poster

Zahrada slov (festivalový název)

  • Japonsko

    Kotonoha no niwa

  • Japonsko

    言の葉の庭

    (Japonsko)
  • anglický

    Garden of Words, The

Animovaný / Romantický

Japonsko, 2013, 46 min

Režie:

Makoto Šinkai

Scénář:

Makoto Šinkai
  • Starletka
    ***

    Animace je prostě nádherná, soundtrack taky moc pěkný a celý film si drží melancholickou deštivou atmosféru. Ale zase, znova a opět celé toto dílko postrádá to hlavní - pořádný příběh. Naštěstí jsem se už poučila ho nečekat, takže nemůžu říct, že bych byla zklamaná, ale chyběl mi a dost jsem se nudila. Každopádně Kotonoha no Niwa je ve výsledku rozhodně daleko lepší než přeceňované 5 Centimeters Per Second, ale na tom má podíl i fakt, že je to kratší. Ale i tady pořád platí - Pokud se chcete jen pokochat audiovizuálnem a nepotřebujete obsah, film je přímo pro vás. Pokud chcete víc, budete se nudit. 6/10(27.2.2015)

  • Hromino
    ***

    Nový Šinkai a opět v mých očích dost rozporuplné dílo. Na jednu stranu jsem rád, že se po předchozím wannabe-ghibli filmu vrátil Makoto ke svému oblíbenému tématu komplikované, jakoby osudem nechtěné lásky, a opět nabídl dávku svých typických trademarků – kýčovité oblohy, klavírní tóny, lyrika, vlaky, déšť a spousta, opravdu spousta téměř hmatatelné melancholie. To vše mě potěšilo a utvrdilo v domněnce, že Makotův předchozí film byl jen takový nepovedený úlet, zaváhání. Potěšení z návratu k tradici však s přibývajícím počtem minut vystřídalo zase jiné rozčarování – tohle byl totiž první film od Makota, u jehož sledování jsem měl pocit, že postrádá jakýkoli nápad či myšlenku. Připadalo mi, jako by tady Makoto prostě vykrádal sám sebe a nabídl jen obyčejný tovární produkt značky M-Šinkai pro skalní fanoušky, kteří opět chtějí koňskou dávku šinkaiovského romantického příběhu se vším, co k němu patří. Proti tomu, že se Makoto rozhodl nabídnout svou klasickou story, nenamítám nic, ovšem očekával bych, že taková story bude mít nějaký nápad, postavy s rozvinutější psychologií, do nichž nebude problém se vcítit, pointu – zkrátka něco, co by tento film činilo nějakým způsobem jedinečným v rámci Makotovy tvorby –, jenže to právě tento film neobsahuje. Na rozdíl od oné Agarthy, kterou jsem v úvodu zmínil v negativní kotonaci. Byl jsem z ní sice rozčarován, ale zároveň jsem jasně věděl, že se Makoto prostřednictvím filmu snažil něco odvyprávět a že měl nějakou vizi či nápad, ať už se mi líbil či ne. Tady však ne. Připadalo mi to jako takový slabý destilát 5 centimetrů za sekundu s občas dosti okatým product placementem a směšně patetickým závěrem bez nějaké silnější pointy. Velmi, velmi slabé 3*, při jejichž udělování vyslovuji nahlas svou naději, že Makoto příště přijde konečně s nějakým nápaditějším počinem.(14.6.2013)

  • SonGokussj
    ***

    Přesně tak, jak zde všichni přispívají, animace byla (trefně k tomuto pomalému příběhu) dokonalá, pětihvězdičková. Avšak celý film se musí hodnotit i dle jiných kritérií. Jako černá k bílé, zakončení příběhu byla opakující se pěst do oka od boxera Ippa. A ty bolí dost. 30 minut se děj rozvíjí naprosto dokonale, pomalá tendence a déšť k tomu jen přispívala. Ovšem prakticky z minuty na minutu po nás film chce, abychom sebrali nastřádanou půl hodinku pocitů a propadly v pláč a brek, chce po nás, abychom ronili slzy jako silný tajfun? Bohužel. Ono zakončení mi dalo přímo facku a já jen tupě hleděl, jestli to myslí vážně a prakticky mi to pokazilo velmi dobrý dojem, který se v průběhu 3/4 filmu nesl. Kotonoha no niwa by potřebovala minimálně další půlhodinu a neuspěchat tak povedený start. Pokud bych hodnotil prvních 30 minut » 85%. Celý film však: 55%(13.6.2013)

  • Radek.SCH
    ***

    Před dvěmi lety naprostá posedlost anime, záhy přišlo vystřízlivění, dnes mě ten žánr v podstatě vůbec nezajimá (a nikdo zajímavý vlastně ani netočí), ještě se podívám na nového Šinkaje, Hosodu a mladého Mijazakiho a to je asi tak všechno. U 5 cm/s jsem byl fascinován, Children Who Chase Lost Voices from Deep Below mě neskutečně nudilo a tohle mě nechává vyloženě chladným. Japonci budou nadšení, milovníci filmové animace taky, filmový fanoušci ne (teda kromě otaku). Děj děcka. Chybí tomu jakékoliv zvraty, nějaký vývoj, psychologie postav (řev za nahlédnutí do nitra nepovažuju). A ten závěr? Zatracená japonská melancholie.(25.6.2013)

  • Kicune
    ****

    Je irelevantní se rozepisovat, o čem je tenhle krátký film. Stačilo by říct, že je to další dílo Makoto Shinkaie, jehož všechny snímky jsou víceméně o tom samém, střídají se pouze prostředí a postavy. I když některé prvky prostředí se také opakují. Proč ale i tohle hodnotím nadprůměrně, je nejenom kvůli (zase) krásné animaci, ale především kvůli pocitu, který ve mně film (zase) zanechal. A ten pocit je dlouho rezonující.(10.8.2013)

  • - Prostředí filmového parku vzniklo na základě pořízených fotografií zachycujících jeden z nejrozlehlejších tokijských parků, Shinjuku Gyoen. (Conspi)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace