Urga

No, podobným filmům zrovna neholduji, ale dalo se na to koukat. Takový zvláštní střet dvou kultur - tradiční pastevecké stepní mongolské a tradiční ožralecké hlučné sovětské/ruské. Děj se odehrává ve Vnitřním Mongolsku, což je autonomní součást Číny a platí zde zákon ohledně politiky jednoho dítěte. A právě to je pro místního pastevce Gomba a jeho ženu se třemi dětmi problém - už tak ten limit dost překračují. Gombo chce samozřejmě píchat, ale žena nechce další dítě a tak mu doporučuje, aby si sehnal kondomy. Mezitím se opodál mongolskou stepí řítí typický Rusák se svým náklaďákem, ožralý a zmatený frajer jménem Sergej. Několikrát usne za volantem a v jednom okamžiku to narve do jezera. Následně volá o pomoc, a na tu mu přispěchá Gombo. Předtím ještě stihne objevit lebku za kopcem, což jej dost vyděsí. Gombo následně v rámci pohoštění porazí ovci (to byla dost nechutná scéna, hlavně ten způsob zabití pomocí vyrvání srdce) a poté ji společně se synem naporcují a podávají vařené maso na večeři. V podstatě k tomu neměli žádnou přílohu, jen maso a k tomu nějaký ostrý alkoholický driák. Sergej má na zádech vytetované noty k jedné skladbě ve stylu Waltzu, kterou umí také zazpívat. Další den se Gombo se Sergejem vydávají do města, kde má Gombo koupit kondomy. Vydává se do obchodu, ale po otázce "jaké chcete kondomy soudruhu?" se začne cítit trapně, raději otočí a nic nekoupí. Večer to zase Sergej roztočí v místním podniku, kde svým opilým a neodbytným způsobem donutí vystupující kapelu hrát ten jeho Waltz podle not z jeho zad a do toho začne zpívat, jelikož byl u armády v orchestru. Je z toho pořádná pařba a Sergej začne běhat po venku polonahý, načež je zatčen čínskými soudruhy. Naštěstí zde má Gombo strýce a ten zařídí jeho propuštění. Gombo sice kondomy nekoupí, zato však dotáhne domu do jurty televizi. Po cestě má sen, že se z jeho věčně ožralého strýce Bajartoua stal Čingischán, kterému se nelíbí jeho televize a navíc je s ním jeho žena. Sergei a Gombo se mu snaží utéct, nicméně je koníčci s bojovníky doženou a zabijí a televizi mu zničí. Pak se Gombo probudí a dotáhne domu se Sergejem tu televizi. Tam zrovna dávají projev prezidenta Bushe staršího a jakousi pěveckou show. Manželka není moc spokojená - nejsou kondomy, nicméně vyjde ven, ukáže Gombovi, ať ji následuje a vezmou si s sebou Urgu, což je dlouhá tyč s lasem na chytání zvířat, kterou zapíchnou do země, načež to Gombo zapíchne do své staré a zplodí čtvrté dítě - vypravěče příběhu. Jako nebylo to zlé, občas jsem se zasmál, ale na další zhlédnutí to úplně nevidím. (28.09.2022)

Urga je dlouhý prut zakončený okem sloužící k napravování neposlušné domácí zvířeny a kromě toho i k oznámení pokusu o plození potomka. Jednoduše se v dané lokaci zabodne do neposkrvněné země a jde se na věc. Případní projíždějící sousedé již pak z dálky vědí, že nemají rušit a inkriminované oblasti se proto s vědoucím úsměvem na ošlehané tváři vyhnou. Nic a klid. Nic a krása. Travnaté lány mongolské stepi kam až orlí oko dohlédne. Dunivé hrčení motoru předznamenává změnu. Ale za jako cenu??? (27.07.2006)

Nikita Michalkov zachytil hned několik střetů. Staví vedle sebe ruskou, mongolskou a čínskou kulturu; život v pastvinách a městský ruch; lidský pokrok a primitivní soužití s přírodou. Avšak film nepůsobí surově, ani vypjatě. Rozdíly jsou sladěny do harmonie a vše působí vyváženě, jemně, poeticky s nádechem naturalismu. (16.11.2007)

CITÁT - Říkala jsem ti, aby sis nebral dívku z města......... Plakát, který Bayaertou ukazuje svým sousedům a muže na něm prohlašuje za svého bratra je plakát z filmu Cobra se Sylvestrem Stallonem. CITÁT - To je můj bratr z Ameriky......... URGA je pomůcka mongolského kočovníka a je to dlouhá bílá tyč s provazem jako smyčkou na konci. Slouží mnoha účelům, což pro nás "civilisty" je celkem španělská vesnice, jak se tak říká. Život mongolského kočovníka stejně nikdy plnohodnotně nedoceníme. Jsme rozhýčkaní měšťáci. Není to žádný akční snímek, ikdyž prvky tu jsou - třeba řítící se nákladní auto Čínskou přírodou - je to prostě pohled do určitého životního stylu jedné části světa. DIALOG - ČINGISCHÁN - Jsi Mongol? GOMBO - Samozřejmě, že jsem Mongol. ČINGISCHÁN - Kde máš zbraně? GOMBO - Cože? ČINGISCHÁN - Kde máš koně? GOMBO - Koně? Tamhle. ČINGISCHÁN - Vracíš se z války? GOMBO - Ne, z města. ČINGISCHÁN - Obsadil jsi ho? GOMBO - Ne, koupil jsem tam televizi............ Tato část příběhu byla velmi dramatická. Nakonec jsem tak nějak nechápal kde chce na planině, kde žijí, sehnat elektřinu pro tu televizi. Byl jsem překvapen, jak je to jednoduché. Podívejte se na tento příjemný a přírodně krásný snímek a podivte se také. (31.03.2013)

Film ruského režiséra Nikitu Michalkova z roku 1991 zachytáva príbehy obyčajných ľudí, žijúcich na mongolských pastvinách. Na pozadí príbehu, ktorý je o ovplyvňovaní tradične žijúcich ľudí, modernou dobou, stojí hlavná postava – mongol Gombo so svojou rodinou. Ich spôsob života nie je priamo spätý s tým, čo priniesla naša éra. Nepotrebujú auto, dom, technické vymoženosti a sú takto spokojní. Urga je v podstate palica, ktorou sa hnal dobytok do stáda a ktorá mala ešte jednu funkciu. Miesto, kde ju zapichol otec – hlava rodiny, sa stalo pre nich posvätné a kde splodia svoje dieťa. Režisér poňal film v klasickej päťaktovej štruktúre. Kým bola expozícia ukázaná ako život Gombovej rodiny, ich zvyky a prepojenie s prírodou, ďalšie časti už poukazujú na základný konflikt filmu. Ten je od začiatku symbolicky vpletený do každodenných súvislostí Gombovej rodiny. V tejto fáze sa objavuje postava zblúdilého šoféra – Rusa, ktorý svojim konaním naznačuje, čo sa bude film snažiť vysvetliť. Je svedkom rituálneho zabitia barana, čo sa mu zdá príliš barbarské, no nechápe, že svet, v ktorom žijú oni je čistý, pokojný, nie barbarský, v akom žije on. Gombo veľmi túži po štvrtom dieťati, ale vláda by mu ho už nedovolila vziať do školy. Snaží sa aspoň svoje deti vtiahnuť do svojho sveta tradícií a dodržiavania kmeňových pravidiel. Jeho žena však nejaký čas žila v meste a vie, aký je tam život a preto sa snaží Gomba presvedčiť, aby ho okúsil tiež. No on naďalej všetko nové odmieta. Riešením konfliktu by mohlo byť aj to, že Gombo sa napokon odhodlá ísť do mesta s úlohou kúpiť televízor. Gombo je priamo konfrontovaný s výhodami mesta, zatiaľ čo jeho žena sa stará o dobytok. Zájde do krčmy a stretáva tam už spomínaného Rusa, ktorý otvorí dôležitý problém. Každého sa pýta, či si spomenú na meno svojho otca, starého otca a podobne. Zisťuje, že ani on ich nepozná. Vychádza von a vidí chatrč, zničenú v druhej svetovej vojne. Východisko tkvie v hľadaní cesty – nájsť príslušnosť samého seba k národu. O to sa Gombo snažil celý život a chcel, aby to poznali aj jeho deti. Ruský národ nie je vysporiadaný so svojou minulosťou. Ďalším riešením je nájsť kompromis medzi životom v meste a v tom tradičnom – v prírode. Michalkov ho poňal ako situáciu, v ktorej Gombo na ceste domov s kúpeným televízorom zaspí a sníva sa mu o Džingischánovej armáde. Vodca mu vyčíta, že kúpil televízor a nabáda ho, aby sa vrátil k svojmu predošlému životu. Sen ho posilní v jeho ideách, televízor prináša domov a nachádza so ženou istý kompromis. Ten spočíva v tom, že príjme čiastočne nové možnosti, ale budú mať aj štvrté dieťa. A práve to v záverečnej reči poznamenáva, že žije v byte, pracuje na benzínke, často cestuje a na mieste, kde vyrastal stojí teraz fabrika. Civilizovanie je nezadržateľné, už vtedy sa toho Gombo bál. Lenže na druhej strane, nie je dôležité, v akej dobe žijeme, ale aby sme nezabudli kam patríme a čím sme. (13.04.2005)