Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Malarkey
    ****

    Na Birdman se mně hrozně těžce dívalo. Popravdě mi trvalo asi prvních dvacet minut, než jsem se vůbec zorientoval v tom, na co to vlastně koukám. Po těch dvaceti minutách jsem sice pořád nedokázal být v obraze ohledně toho, co je realita a co fikce, nicméně alespoň jsem mohl začít vnímat pobuřujícně dokonalou kameru, která všechno natočila aniž bych pocítil jakýkoli střih scény. Některé momenty byly naprosto boží a přišlo mi, jako kdyby někteří herci vedli nekonečné dialogy, u kterých jsem si říkal, jak se to mohli naučit. A jelikož pochybuju, že se to učili, tak pak skláním obrovskou poklonu za dokonalou improvizaci. Ač to bylo cokoliv, tenhle film Vám ukáže, že Michael Keaton, Edward Norton, Emma Stone, Naomi Watts nebo Zach Galifianakis umí hrát jak bohové. Já tenhle film tak trošku vnímám i jako oslavu herectví, také z toho ale cítím určitou ignoranci a opovrhování Hollywoodem. Celé je to totiž jak pod náporem nějaké vědmy, která každého zná a staví před něj plátno, kde se má ospravedlnit. Michael Keaton tak ironizuje superhrdiny ač sám jeden byl. Edward Norton jakmile dorazí na scénu, okamžitě diriguje jak co má být. Zach Galifianakis je tu až nezvykle vážný a Emma Stone tu má pár dialogů takových, že se Vám bude tajit dech. To abyste věděli, že to také má v sobě. Birdman je neuvěřitelně zvláštní film. Osobitý, dvouhodinově nenudící a rozhodně zapamatování hodný. Není pro každého, ale kdo ho bude chtít vnímat, ten si tuto filmařinu plnou poctivých filmových záběrů beze sporu užije. A minimálně se do pár herců bláznivě zamiluje.(27.1.2015)

  • Morien
    ****

    (1001) Velmi nepříjemně sugestivní příběh o duševní poruše, šílený zejména z toho hlediska, že nikdo z Birdmanových blízkých si toho, zdá se, není vůbec vědom. V tom vidím hlavní zdroj nevědomosti z filmového podtitulu, ačkoliv ctnostného na ní nevidím moc, respektive skoro nic. Intenzivní šmírování hlavní postavy příliš nedovoluje pracovat na fikčním světě, ve kterém se film odehrává, a také kondenzuje mnoho osobních krizí mnoha různých lidí na jedno místo a jeden čas, což je vždycky trošku podezřelé a autorsky chtěné. Celkové tempo je nicméně tak strhující, že své výtky hned zapomínám a odpouštím a chci vidět víc, víc z toho zběsilého tance. Herci velmi září. Dokonce na mě zapůsobil i Ed Norton, kterého zejména v jeho ranějších rolích opravdu nemám ráda. V komediálních rolích mi ale v poslední době přestává vadit a tady je, jako karikatura sama sebe, dokonce výtečný. Kamera a hudební doprovod mi jdou přímo z duše, respektive možná bych měla říct do duše, kde vše cupují na spoustu malých kousků. A proto je mi líto, že mě velmi zklamal konec. Film ve svém průběhu vyvolává spoustu zdání, z nichž se většina postupně potvrdí, dokonce mám ten dojem, že vše důležité víme přímo od prvních záběrů. Na tajemství nebo falešné naděje se tu nehraje, klíčem k vyprávění je pro mě intenzita. Ta vyvrcholí závěrem na divadelních prknech. A co následuje potom, je v mých očích nedůstojné vyústění všeho toho šílenství, kterého jsem právě byla svědkem. Je to předvídatelné a je to příliš ukecané. Je to spíš nástřel, jak by poslední scéna měla vypadat, ale chtělo by to ještě pečlivě osekat a nechat tam jen opravdu ty důležité záběry a opravdu ta potřebná slova. To mávání novinami mi zkrátka ani oči Emmy Stone nedokážou vynahradit. -"A thing is a thing, not what is said of that thing."(22.6.2017)

  • Lima
    ***

    Znám lepší filmy o nelehkém údělu herectví a zároveň vzdávající poctu divadelní práci. Tohle je jenom takový pokus o autorský artový film evropského střihu, ovšem etablovaného hollywoodského tvůrce, kde snaha o střihem nepřerušené vyprávění (samozřejmě docílené bezchybnými digitálními kejklemi) je jen takovou manýrou, stejně jako vícekrát probíraný ztvrdlý penis Edwarda Nortona. Nedotklo se mě to, vůbec, ani myšlenkově, ani emocionálně. Vyjma scény emočně vypjatého rozhovoru s divadelní kritičkou o podstatě grafomanství profesionální kritika a pak Birdmanova slova o mrzkém vkusu průměrného přihlouplého diváka, které bych tesal do kamene. Ovšem Oscara fenomenálnímu Michaelovi Keatonovi bych z celého srdce přál, už jenom proto, jaký to je velký sympaťák a že tak trochu jeho životní osud splývá s tím Rigganovým.(28.1.2015)

  • choze
    *****

    Iñárritu je jeden z těch režisérů, jejichž filmy si nechávám s klidem ujít, protože mě už z dálky neoslovují, ale trajler na BIRDMANA mě zaujal (mám rád filmy o umělcích a tvůrčích lidech, ať už skutečných či ne) a film samotný mě celkem dostal. Skvělí herci hrající herce a kamera, která se bez viditelného střihu potlouká divadelním mraveništěm horečně a nervózně se připravujícím na premiéru hry.(19.3.2015)

  • Superpero
    *****

    Hrozně mě vtáhl způsob jakým je to natočený. Kamera furt sleduje Keatona a až skončí jeho scéna jednoduše si vybere dalšího protagonistu a jede se dál. Furt. Dvě hodiny. Nonstop. Bez oddechu. Je to strašně intenzivní a i když mě všechny dialogy úplně nepřesvědčily, tak prostě nemůžete popřít, že ten film žije. Má jasnou tvůrčí vizi a muselo bejt těžký to natočit. Fellini by z toho měl orgasmus. Emma Stone to pro mě herecky ovládla, oproti tomu Naomi Watts jsem tu brečící scénu vůbec nežral. Znova bych si to nepustil, ale teď jsem toho fakt plnej. Btw doprovod na bicí, jakoby vypadl z Whiplashe :)(23.3.2015)

  • - Kapacita divadla St. James Theatre v New Yorku je v skutočnosti cca 1700 miest. Vo filme však 2x zaznel údaj, že divadlo pojme do hľadiska len 800 divákov. (MikaelSVK)

  • - Spoiler: V scéne, keď Jake príde navštíviť Riggana do nemocnice, má so sebou noviny. Na nich je titulok "The Unexpected Virtue of Ignorance," čo je zároveň podtitul celého filmu. (toi-toi)

  • - 28 minut před koncem, kdy stojí Riggan (Michael Keaton) na střeše domu a chystá se vzlétnout, je možné v pozadí na jednom z paneláků vidět plakát k filmu Muž z oceli (2013). (Borrtex)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace