poster

Birdman

  • USA

    Birdman or (The Unexpected Virtue of Ignorance)

  • USA

    Birdman

  • Slovensko

    Birdman

  • Austrálie

    Birdman

Drama / Komedie

USA, 2014, 119 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Jara.Cimrman.jr
    *

    Fandím každém opeřenému superhrdinovi, aby se z něj na stará kolena stal uznávaný divadelní herec, ale rozhodně již u toho nikdy nechci být. Kromě scény se ztopořeným malým Mikem jsem se totiž nepobavil a po téhle zmatené nudě zvážím, zda ještě někdy v životě navštívím divadlo, protože se mi nechce finančně podporovat žádný spolek vynervovaných psychopatů. Takže velká gratulace za čtyři Oscary a pokud má tohle být to nejlepší, co z Hollywoodu v roce 2014 vypadlo, tak navrhuji buď zavřít tuto fabriku nebo poslat senilní porotce bez zlatého padáku do důchodu.(1.3.2015)

  • Isherwood
    ****

    Tvůrčí póza, demaskovaná jedinečnými technickými možnostmi filmového média, koketující s evropskou artovkou, se chystá rozdělit diváckou obec za 3, 2, 1...(1.2.2015)

  • Cervenak
    ****

    Asi 20 minút som sa nechytal, ale akonáhle sa to trochu upokojilo a prestalo sa to hrať na veľký art s nezrozumiteľnými divadelnými postmodernými bla-bla "presahmi", začal to byť vážne zaujímavý, vťahujúci film. Keaton výborný, Norton a Emma tiež.(24.2.2015)

  • Houdini
    ****

    Oscar 4 : Nejlepší film, Režie, Kamera, Scénář + 5 nominací: Herec HR - Michael Keaton, Herec VR - Edward Norton, Herečka VR - Emma Stone, Zvuk, Zvukové efekty ... .... .... .... .... Zlatý Lev - výběr(10.1.2015)

  • Radek99
    *****

    Definitivní přestup Alejandra Gonzáleze Iñárritua do Hollywoodu stál vážně za to! Jeho pátý celovečerní film, podruhé pod křídly mocné americké produkce (nepočítám-li široce koprodukční Babel), je z podstaty věci vlastně jasnou uměleckou odbočkou, Iñárritu si přestal ve svém tvůrčím úsilí vůbec poprvé nakládat na bedra tíhu za všechnu bolest a hříchy celého světa a natočil na první pohled zábavný soft film, odlehčený komediální žánr. Jeho dílo je ale ve skutečnosti silně podvratné, primární satira uměleckého světa na Broadwayi ve druhém plánu chytře a efektně nastavuje zrcadlo uměleckým snahám Hollywoodu. Opravdu by mne zajímalo, do jaké míry je Iñárritův Birdman odkazem na Křídla slávy, legendární holandský snímek Formanova spolužáka Otakara Votočka. Křídla = ptačí muž, ptáčník plus všechny ty motivy ptáků a slávy a s tím spojené analogické přemítání o pomíjivosti slávy a vztyčený prostředníček všem těm současným západním celebritám. Hlavní hrdina, hollywoodský herec, který si chce potvrdit svůj status umělce a tak se snaží prosadit v divadle, v doméně prapodstaty hereckého umění. Je spíš řečnickou otázkou, jestli to všechno nedělá jen kvůli své slávě, pro slávu by (se) totiž byl schopný i zabít (ani ne tak pro herectví samotné), vlastně by mu bylo jedno, jestli by se proslavil coby blockbusterový Birdman, nebo charakterní autor a herec na Broadwayi. Jenže - Iñárritu a spol. k tomuhle jednoznačnému námětu přimíchali postmoderně pojatý prvek hercova vnitřního hlasu, který se z původního uměleckého alter ega odkazujícího svou sofistikovanou formou k hercově dřívější komiksové kariéře postupem času mění v alter ego rozdvojené osobnosti, psychicky narušeného a nemocného člověka. Jeho vnitřní hlas je projevem jeho duševní nemoci, vše lze tedy interpretovat i tak, že to dělal hnán šílenstvím...ale to může být významová metafora smyslu filmu...celý showbyznys je motivován šílenstvím zúčastněných lidí...v medicínském slova smyslu... Je herostratovský komplex příznakem nemoci, nebo ryzí podstatou branže? Jenže - pak je tu ještě epilog... Co je v tomhle snímku vlastně realita? Postmoderně nejednoznačný obsah je ovšem rámován cizelovanou formou, která dělá z Birdmana to skutečné umění a je jedno, jak okázale působí. Kombinace skvostné kamery Emmanuela Lubezkiho a umně maskovaných střihových přechodů vede k vytvoření iluze konstantního, nepřerušovaného toku záběrů, jedné opojné dvouhodinové kamerové jízdy (dobře vystihující podstatu divadelního aktu). Kamera se navíc ještě během nekonečného pohybu nepozorovaně mění, tu v subjektivní kameru, tu použitím extra krátkého ohniska v iluzi rybího oka, pak zase v časosběrný záběr etc.etc. Metacharakter kamery také originálně variuje, ale občas i nabourává divadelní zásadu jednoty místa, času a děje. Další sugestivní vjem jsou pak ruchy a hudba, prosté bicí nástroje jsou schopny vytvořit tak sugestivní hudební doprovod, že chvílemi až mrazí. Hudební podkres také skvěle vyvažuje dynamiku snímku (která se zlomově mění právě až s přicházejícím epilogem). Osobně tu pak shledávám jednu z nejlepších mizanscén amerického filmu, film působí jako svého druhu 3D interaktivní vizualizace a filmová prohlídka zákulisím typizovaného divadla na Broadwayi. Iñárritu definitivně opustil originální narativní koncept svého dvorního scénáristy Guillermo Arriagy, zůstává ale jeho silná stránka výběru a práce s herci - Michael Keaton a Edward Norton jsou naprosto fenomenální a osobně mě hřeje na srdci, že jde o jejich velký umělecký návrat, Iñárritu z nich ,,vyždímal" hodně.(28.1.2015)

  • - Ponuka zahrať si vo filme odmietol Sean Penn. (Sufferer)

  • - Hra "What We Talk About When We Talk About Love" Raymonda Carvera, kolem které se děj snímku točí, byla publikována v roce 1981. (geklon)

  • - Riggan se ve svém pokoji zmíní o faktu, že Birdmana nehrál od roku 1992. V roce 1992 hrál Michael Keaton naposledy roli Batmana ve filmu Batman se vrací (1992). (HellFire)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace