Mlčící město
Silent City
Režie:
Threes AnnaScénář:
Threes AnnaKamera:
David WilliamsonHudba:
Jerome ReuterObsahy(1)
Rosa přijíždí do Tokya, aby se naučila umění porcování ryb od slavného Mistra Kona, nejlepšího japonského rybího šéfkuchaře. Jenže komunikace není úplně snadná, a tak se Rosa za hromadou lesknoucích se ryb cítí stále víc osamělá. Bez peněz a zoufalá Rosa začne pracovat v nočním klubu jako společnice japonských byznysmanů. Jedné noci ji jeden z klientů napadne a Rosa skončí v rybníčku s rybami před restaurací, porozumí jim a Mistr Kon ji konečně přijme pod svá křídla. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (9)
Líbila se mi hodně poetika, se kterou film vyprávěl necelých 90 minut svůj příběh. Ve své podstatě se toho ve filmu moc neřeklo, protože v Japonsku nikdo neuměl Anglicky a hlavní představitelka měla co dělat, aby si zvykla na japonskou náturu. Nicméně v rámci porovnání dvou naprosto odlišných kultur je tohle film, který rozhodně stojí za to vidět. ()
Tak koukám, že oficiální text distributora je zase trochu mimo, no ale naštěstí jen trochu. Velice příjemné překvapení v soutěži Febiofestu. ()
Pro milovníky porcování syrových ryb. 1) Rosa nezná ani slovo japonsky, přijíždí zcela bez jakékoli přípravy, netuší nic o pracovních podmínkách, kultuře ani zvycích země. Její přátelský "štěněcí" přístup holt na Japonce neplatí. Nejsou u vytržení z toho, že vidí zbloudilou Evropanku, se kterou se navíc ani nedomluví._____ 2) 53letá Holanďanka Threes (křestní jméno) Anna (příjmení, vlastně pseudonym, ve skutečnosti je Schreurs-ová) píše knihy, dělá filmy a dokumenty a hlavně divadelní představení. Film natočila podle vlastní knihy De stille stad z roku 2006._____ 3) Oficiální text distributora spoileruje a navíc místy si i vymýšlí._____ 4) Poučení z filmu? Nejezdi do Japonska bez důkladné přípravy a alespoň základní znalosti jazyka. ()
Oficiální text distributora poví celý děj filmu. Ovšem, film je zajímaví. Jednoduchý děj, který se točí kolem Rosy, která má co dělat aby to v Tokiu zvládla, má svou hloubku. Film se vlastně točí kolem Rosy a její neplacené práce s rybami a její noční brigády coby usměvavé společnice, která si musí dávat pozor na dno sklenice. Ve filmu se moc nemluví, a když už se tam mluví je to japonsky. Celý film stojí na herečce - co jiného by táhlo film ve scénách, které zachycují Rositu jezdit nočním metrem tam a zpět? Zajímaví snímek. ()
Okej, už jsem si to rozmyslela, nechtěla bych pracovat v Japonsku. Tenhle film je nejzajímavější dokonale zpracovanou atmosférou, izolaci hlavní hrdinky jsem skoro pociťovala jako svou vlastní. To město skutečně bylo tiché a to i přesto, že v něm pobíhají po ulicích miliony lidí - když vás dělí jazyková a kulturní bariéra, umocněná ještě odlišnosti vzhledu, přijdete si úplně sami. Nepříjemný pocit... Ale dokonalá atmosféra v tomto ohledu nestačila, čekala jsem od toho mnohem víc. Trochu jsem oekávala, že Rosa nakonec zapadne do kolektivu, najde si přátele, naučí se jazyk a nebude tak osamělá. K tomu celou dobu tak nějak film směřuje, ale velmi nepříjemně to celé utne. Film mi přišel jak kdyby z něj amputovali nějakou velmi podstatnou část, kterou si tak bohužel musíme jenom domýšlet. U některých filmů to funguje, ale tady mě to docela mrzelo. ()
Na film jsem se hodně těšila, ale přišlo trochu zklamání. Naivní Rosa si asi měla o Japonsku něco přečíst , než se tam vydala. Taky tam byla dobrovolně, ale z filmu bylo patrné, jak trpí. Tempo filmu je nudné, nic zvláštního se nepřihodí. Trochu mi to připomínalo Ztraceno v překladu. Japončíci maj holt pevnou kulturu a z cizinců se nepodělaj. Pointa je v tom, že trpělivost růže přináší. Doják s kytkou byl trochu přepálenej. Kdyby jí tak nezalejvala, tak by neuhnila. A to s tim bezďákem v krabici mělo bejt jako co? Souznění ztracených duší ve velkoměstě?!? Jedno voko nezůstane suchý...Hezká hudba. ()
Asi najväčším nedostatkom tohto snímku je možno „nelogický“ strih scén a réžia. Keby na to dali väčší pozor, tak potom celkový efekt by mohol byť lepší a možno aj údernejší. Pretože samotný príbeh bol slušný a L. Roothooft bola skvelá. Myslím si, že v blízkej budúcnosti ešte budeme o nej počuť. Osobné hodnotenie: 68% (**) ()
O Japoncích je známo, že nejsou zrovna družní a Rosa to v Tokiu zažívá v plné síle. Do toho celý den porcuje ryby bez nároku na mzdu a musí si vydělávat v nočním klubu jako společnice. Japonsky neumí a tak jí k povídání zbývá jen polouschlá kytka a mrtvé ryby, než je naporcuje. Ve filmu se sice mluví chvílemi anglicky, ale větší část je v japonštině bez titulků, takže zažíváme skoro to samé co Rosa na plátně. Takže jsme odkázáni na dlouhé záběry z přípravny ryb, cesty metrem nočním Tokiem, uspěchanou atmosféru všedních dnů v obrovském městě a na Rosu, která za doprovodu podmanivé hudby zkouší pochopit, co od ní japonský mistr asi chce. Celé to kupodivu funguje velmi dobře a jsem rád, že jsem si našel hodinku a půl na to tenhle komorní příběh shlédnout. ()
Človek môže mať veľký sen, jeho naplnenie však býva problematické. Premyslí si plán a vyrazí ho plniť, ako často sa ale ukazuje, že plán má viacero nedostatkov a veru, tak ako o tom snívame, tak to nie je. Pekne psychologicky spracované, Rosa je človek v cudzom meste a s netradičným snom. Skvelé obrazové metafory premietajúce jej pocity, najmä jej nevedomie v snoch. Múdrosť nadobúdame všelijako, preto nepodceňovať sny, ale risknúť to s odvahou. Veľká spokojnosť. ()