poster

Architektovo břicho

  • Velká Británie

    Belly of an Architect, The

  • slovenský

    Brucho architekta

Drama

Velká Británie / Itálie, 1987, 114 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • italka63
    ****

    Zkoukla jsem na doporučení Snorlax a rozhodně nelitovala! Americký, urostlý padesátičtyřletý -zkrátka kus chlapa-architekt se svojí o hodně mladší ženou, přijíždí do Věčného města na několik měsíců, aby zde připravil ve spolupráci italských mecenášů výstavu jednoho nepříliš známého architekta. A protože je od dětství jeho vzorem, plně se do své práce ponoří. Manželka se mírně nudí, a jeho ke všemu začíná občas nepříjemně bolet v břiše..... Film o zaujetí, lásce, posedlosti , ale i depresi. V tom nádherném Římě, v památníku Emanuella, kde se vše chystá, to procházení mezi antickými ruinami, nádherné záběry ze kterých hmatatelně cítíte teplý vánek, zákoutí s révou a kašničkami, tam všude můžete s inteligentním architektem být a přemítat, co s ním bude. Stojí to zato.(8.5.2014)

  • Madsbender
    *****

    Peter Greenaway je druhom režiséra, ktorého sa nebojím otvorene označiť za filmového mága. Brucho architekta je film, stojaci na dramatickom príbehu o architektovi, ktorý je stále posadnutejší svojim Boulléem, svojou výstavou a svojim bruchom, so strhujúcim výkonom Briana Dennehy, a fascinujúcich scénach vytvorených na princípe obrazu. S pomocou geniálneho kameramana Sacha Vierny pracuje Greenaway s obrazom ako s maliarskym plátnom, a 90% jeho scén je postavených na stredovej kompozícii s hĺbkovým rozdelením na jednotlivé vrstvy a plochy, kde má každý detail svoje miesto, presne ako na slávnych obrazoch talianskych majstrov - asi najviac mi pripomínajú úžasnú Kleopatrinu hostinu od Giovanniho Battistu Tiepola. Z pohľadu filmovej teórie, filmového umenia aj kvalitného filmu je Brucho architekta silným zážitkom, ktorý ponúka unikátne spojenie skvelého príbehu a dokonale vyladenej formy s hlbokou umeleckou hodnotou a dokonalými výrazovými prostriedkami. 100%(14.12.2013)

  • Dionysos
    *****

    Klasické vzdělání (či spíše vzdělání v klasickém umění) z Greenawayových filmů dýchá v každém záběru, jen málokterý filmař by si troufl podat subjektivní příběh o architektovy na pozadí/ skrze analýzu klasické evropské kultury, představované pro většinu lidí (filmového i reálného světa...) architektem zcela neznámým. Autorův smysl pro obrazové analogie a metonymie prostupuje (jako vždy) celý film, zde je vystavěn na základní ose: Boullého architektonický návrh Cénotaphu (1784) je přirovnán ke břichu - břichu jako symbolu poživačnosti, nenasytnosti apod. klasické evropské kultury (děj se odehrává v Římě...) - břicho se stává obsesí pro Kracklita a ten je nucen, i skrze svou vnitřní identifikaci s Boullém, prožít na vlastní kůži dějiny této kultury. A to se vším všudy = intrikami, egoismem, zákeřností, zradou, ale na druhé straně i s vytrvalým bojem za svůj cíl, sebedestruktivním idealismem, snahou o dosáhnutí (nemožné) dokonalosti atp. Boullé se opravdu stává Kracklitem a naopak, 18. století vchází do toho dvacátého. Z kinematografického hlediska nutno vytknout (jak píše Madsbender) symetrickou kompozici záběrů, dokonale evokujících dispozice klasické architektury.(26.1.2015)

  • Anderton
    ****

    Brian Dennehy ukazuje od začiatku full frontal, full side a full back. Potom začne vracať. Našťastie Brucho architekta ponúka omnoho vkusnejšie symboly, ale najdôležitejšia je tu kamera a jej úžasná kompozícia záberov. Symboly tu nemusia mať nutne jednoznačný výklad, ale asi viacerých napadne asociácia medzi bruchom, ktoré prináša smrť a bruchom, ktoré prináša život, alebo falický tvar obeliskov a architektovou neschopnosťou uspokojiť svoju ženu. Greenaway týmto filmom urobil pre Rím toľko, čo Fellini so Sladkým životom. Len škoda, že nie je tento film natoľko známy. Je to také klasické snobské umenie, ktoré veľa ľudí odsúdi ako nudu, lenže na rozdiel od mnohých "umeleckých" pozérov Greenaway si je toho vedomý a jedná sa tak o veľmi sebavedomé snobské umenie. Netreba zdôrazňovať, že sa jedná o životnú úlohu Briana Dennehyho. Aspoň čo sa týka hľbky postavy a jeho výkonu.(4.9.2013)

  • Jordan
    ****

    na greenawaya ešte pomerne "normálny" no predsa silne výtvarne orientovaný, "architektonický" film, veľmi presná a silná metafora vnútorného rozkladu spoločnosti, veľmi dôvtipne a do vzájomného paradoxu postavené svety - americký a antický, vonkajší a vnútorný . . . záblesky bizarných dialógov a absurdnosť situácií vyplývajúca z ich banálnej podstaty zasadenej do veľkolepých interiérov a exteriérov Ríma vytvárajú zvláštnu atmosféru . . . jedna z najlepších scén a zároveň najtransparentnejších pre film je dennehyho policajný výsluch v závere filmu . . .(23.6.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace