Reklama

Reklama

Šingeki no kjodžin

(seriál)
  • Japonsko 進撃の巨人 (více)
Trailer 1
Japonsko, (2013–2023), 36 h 45 min (Minutáž: 23–85 min)

Předloha:

Hadžime Isajama (komiks)

Hrají:

Romi Paku, Akeno Watanabe, Susumu Čiba, Unšó Išizuka, Hiroši Kamija, Júki Kadži, Juiči Karasuma, Tomokazu Sugita, Kódži Jusa, Minami Takajama, Hideaki Tezuka (více)
(další profese)

Série(4) / Epizody(89)

Lidé byli nuceni bojovat s obry o záchranu svého pokolení. Když se schylovalo k nejhoršímu, postavili několik měst pod ochranou mohutných zdí, které obři nedokázali překonat. Po jedno celé století si lidé za hradbami mohli oddechnout a žít v relativním míru, avšak odříznuti od okolního světa. Mír ale trval jen do dne, než jedno z těchto měst, obehnané zdí, Maria, bylo napadeno dosud nevídaným šedesátimetrovým obrem, kterému se ochranu města podařilo překonat. Ústřední postava příběhu Aren Jaegar se svou adoptivní sestrou Mikasou při útoku přicházejí o svoji matku a vydávají se vstříc nehostinému světu. (-Victor-)

(více)

Recenze (184)

novoten 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Zasloužený fenomén, který svého času rozbořil lehce stojaté vody a zamířil si to do všech koutů světa. Nevídané tempo, šokující zvraty a láska k ústřední trojici Eren-Mikasa-Armin, stejně jako k parádním postavám vedlejším (Levi, Sasha a postupem času další a další charaktery) měly za následek, že než jsem se nadál, namířili si to Titáni mezi moje nejoblíbenější anime světy vůbec. Takhle dravý střih, soundtrack i efekty se zkrátka jen tak nevidí a i s přibývajícími epizodami a sezónami (jakkoli je čekání na ně mnohdy vražedně dlouhé) se nestačím divit, jak odvážně racionální odpovědi jsou řečeny na ty nejtroufalejší dějové otázky. Od jisté chvíle tkvělo největší kouzlo v otazníku největším, tedy otázce "Jak jen tohle může skončit?" Nejraději bych se ale pídil po každé stopě ještě pěkných pár let a tuze mě mrzí, že to není možné a že konec vážně přijít musel. ()

DaViD´82

všechny recenze uživatele

Dalo by se to sledovat (námět nesporně nosný, průběh nekompromisní a vypadá to k světu), kdyby se to zároveň dalo i poslouchat. Což se ovšem nedá. Seriál, kde postavy nemluví, ale jejich veškerá komunikace se zásadně sestává ze řvaní z plna hrdla. Seriál, kde postavy skrze řvaní z plna hrdla zásadně pronášejí šroubované patetické deklamace. Seriál, kde postavy skrze řvaní z plna hrdla a šroubované patetické deklamace zásadně vyřvávají do světa věci, které jsou dávno jasné z předchozího dění. V praxi to vypadá tak, že postava A pět minut řve o tom, jak a proč se cítí (což divák z dosavadního průběhu již ví), aby plynule navázala postava B, která se ze svého tklivého hoře vyřvává následujících pět minut. A byť obě v souhrnu řvou deset minut, tak vlastně vůbec nic nesdělí! A jako by to nestačilo, tak se navíc všichni chovají jak hovada bez mozku; což by až tak nevadilo, kdyby se to aspoň nebralo tak smrtelně vážně… Ještě se mi někdo diví, že jsem bezmezně fandil mlčenlivým titánům, aby jednu každou postavu sežrali co nejpomalejším způsobem, aby jeden každý z těch ubrečených řvounů zažil alespoň vzdáleně podobná muka, která přichystal(i) mě? ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Upřímně řečeno mě to i přes chytlavý námět začalo ztrácet. Nejsem moc motivovaný koukat na další řady, i když se mi to zatím líbilo. ()

Zíza 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

První OP mě docela bavil (tedy obzvláště jeho začátek, když se tam "vyřvává"), druhý jsem bez milosti přeskakovala. Bohužel jsem zřejmě trochu náročnější divák, a tak se nenechám opít rohlíkem. Nelogičnost jednání postav mě často zarážela. To samé i jejich uřvanost, ubrečenost. Děj byl moc protahovaný, v podstatě se nic moc nestalo, ale zabralo to 25 epizod, takže to působilo zdlouhavě a utahaně. Animace je strašná – postavám často ujížděly oči, nemluvě o některých předmětech či pohybu (např. koní) a nepohybu (jedete na voze, pádí obrovskou rychlostí, ale moc s nákladem na voze nekodrcá apod.). Působilo to až nízkorozpočtově a honem, ať už to mám hotový, nebaví mě to. Navíc pokud bych do hodnocení měla opravdu promítnout to, že série končí tak, že nic neosvětlí, nebála bych se to ohodnotit jednou *. Ale protože jsem dobrák od kosti, dám tomu ty dvě. Pro mě to je obrovské zklamání. I tak to mělo pár momentů, které nebyly špatné, plus některé díly uběhly opravdu rychle. Takže proč to vidět? Rozhodně ne kvůli příběhu, ani animaci. Podívejte se na to, abyste se měli o čem bavit s ostatními od "fochu", abyste se neztráceli v záplavě všech možných vtípků, párování a dalších "kreativních" věcí, které vyskákaly jako houby o dešti. Navíc se může ukázat, že jste nenároční divák, a tak by se vám to i mohlo zalíbit. ()

TheDarKnig 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Sie sind das Essen und Wir sind die Jäger! - Ať už titulní píseň začíná takto nebo tou druhou variantou, jedno je jasné - Asi si ještě nepamatuji ani jeden anime opening, který by mě tak neuvěřitelně navnadil na samotné anime, pak mě uvěznil ve svých adrenalinem nabitých spárech a nutil mě si poslouchat na youtube jeho dvouhodinové verze, aby mě nakonec vyplivnul po několikadenním maratonu, jen abych díky němu našel svou další závislost na hudebním uskupení ve formě zřejmě nejlepší japonské muzikální tvorby pod taktovkou génia REVO. Děkuji tomuto anime, že mi vrátil víru v to, že možná přece jenom nejsou na csfd všechna anime tak vysoce hodnocená jen kvůli tomu, že anime fanoušci jsou na tom podobně jako momentální obří fan základna Walking Dead nebo Game of Thrones, ale že anime jsou často opravdu neskutečné prožitky (ačkoliv pak je tu zase opak mezi těmi opravdu hardcore otaku, kteří jsou už tím mnoholetým anime zápalem tak unaveni, že většinou většinu hodnotí průměrně až přímo špatně - další extrém, který ve spojení s nostalgií a vzpomínáním na ty "krásné léta sedmdesáté" dokážou už vidět jen chyby a mnohonásobně víc pozitiv už ne.. i když samozřejmě může tu být i faktor toho, že je nezaujal žánr nebo příběh nebo tak něco). Děkuji mu ale kvůli úvodní skladbě i za to, že mě přivedl k Sound Horizon, což je naprostá láska na první poslech. Neuvěřitelně propracované alba, každá jedna skladba a celé opery. A vše pod taktovkou jediného muže. K samotnému anime - nebudu zatajovat, že subžánry hrdinská fantasy, dark fantasy či military fantasy jsou přesto, že miluji fantasy žánr jako celek, mé nejvíc milované. A i proto stačily první dva, či tři díly a byl jsem pohlcen. Zasazení do postapo, způsobené obřími lidožroutskými uprchlíky z ústavu pro choromyslné, správně postupně odhalované motivace a následný vývoj hlavních postav, příjemné vedlejší postavy, tvrdost i humor při výcviku nové elity - vše je zvládnuté na jedničku bez jediné chyby. Nejdůležitější je pro následující děj, že díky funkčnímu načrtnutí postav na poli pouhých! 2 či 3 epizod jako živých lidí plných odvahy, naděje a síly, případně odhodlání a vůle má divák rád nejen hlavní postavy a pár vedlejších, ale fandí tomu uskupení jako celku. A teprve pak se ukáže autorova naprostá, děsivá, přímo šílená nekompromisnost a tvrdost, ukáže se, že tenhle svět nebyl vytvořen pro vývoj postav v stále větší a větší hrdiny, ale naopak byl vytvořen čistě pro to, aby všichni, všichni! trpěli, procházeli pekelnou očistou každý jeden moment své existence a nic, vůbec nic je nemohlo spasit, maximálně jenom odložit neodkladný pád. Jenže já jako divák jsem taktéž velmi nadějný a emocionální tvor a tak při každém jednotlivém vzchopení nabírám spolu s hrdiny další a další energii na vzpouru proti tomuto krutému osudu.. abych znovu a znovu dostal sám sebe do nejčistší deprese a zmaru. Jo, miluji tohle anime a taky ho nenávidím. Miluji ho za to, jak dokáže podat ty vypjaté scény, ze kterých šlehá stejná míra osudovosti a epiky jako z těch nejvíc high fantasy, miluji ho za to, jak se Arnim, Mikasa i Eren, každý svým způsobem, vyrovnávají s světem, kde žijí a snaží se kráčet dál, miluji ho za výbornou gradaci, kdy se anime po prvních dvou dílech už nezastaví a valí na vás těžší a těžší balvany války, kamarádství, výborných proslovů (slyšel jsem na tohle stížnosti, mám rád proslovy přesně takové, jaké jsou klasické pro skutečné války - plné patosu, snahy přesvědčit vojáky, že bojují o ty nejvyšší cíle apod. - tady takové jsou), naprostých emočních znásilnění (málem jsem se už jen při vzpomínce na některé rozbrečel.. znovu), ale také fanatismu, zbabělosti a krutosti, ach krutosti. Miluji ho i za výborně zvládnuté technické aspekty - jak animačně (opravdu se někteří stěžují na tohle? LOL), někomu ale může přijít to zamrznutí obrazu do stylizovaných maleb jako snaha ušetřit, ale mě to přišlo jako snaha zdůraznit celou náladu a atmosféru, tak zvukově a hudebně (soundtracky v anime jsou už tak nějak klasicky výborné, ale tenhle ve spojení s těmi obrazy dělá občas skutečné zázraky - Vogel im Käfig nebo překvapivě funkčně použité popové či rockové skladby dokonce i v hrdinských momentech). Stejně tak jsou, a samozřejmě to je v military fantasy opravdu důležité, výborně zpracované akční sekvence, ať už jde přímo o souboje nebo o cokoliv jiného. S tím souvisí výše zmiňované, člověk si užívá momenty, kdy mu buší srdce jak veverce a navíc ho má v krku. Opravdu, vůbec se nedivím, jaký úspěch už první sezona měla a jaký úspěch následně začala mít manga. Protože tohle je po stránce příběhu, dramaturgie, postav, akce a řekl bych i hloubky (ačkoliv to samozřejmě není pokus o nějaký Evangelion nebo Ghost in the Shell, ale to co zde je, prohlubuje vztah k světu Erena a spol.) naprostý klenot. Až se trochu bojím, že druhá sezona celý dojem pokazí, protože to vše bude jenom roztahovat, bude ji silně chybět záporák, který byl zde (úžasný charakter!) a celé se to utopí v opakování toho stejného. Mangu jsem zatím nečetl, takže nevím. Neříkám, že bych si Shingeki no Kyojin užil stejně i tehdy, kdybych viděl předtím stovky anime, ale... je tu silná možnost, že ano. Tohle se mi prostě trefilo přímo do mého černého kokora. PS: Ne, postavy tam opravdu furt jen neřvou a pokud ano, zcela to sedí do toho,co zrovna prožívají. Postavit celý komentář na tomhle je trošku divné, vskutku. () (méně) (více)

Hitman_47 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Epické, obrovské, kolosální a hlavně drahé ! Takhle masivní audio-vizuální nářez se opravdu nevidí každý den. Koukám, že lidi, co dávají maly počet hvězdiček mají problém s tím, co já považuju za veliký klad - emoce. Líbí se mi, že konečně někdo ukázal, jak by se asi lidi (v tomto případě hlavně kadeti vojenské školy) chovali, kdyby viděli, že (v mnoha případech poprvé) stojí proti něčemu, co lidi likviduje po desítkách do minuty, a i zkušení vojáci mají celkem problém takovou hrozbu sundat. Jak jsem již zmiňoval, co se prezentace týče, tak je to asi to nejlepší, co jsem u anime viděl. Soundtrack je na tom ausgerechnet úplně stejně ... důkazem budiž husí kůže, která se dostavovala minimálně 3x za díl ! Military nadšencům, kterým se líbila třeba Hvězdná Pěchota, rozhodně doporučuji ... ostatně jako všem ostatním, kteří chtějí vidět něco opravdu NAŘEZANÉHO ! ()

Hromino 

všechny recenze uživatele

„Ach, synu, synu můj nezdárný, zastav se na moment u mých nohou a vyslechni story z dob telecích, kdy se fusekle eště v sandálech Čechů nosily a trdelníky na slováckých trzích se pekly. To ti tak jednou děd Hromino léta Páně 2013 zřel takéto japonské anime, na kerý slyšel ze všech stran samý sůprlativy, zřel na něj spóstu parodií, slyšel nemálo keců týkajících se jej. A představ si, že to anime mělo hantýrovat vo tom, jak jeden naraplenej kluk chce zkopat všechny obry do kuličky, páč si jeden z nich zblajznul na jeho mutině! No né, hele, nechlámej se, synu, jako vono to téma v mý době eště všem profláknutý nepřišlo! Jó, a teď sem si to pustil, hele, tak čtyři, pět dílů – no ty vogo, to bylo tak ozajstný a mastný jak máloco! Jako kdybys viděl tu srandovnů grafiku, patetický kecy, sterilnů akcu a ..., no to by ses taky musel lochčit. Jako jó, pár postav by jako ještě šlo skůsnót, pár bylo betelnéch, ale teď si jako představ, že si dovolíš kvaltovat proti davu, jó. No málem sem dostal přes rypec, faktec. Jako někdá po dvanáctým díle sem sice hlásil loď, ále tož si říkám, že eště na pár epizód by stálo hodit čučku, ať to mám celý zkóknutý. A vono nic! Sterilná akca, hlavní charaktéry dost nuda a story hlavní… no jako nic moc. Fakt sem nezgómnul, co na tom gómají ostatní. No – vošajstlich, to je už půl osmý?! Tak, halt, a teď si synu makej robit věci do bódy. Jo jo, vím, že zítrec píšete na indexované seznamy, tak se na to kókej hodit voko, ať tě biflér zas nezpraží, že víš prd.” ()

Kothy 

všechny recenze uživatele

Na doporučení jsem zkusil i tohle anime. Není to špatné, ale nejsem moc anime fanda. Nakonec jsem změnil názor. Po pár dílech se to rozjede a dost mě to chytlo. Určitě se těším na další díly a prohloubení mytologie. 1. série se nakonec dost rozjede. Dozvíme se pár nových informací o obrech, ale zbytek se dozvíme až později. Seriál s každou sérií graduje a až ke konci se dozvíme vše o historii lidí a titánů a proč vlastně spolu válčí. Vše začne dávat smysl a my se podíváme i mimo ostrov. V seriálu jsou super zvraty a neskutečně promakané akční scény. Nebojí se zabíjet postavy a má to fakt grády. Některé bitvy se roztáhnou i na několik dílů. Je tam pár časových skoků, takže postavy během seriálu celkem zestárnou. Jsem vážně zvědavý, jak to celé skončí. "Nepijte to víno!" ()

Scalpelexis 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

[1. série] Mno. Musím přiznat, že jsem šel do toho s většími nadějemi kvůli hodnocení a tudíž jsem poměrně zklamán. Námět a nápad je doslova epický, nicméně nevyužitý. Svět mohl být rozvinutější a propracovanější. Tak či onak se na to docela dobře dívá, protože animace je top notch a fandové drsnějších výjevů si budou mlaskat, horší je zvuková stopa a příběh. Jak už tu někdo zmiňoval (resp. těch lidí je víc), postavy na sebe nesmyslně křičí (možná je to tím původním zněním?), frekventovaně brečí a hází dost trapný motivační proslovy díl co díl s úmyslem povzbudit (kvalita proslovů je taková, že to uchvátí mentálne zpomalenější obecenstvo). Děj se za celých 25 dílů skoro nikam neposune a moc věcí se ani nevysvětlí. Hlavní postavy jsou místama otravné jak komáři (Eren je půlku seriálu na facku, Armin jako místní génius, který vymýšlí plány, které vymyslí i nově nastoupivší na základku) a ak jedině, co vskutku stojí za to, jsou bitky. Bitky...spíš doslova řežby. Těch se nám naštěstí dostává vskutku mnoho a jejich propracování je dechberoucí. Jelikož jsem to v půlce měl sto chutí zabalit a poslat do večných lovišť, tak nejen za konec, který docela gradoval a zachránil aspoň trošku dojem z jinak matného dojmu, musím vyzdvihnout naprosto perfektní opening. ()

HellFire 

všechny recenze uživatele

V seriálovém světě bývá dobrým zvykem, že první díl má navnadit a ukázat, co se dá od seriálu očekávat. Attack on Titan v tomhle ale šidí své diváky. Po příběhové stránce je zcela jasné, na co se těšit. Ocitáme se ve světě, kde vládnou lidožraví titáni a lidé jsou nuceni se schovávat za zdmi. 100 let vládlo relativní ticho a titáni nebyli schopni překonat lidskou obranu. Dnes se však objevil nový druh titána, jakýsi kolosus, kterého ještě nikdo nespatřil a kterému se podařilo obranu překonat a opět tak uvést lidi do války. Po akční stránce se nestane nic, co by stálo za řeč, ale to nevadí, akční scény jsou to nejlepší, co seriál nabídne. To je ale bohužel vše. 90% téměř každého dílu je NUDNÁ vata a zbytek vyplňuje ÚŽASNÁ akce. To není moc pozitivní poměr, co? Časem mě začal štvát i fakt, že postavy neustále řvou, jako by mluvily se sluchátky na uších. Co je ale nejhorší, tak nelogičnost seriálu, potažmo scén. Uvedu si pár příkladů: zaprvé je divné, že titáni zničili jedno město a dali si pětiletou pauzu... jen aby se opět zjevili v den graduace hlavních hrdinů? Pět let... to je dlouhá doba na to, aby si lidé zdokonalili své zbraně, dalo by se říct. Ne, v tomhle ohledu se neposunou ani o kousek (právě naopak se posunují spíše směrem dozadu, protože už od počátku věků stále používají děla, která jsou proti titánům neúčinná :)). V seriálu to vypadá dokonce ještě pesimističtěji, protože lidé nedokážou titány téměř ani škrábnout. To je mi teda skvadra bojovníků. Co se obrů týče, tak oceňuji vysvětlení jejich anatomie atd., ale viděli jste někdy predátora, který by jedl jen jeden druh masa? To že titáni jí jen lidi je přece směšné (ale možná jim chutná to oblečení a vyžívají se v tom, jak se lidé brání). Jestliže se v seriálu neobjevili pět let, neumřeli by mezitím hladem? A kdopak nám neuhádl, že ten titán-dobrák Aren? Po tolika logických karambolech už nezáleží na tom, že vyrobil titána z ničeho. Počkat... to mu vlastně hraje do karet, když chce zabít všechny titány. Cožpak při sledování nemají lidi zaplé mozky, že seriálu dávají taky vysoké hodnocení? Já to teda nespolknu. Všem, kdo se chystají seriál sledovat, doporučuji zhlédnout trailer a můžete odejít šťastní a nestrávit zbytečných 10 hodin u seriálu. Alespoň jedno můžu seriálu přiznat, a to návykovou znělku. ()

prome 

všechny recenze uživatele

Nebýt hlavní postavy (Eren), na kterou jsem byl v prvních cca deseti dílech naprosto alergický, tak bych hodnotil lépe. Svoji otravností mi připomínal postavu Rekiho z Claymore. Divím se, že jsem pokračoval a sledoval to dál. Ještěže jsem to udělal. Příběh poté upoutá a člověk se baví u akčních scén, které jsou sice udělané hlavně na efekt a občas moc logiky nepoberou, ale ve výsledku to vůbec nevadí. Na postavu Erena jsem si stejně nezvykl, ale najdou se jiné postavy, kterým divák začne fandit. Další řada bude až za dlouho, tak je načase číst mangu. ()

Zoey90 

všechny recenze uživatele

Opravdu by mě zajímalo, jak se vždy někdo rozhodne a zrovna z jednoho anime je světový hit a přitom je úplně stejné jak všechno ostatní. Jako nechápejte mě špatně, mně se to líbilo, ale rozhodně to nebylo něco extra. Bylo to moje první anime po asi 5 letech, tak s notnou dávkou nostalgie se to vyšplhalo na 4 hvězdičky, ale kdokoliv, co viděl víc jak 10 anime, může potvrdit, že to bylo v podstatě dosti průměrné, ()

BigDeal 

všechny recenze uživatele

Občas je to na mňa príliš "anime" (cháp: všetky dialógy sú buď šeptané, alebo vrieskané, 3 reálne minúty premýšľania ľubovolnej postavy zožerú 20 minút z epizódy), no keď príde na akciu a zvraty, som chytený a mám problém po skončení jednej časti nepustiť do sekundy ďalšiu. ()

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

OK. Můžu uznat, že výchozí premisa je relativně neokoukaná, že je celý ten svět docela hezky vymyšlený (od společenskopolitických struktur až po drobné technické vychytávky), že mě další a další směřování děje zajímá..... ALE.. Zároveň je to i neuvěřitelně rozmělněné nekonečným žvaněním, vysvětlováním a pseudofilosofováním. Každá postava si jakoukoliv sebezásadnější situaci musí ve vnitřním monologu stokrát rozebrat. Každá sebeméně zajímavá situace musí být divákovi (jako úplnému debilovi)vysvětlována. Vnitřní sebeanalitické emo-monology postav jsou na jedno brdo a velmi rychle začnou srát.. Režie nemá vůbec cit pro dynamiku a je schopná prdnout doprostřed akce (klidně doprostřed skoku) další pathetický, stokrát omletý monolog nejistého chlapce/dívky (to může fungovat v manga formátu, ale v anime to -v takové míře- nemá co dělat).. Někdy se i pětiminutová akce (nebo prostě jen scéna) roztáhne klidně i na díl a půl protože všechny přítomné postavy si musí vnitřně odříkat co se děje, co se dělo před chvílí, co z aktuální situace logicky vyplývá a jak si je nejistá (nasraná, odhodlaná, nebo vystrašená).. Díky tomu se děj, který by se všemi důležitými situacemi i poctivým vykreslením psychologie postav, zabral maximálně 15dílů, rozsračičkovává v divákově nekonečném utrpení celých 25 epizod a ve finále (jakkoliv otevřeném) by jeden skoro až slavnostně otevřel šampáňo, že je ten porod konečně u konce... Tady se jen potvrzuje, že když dva dělají totéž, není výsledek vždy stejně kvalitní. Děti a teenageři vržení do extrémní situace a nesoucí na svých bedrech tíhu a osud lidstva, nejsou pro japonce žádným novým fenoménem- naopak jde o až obsesivně se navracející motiv s kořeny hluboko v japonské společnosti. Tihle hrdinové mají v hlavě pochopitelně bordel, musí hledat motivaci a vnitřní sílu, musejí se srovnat sami se sebou.. zkrátka a dobře musejí se vnitřně vyžvanit. Ale, je žvanit a žvanit. Když diváka vnitřkem své hlavy provázejí postavy např.z NGE (a že ty toho vnitřně napřemýšlejí mnohem více) je to smysluplná cesta, u každé postavy jiná a hluboká. Postavy AoT spíše kloužou po povrchu a přes všechno to rozpitvávání k nim na konci série nemám o mnoho větší vztah než na začátku.... Ještě teda dám šanci OVAčkám (když už hraný film skončil totální katastrofou). Třeba to chytne drive a hloubku. ()

Adasin 

všechny recenze uživatele

Když jsem kdysi v knihovně náhodou zahlédla mangu nazvanou Útok titánů, připadalo mi to jako blbost, která nemůže mít dobrý příběh… tehdy jsem netušila jak strašně moc se pletu... Tohle je totiž jedna nejepičtějších věcí, co jsem kdy viděla! Začnu u OST, které je opravdu nabušené a často kulervoucí, hlavně některé openingy (zejména první). Ta animace je taky nádherná, hlavně prostředí je fakt krásně nakreslený. Nevadí mi ani trochu té statiky (oproti Berserkovi je jí fakt minimum), navíc zde nejsou žádné zbytečně přehnané animace k vyjadřování emocí postav (myslím tím komickou kresbu obličejů jaká je třeba ve Fullmetal Alchemist). S animací souvisí i akce, která je fantastická, hodně dobře se na ni kouká a já jsem hltala každou akční scénu. Neskutečně žeru to, jak se vojáci pomocí toho prostorového manévrovacího zařízení pohybují mezi stromy, budovami nebo titány a vůbec tu akrobacii jako takovou. Mimochodem mi to připomíná třeba Spider-Mana. ----- Musím tvůrce pochválit za to, že na rozdíl od jiných anime počkali na mangu a Attack on Titan tak neobsahuje žádné fillery. Samozřejmě jsme museli čekat i my diváci (jsem ráda, že jsem začala se sledováním až v době, kdy byly už tři série venku). Za pochvalu (která patří především autorovi mangy) stojí i celková promyšlenost toho světa – od slabých míst titánů přes manévrovací zařízení a informace dostupné pro veřejnost až po minulost tuctu postav a světa jako takového. ----- Postav je tady velké množství, především těch vedlejších, které velmi často umírají a mnohdy se ani nezdrží moc dlouho. Je třeba podotknout, že mnoho z nich i přes své krátké působení dostane flashback, který vysvětluje jejich minulost. Vůbec flashbacků jako takových najdeme v Attack on Titan hodně a často se stává, že v půlce akční scény přijde flashback na půl epizody. Po čase jsem si na to zvykla a beru to jako takové poznávací znamení seriálu. ----- Kromě ústřední trojice (zase je to osvědčené složení dva kluci a jedna holka) mám nejradši kapitána Leviho – má drsnou minulost, na venek se tváří jako drsňák, ale emoce má, a navíc je excelentní bojovník… Doufám, že Eren nakonec bude jako on a zbaví se těch občasných projevů slabosti. No, tak zbavil a nakonec se z něho stala poměrně kontroverzní postava. Z ženských postav bych si pak vybrala Hange Zöe, která je svým způsobem střelená, ale nechybí jí odhodlání a odvaha. Není tu nikdo, kdy by mi vyloženě vadil, i když zrádcům jsem vždycky přála prohru. Mimochodem komunikace postav rozhodně nesestává jenom ze řvaní! Za prvé: nepouštěli jste si to vy, kdo to píšete, náhodou moc nahlas? Za druhé, jak byste se asi domlouvali v bitvě – šeptem? A za třetí: kolik epizod jste skutečně viděli, než jste seriál odstřelili s jednou nebo dvěma hvězdičkami? Ono se stačí dívat trochu dýl a zjistíte, že spolu postavy většinou normálně mluví… Možné SPOILERy: -------------------- PRVNÍ série: nářez – jak fyzický (velké množství krve, roztrhaných lidí i zabitých titánů) tak psychický (ne všichni jsou proti titánům schopni bojovat) už od začátku, a i když tempo není tak vysoké a epizody tak nahuštěné jako u třeba u Code Geass (kde by mimochodem prospělo více epizod), sérii ani při rozjímavých nebo filozofujících pasážích nedojde dech, plus člověk má čas všechno v klidu vstřebat a srovnat si to v hlavě i tzv. „za pochodu.“ Snad každá epizoda končí tak, že Vás nechá napjaté a Vy si musíte co nejdřív pustit další. Série je vlastně rozdělena do několika částí v délce od dvou až do devíti epizod (podle story arců mangy). Moje nejoblíbenější část (arc) je asi Bitva o Trost, kde je Eren již v 5. epizodě sežrán, aby se později ukázalo, že se umí proměnit v titána (tušila jsem, že to on, když začal bojovat proti jiným titánům a znal základy boje). Už teď „umírám“ touhou zjistit, co v tom sklepě je a jaké je tajemství titánů, ale mám pocit, že tohle si tvůrci nechali až na úplný konec příběhu. ----- Zaujalo mě, že i když jedna epizoda skončí cliffhangerem a divák očekává, že v další epizodě se hned dozví, co bude dál, tvůrci místo toho dají epizodu, která na první pohled může působit jako filler. Attack on Titan ale prý žádné fillery nemá a k tomu ta epizoda vždy obsahuje něco důležitého buď k ději (flashbacky) nebo o minulosti postav (např. epizoda věnovaná Mikasině minulosti). Tohle hádám může někoho naštvat, mě to ale nevadilo a všechny epizody jsem hltala s nadšením. Dokonce i ty, ve kterých se řešilo jen to, jak ochránit a dostat pryč Erena. ----- Potěšilo mě, že jsme na titány nemuseli čekat několik epizod, jelikož je často zvykem diváky dlouho napínat, než je jim představena titulní hrozba. A co víc, dostali jsme o nich a hodně informací (např. skrze pokusy na nich, celkem mě překvapilo, že se povedlo nějaké zajmout). Přesto je jasné, že nám toho ještě hodně tají… třeba to, kdo je v Kolosálním a Obrněném titánovi – už od začátku byli jiní než normální titáni, protože neměli kůži a byli inteligentní – nakonec jsou v nich asi taky lidé, stejně jako v Erenovi a Annie. To, že Annie je Ženský titán mě fakt dostalo, tady jsem se spletla, když jsem tipovala, že Ženský titán je Arminova matka, protože ten titán Armina nezabil. Jakože čekala jsem vnitřní spory mezi lidmi, ale takovouhle zradu ne, vlastně nejdřív ani to, že se lidé budou měnit v titány… pecka! ----- Do série se dostala i trocha humoru skrze Sashu, např. při „Co je to za kravál?“ „Sasha prděla, pane.“ jsem lehla smíchy (4. epizoda). Tak kolem 12. epizody se však humor vytratil, což je sice škoda, ale zase je to vzhledem k událostem pochopitelné. ----- Konec se nese v duchu konce většiny epizod a je to pořádný cliffhanger. Ještěže jsem na další sérii nemusela čekat. -------------------- DRUHÁ série: začíná tam, kde skončila ta první – u proražené zdi a odhaleného titána. To, že ve zdi jsou titáni, mě překvapilo, ale je fakt, že jsem si od začátku říkala, jak vlastně stihli lidé ty zdi postavit, aniž by je přitom sežrali titáni. Snad se tohle dozvíme ve třetí sérii. Nic nového jsme se nedozvěděli ani o tom sklepě, moc se k němu nepřiblížili. Ani o tom zvířecím titánovi, co umí mluvit, jsme se do konce série nic nedozvěděli. Ano, vypadá to, že jsme se nikam moc nepohnuli, a to na téhle sérii pracovali tak dlouho… ale omyl! V téhle sérii se toho stalo hodně a to, co zůstalo nevysvětleno, kompenzuje kupa dalších informací, nové postavy a další a další zvraty. A díky polovičnímu počtu epizod mi tahle série utekla opravdu rychle - možná za to může i to, že na rozdíl od první není rozdělena na části (a epizody mají většinou jednoduchý jednoslovný název). U postav mě nejvíc dostalo odhalení dalších tří lidí, kteří se mohou proměnit v titány (potvrdila se tak domněnka z první série). Fakt mě zamrzelo, že ti zrádci, kteří prorazili zeď Rose, jsou Reiner (Obrněný titán) a Berthold (Kolosální titán). Nevěděla jsem, jestli je litovat nebo nenávidět, protože se zdá, že to nedělají úplně dobrovolně a Reiner má navíc rozdvojenou osobnost. U Ymir mě ta proměna sice překvapila, ale Ymir předtím nepatřila mezi moje oblíbené postavy, takže mi její osud byl popravdě celkem volný. Tihle tři mi připomněli, že vlastně nevíme, o co jim jde – jen to, že chtějí Erena a vracejí se „domů“. Mimochodem Eren získal novou schopnost – ovládání titánů, proto ho nejspíš chtějí… Eren se taky setká s titánem, který sežral jeho matku. Dopadlo to jinak než jsem čekala a tvůrci mě potěšili s vývojem postavy Hannese, který se z původního ožraly nakonec stal hrdinou. ----- U postav samozřejmě nechybí flashbacky do jejich minulosti. Ty nejzajímavější dle mého patří Christě… teda pardon, Historii (imho zvláštní jméno). S flashbacky se pracuje i jiným zajímavějším způsobem – často se děje, že sledujeme napínavou scénu, která je náhle přerušena flashbackem, jenž se odehrává obvykle pár hodin před onou scénou. ----- Nakonec nemůže chybět další šokující odhalení, a to sice, že všichni titáni jsou přeměnění lidé… ouch. Opět jsem ráda, že na další sérii nemusela čekat. -------------------- TŘETÍ série: je tak nabitá informacemi, až z toho jde hlava kolem. Konečně jsme se dočkali mnoha odpovědí a zásadních zjištění. Konečně jsme se dostali do sklepa! Trvalo to sice hodně dlouho, předtím proběhlo spoustu bitev s titány a taky jeden státní převrat (asi prvních šest epizod série), ale stálo to za to! Dlouhé čekání se bohatě vyplatilo! Ve sklepě byly zásadní informace, které všechno změnily…. Tak nějak jsem tušila, že lidé musí být i mimo zdi… ale že jsou to nepřátelé, to jsem netušila. Že ti ve zdi jsou Marleyany uvěznění Eldiané, potomci jisté Ymir (není to ta naše Ymir, členka 104. jednotky), kteří mají titánské síly, jsem neutušila už vůbec. Nebo to s rodinou Reiss, předáváním tradice a Zakládajícím titánem… Všechno do sebe zapadá – minulost Erena, Grishy, Christy alias Historie, dokonce i Leviho se nakonec propojí a mě spadla čelist. A to ještě čekám na to, jak je to přesně se zvířecím titánem a jeho úmysly… myslím, že to má být Grishův první syn Zeke… ----- Další věci, co mě v sérii potěšily nebo zaujaly: rodina Ackermanů, jejímiž členy jsou Mikasa, Levi a Leviho strýc Kenny spojený s Rodem Reissem. Dále Reiner s Bertholdem konečně utrpěli drtivou porážku, což vzhledem k jejich zradě potěšilo. I Erwinova minulost je zajímavá, mrzí mě, že se Erwinovi nesplnil sen a nedozvěděl se pravdu, i když přiznám, v té chvíli, kdy byl Erwin spolu s Arminem na pokraji smrti, jsem stejně jako Levi váhala, komu bych titánskou injekci dala. Mimochodem Armin na mě svým obětováním udělal dojem. Levi v této sérii potvrzuje pozici mí nejoblíbenější postavy (promiň, Erene). A nakonec: Rodd Reiss je bezkonkurenčně nejhnusnější titán, být slabší povahy, bylo to skoro na zblití… Nemůžu se dočkat, jak to bude, dál, až se přeživší skupina vydá přes moře a dojde na střet s Marleyany… to bude sakra dlouhý čekání. --------------------- z důvodu dlouhých mezer mezi vydáváním epizod je sekce komentáře věnovaná čtvrté sérii rozdělena na tři části: ------------------ první část ČTVRTÉ série: Opět výborná adaptace mangy, není nač si stěžovat, k tomu epická hudba, nové studio zvládlo animaci skvěle, rozdíl není oproti předchozím sériím nijak moc patrný (možná je to dokonce i lepší). Zásadnější změna nastala u příběhu, který se přesunul na druhou stranu oceánu a k novým postavám… zatím mě ale víc zajímají ty, které už znám z dřívějška, jako jsou např. Reiner a Zeke, zase ale nový inteligentní titáni… a detailnější pohled na svět, o kterém jsme neměli hodně dlouho ani ponětí… opravdu zajímavé téma Eldiánců žijících pod Marleyici, co pro ně znamená bojovat za svůj národ, kdo ho chce osvobodit a kdo ne? Objevuje se zde další doplnění a vyjasnění událostí z předchozích sérií, všechno do sebe zase krásně zapadá a dává smysl – zároveň je jasné, proč jsme se to nemohli dozvědět už tehdy, úplně by to zkazilo požitek z prvotního čtení/sledování a zde je to i funkčně zasazeno mezi vnitřní pochody postav. Fakt obdivuju Isayamův storybuilding, neustále mě překvapuje novými zvraty – třeba to s tim Erenem jsem fakt nečekala… Jediný, co bych tak vytkla je, že se na moc dlouho odloučíme od Paradisu a postav na něm, postavy v Marley, i když opět skvěle napsané, většinou nevyjdou ze stínu původní party (a některé jsou i kapku otravné, třeba propagandou totálně vygumovaná Gabi). Taky je dost cejtit ta změna vyprávění a vědomí toho, že už to nebude jako v předchozích sériích. Možná proto mě i přes velkou promyšlenost tahle série baví míň. Kvalitativně fakt nejde vytknout skoro nic, ale ten feeling je prostě jinej. ------ druhá část ČTVRTÉ série: Sakra, proč to nevydaj všechno najednou, bingovala bych hned… pořád není po všech těch zvratech jasný, jak sakra tohle může skončit… Souhlas s uživatelem The DarKnig, pocitově má epizoda tak pět minut a dostat každej tejden tak málo… první půlka epizod druhý části týhle série (já vim, už je to dělení otravný) je extrémně nabušená a čekání na každou jednotlivou část je mučení… už si nepamatuju, kdy naposledy jsem se na nový epizody něčeho tak těšila a dávala to hned, jak to šlo. Ten twist s time travellingem a že vlastně Eren za to může… no tvl, ještě tejden potom jsem to vydejchávala… to vyhlášení války lidstvu taky. Po tý emocionální náloži pak bohužel přišlo lehké zvolnění, takovej trochu návrat do první série, kdy se taky jedna bitva/událost roztáhla na víc epizod a zaměřila na víc postav. Celkově nostalgie z první série, kdy bylo všechno jednodušší a všichni (jsme) si mysleli že ví(me), kam to bude směřovat… všechno je jinak. ---- Konečně návrat Annie, už od první série mi bylo divný, že by po zbytek děje zůstala zamražená v krystalu. A Levi je po tom výbuchu z první části série naživu, sakra, to se mi ulevilo, to bych byla pěkně naštvaná, kdyby Isajama oddělal mou nejoblíběnější postavu. Ale už bych to moc neprotahovala – ale sakra, mě ani ty klidný pasáže nevaděj, zvlášť, když je tu mega team up bývalých průzkumníků v čele s Hange a Levim + Reiner, Annie a Pieck a Magath… z „nových postav došlo ke zlepšení zejména u Gabi, když už jí to všechno konečně došlo. já bejt ostatníma tak jí stejně nevěřím. --- Doteď jsem se postupu vydávat epizody pomalu hlavně zastávala a pořád si myslím, že lepší počkat na řádnou adaptaci, než nějaký debilní fillery, ale teda musím říct, že tahle série má fakt debilní marketing, kdy tohle neustálý kouskouvání série a oznamování dalších a dalších „final part“ začíná bejt únavný a deprimující, protože vždycky přijde jenom kousek a pak zase minimálně půl roku čekat. Souhlasím s tím, že by líp působilo, kdyby to řekli rovnou, kolik těch části ve skutečnosti série bude mít. Nebo z toho měli udělat třeba ještě pátou nebo šestou sérii každou o cca 15 epizodách (druhá série jich má 12, takže by to nic divnýho nebylo), takhle už má série 28 epizod a nekončíme. --- třetí část ČTVRTÉ série: tak snad koncem roku a snad už fakt poslední část… ------------------- Po přečtení mangy v češtině musím říct, že se jedná o excelentní adaptaci, nemám absolutně nic, co bych vytkla, a to prohození dvou story arců (výcvik a bitva o Trost) v první sérii chválím, v tom pořadí se mi to líbilo víc než v manze. „Sie sind das Essen und Wir sind die Jaeger!“ 10/10 () (méně) (více)

maddy 

všechny recenze uživatele

Bez debát, najlepší anime seriál aký som doteraz videl. Fanúšikom japonskej pop-kultúry som už veľmi dávno, s anime mám však skúsenosti prevažne len na poli filmov (známe kúsky ako Appleseed, Akira a iné), avšak v seriálovej tvorbe som žiadnemu anime nevenoval veľkú pozornosť (Pokémonov alebo Naruta určené pre deti do úvahy ani neberiem), až kým som neobjavil Attack On Titan. Nečakaná pecka, ktorá dokazuje, že tie „kreslené príbehy“ môžu mať väčšiu silu ako väčšina hraných. Seriál predstavuje pútavo vymyslený svet, kde obrovskí ľudožrúti (titáni) okupujú zem a posledných pár tisíc ľudí žije v mestskom hradnom komplexe za mohutnými stenami. Niekoľko rokov si ľudstvo žilo prevažne pokojne, až kým sa jedného dňa neobjavil nový niekoľkonásobne vyšší druh titána (Kolosus), pre ktorého hradby nepredstavujú žiadnu prekážku. A práve v tomto momente začína anime budovať fantasy príbeh a prepracovanú mytológiu do najmenšieho detailu. Nezjednodušuje príbeh len na obyčajné súboje s titánmi (aj keď tie hrajú prím), ale podrobne skúma aj každú drobnosť (prečo nemajú titáni reprodukčné orgány, prečo sa živia len ľudmi a pod.) a tak vytvára komplexnú story. Vynikajúco sa mu podarilo vykresliť mohutnosť titánov a hrôzu, ktorá z nich plynie. Attack on Titan sa tak v niektorých epizódach nebojí nekompromisne usmrtiť postavy a priniesť na scénu takmer až hororové scény. To všetko strieda napínavá, veľkolepá, vizuálne pútava akcia. Ústredné postavy sú vykreslené skôr jednostranne (odvážny bojovník, ustráchaný kamarát, zamilovaná sestra, prísny veliteľ a pod.), ale paradoxne vďaka až občasnej naivite ich konania si k nim divák vybuduje sympatie. Dej má neskôr čoraz bližšie k fantasy, ale vďaka tomu je jeho smer dostatočne nepredvídateľný. Takmer každá epizóda následne ponúka v závere obrovský cliffhanger vďaka ktorému sa so sledovaním nedá prestať do kým za sebou nemáte celú sériu. Titánom sa ale nevyhla aj dávka klišé známa z iných japonských anime. Rozhovory postáv sú občas veľmi infantilné a väčšinou prebiehajú v preafektovane ukričanom tóne. Niektoré epizódy sú len očividnou výplňou miesto toho, aby seriál niekam posúvali. Po veľmi intenzívnom začiatku napríklad nastupujú rozťahané epizódy tri/štyri, ktoré v podstate sú pre smerovanie seriálu logické nakoľko sa v nich rieši výcvik postáv, ale mierne zdržujú tempo pred rozpútaním pravého inferna. Podobným problémom trpí aj záver prvej polovice, kde napríklad epizóda 11 zdržuje intenzívne prebiehajúci dej zbytočnými rozhovormi. Možno to je však nakoniec dobre, pretože neviem, či by v ešte rýchlejšom tempe bolo možné pobrať všetky detaily a hlbšie sa ponoriť do tohto originálneho sveta. Ten so svojou prepracovanou mytológiou je totiž to čo na Attack On Titan baví najviac. Akurát musíte byť oddaný fanúšik fantasy (takže také javy ako to, že postavy dokážu meniť svoju podobu vám nemôžu byť cudzie), prípadne už mať čo to napozerané z japonskej anime tvorby. CELKOVO: 4,5* (9/10) ()

SonGokussj 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

On chce. Fakt se snaží. Fakt si to přeje. Ale prostě se mu to nevede :-D Toď tak rekapitulace celé první série Shingeki no Kyojin z pohledu hlavní postavy - Erena :-) Velmi zajímavý námět, člověka v průběhu koukání začne napadat mnoho věcí, spojí si konexe, chování postav, příběh se vyvíjí jak v přítomnosti, tak i v minulosti. To se mi tady líbí. Terminátor i Mozek po boku ukecaného ufňukance jen podpírají pár scén, avšak snaží se žít i vlastním životem. Hodnocení bych viděl tak na 3*, zlatý střed 50%, ale musím uznat, že je to zajímavé. Je to hodně zajímavé, jejich svět má hluboké kořeny, zvyky, všechno tak nějak sedělo a i když to nebylo dokonalé, přistihl jsem se, že si tuto show užívám - a o tom to je :-) Někdo si užívá Rosario to Vampire, někdo ujíždí na K-ON a já mám tím pádem právo na to říct, že Shingeki no Kyojin bylo velkým překvapením (ať už první zklamání, nebo pozdější zlepšení) roku 2013. Za mě 75% ()

JJ.Gibson 

všechny recenze uživatele

Velmi nadějný potenciál absolutně zabitý! Jednotlivé oblasti chrání vysoké hradby před Titány a mladá krev je chce za každou cenu zničit a žít v míru. To je nadějná látka, ale naprosto bídně uchopená. Takový to seriál měl být rozložen aspoň do tří až čtyř řad! Navázání kontaktu diváka s hrdiny je téměř nulový, sem tam se najde sympatičtější charakter, ale zbytek je nanejvýš otravný. Řvané dialogy bez věcného sdělení také zrovna na přitažlivosti tématu napomáhají. 25 dílů je zkrátka málo na to, to pořádně rozjet. Musím se přiznat, že jsem vydržel pouze do sedmého dílu a jak to všechno skončí jsem si přečetl v kostce. Spoiler: změna Erena na Titána, zase dobrý nápad, ale nedotažený! Opravdu nejsem s tímto "kultovním" anime spokojen, nebyl to můj šálek čaje... ()

Naslund 

všechny recenze uživatele

Ten začátek byl fakt pořádnej nářez. Neříkám, že bych takové chtěl všude, protože bych byl asi pěkně posahanej, ale ta působivost a vtažení do děje byly opravdu vzorové. A je úžasné, že i po padesáti překousaných lidech to na mě účinkuje pořád tak brutálně. Prostě kdykoli se něco děje, je to nadupaná a odjištěná bomba. Jen se tam bohužel vkrádá až moc povídání o lidské morálce a o lidskosti... brrr. Každopádně doporučuju každému, kdo nemá slabý žaludek. ()

WaraiOtoko 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Tak si nejsem jistý jestli se můj vkus s věkem zlepšuje nebo zhoršuje, každopádně dát druhou šanci Šingeki no Kjodžin nebyl špatný nápad. V době premiéry jsem seriál zatratil hned po prvním dílu, přišlo mi, že seriál příliš tlačí na divákovi emoce drastickými scénami (podobně jako nedávné IMHO příšerné Inujašiki), design „příšer“ mi přišel spíše komický než děsivý a celkově jsem k němu přistupoval se zaujetím jako k novému přehypovanému seriálu pro masy. Postupem času mi to ale nedalo, seriál na mě stále odněkud vyskakoval a tak jsem se podíval na video, kde nějaký weeb vysvětloval jak se v názoru na Šingeki no Kjodžin spletl a že je s každou sérií čím dál tím lepší. Dal jsem tedy seriálu další šanci, a byť co jsem psal do jisté míry stále platí, po shlédnutí první řady musím ocenit jak „bezfillerově“ seriál působí, až tak, že bych dokonce za nějaké zvolnění akce byl vděčný, v tom jsem se utvrdil po shlédnutí OVA epizod, které vnikly po první sérii. Docela mě mrzelo, že jsem s nimi neprokládal hlavní dějovou linku (všechny se totiž odehrávají během první série). Obzvláště vzhledem k tomu, že „world building“ je jinak další silnou stránkou seriálu, téměř vždy jsem pauzoval epizodu v předělovacích obrazovkách, které dovysvětlují fungování světa a techniky a těšil jsem se na každý střípek informace o tom co jsou titání vlastně zač. Také musím ocenit nápaditost designu boje s titány styl spiderman, měl jsem strach, že v animované podobě bude působit prkenně, ale musím složit poklonu WIT a I.G. studiu, na rozdíl od jiných akčních anime seriálů, kde tak nějak poznáte, že do pěkné akční scény šly peníze jen v první epizodě, zde vše působilo až „filmovým“ dojmem, což je vzhledem k množství akce skutečně působivé a tohle je spíš subjektivní pochvala ale prakticky úplná absence zjednodušování animace ve formě hyperdeformací a celkově absenci humornějších scének jsem kvitoval s povděkem, které jsou jinak tak populární u shounen mang a do značné míry zničily můj dojem třeba z FMA. Stejně tak si zasluhuje pochvalu zvuková stránka, hudba zde naštěstí „nepodkresluje“ scény, ale je jejich nedílnou součástí. K příběhu se asi vyjádřím až po shlédnutí všech sérií, zatím je to stejně především o akci skoro jako sledovat začátek vojína Rayena, akorát tady vylodění trvá 10 hodin, takže plně chápu kritiku některých lidí na neustálou uřvanost dialogů... edit: Po zhlédnutí finální dvojepizody se tedy konečně mohu vyjádřit k příběhu, který byl až téměř do úplného konce senzační, zejména z toho důvodu, že bylo jasně vidět, že na rozdíl od mnohých jiných shounenů byl příběh vystavěn od začátku do konce, než byla nakreslena první stránka a nevznikal za pochodu, (důkazem pro mě byly odkazy v poslední sezoně na indicie, které byly již v té první) seriál je tak plný skutečně překvapivých a promyšlených zvratů, které z něj dělají nejen výtečný akční seriál, jak tomu bylo zejména u první série, jen škoda toho úplného konce  kde i po přepracování některých dialogů (které uznávám byly v manze ještě o drobet horší), je poměrně slabý, již zde nedojde k žádnému většímu odhalení nebo působí velice zvláštně a zkratkovitě takže postrádají ten wow efekt, kterých byla jinak série plná a konec by si prostě nějaký zasloužil (spoiler: takže za všechno vlastně může nepochopitelná láska Imir ke krály? Jako vážně?), místo toho se tak konec utápí v sentimentu a přeafektovaných výlevech hlavních postav a i závěrečný souboj působí dost nuceně a CGI titáni prostě na epičnosti scén hrozně ubírají (o to víc zamrzí když Mappa v nové sezoně Džudžucu Kaisen dokazuje, že to stále umí i bez CGI.), tyto výtky ale opravdu patří zejména finálové dvojepizodě, takže s odřenýma ušima to na těch 9/10 stále je. () (méně) (více)

Reklama

Reklama