Urga

Michalkov vynalezl nový žánr - reálně-socialistická idyla. Je to už v Příbuzenstvu - takové to pobíhání po parku menšího města v sajuzu - jemný humor v mezích zákona (automaty nefungují? chachacha, nu což, vesele se nám tu žije)... I tu je to: když řidič zaspí za volantem, co už - krajina je bezpečná, traviny, žádné výmoly k smrti, vlastně je žádoucí si zajet omylem až k řece...; chlapec, čte o Leninovi před dveřmi ložnice souložících rodičů, závěr v němž panenskou step pohlcuje průmysl a hlavní hrdina to optimisticky komentuje jako pokrok - v porovnání s třeba s Muratovou jsou tyhle postupy trochu bezzubé a lžou mi do ksichtu, v porovnání s Tarkovským je duchovnost méně okatá, ale i méně hluboká (mnohem). V porovnání s tím, co začal Michalkov dělat za Putina je vše jasné - "zručný režisér" píše uživatel tomco a má recht. Závěr Urgy je oslavou nastupující Nové Říše Čingischánovy: rosťme, množme se, zaplníme (a pohltíme) svět.. Že by státní zakázka na vztahy s Novou Čínou??? Životní a umělecký étos nechávám ale teď stranou, Urga je krásný film - kamera, hudba, postavy. Udrží pozornost, pobaví, jen mě zpětně naštvalo to výše uvedené. (22.11.2011)

Nikita Michalkov zachytil hned několik střetů. Staví vedle sebe ruskou, mongolskou a čínskou kulturu; život v pastvinách a městský ruch; lidský pokrok a primitivní soužití s přírodou. Avšak film nepůsobí surově, ani vypjatě. Rozdíly jsou sladěny do harmonie a vše působí vyváženě, jemně, poeticky s nádechem naturalismu. (16.11.2007)

Urga je dlouhý prut zakončený okem sloužící k napravování neposlušné domácí zvířeny a kromě toho i k oznámení pokusu o plození potomka. Jednoduše se v dané lokaci zabodne do neposkrvněné země a jde se na věc. Případní projíždějící sousedé již pak z dálky vědí, že nemají rušit a inkriminované oblasti se proto s vědoucím úsměvem na ošlehané tváři vyhnou. Nic a klid. Nic a krása. Travnaté lány mongolské stepi kam až orlí oko dohlédne. Dunivé hrčení motoru předznamenává změnu. Ale za jako cenu??? (27.07.2006)

Někde mezi čtyřma a pěti rudýma sovětskočajňanskýma hvězdama. Film je to poetický, poklidný a nutno dodat, že i chytrý. Absence konfliktu a výraznějšího dějového oblouku mi sice sedí, ale je jasné, že někomu to může vadit. Je fajn, že Urga dokáže mluvit o vztahu k přírodě, životnímu prostoru, tradici atd bez toho aby do protikladu prvoplánově stavěla vlivy a produkty pokroku (ty jsou zde vykresleny spíše jako takové úsměvné absurdity bez hlubšího významu)... Fajn, fajn film. (05.12.2014)

Reziser Nikita Michalkov /Avtostop/ natocil uchvatny, nadherny film, v ktorom divaka omami sirokost a priestrannost mongolskych stepi a nakladak. Za nim samozrejme sedi sofer, ten je uz ale menej sympaticky nez prekrasna priroda. Rezia Michalkovova je proste vyborna, tempo pomale, ale uvazene, herecke vykony na urovni. Ovsem to najlepsie pan Michalkov este len chystal, a prislo to az s uderom roku 1994. 90 % (11.10.2014)