Korolevstvo krivych zerkal
Kingdom of Crooked Mirrors
Kráľovstvo krivých zrkadiel
Režie:
Alexandr RouHudba:
Arkadij FilippenkoObsahy(1)
Klasická ruská rozprávka o dievčatku, ktoré pomôže zachrániť ríšu rozprávok pred vládou zrkadlových prízrakov. Oľa (Oľa Jukinová) je neposlušné dievčatko, ktoré vyrastá najmä u svojej babičky, pretože rodičia musia po celý deň pracovať. Jedného dňa na ňu prehovorí veľké zrkadlo, ktoré je zároveň bránou do rozprávkovej ríše za zrkadlom. Oľa vojde dnu a stretne sa so svojím zrkadlovým odrazom - Aľou. Na obe dievčatá odteraz čakajú nevšedné dobrodružstvá a predovšetkým záchrana veľkej rozprávkovej ríše, ktorú ohrozujú zrkadlové prízraky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
Tato klasická ruská pohádka bude nejspíš dnešnímu, i dětskému diváku připadat v mnoha ohledech nedokonalá, naivní a nesourodá. Rozkročená mezi barevně povětšinou nestřídmými kostýmy a maskami, občas infantilně naivistickými interiéry a rozlehlými, do fantaskní pitoresknosti kulisami doaranžovanými krajinami nedává možnost k jednoznačné pochvale ani odsouzení výtvarného řešení, jež je na Království křivých zrcadel asi nejzřetelnějším, nejvíc čnícím prvkem. Všechna ta barevnost ulpívá jako správný nátěr pouze na povrchu a v povaze postav již rozeznáváme jen černou a bílou. Platí i v dnešní době omluva: "Jednoznačná čitelnost postav je klíčovým prvkem pohádkového žánru," či nikoliv? Platí-li, tím hůře pro žánr. Vždyť i v Mrazíkovi téhož Roua alespoň Ivan prodělá vývoj od nadutého floutka k srdnatému jinochovi. V KKZ mám tak radost jen z toho jak se oné černobílé zmocnili černí: především Fajt jako Cepus a Vertinskaja jako Arbokap. Mrazík si vede lépe i jinde. Nabízí příběh s bohatší strukturou než je prosté shánění klíče za účelem osvobození hrdinkám zcela neznámého Hurda. Snadno bychom si mohli i klást otázky po fungování pohádkové říše? SPOILERy: Proč se zlí mění na zvířata po osvobození Hurda? Proč stráže pouze tupě pouští ty, kteří mají klíč, ať jsou kýmkoliv a nepouští ty, kteří ho nemají, ať jsou kýmkoliv? Proč jsou vyráběna křivá zrcadla? K čemu je dobré jejich lhaní? KONEC SPOILERů. Zdá se mi, že tyto otázky ve svém vlastním světě nemají rozumnou odpověď a ony skutečnosti smysl získají až při použití ideologického pohledu ze světa našeho. Pochybuji, že jej děti budou schopny a pochybuji, že dospělí jej neodvrhnou jako naviní. To ani nehovořím o tom, že obecenstvu nakloněnému určitému politicko-ekonomickému modelu nepřijde k chuti pomyšlení, že bez zotročeného pracujícího lidu (který nejspíš ohlupují těmi křivými zrcadly) jsou bohatí bezmocným ničím. Být takovým člověkem já, jistě nedám ani ty slabé ***. ()
Ruská filmová pohádka variující základní motivy z Alenky. Anebo se dopátráme opačného vlivu? Každopádně je to dílo díky žabákovi nepřístupné do 16 let, jako návštěva kina sama. A co vy, přátelé, nikdy jste se na sebe nepodívali ze strany? :D ()
Děvče jako děvče a co, jsem hezká ze všech, ze všech stran. Sebevědomí Olje nechybí a tak to má být. Příběh za zrcadlem, který mě jako dítě minul, ale který mi je i jako dospělé bližší než Alenka (kterou jsem hodnotila líp, ale ne kvůli příběhu, který je pitomý, ale kvůli králíkovi, který je skvělý). Pokaždé mě pobavilo, když si Alo a Ola vzájemně umývaly obličeje a rovnaly copánky, aby byly pořád hezké ze všech stran. ()
Kedysi sa mi Kráľovstvo páčilo viac, ako Mrázik a aj teraz, po 25 rokov sa mi páči stále viac. Asi to bude veľmi slušnou výpravou, tvorcom sa podarilo vytvoriť kúzelný rozprávkový svet s tak trochu temnejšou atmosférou, ale stále výrazne pestrofarebný. Možno sa tu inšpiroval aj Del Toro. Film je to buď pre malé deti, alebo pre dospelé deti pod vplyvom drog. Celé je to samozrejme zmätené a šialené, ale to bol evidentne zámer. ()
Pamätám si, ako veľmi ma táto rozprávka v detstve očarila. Vo svojej fantázii som sa často stotožňovala s Oľou a túžila niečo podobné zažiť. Krásna rozprávka! Mimoriadny vizuálny zážitok, ale... čaro sa rokmi kdesi vytratilo. ()
Tuto ruskou pohádku Alexandra Roua považuji za jedno z výtvarně nejzdařilejších děl 60. let, a to spolu s mnohem známějším Rouovým dílem „Mrazík“. Rovněž herecké výkony jsou znamenité, v roli žabího muže Abaže Arkadij Cinman, ledově chladné a panovačné Arbokap Lidie Vertinskaja a krutého králova pobočníka Cepuse Andrej Fajt. Dětské role tu hrají sestry-dvojčata Alo a Ola, které může divák krátce zahlédnout i v Mrazíkovi, jak sbírají houby. Mají tu sice pionýrské šátky a v závěru spolu s osvobozeným chlapcem Hurdem zpívají něco jako budovatelskou píseň, ale s odstupem času se to dá určitě odpustit. Je to vynikající filmové dílo, zejména po stránce výtvarných efektů, pro něž mám slabost... ()
SLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: MARKÍZA = ?.?.20??, réžia slovenského znenia (Markíza 20??) = RÓBERT HORŇÁK+SLOVENSKÁ (obnovená) TELEVÍZNA PREMIÉRA: STV 2 = 27.3.2016, réžia slovenského znenia (ŠHF Bratislava Koliba 1964) = SVÄTOPLUK ŠABLATÚRA - Na STV odvysielané z pôvodnej a vynikajúco dochovanej kinokópie. Chvalabohu! (27.3.2016) ()
Túto sovietskú rozprávku som mal veľmi rád. Príbeh, ktorý hovorí o nemožnosti rozoznať dobro od zla. Klasická rozprávka, ktorá potešila najmä v zime. Fantasy s neobyčajnými kostýmami a dejom. ()
Čo ma na filme zaujalo ( dojalo ) je jeho premakaná výtvarná stránka. Výprava, kostýmy, masky, triky. Dokonca aj v úvodnej nerozprávkovej časti, mi prišiel byt hlavnej hrdinky ako niečo, čo nemá príliš korene v skutočnosti. V tomto boli teda rusáci majstri. V tomto prípade ale režisérovi Rouovi jeho trapkovský pohľad na tému neodpúšťam ( tak ako som to urobil pri legendárnom MRÁZIKOVI ). Je ťažké, aj na tak malej ploche, sledovať niečo, čo rozprávkový štýl rozmieľa na patetický humbuk. Videl som film s pôvodným SK dabingom ( 1964 ) a je to jedna z vecí, ktorá na hodnotení pridáva. ()
Tvorcovia by si pravdepodobne nikdy neboli priznali, že voľne spracovali svojskú sovietsku alternatívu na slávny Wizard of OZ či Alicu v krajine zázrakov. Ich svet je architektonicky solídne načrtnutý a nezaostávajú ani trikové kreácie. Lenže i keď sa od malých detičiek nečakajú herecké extravýkony, určitý štandard pre výsledný produkt musia odviesť. Horšie je, keď sa k nim pridajú starší kolegovia a z vysnenej rozprávky je razom polo-paródia. Polo-paródia, našťastie s krátkym trvaním. ()
Pokud to děti přijmou, je to jen dobře. Výprava krásná, ale bez ladu a skladu. Na mě to působilo (včetně pionýrského šátku u 2 děvčátek ) jako politická pohádka. Nebudu to dále komentovat. Režisér Alexandr ROU, tentýž co má na svědomí MRAZÍKA. Ovšem to je nebe a dudy. Nevím, so chtěl tou pohádkou v r.1963 říci, myslím, že jsem pochopila. (Kdo byl tou žábou na prameni s klíčem k bohatství ?). ()
OLA a ALO zachraňují říši pohádek. Jedna z pohádek, kterou mě potěšila televize JOJ na Vánoce myslím v roce 2008. Do té doby jsem pohádku neznal. Je to ruská klasika té doby. Je vidět, že kromě Mrazíka bylo více podobných pohádek, u nás se však propagoval hlavně Mrazík. Komu se ruská klasika líbí, jistě rád zkoukne i tuto pohádku. Je trochu budovatelská, ale v roce 1963 to v sovětské mašinérii asi jinak nešlo. ()
WOW...tohle se musí vidět. Velkolepá výprava, naivistické a nebetyčně hloupé herecké výkony, příběh mezi fantasy a pohádkou s Alenkou v říši divů. To vše "made in Russia". ()
,,Kráľovstvo krivých zrkadiel“ nepatrí medzi najvýraznejšie ruské rozprávky. Je to stále krásny film, zábavný a očarujúci, ale už je na ňom vidno, že je starší. Z nostalgie dávam vyššie hodnotenie. 6/10 ()
Neviem, kto je viac nesympatický, či štyria kráľovskí záporáci alebo dvojičky v hlavných detských úlohách. Každpopádne trochu podivná Rouova rozprávka s lacným výchovným posolstvom, aj keď typické Rouvove znaky, aké poznáme z jeho ďalších rozprávok, tu prítomné sú - zvieratá, reverzné triky, zrýchlené pohyby, potvory od výmyslu sveta. Chýbajú ale vtipné hlášky a ani príbeh nie je ktoviečo. Našťastie, kratšia stopáž a dobrodružný dej sa starajú o to, že aspoň nuda na (krivé) zrkadlo nezaklope...väčšinou. A tunajší divák sa aspoň pousmeje, na čo sa dali nalákať deti v 60. rokoch v krajine, kde zajtra znamenalo včera - na lekvár a malinovku. ()
americké fantasy znám jen z upoutávek,ale zdá se mi,že na to,kdy byl tenhle film natočený,kam se hrabou....rozhodně v přeplácané barevnosti si nezadají...:-) ke snížení bodů mě nakonec donutila závěrečná "pionýrská" písnička ()
Původní ČST dabing jsem nesehnal (kavárenské svině z ČT09 ho odmítají odvysílat) a dabingem od Uranie jsem si nechtěl kazit požitek z filmu, proto jsem se rozhodl shlédnout jej s dabingem z Markízy a následně jsem našel i původní slovenský kinodabing. Výrazným pozitivem jsou zejména barvité kostýmy, masky i lokace, alegorické zobrazení postav, minimum zpívaných pasáží (obě jsou krátké a ta závěrečná Vlajka je povedená a správně budovatelská) a především roztomilá dvojčata Jukinovy, jimž sluší i pážecí uniforma. Zajímavá je též scéna, kdy se ti tři gauneři snaží vzájemně otrávit. Negativem jsou mnohé nedořešené a řádně neobjasněné situace, např. proč se po osvobození Hurda všichni padouši proměnili ve zvířata, jež představovala jejich jména pozpátku nebo poněkud urychlený závěr, jemuž předcházela zbytečně zdlouhavá pětiminutová honička v kočárech. Rovněž je nelogické, že Olja a Ajlo považují za přítele a riskují život pro někoho, koho zahlédly jen pár vteřin a prakticky nic o něm nevědí. Taktéž postrádám nějaké to rozloučení s Ajlou a návratem zpět, namísto toho hned po vítězné písni se Olja octne sama zpět ve svém bytě. Pohádka je každopádně nadprůměrná a i když má zjevné nedostatky, rozhodně nemám problém shlédnout ji opakovaně. Jelikož jsem nikdy dřív tuto pohádku neviděl, nemohla u mě zafungovat nostalgie, přesto zasloužené lepší 3 * uděluji filmu, čtvrtá hvězda je pro Olgu a Táňu (veliká škoda, že jim nebylo umožněno pokračovat v herecké kariéře). 80% ()
Stejně barevné jako všechny ostatní ruské pohádky, nebo možná ještě daleko barevnější. A ta dvojčata byla někdy opravdu na facku, ale přesto se jedná o pohádku, která děti zaručeně zaujme. Velmi jednoduše zde rozliší dobro a zlo (které je sice s barevným filmovým páskem příliš v černobílém kontrastu, ovšem alespoň je to jako pěst na oči). A pokud zde mám opravdu něco vyzdvihnout, tak je to Lidija Vertinskaja v roli chladné a zlé Arbokap (čili obráceně Pakobra), která zde opravdu ztělesnila panovačnost a úlisnost hadího zla (a rovněž se nakonec v hada proměnila). Jinak šeď a průměr. ()
Podobne, ako ma neoslovuje Alenka, tak ani jej ruská sestra Oľa so svojím dvojčaťom. Preplácaná výprava a chudobné postavy, ktoré sa musia spotvoriť čo najviac, tu nefungujú tak, ako fungujú v Mrázikovi. To, že si rozprávku z detstva vôbec nepamätám (možno len názov), hovorí veľa. Ideológii sa príbeh nevyhol a aj to kazí môj dojem. ()
3,5 Veľmi ťažko hodnotiť. Ako dieťa som bol touto rozprávkou očarený, ale dnes sa už veľa z toho čara stratilo a ani dnešné deti to zrejme neosloví. Napriek nostalgii sa snažím hodnotiť objektívne a hoci tu sú nesporné kvality, na povrch vyplávalo aj dosť nedostatkov. Silné stránky sú dvojičky v hlavných rolách, postava Aksál a scény v ktorých sa objavila a zaujímavý rozprávkový svet. Slabina filmu je hlavne slabý príbeh, keď sa dvojičky celý čas snažia zachrániť nejakého Hurda, ktorého iba raz zazreli (ono tá postava je celkovo z filmárskeho pohľadu dosť tragická). A potom z toho prameniace hluché miesta, ako presun kočom na jedno miesto, potom na druhé, na tretie a do toho sa nepriatelia presúvajú na ďalšom koči, na koni a napokon na osloch. Keď to porovnám s príbuzným Čarodejom z krajiny Oz, tak tam napodiv to čaro nevyprchalo a to je o dosť starší film. ()