Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Aktuální snímek bratrů Holwerdových Nevěřící je unikátním angažovaným dokumentem o vědě, kritickém myšlení a ateismu. Film produkoval sám protagonista – jeden z nejproslulejších teoretických fyziků současnosti Lawrence M. Krauss. S další ikonou světové vědy Richardem Dawkinsem v něm cestuje po světě, aby společně přednášeli a diskutovali o vědě a kritickém myšlení. Dokumentární snímek Nevěřící se stal v loňském roce hitem jejich společného přednáškového turné, které v letošním roce pokračuje na univerzitách ve Spojených státech a exkluzivně se odehraje i v Olomouci. Film měl světovou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu Hot Docs v Torontu v roce 2013. Objevuje se v něm řada známých osobností, včetně Woodyho Allena, Wernera Herzoga, Cameron Diaz, Rickyho Gervaise, Iana McEwana, Cormaca McCarthyho a Sarah Silverman. Projekci filmu bude předcházet úvodní slovo tvůrců, po projekci bude následovat debata s hlavním hostem letošního ročníku AFO – Lawrencem M. Kraussem. (Academia Film Olomouc)

(více)

Recenze (30)

Gemini 

všechny recenze uživatele

Unbelievers mají zřejmě být popularizačním dokumentem o ateistickém hnutí - nebo možná poctou profesorům Kraussovi a Dawkinsovi. Bohužel ani jedno se příliš nevydařilo, protože jde čistě o sestřih útržků rozmluv jmenovaných myslitelů buď jen v tandemu (mj. na jevišti Sydneyské opery nebo na zadním sedadle limuzíny nebo v muzeu) nebo individuálně s někým dalším. Opravdu jen útržků, které vám nemají šanci cokoliv relevantního sdělit, pokud nejste tragédy, které každý hňup utáhne na nějaký ten buzzword a "wow" efekt. A to je obrovská, obrovská škoda, protože film díky svojí formě dělá z úsilí nejen těch dvou jakési laciné divadlo, které navíc budí dojem, že Krauss s Dawkinsem nedělají nic jiného než že poletují po světě a vedou více či méně sofistikované disputace o tom, zda bůh je či není, zda evoluce dává smysl či ne, a tak dále, a tak podobně... Je mi to líto, protože kdykoliv si znovu rád poslechnu výtečnou burcovací řeč prof. Dawkinse z roku 2002 na téma militantní ateismus (k vidění na TEDu i s českými titulky;)) Na základě tohoto filmu nemůže nikdo seriózně hodnotit tu či onu stranu, a souhlasím s těmi, kterým po zhlédnutí Nevěřících vychází dvojice řečníků jako duo přezíravých, o vlastní výjimečnosti přesvědčených ubožáků. Moje výsledné hodnocení je proto dost rozpačité. Film může mít určitý přínos, ale jako dokument je velmi hrubě nezvládnutý ve všech ohledech mimo technických disciplín. Ty jsou slušné, ale ozvláštnění tu není veškeré žádné. 60% se mi zdá skoro příliš... ()

Dan9K 

všechny recenze uživatele

Richard Dawkins říká krátce po začátku, že už ho nebaví diskuse s moderátory, protože moderátoři totálně zničí debatu, která se rozvíjí, a proto se rozhodli s Lawrencem Kraussem pořádat debaty jen spolu. Problémem je, že v tomto pořadu je moderátor, a tím je střihač. Celý dokument je vlastně jen sběrem krátkých štěků, které samy o sobě působí nedostatečně, nadutě a s malou informační hodnotou. Tyto štěky jsou vybrány z celé řady pořadů, rozhovorů či shromáždění a každý z těchto pořadů, rozhovorů či shromáždění by ve své plné délce měl pro mě větší hodnotu, než tato sbírka všeho a zároveň ničeho. ()

dr.horrible 

všechny recenze uživatele

Škoda toho spracovania. K obsahu sa vyjadrovať nebudem, ale nech je takýto dokument o čomkoľvek, keď druhá strana nedostane právo na odpoveď, je to nielen kontraproduktívne, ešte k tomu nuda. A záver pôsobil jak sviečková manifestácia :) ()

Tommy987 

všechny recenze uživatele

Richard Dawkins aj Lawrence Krauss sú obaja vynikajúci popularizátori vedy a kritici náboženstva a úprimne si ich vážim. Tento dokument ich sleduje počas ich "turné" po svete. Dávajú prednášky, zúčastňujú sa diskusií a debát, poskytujú rozhovory v televízii a rádiu atď. Väčšinu daných prednášok som videl už pred týmto filmom a obvykle sú výborné. Obaja sú výborní rečníci a keď majú nejakých náboženských oponentov, väčšinou ich intelektuálne vysoko prevyšujú a debaty bez problémov vyhrávajú. Avšak tomuto dokumentu sa to všetko podarilo zostrihať do celku, ktorý je nemastný-neslaný, útržky jednotlivých debát na seba často nenadväzujú a namiesto koherentného obrazu o práci týchto pánov tu máme len guláš niektorých ich argumentov bez hlavy a päty. Ľubovoľná prednáška ktoréhokoľvek zo zúčastnených ľudí vás obohatí viac, ako tento film. Alebo aj Religulous Billa Mahera. ()

maseer2 

všechny recenze uživatele

jako zapřísáhlý ateista musím těmto dvěma chlapíkům za jejich snahu o osvětu zabedněné většiny světa zatleskat, třebaže samotný dokument toho po obsahové stránce příliš nenabídne.. je to celé poslepované ze spousty vystoupení, díky čemuž je dokument plný krátkých trefných postřehů, názorů a myšlenek, ale jako celek toho příliš neřekne.. rovněž mi zde chybělo více prostoru pro konfrontaci, jak tomu bylo třeba v Religulous Billa Mahera.. celkově jde přesto o zajímavou a zároveň zábavnou podívanou, které ale díky způsobu zpracování nemohu dát více než 3*... ()

baribal 

všechny recenze uživatele

Dva mimořádně inteligentní vědci si honí své ego nad vírou ostatních lidí ve spojených státech. Je to dost velké zklamání, že dokument, který měl měnit zaběhlé pořádky v myšlení lidí se omezuje pouze na glorifikaci dvou hlavních aktérů. Samotný dokument má odstrašující konstukci, diskusí pomálu a většinu je zde pouze potlesk a záběry Krausse a Dawkinse. Dojem, který ve mně oba zanechali je ten, že i přes jejich inteligenci trpí nedostatkem respektu k ostatním lidem. Viděl jsem mnohokrát lepší dokumenty na toto téma a tohle byl prostě jen slaboučký odvar ze dvou brilantních mozků. ()

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Domnieval som sa, že pôjde len o jednostranné líčenie a absolútnu voľnosť šírenia ateizmu bez teizmu. Dokument ma prekvapil. Drží sa základných existenciálnych úvah a čerpá najmä z vedeckých dôkazov. T.j. - niečo nie je dokázané, predpokladám, čiže nevyvádzam toľko obľúbené a subjektívne dôsledky. A držím sa rácia. Duchovno je umocnené v metaforických rovinách, čím obohacuje človeka k tvorivosti. Rovnako ma prekvapili vynikajúco zostrihané ukážky z celosvetových diskusií o viere (pričom sa vytiahla podstata a nezastieralo to, čo by vedome ničilo predstaviteľov druhej strany), šoty "celebrít zo sveta kultúry" a výsek z 10-30 tisícového zhromaždenia neveriacich. Ani by ma nenapadlo, čo sa dá v takomto prostom dokumente obsiahnuť. A tá myšlienková pestrosť... ()

ABLABLABLA 

všechny recenze uživatele

Tak tohle bude buď velmi dlouhý komentář, jelikož tu budu chtít narvat všechny mé myšlenky, nebo velmi krátký, protože nebudu vědět s čím začít. (Osobně doufám ve verzi číslo jedna.) V prvé řadě asi napíšu to, že Lawrence Krauss je neskutečně inteligentní a vtipný člověk a vidět ho naživo bylo velké privilegium. Za druhé jsem věřící a tak je tento snímek pro mě jedním velkým soustem, se kterým jsem se musela poprat. Aneb jděte na Velký Pátek na AFO 2014 na film brojící proti víře... přijdu do pekla, ale to jen v případě, kdy bych na něj věřila, takže jsem vlastně v suchu:) Na jednu stranu jsem s řadou věcí, co ve snímku i v závěrečné diskuzi zazněly souhlasila, na druhou stranu jsem našla i pár názorů, co se mi nelíbily a s kterými nesouhlasím. Podle mě se tam až moc často zdůrazňovalo slovo inteligence, jak kdyby věřící byli totálně vygumování kokoti, co si neumí bez pomoci boží zavázat tkaničky. Potom mi vadilo to, že jim nestačí to vyvrátit /to bych brala/, ale oni to ještě musí s pohrdáním zesměšnit a ještě prohlašují, že je to správné to zesměšňovat a opovrhovat těmi lidmi. No a názor, že když se jim podaří všechny lidi přesvědčit, že Bůh neexistuje a budou všichni nevěřící, že už nebude potřeba to slovo "Nevěřící" používat, protože se nikdo nebude lišit... to je naprosto bláhová a nikdy se neuskutečnitelná myšlenka. A poslední s čím nesouhlasím je jeho prohlášení, že dnes řada "moderně myslících" lidí si vybírá jen určité věci z náboženství a že víru a církev nelze od sebe rozdělovat, že když už si vybírají jen něco, můžou přestat věřit úplně. Bullshit. Víra a církev jsou dvě totálně odlišné věci a člověk může věřit v Boha a přesto pohrdat církví, která stojí za tolika zlem v dějinách lidstva a jejíž názory se vůbec neposouvají s dobou a jsou pořád na úrovni středověku. (Což se samozřejmě netýká jen křesťanství, ale i islámu a dalších). Pak ale přišla spousta názorů, které mě ohromily a musela jsem přikyvovat. Vzhledem k vědě, tam bylo řečeno, že "Jsme ještě méně významní než jsme si mysleli a měli bychom se radovat, že můžeme žít v této době. Je to privilegium žít v této době." Ovšem jejich "hnutí" mi nepřijde o tolik odlišné od náboženství... vždyť ty shromáždění s přednáškami atd... to působí jak sekta:D Ale to si asi neuvědomují, takže pšššt. Nebo že oni věří v multiverzum, když je něco doposud nevysvětlitelného, no a jaký je pak problém, když se jiní ze stejných důvodů obrazí k Bohu? Je pravda, že tento snímek je spíše zaměřen na USA, že tady to na nás až tolik nepůsobí, zvláště v ČR, které je jednou z nejateističtějším zemí. P. S. Lawrencovy tenisky a Richardovy kravaty byly úžasnými zpestřeními snímku. A vůbec velký potlesk oboum za jejich práci a za to že se nebojí takto vystupovat a prohlašovat veřejně své názory. ()

skrblik007 

všechny recenze uživatele

The Unbelievers je spíše takový dlouhý vlog či zákulisní video. Tenhle "dokument" je tedy určen především fanouškům pánů Dawkinse a Krausse. A je to vlastně dobře - snažit se nahustit jejich knížky do filmu je nesmysl. Tahle mozaika jejich výstupů a diskusí má svižné tempo, fajn střih i mix zvuku. Nicméně je pravda, že to celé mohlo při sobě držet trochu víc koherentně. Pro Američany, Islamisty a fundametální (agresivní fyzicky i argumentačně) přívržence všech náboženství budiž tohle trnem v oku, pro intelektuálně uspokojené ateisty / agnostiky (jak by řekl Dawkins), jako jsem já (z velké části právě díky tomuto geniálnímu biologovi a osvícenci), se spíše jedná o příjemné nakouknutí do veřejného života jejich idolů. Díky, pánové, a vytrvejte! ()

Offret odpad!

všechny recenze uživatele

V kritickom komentári poukážem na tri problémy dokumentárneho filmu Nevěříci (Gus Holwerda, 2013), ktorý skrz vedcov Richarda Dawkinsa a Lawrencea M. Kraussa propaguje ateizmus. (1) Sociálni protagonisti sú prírodní vedci, t.j. predstavitelia vied, ktoré skúmajú fyzikálny časopriestor. Problém je v tom, že duchovno, ktorého existenciu vyvracajú, je kategóriou mimo tento časopriestor, a teda dokazovať jeho existenciu alebo neexistenciu, nie je v kompetencii týchto vied. Ak to poviem s humorom, nemáme merací prístroj na duchov. Je to obdobne metodologický problém, ako odmerať elektrický prúd s odmerným valcom určeným na meranie objemu kvapalín. Prítomnosť duchovna teda Dawkins s Kraussom "vyvracajú" ináč: predkladajú fyzikálne a evolučné hypotézy o vzniku vesmíru a človeka (ktoré neuvažujú o zásahu duchovna pri týchto procesoch) a tieto predloženia považujú za dostatočné argumenty. Ale predloženie týchto hypotéz nevyvracia existenciu duchovna (skrátka predmetom výskumu týchto oborov nie je duchovno) a dokonca s nimi nemá problém množstvo nábožensky orientovaných ľudí (napr. ani učenie Katolíckej cirkvi). Títo vedci sa zároveň opierajú o vieru v hypotézy, čo priznáva aj Krauss svojím výrokom: „Vieme to určite [že sa človek vyvinul evolučne]? Nie. Ale je to vierohodné.Takže môžeme oslavovať, že nepotrebujeme zázraky." Ich argumentácia vychádza jedine z viery, z viery v neexistenciu duchovna. Nazeranie na svet skrz vieru však odsudzujú – takže v ich argumentácii dochádza k jasnému protirečeniu. (2) Ďalší problém je v tom, že sociálni protagonisti nazerajú na náboženské knihy ako na prírodovedecké učebnice. To je taktiež rovnako nekompetentný prístup, pretože tieto texty sú väčšinou alegorického charakteru, čiže ak ich chceme správne pochopiť, nemali by sme ich čítať doslovne, ale podrobiť interpretácii. Napr. Katolícka cirkev netvrdí, že vesmír vznikol za šesť či sedem dní, ako sa to denotatívne píše vo Svätom písme, ale snaží sa z tohto textu vyvodiť duchovné významy (napr. poznanie o tom, aký je Boh). V bodoch (1) a (2) poukazujem na to, že Dawkins a Krauss volia nesprávnu metodológiu, ktorá nemôže priniesť správne výsledky. K tejto problematike odkazujem na publikáciu profesora Ctirada Václava Pospíšila s názvom Zápolení o naději a lidskou důstojnost (2014). (3) Morálny problém filmu nie je v tom, že skrz sociálnych aktérov vypovedá o niečom, čo nemá pravdivostnú hodnotu, ale v tom, že za túto výpoveď agituje, a teda presviedča divákov o tom, aby za pravdivé prijali to, čo Dawkins a Krauss za pravdivé nepreukážu. Na začiatku filmu sa za protagonistov postaví niekoľko verejne významných ľudí, čím sa zdá, že samotný film za nich agituje. Následne Krauss vysloví „Nie je nikto, koho názory nemôžu byť spochybnené“, čím sa zas zdá, že s protagonistami bude vedená polemika. Nič také sa však nestane, naopak, ich „pravdy“ sú prezentované ešte bigotnejším spôsobom, než prejavy skupiniek moslimov alebo kresťanov, ktoré sú vo filme vykreslené v negatívnom svetle. Takže problém bodu (3) spočíva v tom, že film výroky protagonistov nespochybňuje, nepolemizuje s nimi a dokonca ani nezaujíma stanovisko nezaujatého pozorovateľa, v rámci ktorého by mal divák slobodu utvoriť si vlastný úsudok - film je priam ich adoráciou. () (méně) (více)

klima777 

všechny recenze uživatele

Tohle je ryze americký dokument pro Američany. Což jest náramná škoda. Pod pláštíkem mohutné show, rádoby provokativních hlášek a občasného laciného handrkování s vidláky se totiž snadno ztratí podstata věci, totiž boj proti zkostnatělosti, zabedněnosti & hlouposti. A jen chvilkami vysvitne, jak jsou Krauss s Dawkinsem inteligentní, myšlenkově otevření a vtipní. Ostatek patří do odlišného diskurzu, jakož i kulturního okruhu... ()

Vercinix 

všechny recenze uživatele

Tento snímek lze samozřejmě těžko hodnotit nezávisle na jeho obsahu a poselství. Bez toho by se jednalo o velmi průměrný dokument o biologovi a fyzikovi. Nad čím se lze zamyslet je jejich přístup k pojednávanému tématu. Je kritické myšlení to samé co ateismus? Je platná rovnice inteligence = ateismus, popř. rovnice inteligence = ateismus = moderní doba? Je opravdu každý numinózně smýšlející člověk idiot? Vědí pánové RD a LK o čem vlastně hovoří, když říkají religion? Vědí pánové RD a LK o čem hovoří, když říkají věda? A nejedná se z jejich strany spíše o sofistickou propagandu ateismu namísto kritického zkoumání religiozity a jejích přínosů? Pokud by vás zajímalo, jak dané otázky promýšlím já, čtěte dále: 1) Religionistika: Ateismus, nevěrectví, bezvěrectví atp. jsou religionistické kategorie stejně jako mormoni, šivaisté aj. Z hlediska religionistiky jsou RD i LK věřícími. A v co věří? Sami říkají, že věda je odpověď. Věda je však založena na tzv. axiomatice (řec. ἀξίωμα = to, co je samo ze sebe zjevné a není to třeba dále dokazovat). Otázkou je, kdo co z nás tedy považuje za tak zjevného, že to nepotřebuje další dokazování a můžeme to přijmout jako něco naprosto nezpochybnitelného. Osobně bych asi hledal jen velmi těžko. A popravdě – i kdybych našel, budou mé výroky o světě, vás, mě samém na této axiomatice závislé, tj. budou platit vždy jen pokud platí dané axiomy, užitá vyvazovací pravidla (logika) a byla-li aplikována tato pravidla správně. 2) Logika: K tomu, abychom něco z axiómů vyvodili, potřebujeme vyvozovací pravidal, tj. takový způsob práce s axiomy, na základě kterého můžeme dosahovat nových poznatků, jestliže tyto axiomy vezmeme za základ našich úvah. Velmi zjednodušeně je toto logika vědy. Problém s logikou nastává ve chvíli, kdy zjistíme, že na světě máme již nyní takřka nekonečný počet logik a žádná z nich není sto popsat svět jako celek. Každá z nich funguje pouze na něco a pouze za určitých podmínek (často dosti absurdní…počty světů atp.). Prohlašovat tedy jeden axiomatický soubor či způsob vyvozování z něj za lepší než jiný dává smysl pouze z hlediska pragmatického. Jinými slovy, jakýkoli systém (ať již náboženský nebo vědecký) si sice může klást nárok na pravdivost svých tvrzení (pravdivostí je míněna objektivní platnost pro všechny v jakémkoli kontextu – časoprostoru), ale tím pouze proklamuje, že v daný systém bezmezně věří. Jediné co u daných systémů lze zvažovat je jejich přínos společnosti. Technika a mechanika nám přináší nové vynálezy “zlepšující náš život“, medicína lidi léčí atp. Otázka je, co společnost, popř. my sami potřebujeme a co nám tuto potřebu pomůže nejlépe uspokojit. Je to více aut, strojů a léků na AIDS? Je to společenská jednota, individuální vyrovnanost a klid, společné hodnoty atp.? Kapitolou samou pro sebe je poté úroveň vyvozování jednotlivých aktérů (RD: v kongresu je jen jeden člověk, který o sobě tvrdí, že nevěří v nic vyššího --> je to statisticky nepravděpodobné --> ostatní jsou tedy lháři a zapírají svůj ateismus…když už pominu vágnost označení „něco vyššího“ – zákony relativní fyziky jsou pro mě také cosi vyššího -, tak logika dané argumentace hovoří sama za sebe), stejně jako je zábavné sledovat jak RD hovoří o tom, že „my“ jsme malým modelem vesmíru, že i buňka má sama své vlastní vědomí, že my máme své vlastní vědomí, ale vesmír (ten kterého my jsme modelem) jej nemá… 3) Věda: Základ vědeckého bádání je jednoduchá svatá trojice: předmět, metoda, cíl. a) Předmět: RD + LK mají za svůj předmět cosi, co nazývají religion (náboženství – anglický výraz oproti českému nemá svůj kořen ve slově bůh). Religionistika při své snaze o typologii náboženství má dvě možnosti. První je možnost nalézt nějakou obecnou definici náboženství, což se jí zatím nepodařilo (a domnívám se, že ani nepodaří). Ve světle toho přichází s nejrůznějšími typologickými znaky. Tyto typologické znaky ale vykazují jasně i struktury, které jako náboženské obecně nevnímáme (např. ideologie nacismu či socialismu, fotbalové rituály, svatostánky, golmani chrání svatyni za pokřiku liturgických chorálů hooligans atd.). Mezi ně však spadá i věda a její nekritické obdivování, iracionální vyznání lásky k ní, které padlo z úst obou pánů atd., tomu jasně nahrávají. Věda vykazuje množství rituálů, praktik, zasvěcení, tajemna, dědičnosti po předcích, iniciací, symbolů a mnoho jiného, co je typickým pro náboženské soustavy. Druhou možností je nevycházet z typologie, ale z výčtu, seznamu náboženských soustav. Když LK + RD kritizují náboženství, hovoří tak stejně o buddhistech (ateistické náboženství, tj. není zde přítomný theos – bůh) jako o křesťanech, o scientolozích stejně jako o starých Egypťanech, o sektách stejně jako o miliardových církvích? Často vystupují proti B/bohu. Toho ale popravdě uznává pouze něco málo nad 50% náboženských soustav. Hovoří o církvích? Tj. kritizují instituce, nebo náboženské instituce? Vágnost, s jakou pánové RD a LK užívají slovo religion dělá z jejich výpovědí o tomto předmětu nic neříkající povšechný antagonismus. b) Metoda: Je kritické myšlení to samé co ateistické myšlení? Obávám se, že nikoli a pánové RD a LK to jen dokazují. Přestože jim inteligence jistě neschází a jejich argumenty jsou mnohdy validní (mnohdy také ne), od kritického myšlení má jejich výstup dost daleko. Kritické myšlení posuzuje svůj předmět nezaujatě a promýšlí jeho pozitiva a negativa, vnitřní koherenci, výsledky atp. atd. Je tedy rozdíl mezi jednostrannou kritikou a kritickým myšlením. Pokud se k nedostatku kritického myšlení přidruží sice skvělá rétorika, avšak opřená o giganticky nepřeberné množství sofistických triků a argumentačních faulů jinak zvaných argumentační klamy (neplatných argumentů), jako je tomu v tomto případě (prim hrají argumentace ad hominem, ad verecundiam, ad populum), začínáme z toho mít již docela slušnou manipulativní agitaci. A především RD to celé obohacuje ještě o poměrně slušnou dávku konfrontačního napětí a emocí (nikoli behaviorálně sdělených), čímž ze svých vystoupení dělají propagandu uspokojující rozburácený dav. Z hlediska metodologického tedy tito pánové pochybili nejvíce právě na tom poli, na kterém by se měli orientovat nejlépe na světě (vzhledem ke své pověsti). c) Cíl: LK myslím v dokumentu hovořil o jakési osvětě. Je to opravdu osvěta, pokud uděláte turné pro ateisty? Opravdu osvítíte ty, kteří tam přicházejí již s předem jasným názorem, a nebo děláte jen show pro dav, dáváte mu to, co chce, říkáte mu to, co chce slyšet a užíváte si ovace, prestiž a finanční zisky, které z toho plynou? Opravdu jde o seriózní polemiku s „druhou stranou“, a nebo jde jen o to vrstvit na sebe urážky svého oponenta (v dokumentu nespočetněkrát)? 4) Historie: Rovněž na mě celá jejich argumentace působila dojmem, že pánové RD a LK tvrdí inteligence = ateismus, numinózní smýšlení (oni však užívají pouze religion) = tupost. Nevím, zám z obou skupin opravdu mnoho lidí a kdybych měl být upřímný, tak pravdu inteligentní lidé dle mé (nijak nepodložené) osobní zkušenosti nacházím více ve skupině druhé. Tak či tak, určitě nestačí být 100% zarytým ateistou, aby se vám IQ vyšplhalo na 180 bodů (Otázkou vůbec je zda toto má co dělat s IQ či zda by se náhodou neměly zvažovat i jiné stránky vnímavosti člověka ke světu a univerzu). Stejně tak pochybuji, že by jezuité, kteří mají jako podmínku vystudovat dvě co možná nejrůzněji zaměřené VŠ ve dvou zemích s rozdílnými kulturami i jazyky, že by tito jezuité dosáhli toho všeho navzdory svému IQ náboženskému handicapu. Faktem je, že dle toho co jsem viděl, se domnívám, že jejich rovnice má ještě třetí člen: inteligence = ateismus = moderní doba. Pokud bychom vynechali onu „inteligenci“, poté by mi rovnice dávala větší smysl. Ateismus je dnes opravdu moderní záležitostí, avšak zvláště onen scientific atheism by si měl uvědomovat, že je pouze trendem doby, nikoli až nyní odkrytou a ze srdce vědy zjevenou navždy nutně platnou pravdou vepsanou v desateru moderního člověka na prvním místě. Jak upozorňuje již Max Weber: (parafrázuji) náboženství nás naučilo kriticky myslet, my jsme toto kritické myšlení převzali a aplikovali jej na náboženství. Takto si náboženství vychovalo vlastní ateisty. Touto parafrází bych chtěl říci asi tolik, že utváření poznání o světě a nás samých je dlouhý dějinný proces navazování na starší tradice (byť kriticky), vyjadřování se k nim a především stavěním na nich. Není zde samozřejmě možné rozepisovat celou historii vědy, ale postačí nám jen rovnice: presokratičtí myslitelé --> navazuje Aristotelés --> na něj a Platóna poté novoplatonikové --> přichází křesťanství a působí na něj velmi silně novoplatonismus --> křesťanství využívá Aristotela a přichází se scholastickou metodou --> ta velmi ovlivňuje novověké myslitele (Descartes atp.) v utváření podoby moderní vědy atp. RD a LK sice mohou náboženství kritizovat (a to je to, co je na tom všem naprosto v pořádku), ale pokud to dělají nepoučeně, vyznívá to spíše smutně při zkoumání jejich personálního rozhledu, vývoje a min. sociálního intelektu. Všechny tyto systémy, ať již náboženské nebo vědecké mají za cíl jediné, šířit, šířit, uchovávat a aktualizovat poznatky a informace pro celou existující populaci i pro tu budoucí. Jde jen o to, co ze starého systému vyškrtnout jako redundantní a co ponechat jako to nosné. RD a LK se rozhodly, že na celém systému je redundantní právě fakt víry a boha. Dost možná. Z logiky věci se ale nelze rozhodnout, že náboženství z tohoto procesu vědy vystřihneme. I jejich reakce je stále reakcí na to předchozí. Celý proces vědy v tomto světle vypadá jako neustále ověřování, potvrzování a vyvracení prvotních tvrzení proroků, vizionářů, mesiášů, svatopisců atp. A skrz tyto ověřování pravdivosti Aristotelových, Platónových aj. hypotéz (viz myšlenky Popperovy). Z tohoto procesu náboženství vyškrtnout nelze. Navíc je fenomenologickým faktem, že každý máme se světem jinou fenomenální (dalo by se říci zážitkovou) zkušenost. O co méně lidé rozuměli funkci rostlin ve světě, ekosystému, chlorofylu atp. tím intimnější vztah k těmto věcem mohli mít (nemuseli). Nerušenost dobou a množstvím poznatků je jednou z největších výhod, o kterou je moderní člověk ochuzen. Žitá skutečnost vs. teorie černá na bílém je něco zcela jiného (víte jak to v Sixtinské kapli voní nebo si myslíte, že ji znáte jen proto, že jste ji kdysi viděli někde přitisklou na papíře učebnice?). Člověk samozřejmě dělá co umí a adaptuje se na podmínky. Co když deficit „ovládání“ světa, který minulá doba proti té dnešní jistě vykazuje, byl kompenzován „souzněním s ním“? Omlouvám se za příliš patetický závěr, ale i taková myšlenka musí zaznít, abychom dostáli zásadám kritického myšlení. Závěrem: Ať se pánům RD a LK daří. Jsou to velcí myslitelé ve svých oborech. Jen by se zřejmě měli držet více svého kopyta a při přerůstání na půdu filosofie, religionistiky a teologie, by měli zbystřit, jestli se namísto kriticky myslících lidí nestaví spíše do pozice horlivých apoštolů svého ateismu. Zajímavé komentáře: Offret, srov. také film Religulous () (méně) (více)

DavidS. 

všechny recenze uživatele

Dawkinse mám doma v knihovničce a je skvělé, že spolu s Kraussem vedou tažení, které bezezbytku naplňuje definici ateismu, což je výslovné popření Boha a náboženství...Dokumentu však chybí nějaká opravdu zajímavá konfrontace (jako v Religulous s moderátorem Maherem) a osoby obou aktérů jsou prezentovány až s posvátnou úctou a adorací, což je v přímém rozporu s jejich osvětou...Finální setkání ateistů ve Washingtonu nabírá stejného dogmatismu jako setkávání poblouzněných věřících s papežem... ()

Dalfor 

všechny recenze uživatele

Poprvé jsem viděl Krausse v Hyde Parku a jeho názory se mi opravdu líbí... obdivuji ho. Ale co se mi nelíbí je zpracování tohoto dokumentu. Čekal jsem mnohem více a jsem nucen dát nížší hodnocení. 4-5/10 ()

mi-ib 

všechny recenze uživatele

Víc než cokoliv jiného, tak jde o propagaci pánů Krausse a Dawkinse. Kdo dosud věřil, bude věřit dál. ()

Khamsin 

všechny recenze uživatele

Jestliže si ateista pustí dokument o ateistech, může přikyvovat... ale to je bohužel tak nějak vše... stejně asi tak, jako kdyby si ryba pustila dokument o rybách.. :) velmi mi tam chybí pohled i z druhé strany, což by měl být základ podobných dokumentů.. nicméně chápu, že to má být patrně agitace směřovaná k americké společnosti se snahou snad i mírně zvýšit procentuální podíl ateistů v USA - a v tom případě tleskám, jelikož je to zjevně potřeba a každá taková snaha je obdivuhodná... nicméně zpracování je podle mě velmi nešťastné.. díky absolutní nekoncepčnosti pořadu se jedná čistě o sled několika málo myšlenek naházených přes sebe vyplněných hluchými pasážemi vzlétajícího a přistávajícího letadla, telefonujícího Dawkinse a pohledu na městskou dopravu. Škoda - aneb jak z NĚČEHO vytřískat jen velmi MÁLO. ()

gemi 

všechny recenze uživatele

Někteří kritikové se tady čílí, že film adoruje dva vědce, kteří se snaží potlačovat tmářství. Mně to nevadí, protože na rozdíl od různých smyšlených entit, tito dva pánové prokazatelně existují. A když něco prokazatelně existuje, tak k tomu mám tak nějak přirozeně větší důvěru. "The question ´What is the purpose of the universe´ is a silly question. It has no meaning." Amen! (Druhé zhlédnutí, první 27. 8. 2014) ()

Související novinky

AFO 2014: Festival plný hvězd

AFO 2014: Festival plný hvězd

08.04.2014

Měsíc duben patří Mezinárodnímu festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc. Ve dnech 15. – 20. 4. se uskuteční jeho 49. ročník, který diváky vezme přímo ke hvězdám. AFO totiž letos… (více)

Reklama

Reklama