeho části, pamatuju si jen útržky: Sovětský tank na okraji záběru, potápějící se v běloruských močálech ("Směr hlavního úderu"), mladičkého vojáčka, zasaženého kulkou doprostřed čela v berlínské ZOO ("Bitva o Berlín") nebo celuloidovou panenku, pohupující se ve vodách zaplaveného berlínského metra - a závěrečný výčet mrtvých, kteří zahynuli za druhé světové války ("Poslední úder"). Nicméně s odstupem mnoha let se dívám na "Osvobození" jako na nákladný počin s originální koncepcí, který si zaslouží uznání: První tři filmy mají ode mě 4,5* a čtvrtý a pátý 3,5* ... celkově mi vycházejí čisté 4* - pro všechny, kteří se konce té největší z válek nedožili.(29.6.2015)

  • bjjoba
    *****

    Podla mojho nazoru najlepsi vojensky film byvaleho CCCP. Tu sa pan reziser OZEROV ukazal ako majster robenia bojoveho filmu z II. svetovej vojny z pohladu sovietov. Je pravda, ze bol politicky upraveny vtedajsiemu rezimu. Ako ziaci ZDS vzdy sme sa tesili ak bol nejaky statny sviatok tak sa povinne v ramci vyucovania islo na farebny sirokouhly sovietsky film a tym bol prevazne - OSLOBODENIE, vid. ukazka s modernym hudobnym podmazom - http://www.youtube.com/watch?v=MV7Nt3QQyWI(31.7.2012)

  • Brejlil
    ****

    Tato neskutečná válečná epopej je pozoruhodná po několika stránkách. Zobrazení dějin není úplně poplatné době vzniku, tj. stylu Sovětský svaz a jeho hrdinná Rudá armáda byly ve 2. světové válce nejlepší a nikdo na ně neměl. Fascinující jsou davové tankové scény (byť mi přišlo divné, že se tanky pohybují po jakýchsi pláních, dodaleka tanky rozježděných), z nich vede přechod běloruskými bažinami, který občas vypadal, jako že ani není hraný. Zajímavé je také plýtvání scénami, které musely být velmi pracné, a teď se jen "hodí" pod titulky anebo skončí dříve, než vás jejich monumentalita dostane. Co není dobré, předpověditelný osud těch několika "obyčejných" vojáků, kteří zřejmě měli být nositeli paralelní dějové linie vedle samotného tažení, a kteří se vytrácejí, aby na konci padli nebo prostě zmizí a už se neobjeví. Boje v berlínské zoologické zahradě, jejichž pomalinký průběh těžko odpovídá skutečnosti a záběry na vyděšená zvířata jsou naprosté klišé. Občasný přechod do červeného tónování, zřejmě aby se zdůraznila krvavost bojů. Nezvládnuté užití leteckých modelů. Ne příliš dobré herecké výkony, i když chápu, že mezi explozemi na bojišti toho moc hrát nejde, a do role Koněva nebo Stalina taky herci nevkládali mnoho. Přesto doporučuji každému se zájmem o válečné filmy, aby tuto skoro pětihodinovou záležitost shlédl, protože takto se filmy již nenatáčejí.(20.9.2007)

  • - V části, popisující bitvu u Kurska, jsou ve scéně, kdy jedou německé stroje du útoku, tanky schválně zachyceny z dálky, protože německé tanky představovaly převážně stroje T-55 v německé kamufláži. (Zodiak455)

  • - Německý filmový týdeník Die Deutsche Wochenschau, promítaný důstojníkům Wehrmachtu v kině ve druhém díle s názvem „Průlom“ nezachycuje ústup německých vojsk z Charkova, jak je uváděno. Na záběrech se totiž objevuje německý tank Tiger II Königstiger, který byl poprvé nasazen až v létě roku 1944 během vojenských akcí v Normandii. (vangobseck)

  • - Když se Stalin poprvé objevil na plátně, diváci údajně vstali ze sedaček a tleskali. (Spinosaurus)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace