Pianistka

Erika je žena mnoha tváří ale která z nich je vlastně ta nejupřímnější? Taková nenápadná profesorka klavíru,na druhou stranu flustrovaná vlastní matkou,chodící si dělat dobře do kabinky s pornem, toužící se s někým konečně pořádně uspokojit. Walter vypadá na to že by mohl být poslušný protože se do Eriky zamiloval. Tak začíná podivná zvrhlá hra mezi profesorkou a jejím žákem. Zajímavý psycholigický drama, který doporučuju slyšet v originálním znění protože Isabelle Huppert má hluboký hlas a ten k její sexuálně neukojený profesorce pasuje jako ulitý. (19.03.2013)

Pohlcující film se zajímavými postavami, motivy hlavní role by si ovšem zasloužili větší pitvu (klíčový vztah dcery s rodiči si říká o více prostoru, byť by se mi paradoxně film zřejmě netrávil tak snadno). Herecké výkony chválím vzácně, v tomto případě si to ale Isabelle Huppert a Benoît Magimel určitě zaslouží. 3+/5. Dodatek: Zcela neobvykle po dvou týdnech zvyšuji na 4*. Výtky stále zůstávájí, nicméně nemnoho filmů uvízne takovým způsobem v hlavě. (24.03.2013)

Věřím, že kniha musela být zajímavé počteníčko... Do filmu se toho tolik nevlezlo, i tak zajímavě šokovala svou zvrhlostí. (05.04.2013)

Hanekeho mam rád. Vybírá si zajímavá témata, které jsou vždy řemeslně velmi kvalitně odvedena s velmi osobitým autorským přístupem, ale za boha ve mně jeho filmy nikdy nic nenechají, takže nemůžu dát plné hodnocení. (04.07.2013)

Pořád mám s Pianistkou problém, i když na Hanekeho už jsem zvyklá. Možná je to tou ženskou postavou, mám pocit, že spíš pochopím masového vraha než ji. Ani druhý pokus moc nepomohl. (13.03.2016)

Óda ženskej nerozhodnosti vytvorená mužom. V obraze vrie vášeň potlačená necitlivosťou, každý pohľad je spaľujúci a každé odmietnutie pichnutie pri srdci. Šokujúco uchopený vnútorný svet zložitej bytosti, ktorej dokonalo spracovaný charakter je základným a nosným prvkom. Poklona utlačovaným túžbam, báseň, posledná symfónia pocitom pochopeným i nepochopeným, vysloveným aj zle interpretovaným. Zimomriavky-prinášajúci koniec, ktorého moment mi bude dlho blúdiť v myšlienkach. Haneke je boh. (18.01.2019)

Nemám ráda Elfriede Jelinek. Nemám ráda sadomasochistické filmy. Miluji Isabelle Huppertovou. Zbožňuji Benoit Magimela. (30.05.2005)

Úchylky a masochistické sexuálne praktiky hlavnej predstaviteľky sú ozaj silné kafé a celkovo je tento film zaujímavou drámou o priebehu jedného zvláštneho vzťahu medzi učiteľkou a jej žiakom... fakt dobré herecké výkony a keby mal film o niečo lepšiu výpravu, tak by u mňa ašpiroval na 5*. (16.06.2006)

Film, který vznikl podle literární předlohy nositelky Nobelovy ceny za literaturu, rakouské spisovatelky Elfriede Jelinek, a kterýzískal v roce 2001 na MFF v Cannes Velkou cenu poroty a Cenu pro nejlepšího herce, si mě příliž nezískal... ostatně ani ostatní romány od Jelinekové... ehm, inu jsou takové jiné... Nicméně za zajímavý nápad, dobré herecké výkony a především odvahu něco takového natočit dávám tři hvězdičky. (26.03.2007)

Učitelka klavíru jako šedá myška nevykukující z řady, ovšem... do té doby než se začne projevovat těmi svými úchylkami... Ta postava musí mezi sebou dosti bojovat, když má být v jednu chvíli uznávanou klavíristkou a na druhou stranu úchylnou až skoro sado-masochistickou osobou. Avšak já být jí, tak bych se asi tak trochu zbláznila i z té její matky (klobouk dolů paní Annie Girardot jste stále skvělá). Určitě tento film dodívejte až do konce, stojí to za to i když ten film končí, že nekončí... (21.01.2008)

Někdy je třeba jít až na dřeň, abychom poznali, co v člověku vězí. Ať je snímek sebevíce kontroverzní, pořád je to jen výpověď o slabostech a touhách normálního člověka, byť vnitřně raněného, který se snaží se svými problémy vyrovnat, jak nejlépe dovede. Ani život svatého Augustina nebyl jednoduchý, jak lze číst v jeho Vyznání. Obsese a kajícnictví je vůbec skvělé téma pro literaturu a pro film, jak dokazuje i tento snímek (a jeho předloha). 85% hvězdiček (24.05.2009)

Komu zvoní zvony.¬         Smích tenounký jako vlásek linoucí se z pukliny v zemi, plné žlutého světla. Tak se mstí země duchu: klíčovými dírkami, u každé malý červený ďáblík se štětkou na konci ocasu, žádný Satanáš, jen ubohé malé zlo, malá vzteklá nenávist udolající každý cit, jenž by chtěl prýštiti odjinud než z děr plných hlenů dymnivek, rozpuků a bolehlavů, odněkud ze světla, po němž nepálí oči, světlého jako nebe...¬                 Čistota Rilkeho básní záleží v hnisu, z nějž vyrůstá plod jasný jako zdravé zelené jablko na nízké křivé jabloni stojící na mezi bez zahradníka v ostrém, chladném podzimním dnu. Obrácená k severovýchodu, k nízké hrázi vypuštěného venkovského rybníka: je po výlovu, kachny odlétly, ty a jablko. Natáhni ruku po bolesti, jež uzrála, aniž zcukernatěla, po jejíž oblosti se sveze každý vztek země donucené zploditi takovou krásu. Už žádný ďábel nesrazí to gesto, mimovolné a hluboce vědoucí; už žádné peklo nemá moc odstrčiti tu vztahující se ruku; průzračné, a přes to jasné tóny světle fialových zvonců, které byly useknuty kosou nebo rozmačkány strojem do bláta, se ničím nepodobají hrubým zvonům zvonícím v tomto kraji míru a války a lásky a zvrhlosti. Ale což to může pochopiti někdo, kdo neprošel tou cestou plnou hanby, nevykřiknutých výkřiků, bezmoci vúsťující do vytržení? Jak jsi mi ublížil, pane, šlápl jsi na mne botou a ani jsi z ní neotřel lejno... Což to může pochopiti někdo, kdo natahuje ruku, aby česal, aby bral, aby šlápl?¬                 Stmívá se... Bože, zastav čas, a nechej mne vrůsti do křišťálu v kobce zapomnění, odkud, až uplyne tisíc let a vše zaroste planou růží, mne, králi, vysvobodíš. (08.02.2011)

Zvrhlosť plodí len zvrhlosť... (02.07.2011)

Hodně odvážný film. A záleží pouze na člověku, jak si to zhodnotí. Záleží na osobním přístupu diváka. Já jsem byla u vytržení z dlouhých nepřerušovaných scén, z formálních rozhovorů, které na mě působily dost zvláštně. Film Pianistka je skvělý film se skvěle ztvárněnou hlavní rolí. Takže smekám před I. Huppert a hlavně před M. Haneke, že se odvážil tohle zfilmovat. (28.03.2012)

Náročný snímek!Trvalo mi 2 dny, než jsem konečně vypustil z hlavy všechny stopy, které ve mně tento film zanechal!Každopádně doporučuji zejména těm, kteří se vyhýbají americkým thrillerům a dalším hollywoodským vychytávkám a je pro ně zásadní hodně silný zážitek a vžívání se do postav příběhu! (04.07.2012)

Musím říct, že tento snímek na mě až nepříjemně silně zapůsobil. Nevím přesně čím, zřejmě tou svou bizarností a podivně nevýraznou maskou na tváři Eriky, která pro mě představovala minimálně sociopatku a významně narušenou sexuální deviantku. Waltera mi bylo zejména líto, neboť asi skutečně na začátku měl romantické představy, jež byly vzápětí roztrhány a znásilněny chorou myslí Eriky, která od něj chtěla akorát páchat bolest. To je pro duševně zdravého člověka předpokládám nepřijatelné a proti srsti, nicméně ty její mind games a ups and downs začaly měnit i chudáka Waltera, který v sobě objevoval temnější zákoutí své osobnosti, který nemohla být beztrestně vystavena takovému ponižování a nadvládě. A jen si představte, pokud by snad o šlo o dítě - jaký by asi byl takový jedinec vyrůstající s maminkou Erikou? Dospělý jedinec dokáže určitou chvíli vzdorovat a neklesnout pod určitou úroveň, za kterou nechce zajít, ale děti bohužel rodiče nekriticky kopírují od prvních pár týdnů života, protože je to první vzor, který mají...proto nezřídka v dětství sériových či masových vrahů nalézáme nějaké abnormální dysfunkční rodinné vzorce a chování. Konec mi přišel dost podivný a smutný. Další filmový mindfuck bez větší přidané hodnoty. (26.01.2016)

Někde jsem četl, že závěr filmu na několik minut oněmí publikum. Takhle šokován jsem tedy nebyl. Ale že je to film trochu jiný a s ne úplně konvenčním dějem, to teda ano. V životě a i při sledování filmů jsem toho zažil celkem dost, takže celkový dojem pro mě tak šokézní není. Ve filmu byly ale scény netradiční a někdy i ulitlé. No můžu říct, že ani ne tak film, jako osobnost a jakási úchylka hlavní představitelky, byly tím šokujícím a možná i trochu kontroverzním. Zase ale na druhou stranu bych řekl, že především pro lidi, kteří by se nejraději dívali jen na pohodové filmy jako "Postřižiny", "Slavnosti sněženek" atp. Mně osobně hodně dostal výkon Isabelle Huppert, který byl fakt vynikající. Navíc se hlavní představitelka dostávala do situací, ve kterých působila velice silně eroticky - nejsilněji tedy ve scéně na záchodcích. (07.04.2017)

Docela solidní psycho profesorka. (21.02.2009)

Těžký psychologický film, dobře zpracovaný, přesně takové filmy mám ráda. Pianistka nepatří zrovna do kategorie filmů, o kterých se s kamarády příjemně klábosí, pokud nemáte za kamarády partu úchyláků z parku. Spíš je to film, který nutí diváka o daném tématu přemýšlet o samotě. Není to zrovna typ filmu, který by člověk chtěl vidět po pár měsících znovu, ale ráda se na něho po delší pauze podívám. (01.03.2012)

Hodně velká ujetina. Nevím kdo byl šílenější jestli Huppert nebo Girardot, nicméně Magimel jim to solidně vytmavil. (04.07.2016)