poster

Sonatine

  • Japonsko

    ソナチネ

Akční / Drama / Krimi

Japonsko, 1993, 94 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • JFL
    *****

    Bravurní yakuzácké drama, které dobylo Takeshi Kitanovi světový věhlas, není jen dalším filmem o válce gangů, ale hlavně nádhernou minimalistickou baladou o přátelství a opravdových osobnosti skrývajících se za pokerovými tvářemi gangsterů. Opět se můžete těšit na režisérův nezaměnitelný pomalý styl vyprávění, cit pro detail a také na jeho osobitý humor.(5.4.2011)

  • GigaPudding
    *****

    Život jakuzáka jako rutinní práce stejná jako jakákoli poctivá práce, až samozřejmě na občasné vydírání a vraždy, takhle začíná příběh menšího jakuzáckého šéfa Murakawy, kterého jeho nadřízený pošle srovnat válku gangů na Okinawě. Murakawa a jeho nejbližší spolupracovníci jsou už životem gangsterů unavení stejně jako prý tehdy byl sám Takeši Kitano unavený životem a tohle se promítlo do celého Sonatine. Sonatine samo o sobě je hrozně zvláštní film, který je o jakuze, ale z takového pohledu a s takovým přístupem jaký ještě asi nikdo v mafiánském žánru nepoužil. Murakawa se svou partou jsou na Okinawě pomalu jak na dovolené, místní spřátelený gang jsou zas prozměnu takoví bodří strejdové a mladiství povaleči, kteří jsou pořád v pohodě. Jak se příběh vyvine a jak větší jeho část vypadá podrobně popisovat radši nebudu, aby to zůstalo stejným překvapením jako pro mě když jsem film viděla poprvé. Dá se ale říct, že ve filmu je spousta takové upřímné radosti a vtipu, ale zároveň melancholie a únavy. A samozřejmě se taky řeší smrt a žití a jestli má v životě ještě vůbec cenu pokračovat a dokonce podle toho vypadají i "akční" scény. Zároveň je taky vidět odlišný přístup k těmto životním otázkám u různých postav ve filmu ať už jsou ke smrti odevzdaní, apatičtí, bojácní nebo se k ní staví s hrdým výrazem ve tváři. A postavy jsou jak už je u Kitana zvykem obsazeny výborně a hlavně těmi kitanovými starými známými parťáky, ze kterých nejvíc zaujme mladý Susumu Teradžima, kterého postava nejdřív mrzutá se skamarádí s místním mladým gangsterem. Všichni si natáčení očividně užili, ale pořád v celém filmu byla cítit ta hrozná únava a nechuť žít, která mohla nakonec být znamením rozlučkového filmu Takešiho Kitana, ale naštěstí všechno dobře dopadlo a jeho poslední film to nebyl. :) Vždycky mi v tomhle filmu ale něco chybělo, jenže po shlédnutí kitanova Boiling pointu musím zvednout hodnocení na pětku, protože boiling point bylo maximální zklamání a na sonatine se narozdíl od toho dá podívat vždycky a pokaždé si to užijem.(4.12.2010)

  • JohnMiller
    ***

    Kultová osobnosť Japonského filmu Takeši Kitano, je tvorca ktorého som zatiaľ registroval viacmenej ako herca. Jeho filmy ktoré sám natočil a napísal som videl pramálo. Táto gangsterská dráma plná krásnej farebnej kamery ale aj chladnej atmosféry mi prišla veľmi sympatická. Snímka je miestami krehká ako krieda a niekedy až krvavo vražedná, takže pri sledovaní som pociťoval schizofrenické stavy. Niekedy plné akcie inokedy zase statické a pomalé mi kvôli striedaniu až tak nesadlo. No niektoré scénky (ako napríklad falošná Ruská ruleta) mi vyrazili dych.(25.4.2017)

  • Sarkastic
    ****

    Předně, jde o moji první filmovou zkušenost s režisérem Kitanem. Snímek Sonatine na mě dlouho působil jako docela obyčejné kriminální drama, které sem tam překvapí pouze akcí, nebo náhlým úmrtím. Co ho však kromě hudby či některých zrychlených záběrů ozvláštňuje a nad ostatní podobné žánrovky vyzdvihuje, je právě onen výlet na pláž. To vyčkávání, zdánlivá pohoda, nuda a přitom... Částečně i závěrečné rozhodnutí hlavního hrdiny. Všechny tyto aspekty z něj dělají záležitost, kterou nemůžu a nechci odbýt pouhým průměrem, proto slabší 4*.(20.12.2012)

  • Hem.m
    *****

    Silně melancholický film, osobně jsem z něj měl naprostý pocit nechuti k životu. Ale film také ukazuje, že být japonský gangester hned neznamená být naprosto vážný a zlý člověk, který nutně dodržuje určité kodexy, inu i po zabíjení lidí musí být nějaká ta chvilka na hloupou zábav. (Ty asi nemáš strach ze smrti, když se nebojíš zabít člověka, co? Kdybych neměl, tak nenosím zbraň.)(25.4.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace