Komentáře uživatelů k filmu (158)

  • Cival
    *

    Český Birdman - ale jen tím, že vystihuje, jak hluboko je česká kinematografie pod světem. Mohl bych tak jako ostatní snaživě přičítat hvězdy, protože technická stránka nebo entuziasmus a formální ambicióznost jsou opravdu hodné úcty. Ale to bohužel nic nemění na tom, že Hany jsou bohapustě prázdným, blábolivým utrpením, které koncept naplnily podobně jako svého času Krysař. Katastrofa. Generační refelexe ale tam přeci jen je: Tak jako jsou postavy vesměs jen narcistními kecálky, kteří ze sebe chrlí emocionální i verbální skelnou vatu, tak... tak ani tvůrci toho mnoho smysluplného neřekli.(25.1.2015)

  • Tosim
    ***

    Nehledal bych v tom kdovíjaké významy, forma snímání mě bavila, banální dialogy (jakkoli to byl záměr) spíš nudily, největší význam snímku je, že jde jinou českou cestou, což se cení vždycky. Relativní spokojenost.(27.10.2014)

  • Marigold
    **

    Prázdná prázdnota nevypovídající o ničem, ani o prázdnotě samé. Jestli tohle má být pokus diagnostikovat generační frustraci, vzniklo jen hezky nasnímané generační klišé. Scénáristické cvičení s mizerně vybudovanými charaktery, nezajímavě stagnujícími situacemi, které ani při snímání na jeden (tři) zátah(y) nevytvářejí dojem fluidnosti času a prostoru, ale spíš rozpačitého těkání od detailu k detailu a odtud k bezradně zacyklenému celku. Přirozenost hovoru neustále sráží to, že postavy vedle všedního blábolení zdůrazňují i nošení masek a exhibicionistické zakrývání vlastní bezvýznamnosti (je to místy tak úporně doslovné, až to působí naprosto nerealisticky). Podstata frustrace a agresivity tu nejspíš nezáměrně vystupuje jako něco, čeho se tvůrci zpoza bezpeční kavárenských výloh skrytě obávají, ale nejsou schopni tomu dát smysluplný tvar a motivaci. Při odkazu Samira na London Riots se mi ve vztahu k Hany vybavuje výsměšný refrén destrukční symfonie londýnského rappera Plana B: "Oiy! I said Oiy! / What you looking at you little rich boy! / We're poor 'round here, run home and lock your door / don't come 'round here no more, you could get robbed for." Od nejmladší generace bych čekal radikálnost, dráždivost, podvratnost, ne pohodlné neobjevné stereotypy. To si fakt můžu jít dřepnout do Hany Bany a tupě čumět na ulici, kde se už roky děje to samé prázdné, nepodstatné, zato notně uřvané nic. Dvě za odvahu zkusit točit jinak a celkem působivou Žiaranovu kameru. [40%](28.4.2014)

  • Bluntman
    ****

    V květnu mají premiéru dva nové české filmy, přičemž jeden z nich rozhodně stojí za návštěvu kina... a Olmerův návrat jím (nejspíš) není. HANY není typický HEČ (Hezký Český Film), přestože jde o místy vtipnou podívanou se stylizovanými dialogy, za nimiž se ale skrývá dobře odposlouchaný způsob vyjadřování určitých generačních a třídních skupin. Je také formálně výlučným, ale rozhodně ne divácky nepřístupným dílem, jehož - s výjimkou epilogu - zdánlivá jednozáběrovost není tím největším náporem na udržení pozornosti. Rytmu je dosahováno jednak auditivními flashforwardy, které člení dění do jednotlivých aktů, jednak pečlivě načasovanými příchody nových postav (v první půlhodině jsou nové postavy uváděny na scénu zprvu po sedmi minutách) či variacemi stylu (přechod ze steadicamu na ruční kameru ve zlomovém okamžiku v první hodině, který je zároveň příkladem díky postprodukci "neviditelného" střihu). Překvapivě na pozornost náročnější je vyprávění s několika protagonisty, které střídá ohniska zájmu, je uskupeno do vzorců a má metafikční rozměr. Rozhodně ale nejde o nic nepřístupného, protože sebeuvědomělé pasáže jsou v tomto velmi návodné (pokud Foll v cameo roli hovoří o A - B - A1, jde zároveň o strukturu na sebe navazující trojice scén, kdy v první je spor mladého páru /A/, v druhé je odbočka ke starší generaci s vysvětlením /B/ a ve třetí se dostáváme k dalším partnerům v krizi /A1/). A zmiňovaný metafikční rozměr není nic, co by stíralo hranice mezi klasickým a uměleckým vyprávěním, pouze umožňuje významům volně putovat a nabývat nové podoby (symbolika hnijícího království je, doufám, více než jasná, že?). Epilog pak tne do živého, když ukáže, že postavy obývají uzavřený mikrokosmos, z kterého nejsou schopni vystoupit ani umělci, kteří na tento problém svými díly poukazují. Více v exkluzivní kritice.(27.4.2014)

  • Fr
    odpad!

    ,,TAK MI, KURVA, ŘEKNI, CO TO JE, KDYŽ TO JE… A NE, ŽE TO NENÍ"... /// Mladí lidé vypouštějící z držky hrozný píčoviny (že by intelektuálové?). (Nebo sračky – jak kdo chce.) Po 20ti minutách se vobjeví Ondřej Malý – srdce mé zaplesá, ZBYTEČNĚ! Pavlačový sračky, na který navážou sračky vod jednoho hospodskýho stolu. (TADY NĚKOMU SLUŠNĚ MRDÁ V KOULI. NATOČIT TAKOVOUHLE … UMĚNÍ?…). Pak manželský sračky. Asi za to může hyperbolická elipsa, jenž svedla dohromady hromadu nesympatickejch lidí, pod taktovkou komunistickýho (sorry, ale jinýho člověka, si pod tímhle dílem nedovedu představit) rejži. Tenhle film MUSÍ do světa! Aby všichni viděli, že dokážem držet krok. Neuvěřitelnej PŘÍBĚH vo Praze (Plzni, Brnu, Liberci ... - dosaď si svýho nočního favorita) plný exotů, je opravdu pro silný nátury a nedá se nazvat sračkou. Von tady totiž ŽÁDNEJ NENÍ! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Už si ze mě nikdo dlouho nedělal filmovou prdel. 2.) Chcu si pustit něco náročnějšího (ty vole, dej tam radši Goťáka!). /// PŘÍBĚH NE HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne(26.9.2014)

  • Skejpr
    ****

    Hany je technický majstrštyk a herecká Oneman Show Jiřího Kocmana, které poněkud podráží nohy příběh , který není ani tak příběhem, jako spíše konsekvenčním řetězcem, což je samo o sobě zcela v pořádku, nezbývá v něm ale prostor pro motivace postav, díky čemuž zásadní "zvrat" postrádá motivační pozadí. Předzvěst a neustálá všudypřítomnost konfliktu je ovšem precizní... Mike Samir by měl natočit čistou žánrovku... Za mě každopádně thumbs up a velký respekt všem členům štábu, těm co jsou vidět i těm, kteří stáli v pozadí tohoto projektu, který nemá obdoby nejenom v kontextu českého filmu...(4.5.2014)

  • xxmartinxx
    ***

    Ten film mi je i přes řadu chyb sympatický, tak hodnocení proti vší přirozenosti nafukuju, co to jde. Především má být generační výpovědí, ač mám pocit, že vypovídá o generaci, která vlastně neexistuje - Samirovy zkušenosti z bouřícího se Londýna nejdou jen tak přenést do pražské kavárny, kde je největší vzrušení nedosolený kuřecí burger. Jeden záběr to ale táhne, koordinace (až na výjimky) dobrá a především skvělí herci - Kocman je buď sám kretén, nebo hodně schopný, protože z té postavy i přes poněkud banální snahu vložit "hloubku" scénou s otcem dostává něco opravdového. Vadila mi vložená hudba, která vyloženě neguje syrovost jednoho záběru. Dál mi vadila nevyprofilovaná karikovanost mnohých postav. Vlastně mi toho vadilo dost, přesto mám z nějakého důvodu potřebu jít do nadprůměru. Rozhodně je to o stupeň nad Bez doteku. Pokud to takhle půjde dál, další film už se opravdu nefalšovaně povede. 6/10(28.4.2014)

  • StarsFan
    ***

    Velký potenciál a řemeslně zdařilé dílo, ve kterém kamera plynule proplouvá z jedné situace do druhé, zatímco zvuk je sestříhaný a nesmírně sympaticky tak dokresluje celou atmosféru. První polovina mě bavila, po krásně natočeném pouličním střetu už jsem se však se scénářem začala významně míjet, aby mě nakonec zklamalo, že jsem se o postavách nedozvěděla prakticky nic (více scén jako tu s otcem v parku!) a že jsem se nedočkala ani žádného vyústění. Vím, že ona prázdnota je do jisté míry cílem a z čistě myšlenkového hlediska bych si snad i dokázala ocenit, jako divák ale asi očekávám trochu víc. Nicméně i přes střízlivé hodnocení a komentář ale nakonec Hany považuju za jeden z nejzajímavějších českých filmů, které jsem v poslední době viděla.(2.5.2014)

  • Sarkastic
    ***

    „Hele zeptáme se tady mladýho zoba, ne? Ať nám řekne takovej mužskej pohled na věc, viď? Oni chlapi obecně dost hluboce cejtěj všechno, viď?“ – „Jo no, to cejtíme.“ – „Že jo?“ – „Hlavně třeba ryby.“ Hany je po delší době jeden z filmů, který se mi nejen, že špatně hodnotí, ale vůbec jakkoliv uchopuje. Dokonce se mi těžko rozhoduje, zda se mi snímek spíš líbil či ne. Styl natočení mě vcelku zaujal, „štafeta“ navazování (pomocí postav) mi přišla docela přirozená, nenásilná a zajímavá (přestože jsem posmutněl pokaždé, když se centrum dění „vyneslo“ pryč z ústředního podniku, jakkoliv byly třeba řeči štamgastů v nedaleké hospodě taky docela výživné). Nepochopil jsem však, proč tvůrci porušili avizovanou (a samozřejmě imaginární) „jednozáběrovost“, když to vlastně absolutně k ničemu nevedlo (vtěsnat do filmu další postavu, která by publikum „dostala“ zpátky do Hany, by jistě žádný problém nebyl, takže o co mělo jít?). Nejsilnější na filmu mi přišly (místy až dokonale) absurdní dialogy. Při jejich poslouchání mi dokonce ani tak moc nevadila zjevná stylizovanost (jen občas), protože to, co si nanejvýš birazní postavičky sem tam sdělovaly, mě upřímně hodně rozesmávalo (i Jirkův dlouhý monolog na cestě k zastávce překvapivě nezačal nudit). Bohužel však docházelo na hlušší místa (otec s kolem?!) a jejich korunovací byl moment, který přišel zhruba po hodině projekce. Po střetu na ulici se totiž celý film ponořil do zdánlivé anarchie, já nechápal proč, co tím chtějí tvůrci říct, a Samirův počin mě rázem přestal bavit. Cíl filmu mi tak zůstal utajen (snad nemělo být pointou toho všeho něco tak banálního, jakože si „na veřejnosti“ hrajeme na něco jiného, než ve skutečnosti jsme), a pokud jím naopak mělo být čistě pobavení (a snad i jakási satiricky zabarvená sonda do nočního života určité věkové a společenské skupiny), byla poslední dvacetiminutovka naprosto zbytečná a mimo. Ve výsledku tak hodnotím „neutrálním“ průměrem. „Jo a potom, pak asi půl hodiny bylo ticho, to asi přišel ten její táta, hele ten je taky takovej…“ – „Co?“ – „Divnej, furt na mě čumí, když tam sem. Jako ten z tý krásy americký…“ – „Spacey?“ – „Jo! Ježiš ty seš tak chytrej!“(26.1.2015)

  • Botič
    ***

    Kamera klouže a opisuje prostor s takovou nebývalou lehkostí, že může některým divákům způsobit mírné závratě, ale je to právě způsob nasnímání, díky kterému na Hany, ať už si o příběhu myslíte cokoliv, jen tak nezapomenete.(2.5.2014)

  • NinadeL
    **

    Byl jednou jeden formální experiment, město Plzeň a žádný obsah. Michal Samir to celé zamíchal, protřepal a pak se podivil, že si tím zavřel dveře. #finaleplzen(14.5.2015)

  • Arbiter
    ***

    Zpracováním na české poměry nezvyklá, ambiciózní a zajímavá, ale bohužel zmatená sonda do několika hodin vykonstruovaného života neexistujících loutek. Těžko uvěřitelný bzukot Ulice by mi ale sám o sobě nevadil. Poetické odtržení od reality mi je vlastně sympatické. V průběhu snímku ale došlo k několika dějovým (sugerovaně kauzálním) kolotočům, které jsem naprosto nepochopil. Zmatek vrcholí ve třetí čtvrtině snímku (riot), kdy se tento totálně rozsype. Škoda.(3.12.2014)

  • Tom_Lachtan
    ****

    Kreténistické postavy, prázdné dialogy a v podstatě ne-existující děj. Jenže ono to ani nevadí, i tak jsem se bavil, má to atmosféru (noční Plzeň!), hrozně zábavné střípky divných existencí (čtení na literárním večeru, na programu Markýz de Smutek!), což v kombinaci s natáčením na jeden zátah (i když v reálu je jich víc) působí svěže a zajímavě. Hledat tu nějaké pokusy o "generační výpověď" nebo hluboký art je zbytečné, já se bavil, víc nechci. Howgh.(22.2.2015)

  • paascha
    odpad!

    Tohle není ani hezký český film, ani blbý český film. Tohle je debilní sračka, která se může líbit snad jen kreténům v Brně a smažkám po aplikaci roční dávky.(30.9.2014)

  • Hunt
    *

    kromě zajímavosti, že snímek působí, jako by byl natočen na jeden záběr, tak je obsahově dost prázdný a je únavné to jen dokoukat.(18.8.2015)

  • Disk
    **

    Zásadní problém tohoto filmu je ten, že nejprve se zrodila idea natočit film v jednom záběru a teprve potom byl podle této idey koncipován scénář, což je cesta do pekel. Celé je to vykonstruované, chybí tomu proklamovaná realističnost a scéna s demonstranty je vysloveně směšná. Nepomáhá tomu ani velké množství postav, jejichž ztvárnění je mnohdy neživotné a jejich představitelé poměrně často přehrávají. Z herců jednoznačně vyčnívá Jiří Kocman. I když v reálu bych si o jeho napsanou postavu neopřel ani kolo, tak ve scéně u lavičky je skvělý a v závěrečné fázi filmu se na něj dá koukat. I když co do obsahu jsou Hany bídné, tak po technické stránce je film skvostný. Za pozornost stojí hlavně výtečná kamera nadějného talentu Martina Žiarana a výborné nasvícení, které nevšedním způsobem utváří atmosféru noční Plzně. Je obrovská škoda, že film selhává v té oblasti, kde mají problémy ostatní české filmy - ve scénáři. 5/10(2.5.2014)

  • kingik
    **

    Byl pozdní večer. Ne tak idylický, jak jej popisuje Mácha. Studující nesympatická inteligence a jeden nesympatický dealer se schází v kavárenském klubu, v němž jakýsi ambiciozní nesympatický psavec divadelních her předčítá nahlas svoji pseudointelektuální sračku, aby ostatní návštěvníci mohli přes sebe mluvit, vzájemně se překřikovat, vést spolu dialogy "jako ze života" a byl navozen pocit chaotické r(d)eprese, která snese všechno, včetně technických nedostatků. Nedostatek lásky v nočních ulicích se dá vynahradit násilím. A varování z rádia dá tušit, že se v ulicích strhne velký nepokoj. Ach, ti dnešní tvůrci to nemají lehké. Musí volit ojedinělé režijní prostředky, jak na sebe upozornit. Michal Samir se uchýlil k non-cut formě (film beze střihu), která je na jeho filmu tím nejzajímavějším. Je pozoruhodné sledovat, jak se kamera šikovně přemisťuje z jednoho stanoviště na druhé a zase zpět, i když osvětlovači a zvukaři by zasloužili, aby od násilníků taky schytali nějakou tu ťafku. Fajn, i v českých podmínkách lze natočit film formou, která sklízí ve světě ocenění. A kromě toho lze natočit film, který je po obsahové stránce a formě sdělení, naprosto prázdný, respektive dějově nešikovně posazený. Ano, je to tak. Většinou se totiž ve filmu vůbec, podotýkám VŮBEC, nic neděje. Kdyby se ve filmu nějak zajímavě plkalo, tak fajn, ale tady se plká tak nemožně uměle(cky), až to budí dojem, že režisér neví, kdy dát povel k tomu, aby film něčím oži(vi)l. Po otravných pasážích, kdy se z klubu na okamžik dostaneme do přilehlého parčíku, v němž marně čekáme, zda drogový dealer-pitomec ojede HANY Vagnerovou, ještě nahlédneme oknem do života manželského páru, tím jsou skuteční manželé Tomicová/Malý, se pak v závěru filmu dostaví hrstka násilných scén, které nesou punc opravdovosti. Jen je škoda, že přijdou až na poslední chvíli, následně působí ve filmu překotně až nepatřičně, tudíž užít si je, je prakticky nemožné, neboť práce osvětlovačů je natolik mrská, že si spoustu věcí musíte domyslet. Takže blije Schneiderová, jo, blije, kouří holka na záchodě cizince, ano, kouří, schytá to Karel Zima od běsnícího dealera, ano, schytá. Já to píšu, kdybyste to náhodou v tom mizerném osvětlení neidentifikovali, abyste nebyli o nejlepší momenty filmu připraveni. I přes sympaticky anarchisticky posazený závěr nesoucí se ve stylu dramatu "Proč", u mě film celkově nebodoval. První polovina je hrozná, nedá se na ní nic chválit, druhá dojem vylepší jen částečně. Režisér potenciál má, tohle má ale do divácky poutavého filmu daleko. 40%(21.12.2015)

  • InJo
    ***

    Malý český artfilm s odvážnou a obdivuhodnou formou, ale problematickým, těžko uchopitelným obsahem. HANY by patrně ráda byla jakousi generační výpovědí (z filmu je dost patrné, že hlavní tvůrci jsou velmi mladí) a podobenstvím současné (české) společnosti, bohužel na to je v ní jen pár scén, kdy se podaří dostat se (některým) postavám trochu více pod kůži (setkání s otcem, závěr) a nesledovat je jen s jakýmsi (ať už chtěným či nechtěným) odstupem jako například exponáty v zoo. Jsem ochoten věřit tomu, že Samir, Chlupáček a další mají co (zajímavého) říci, jen toho v tomto filmu možná chtěli říci až příliš na neadekvátně malém prostoru a hlavně se podle mě více soustředili spíše na realizačně bezpochyby náročnou formální stránku, než na co nejefektivnější zpracování a vyznění ambiciózních témat. 50 %(7.5.2014)

  • HAL
    ***

    Technicky nesmírně zajímavý experiment s fantastickou prací s kamerou a se světlem, ale rezignuje na filmové vyprávění, a tu snahu o "generační výpověď" předvádí jen formou kaleidoskopu střípků vcelku obyčejných charakterů a situací normální české ulice. Je hodně chvályhodné že bezstřihová kamera působí tak zpřítomňujícím dojmem že si divák připadá jako přímý účastník dění (dokážu si představit že by tu dobře fungovalo i 3D), a že ty střihy filmu vůbec nechybí. Co ale filmu chybí je příběh, takže čemu je to všechno kolem dobré, když si stejně dobře mohu sednout večer do hospody a uvidím skoro to samé - jen ti lidé kolem mne nebudou tak teatrálně deklamovat (u Egona je to v pořádku, je to stylizovaný záměr a znám pár takových, u všech ostatních už to ale problém je, což je problém spíš herců... ale mají ho tu prakticky všechny postavy pod třicet), a nepřijde tam ta kratičká deus-ex-machina demonstrace a bitka (pitomě nabouraná jímavým hudebním podkresem), jejíž nulové ukotvení v ději přitom jen dál prohlubuje pocit z jeho nereálné vykonstruovanosti. Hany nevypráví o "generaci", ale spíš o random dění na jedné Ulici očima otravného primitiva. 6/10(16.5.2014)

  • Slarque
    ***

    Nejsem intelektuál a na žádném literárním kroužku jsem nikdy nebyl, ale tahle skrumáž náhodných účastníků hned několika akcí opravdu vypadá jako ze života. Z herců zaujme hlavně Jiří Kocman (aspoň doufám, že to hovado jen hraje), ostatní neměli moc prostoru. Jednozáběrová forma se k filmu hodí, jen scenárista zřejmě nedokázal vymyslet nic, pro co by se některá z postav vrátila do kavárny, takže ke konci máme přece jen jeden střih a takový vyloženě formanovský závěr. Problém začíná až při otázce, jestli tím chtěl autor něco sdělit. Pokud ano, tak zpráva nedorazila.(23.6.2014)

<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace