poster

Pianistka

  • Francie

    La Pianiste

  • Rakousko

    Die Klavierspielerin

  • anglický

    The Piano Teacher

  • anglický

    The Piano Player

Drama / Thriller / Hudební

Francie / Rakousko, 2001, 130 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Traffic
    *****

    Pianistka se velmi těžko vstřebává a ještě hůř se o ní píše (komentář může obsahovat spoilery). Předně musíme sledovat dva komplikované, vyhrocené vztahy (matka x dcera, učitelka x žák) a navíc v průběhu filmu přehodnocovat názor na jednotlivé postavy. Haneke opět, jak je jeho dobrým zvykem, nechutně manipuluje s divákem, když ho nejprve donutí Eriku za její jednání nenávidět, aby ji posléze učinil obětí prachsprostého, čítankového znásilnění. Na jednu stranu se v tu chvíli vkrádají nebezpečně misogynní myšlenky jako "to má za to", na straně druhé se objevuje lítost a vztek nad bezmocností hlavní (anti)hrdinky, která je navíc do značné míry dílem přehnaně protektivní a incestuálně-despotické matky. Tahle morální facka, kterou nám režisér uštědřuje, není nepodobná té z Funny Games nebo z Tarantinových Hanebných Panchartů (inferno v divadle) a vytváří možná ještě silnější kognitivní disonanci. Nakonec to vše můžeme číst jako tragický příběh o ženské (nebo i obecně lidské) impotenci, kde neschopnost zdravě se sexuálně vyjadřovat úzce souvisí s neschopností plně se realizovat v profesním/uměleckém/tvůrčím životě. _____ Nejprve jsem vůbec netušil jak film hodnotit, ale za takhle výjimečné zprostředkování protichůdných emocí musím jít na max. Haneke je ďábel.(19.2.2011)

  • Marqta
    **

    Hezky natočený film se zajímavou atmosférou. To co mi ale nesedlo byl děj u kterého jsem nenašla žádný jiný účel než ohromit onou "uměleckou" a sebevědomou myšlenkou. Já osobně nejsem umělecká duše a ni z daleka ( což je možná ten problém) ale nicméně už od dětství hraji na klavír a proto jen tak bokem poukazuji na to že alespoň u mě ono "ponoření do díla jako celku" ani v nejmenším nefunguje . Na druhou stranu- pokud opominu to co mi nesedlo a to co bylo hnané do neúnosných a dalo by se říci i nerealistických extrémů- jedná se o psychologický příběh - a to velmi bolestný a krutý. 2,5 hvězdičky(27.10.2012)

  • mortak
    ***

    Bohužel film nejen knihu zploštil (co zbude, když se odstraní technicky přebujelý strojový styl vyprávění), ale i zneviditelnil motivace jednotlivých postav. Erika se díky výchově a potřebě závislosti brání tělesnosti, která ji biologicky přitahuje, a tak si milostnou lásku podvědomě zoškliví perverzí, což jí pomáhá zůstat v matčině hnízdě. Pro ní film končí happyendem, protože zvolená metoda zabrala. Pianistka je spíše materiálem pro psychoterapeuta E. Jelinek, neboť je silně autobiografická (jen nesedí hrdinčin věk, protože autorce se osudu podařilo utéci) a zaznívá z ní spíše zahořklost autorky, která toužila (a možná ještě touží) po životě spořádané měštky. Film odstranil jazykové mistrovství a zbyla jen touha šokovat.(18.7.2010)

  • Radyo
    ****

    Obdivuju Isabelle Huppertovou, že vzala takovouto roli v takovémto filmu. Ovšem zhostila se jí skvěle a vlastně nebýt jejího perfektního výkonu, tak by ten příběh ani zdaleka nevyzněl tak "úchylně". Sexuální podtón je místy více než důrazný, ale jak jsem zmínil, pohybuje se spíše v té úchylné rovině. Pokud čeká někdo z diváků výrazně otevřené sexuální scény, dočká se pár tvrdších záběrů, ale celkově je to spíše o erotice myšlenkové a slovní.(9.4.2003)

  • NinadeL
    **

    S dílem Elfriede Jelinek je lépe se seznámit mimo vlnu zájmu vyvolanou Nobelovkou. Dnes je odstup dostatečný. Jen těžko si ale umím představit buzz vyvolaný kolem tohoto art filmu bez spojitosti s buzzem kolem Nobelovky. Je to zacyklené, což je vlastně i škoda. Neb Pianistka pojednává o tématech, která by měla být diskutována, ale není tomu tak. Je fascinující, že z něčeho tak obyčejného, jako je vztah matky s dcerou, může vzniknout něco tak komplikovaného a zničujícího.(26.3.2017)

  • - Když prochází Erika Kohut (Isabelle Huppert) jídelnou před zkouškou, jsou za ní vidět dva filmové plakáty. První z nich je Frekvence (2000) a druhý Lebky (2000). (Geriel)

  • - Aby Benoît Magimel mohl získat roli Waltera Klemmera, musel se během tří měsíců naučit zahrát tři klavírní skladby. (Morien)

  • - Postava matky je založena na skutečné matce autorky knižní předlohy Elfriede Jelinek. (Morien)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace