En solitaire

Jako nahlédnutí do průběhu těch závodů to není špatné a většina scén na moři má obstojnou atmosféru (mj. díky skvělému zvuku - všechno to povrzávání stěžně, třepotání plachty, pleskání vln a další typické lodní ruchy zde vydatně podporují dojem, že jste na té jachtě taky). Zajímavé je i vidět, kolik moderní techniky má hlavní postava k dispozici - předpověď počasí má díky tomu z první ruky a dát si kdykoli video call s příbuznými je vyloženě brnkačka, podobně jako navigace do cíle - film přitom ale ukazuje, že i přes tyhle vymoženosti (a dokonalý systém kontroly v pozadí na pevnině) je ten závod pořád v první řadě extrémně fyzicky i psychicky náročnou dřinou, kdy je člověk na rozbouřeném moři zcela sám, odkázaný jen na sebe, vystavený všem rizikům (včetně těch překvapivých, jako třeba velryby), a moc toho nenaspí. V tomto ohledu mi "dokumentární" stránka toho filmu přišla zajímavější než ta "vyprávěcí" (i když tam třeba vůbec není ukázáno, jak je to na té lodi s vyměšováním, což by mě třeba dost zajímalo), protože krom 2-3 momentů, kdy se v ději odehraje něco zásadního, je ten film až pohříchu nedramatický, nenapínavý, až nakonec útrpně dospěje ke svému dokonale předvídatelnému závěru (v němž překvapí snad jen to, jak se nakonec Yann zachová). Ten zásadní zvrat po nuceném přistání u Kanárských ostrovů je zde podle mě zarážejícím způsobem nerozvinutý, postrádal jsem tam třeba víc dialogů, které by to někam posouvaly, místo toho se tam v dlouhých scénách jen mlčí a pluje pořád vpřed, což je dosti nezáživné a moc to ze mě nedostalo nějaké větší emoce. Velký dojem na mě neudělal ani soundtrack. Film jsem si pustil, protože mám rád Virginii Efiru, ale zde mě nemile překvapila tmavými vlasy, a její role je navíc v ději veskrze podružná a zcela nezajímavá, byl jsem tedy zklamán i v tomto ohledu. Btw. při sledování jsem si vzpomněl na snímky Atlantic a Le Havre, které se mi líbily výrazně víc, ten první je lepší art a ten druhý zase překonává Offensteina v té humanistické rovině. (30.03.2020)

Dobrý film, který nechá nahlédnout pod pokličku zajímavé (a pro mě nové) soutěže. Těžko se vyjadřovat k ději, abych nevyzradil zbytečně moc a nepokazil tak dalším zážitek... Tak snad aspoň obecněji - silně dramatických momentů, až by se vám zatajil na chvíli dech, jsem přiliš nenašel. Ne že by tu potencionálně nebyly - myslím však , že je šlo vygradovat lépe. Síla moře je z filmu slušně cítit, ale ne tolik jako například v All Is Lost. Pěkně je zachyceno odtržení hlavního hrdiny od svých blízkých a vůbec vztah na dálku s nimi (jen pro zajímavost, současný rekord závodu je cca 78 dní, ještě na konci 90. let to bylo přes 100 dní - takže ne úplně krátká doba k osamělému rozjímání:)). I finiš se podařil - toho se člověk občas bojí - a cestou k němu jsem byl stále udržován v příjemném napětí, jak se vše nakonec vyvine... Celkově jsem spokojen, mám pro cestování vlastními silami, souboje s přírodou, živly a osudem slabost, a když je to ještě sólo, tak o to větší. Sám jsem nezažil euforičtější pocit, než porazit pár set kilometrů (pravda, na souši) a dostat se do vytyčeného cíle, takže si dokážu dost dobře představit, jaká extáze to musí být po obkroužení celé Země... a tento film mi to částečně umožnil se závodníky prožít. Hezké tři hvězdičky. (21.02.2016)