Bimileui seob

Koreo tleskám a ještě dlouho budu. Je to korejské a přitom není. Na toto téma (korupce u státních složek, vraždy atd.) už natočili seriálů spoustu, jenomže pokaždé se našlo něco co výrazně ovlivnilo dobré prvky, což nakonec zapříčinilo, že kvalita seriálu nebyla po celou dobu konzistentní. Nicméně Secret Forest si drží konzistentní kvalitu od začátku až do konce a nabízí opravdu napínavou podívanou s nespočitatelným kvantem charismatických postav, které začínají už od Seung-woo Jo a Doo-na Bae. A to díky omezené mimice (součást role), nemohl Seung-woo Jo předvést jak skvělým hercem je. ■ Jedna ze stránek kde Korejci dlouhodobě selhávají je agresivní přenášení emocí a až na hlavní postavy časté černobílé charaktery. Jenomže tady jsou tyto charakteristiky uzamčeny na dně hluboké truhly a jen párkrát se stane, že nějaká na maličkou chviličku unikne na světlo. Opravdu žádná postava tu není odfláknutá a vykreslená minimem barev, přičemž všichni podezřelí mohou mít motiv, takže divák opravdu do poslední chvíle váhá kdo může být pachatelem. Dále jsem rád, že se u pohřbu vyvarovali hysterickým scénám a nepřiměřeného co nejhlasitějšího pláče, čímž jsem mohl vnímat emoce vycházející z probíhajících scén a neměl chuť prokopnout obrazovku. No prostě spousta milých překvapení a nesporné kvality. Navíc zde nejsou žádné zbytečné a přihlouplé zvraty s autonehodami, ztrátami paměti a podobně. A to ukončení ... ach ... koukám s otevřenou pusou. Bezesporu zatím nejlepší korejský seriál v tomto žánru, který jsem viděl. (07.05.2018)

Oni by snad i z chuti hovna udělali chuť lahodné marmelády. Po prvním díle byla spousta myšlenek na drop, nicméně jsem rád, že se vytratily. Žasnu nad tím, jak z tak plytké zápletky dokázali vyždímat maximum. Ta nesahá první sérii ani po kolena, jenže to zpracování je slast, kde nezbývá nic jiného než neandrtálsky mlaskat a slintat s otevřenou pusou, na konci zatleskat, uklonit se, utřít slzy a uznale pokývat hlavou. Tvůrci opět předvedli vynikající práci s komplexností a strukturou scén, od neverbální komunikace, přes obsah, až po chronologické uspořádání, které dávkuje děj přesně jak má a netvoří v něm extrémně nelogické zkraty. Navíc je zde opět tolik barevných charakterů, působící jako lidi a ne pouze čenobílé skořápky. Na to s jakým dějem se zde pracuje, tak je druhá série opravdu překvápko. Enormní sklamání, tak jak jsem jej očekával, protože první série nasadila laťku extrémně vysoko, naštěstí nepřišlo. (23.12.2020)