Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Povídkový film natočený u příležitosti vyhlášení portu­galského města Guimarães Evropským hlavním městem kultury pro rok 2012. Pedro Costa a jeho čtyři kolegové natočili různorodé příspěvky, pro něž nebyla hlavní mo­tivací reklama na dané město, ale vytvoření originál­ních, autorsky suverénních segmentů. (Letní filmová škola)

Videa (1)

Trailer

Recenze (7)

Flakotaso 

všechny recenze uživatele

Kaurismäki ***** - potvrzení toho, že i beze slov se dá nádherně vyprávět. Costa odpad - potvrzení toho, že tento režisér jde se svou tvorbou postupně do nejhlubších pekel a toho, že nepřetržitý proud trapných slov dobrý film nezaručí. Erice **** - potvrzení toho, že i hodně slov může vytvořit kompaktní celek, když režisér ví co dělá. Oliveira **** - a nakonec potvrzení toho, že i ve 104 letech se dá natočit originální a vtipný film. ()

lena60 

všechny recenze uživatele

A já to mám tak, že se zatetelím blahem nad každým novým výtvorem Akiho Kaurismäkiho. Pedro Costa mě po zhlédnutí jeho předchozích děl už taky nemohl rozhodit. Povídka Víctora Ericeho mi zase silně připomněla osud některých továrních budov baťovského areálu ve Zlíně. A závěrečná odlehčující povídka Dobytý dobyvatel Manoela de Oliveiry taky nezklamala. Takže za pět. A nejen díky Akimu. ()

Reklama

bassator 

všechny recenze uživatele

Hodnotím jen párminutovou sekvenci génia Käurismekiho. Už jen na kvalitě a barvitosti záznamu a prvním pohledu na ústředního hrdinu bylo jasné, že se jedná o Akiho. Ať se momentálně nachází na alkoholovém dně, filmové kvality nikdy neztratí. Ostatní režiséři jako více než stoletý (a vůbec už né v obraze) de Oliveira nebo mou nenáviděný Costa mne absolutně nezajímají... - 2. 8. 2013 - 1/6 filmu - 85% ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Jednotlivé povídky jsou každá rozdílné kvality, což je možná na škodu. 1. Tavern Man (Aki Kaurismäki)-Sedl mi jednoznačně nejvíc. Celý prakticky beze slov a přitom tak silný, dojemný, smutný a vtipný zároveň. 2. Sweet Exorcism (Pedro Costa)-Naprostá blbost, která mě značně iritovala od začátku až do konce. 3. Vidros Partidos (Victor Erice)-Dost zajímavá povídka a příběhy bývalých továrních zaměstnanců se dobře poslouchaly. 4. O Conquistador Conquistado (Manoel de Oliveira)-Stojí na nápadu s megafonem a jednom povedeném vtípku, mě však příliš neoslovila, ale alespoň nenudila. Celkově slabší 4*. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Muž taverny (Aki Kaurismäki) - Clivo dojemne humorná epizóda mapujúca, cez príbeh osamelého majiteľa pohostinstva, zanikajúci sveta lokálnych taverien v rytme melódií fada, s fantasticky nasvietenou náladou. 100%. Rozbité okná (Victor Erice)- Trpké spomienky mužov a žien na život strávený v neľahkých pracovných podmienkach textilnej fabriky je smutnou pripomienkou sveta proletariátu. Nostalgická melódia akordeónu v závere detailne ukazuje strhané a vážne tváre na prastarej fotke osadenstva továrne. Robotníci dnes stratili Marxom deklamovanú triednu silu. Trpká pravda je taká, že masu robotníkov v súčasnosti skoro nik nepotrebuje. Len odrobinky - na ktoré stačí nevyčerpateľný ázijský trh. Globalizácia zániku robotníckej triedy nasadila kovovú obruč. 90%. Vľúdny exorcista (Pedro Costa) - Očistný rozhovor prisťahovalca z portugalskej kolónie s bronzovým vojakom v nemocničnom výťahu je len ťažko preniknuteľnou alegóriou. Plusom je skladba Oliviera Messianena, mínusom všetko ostatné. Isteže, umenie. V najlepších tradíciách rakovinotvorného artu. 15% Dobytý dobyvateľ - Nakoniec vtipný pohľad na masovú kultúrnu turistiku pohľadom 103 ročného emeritného režisérskeho gurua Manoela de Oliveiru. 85% ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama