Sejdeme se na Cibulce

Cibuzka a ještě jeden z nich se setkali, aby si spolu zařádili a to co zůstalo v gumě, kterou vypáčili ze zadku jednoho z nich (dodnes se neví, kdo byl ten, kdo dělal maminku), se stalo základem pro hodnotný scénář další talk-show. Asi inspirované (jako tolik dalších blbostí) jistou zemí původu, která se na takovéto ubohosti specializuje. Uječený zženštilý moderátorka se prostě snaží o rozhovor. Výsledek je ujetý skoro jako on sám a člověku se snad i zasteskne po Novotném. (06.08.2015)

Zas až tak moc mi tento pořad nevadil. Rozhodně jeden z těch trošku lepších (ne úplně tragických), ve kterých se Cibulka objevil a které moderoval. Hodně záleželo, koho si zrovna k sobě pozval, ale člověk se u toho i občas zasmál. Neviděl bych to tak úplně katastrofálně jak většina zdejších uživatelů. (12.11.2020)

Nevím jestli si zdejší hodnotitelé uvědomují,že je to pro jinou diváckou obec než je věkový průměr zdejších uživatelů(ano myslím si,že senioři jsou zde v menšině) a tak se k tomu musí přistupovat.Jestli čekáte ostrý humor alá Jan Kraus nebo vtipné poznámky ,které předvádí Karel Šíp tak budete nejspíš zklamáni.Pokud hledáte jen oddechové povídání o jednoduchý tématech ze známými i méně známými obličeji co známe z televizních obrazovek tak budete spokojeni.Za mě celkově 50% a tři hvězdy. (17.08.2015)

Od jisté doby se mi začal hošan Aleš protivit. Nedokážu to přesně specifikovat, dříve jsem i kupoval jeho kalendáře s vyprávěním o zašlých filmových hvězdách. Až pak to přišlo; televize Barrandov ho zařadila mezi své "tváře" a bylo ho všude plno. To už je osud podobných na nebe vzlétnutých hereckých komet, po kterých za pár let ani pse neštěkne. Alešovi nelze upřít vysokou inteligenci a dobrý projev, který se po určité době dá nazvat jako "ukecaný". Ne pro každého diváka je to snesitelné. (25.12.2020)

Aleš Cibulka je takovým příjemným televizním společníkem pro staromilské důchodkyně. Disponuje jemným humorem, nedělá mu problém tlachat o ničem, aniž by jej opouštěl výraz, že ho i ty největší banality zajímají, občas udělá fórek, který nikoho neurazí. V podstatě jej nejedna taková babička vidí jako ideální partii pro svou vnučku. Takový zeť by jistě vyslechl všechny babičkovské historky, třeba tu, jak sousedka zavařuje okurky. Pravda, jiný člověk se na takovou seanci klidu, pohody a archaické veselosti dívá s otevřenými ústy a nestačí se divit, koho že to může zajímat. Na druhou stranu, je třeba uznat, že pro svou výše zmíněnou cílovou skupinu umí Aleš Cibulka udělat maximum, byť do Tomáše Slámy, Petra Jančaříka nebo Marka Ebena má dost daleko. (08.12.2013)