Říše mravenců

Mravenci staví rozsáhlé komplexní kolonie, farmaří, dolují a budují. Svou organizací v mnohém připomínají lidskou společnost. Aby vědci pronikli do tajemství života mravenců, vybudovali v laboratoři rozsáhlou mravenčí farmu, kterou osadili milionem mravenců střihačů, odchycených ve volné přírodě. Experti nyní mohou s pomocí vyspělých technologií sledovat vývoj kolonie, zároveň se vypraví za hranice laboratoře, aby se setkali s těmi nepozoruhodnějšími druhy mravenců na světě. Mravenci střihači budují rozsáhlé podzemní komory, ve kterých pěstují zvláštní druh houby. Zelené listy, které mravenci nosí do hnízda, neslouží jako potrava mravenců, ale jako obživa pro houbu. Mravenci se živí pouze vypěstovanou houbou. Hluboko v houbě ukrývají mravenci svá vajíčka i larvy, zásobárny potravy tedy slouží zároveň jak hnízdící boxy. Hnízda chrání velcí mravenčí vojáci s ostrými kusadly. Vojáci jsou vysoce organizovanou bezpečnostní jednotkou, střežící houbové zahrady. Jejich kousnutí je velice bolestivé. Kromě vojáků obývají kolonii středně velcí dělníci – zásobovači, jejichž úkolem je sběr a nošení listů do hnízda. Nejpočetnější skupinu mravenců tvoří nejmenší dělníci, kteří pečují o houbu, o královnu a o čistotu hnízda. Nejdůležitějším mravencem ze všech je královna. Královna je jediným mravencem schopným reprodukce. Když královna zemře, zemře celá kolonie spolu s ní. Do laboratorního hnízda museli být přemístěni nejen mravenci a královna, ale i houba, bez které by rychle zahynuli. Prvním úkolem mravenců střihačů je stříhání listů. Mravenci dokážou svými kusadly rozporcovat i tuhé listy banánovníků, které po částech odnosí do hnízda. V komorách rozmělní nejmenší dělníci ústřižky listů na kompost, který vkládají do rostoucí houby. Čím větší houba je, tím více se do ní vejde potomstva. Společná práce pro blaho kolonie je typickým rysem všech mravenců. Spolupráce jim umožňuje žít v hnízdech, čítajících miliony jedinců. Život v tak velkých počtech však s sebou nese těžkosti, kterým ve velkých městech čelí i lidé. Jak si střihači poradí s nashromážděným odpadem? Vědci zjistili, že mravenci budují v nejhlubších komorách skládky, kam odnášejí odpad a těla svých mrtvých druhů. Dělníci odpad pravidelně obracejí, aby uspíšili rozklad. Mravenci dělají vše pro to, aby bylo jejich hnízdo zdravé a čisté. Královna střihačů naklade až 30 tisíc vajíček denně. Všichni mravenci, žijící v kolonii, jsou samičky. Jednou za rok vyprodukuje královna generaci nových královen a samců. Oplodněné královny hnízdo opustí a založí vlastní kolonie, samečci už jsou nepotřební, a tak uhynou. Mravenci patří spolu s termity, včelami a vosami mezi eusociální, neboli společenský hmyz. Život ve společenstvích má velice významný vliv na jejich evoluci, která byla započata už před miliony let. K předávání informací mezi jednotlivci slouží mravencům jejich dokonalý čich. Správnou cestu za listím i zpět do hnízda identifikují díky feromonovým stopám, které za sebou zanechali. Mravenci tuto stopu sledují a zároveň přidávají další a další feromon. To umožňuje kolonii najít zdroje potravy a efektivně je vytěžit. Další informace si mravenci sdělují prostřednictvím slabého cvrlikání, které je pro lidské ucho neslyšitelné. Čím výživnější list je, tím intenzivnější je mravenčí „štěbetání", které přivolává další mravence. Třením zadečku vydávají mravenci zvláštní zvuk, kterým přivolávají pomoc, když se octnou v nebezpečí. Jakmile mravenci zaznamenají tento zvuk, přispěchají svému druhovi na pomoc. V podstatě se všichni obyvatelé kolonie řídí pravidly, která jim určují pachy a zvuky. Jde o kolektivní davovou inteligenci. Podobná pravidla respektují i všechny ostatní druhy mravenců... (TV Prima)