Fair Play

Andrea si ve scénáři dala za cíl dohnat hned několik zajíců: doping-emigraci-disidentství, což vede k výsledku upocenějšímu než podpaží běžkyně. Naopak rezervy zůstaly ve filmovém a navazujícím dějovém vyjádření rychlosti a fyzické námahy, které by měly být ústředním motivem, ale zůstaly jen šustěním na papíře. A ani výběr dobových rekvizit nepřesahuje okruh notoricky známého. Výsledek je povýtce televizní na úrovni epizody někdejšího seriálu Dlouhá míle. Kochová?, Kratochvílová?, Kocembová? (10.04.2014)

Nějak sem na tu obyčejnost a dramaturgickou nudnost nenaskočil...Za námět a poslední třetinu * navíc... Podle slov režisérky, vznikl film na základě novinového článku který popisoval situaci v socialistickém Československu, kdy by vytvořen institut, pro který bylo vytipováno 150 sportovců pro řízený nelegální doping. Ze 150 reprezentantů  pouze šest lidí doping odmítlo a ti byli okamžitě vyřazeni z reprezentace. (24.08.2014)

Fair Play je jeden z mála českých filmů na který jsem se těšil a netěšil jsem se zbytečně. Dostal jsem přesně to co jsem chtěl, možná by to chtělo trochu drsnější příběh, ale i v této dramatické formě to bylo zajímavé a na české poměry velmi nadprůměrné. Kéžby takto vypadaly všechny české filmy jednoduché a přesto poutavé. Tady to totiž vlastně jinak nejde. ( 29.9.1č/MAC ) (01.10.2014)

Pokud se současná česká filmová tvorba hodlá ubírat tímto směrem, tak já proti tomu v zásadě nic nenamítám. Příběh je komorní a připomíná spíš televizní inscenaci než kinofilm, ale je dobře natočený a postavy jsou vcelku uvěřitelné. Možná bych přivítal malinko víc energie či vášně (asi o 100%), aby to nebylo takové unylé. Lidé se v té době i smáli a tady se nikdo ani nezasmál, to bych asi viděl jinak. No ale poctivých 70% v klidu. (19.10.2014)

Švindlování se zrodilo spolu s lidstvem a ve světě sportu je základní disciplínou. Vsadím se, že doping přišel do módy půl hodiny poté, co Hérakla napadlo, uspořádat první olympijské hry. Udržet si čisté tělo i čistou duši ale asi nebylo nikdy těžší, než v nedávné a současné době. Zvlášť, když se do hry zapojí trenérské ambice a rodičovská kompenzace vlastního neúspěchu pomocí potomků. Prostě když máma tajně dopuje dceru. Pro ni je sice taky olympiáda životní metou, jenže ta nevděčnice se na ni chce mermomocí dostat poctivě. Jenže člověk míní, režim mění a tak brzy začne mít dilema „brát či nebrat“ úplně jiný význam. (28.12.2015)

Život nehraje fér a za komoušů hrál fér jen s některými. Díky za každý český film, který nám tak trochu sahá do svědomí (krom Fair play viz. třeba Habermannův mlýn) a nehraje si na nekonečnou variaci na Švejka. (01.01.2016)

Není špatné občas mladé generaci připomenout, jak se žilo za socialismu obyčejným lidem a případně jak to fungovalo třeba zrovna mezi vrcholovými sportovci. Škoda jen, že je film natočen nejen jako že se odehrává v té době (1984), ale také formou jakoby té doby, čímž dnešní mladé lidi výrazně odradí. Ale kašlu na filozofování, tenhle film se mi sakramentsky líbil a dobře by se o něm vykládalo v jakémkoli školním filmovém klubu. (01.01.2016)

Ty filmy z totalismu jsou, koukám, tak oblíbené a úspěšné (73%), že český lid může být rád, že tady vlastně komouši vládli. Tady to ale na štěstí není žádná komedie, ale sportovní drama (což zní jak nějakej americkej snímek). Hlavní ale je, že mě to nějak nezaujalo a jediny, co mi z toho zůstalo v hlavě, tak že z anabolik roste knír, chlupy na nohách a stopnou se vám krámy, dámy. To, že se do toho sraly státní orgány a takhle si s ní a s její matkou hrály, to je ta dobrá část. Tak nějak to ale nemělo moc velkej děj. Dalo by se to povyprávět i krátkometrážně... Taky už je trapny to, že se do českejch filmů vybírají zahraniční herečky... (04.01.2016)

"Sejití z cesty krve a potu." Vítězství férovosti a hrdinství cti nad malátnou pokřiveností země. Hlas ospravedlnění a zachování autonomie důstojnosti člověčenství. Doping jako cesta formální naděje vůči "zaslepencům" malosti, jako jízdenka vykoupení z kleští "vládců" tmářství, jako chvilkový sen myšlenky liberace. Film, který stojí a padá s hereckými výkony. Zakletá princezna režimu Judit Bárdos v sobě odhaluje romantický idealismus, senzitivní katakomby dívčí nevinnosti říznuté ženskou sveřepostí, nepolevující sílu i třeskutou tragiku ve tváři. Stylizovaný "dress code" retro atmosféry - tíživé bezvětří doby temna. Pochmurný minimalistický herecký part Igora Bareše coby úlisného mefistovského našeptávače StB. Svědomí v inkvizici dvojlomné katarzní nezaprodanosti. (10.03.2014)

Tu dobu jsem nezažil a už vůbec nevím, jak to chodilo ve sportu. Je ale zřejmé, že takhle nějak to bylo... ve všech rovinách. A tenhle film všechny tyto roviny vyobrazuje precizně nejen z historicko-lidského hlediska, ale i z toho filmařského. A všechno v něm funguje zatraceně dobře - od scénáře, přes režii a herce, až po všechny techniké aspekty. No a výsledkem je opravdu a upřímně výborný film. Fakt, že to je (převážně) český film, který dostal podporu od Fondu pro rozvoj české kinematografie(!), je už jen příjemný bonus. Bravo! (21.03.2014)

V průběhu sledování filmu jsem trošku váhal, zda dát filmu 4 nebo 5 hvězdiček. Téma dopingu je určitě obecně velmi zajímavé, ale v jistých pasážích mi přišlo, že v jeho zpracování film maličko kulhá (chyběl mě více pohled do zákulisí, při němž bychom se mohli trošku více dozvědět o motivech lidí, kteří ten projekt dopingu realizovali). Co mě nakonec přesvědčilo o 5 hvězdičkách byl závěr filmu, který jde z mého pohledu dost nad rámec pouhého spotovního dramatu/příběhu o dopingu. Dilema, před které byla hlavní hrdinka postavena, bylo fakt dobře vypointované. Přiznám se, že i přes to, co jsem v tu chvíli z filmu o hrdinčinně charakteru již věděl, jsem byl docela napjatej, jak se v tu chvíli rozhodne. Jet na olympiádu s výhledem možné emigrace (kde by se mohla znovu setkat se svým přítelem, který se zrovna rozhodl k emigraci) ovšem za cenu určité formy spolupráce s StB, nebo o všechno tohle přijít, ale zachovat si čistý štít. Tohle fakt byl pro mě silnej moment. Zvláště v kontextu toho, jak to nakonec s účastí resp. neúčastí československé reprezentace na olympiádě v roce 1984 dopadlo...... (25.01.2015)

Trošku nedorobené mi to prišlo, človek čakal o čosi viac po takej mediálnej kampani, ktorá predchádzala premiére. Možno nabudúce to bude lepšie. :) (01.11.2015)

Fair Play je o dívce, která ještě není připravená na sex, ale kvůli výsledkům ho absolvuje stejně nalajnovaně, jako tomu bylo v Příběhu služebnice. Nejsilnější stránkou filmu je jeho syrovost v návaznosti na tehdejší režim, což definitivně funguje především v kombinaci s prostoduchým pojetím celé zápletky. 74 % (04.03.2020)

Negativa bohužel převládají. Hlavní hrdinky žel bohu a navzdory slibům jako běžkyně nevypadají. Sportu se to tomu moc nevěnuje. Braní podpůrných látek jde také do pozadí. Šikaně tajné služby se věnuje zase málo času. Film nenabízí nic převratnýho, nic novýho, takže jen tak klidně uplyne. Nadšené hodnocení nechápu. Zlatá Dlouhá míle :) (09.03.2014)

Lepší česko-slovenský počin posledných rokov. Dobré obsadenie, zaujímavý dej, Evine prsia a rozumná minutáž. Síce bez dynamiky, ale za to s emóciami. 3 z 5 (24.08.2014)

Víc, než sportovní, se mi film líbil jako dokumentární. Jak se sport prolíná s minulým komunistickým režimem, který se neštítil ničeho asi v současné době nezachycuje žádný jiný film. Ukážeme těm kapitalistům, že naši komunističtí soudruzi a soudružky, podávají na olympiádách lepší výkony, právě kvůli socialistické soudržnosti našeho dokonalého státního zřízení. A ukážeme jim to stůj co stůj, tak rozhodla Moskva...! Jistě, "život" v ČSSR zachycuje mnoho filmů, nejlepší zřejmě byly a budou Pelíšky, ale tento je jiný, také originální. (31.08.2014)

Celý film stojí na příběhu z dob hnusného zkurveného socialistického státu. Ano jsem antikomunista, je to vidět a stále nechápu jak někdo muže říkat "za bývalého režimu by se to nestalo","bylo nám lépe" atd. Prostě tady to vzali pěkně od podlahy a ukázali nám, jaké to tenkrát vlastně bylo...na hovno. Hlavní představitelka má trošku větší prdel, ale jinak pěkně zahrané a celkově to na mě udělalo dojem. Konečně jeden z povedených filmů (26.10.2014)

Jde jednoznačně o nejhlubší letošní zážitek české tvorby. Zároveň je to také důkazní materiál dokazující fakt, že když tvůrci filmu vsadí na neokoukané tváře, celkový zážitek je mnohem intenzivnější,než s pravidelně obsazovanými ksichty. Moc hezké, přímočaré, hudebně zajímavé a znovu připomínám, velmi dobře zahrané... Evička Josefíková je přímo k nepoznání... (28.10.2014)

Váhám mezi 3 a 4*,... Protože jsem tu dobu zažila, doceňuji přesnost detalů šedivých ulic a podchodů a doteď jsem ráda, že celá naše rodina si tehdy žila své nudné životy a nikdy "ty nahoře" ani ty v disentu nezajímala a tudíž nikdy nemusela stát před volbou kam až kvůli nejbližším zajít... nicméně by mne zajímalo, zda a kolik sportovců tehdy "lékařskou péči" odmítlo. (22.11.2014)

Nemám Američany bůhvíjak v lásce, ale po takových snímcích si normální člověk uvědomí, že kam šlápla noha Ruského medvěda (záměrně nepíši Rusa), tam pšenka nepokvete čtyřicet let. Děkuji za takové snímky - nikdy, a zvlášť dnes ne, není od věci tyhle fakta připomínat. Výborný snímek. (10.02.2015)