Obsahy(1)
Jiří Trnka natočil v roce 1950 volně podle pohádky Boženy Němcové slavný loutkový film. Bajaja je v jeho pojetí chlapec, který nebyl princem, ale osiřelým hochem. Žil v chudé chalupě se svým smutným otcem. Pro lásku k zemřelé matce, proměněné v koně a trpící v očistci, se vydal do světa. Přijel do země, ohrožené hrozným drakem, jemuž měly být obětovány tři královské dcery. Třikrát se Bajaja vydal do boje s drakem, pokaždé po vítězství nad ním zase zmizel. Tři princezny čekaly ženichy, nakonec měla rozhodnout náhoda, zakutálené jablko. Když nejmladší princezna hodila jablko a to se zatoulalo k sluhovi Bajajovi, pyšně odhodila jeho kytici. Pak se konal slavný turnaj, v němž Bajaja ve slavnostním rytířském postroji vyhrál, ale opět zmizel. Ani tentokrát ho nejmladší princezna nepoznala. Nakonec ale prozřela a Bajaja se s ní vrátil do otcova domu. Duše matky vykoupena odlétla jako bílá holubice k nebi… Děj je rozdělen do kapitol: Bajaja, Cesta, Zaklínání, Námluvy, Bolest, Svatby. Film nemá klasické dialogy, je doprovázen verši V. Nezvala a promlouvá jen postava koně-matky. Vedle výtvarné poetiky J. Trnky uměleckému působení napomáhají hudba V. Trojana a zpěv Kühnova dětského sboru. Zakladatelské dílo české i světové loutkové tvorby svou poetikou ovlivnilo tvůrce celého světa. (Česká televize)
(více)Recenze (22)
Dalsi mistrovsky kousek pana Trnky, i kdyz z jeho loutkovych filmu asi ten nejmene vydareny. ()
Česká animovaná loutko herecká klasika, původně od spisovatelky Boženy Němcové někde na pomezí mýtu a legendy určená nejen dětskému publiku. Navíc film oceněný hned třemi cenami! A to sice cenou filmové kritiky 1954 MFF Locarno. Cenou za nejlepší dlouhý loutkový film 1950 na V. MFF Karlovy Vary. A poslední cena Národní z roku 1950 která byla zároveň největší a nejhodnotnější mu byla udělena za umělecké zpracování za hudbu, režii, scénář a za básnický doprovod. Hudba: Václav Trojan a na animaci k filmu se podíleli třeba Břetislav Pojar, Stanislav Látal, či František Braun. Jedno z těch lepších ne-li nejlepších Trnkových děl společně třeba s Císařovým slavíkem, Špalíčkem, se Starými pověstmi českými a nebo s Nocemi svatojánskými. Jiří Trnka Walt Disney Východu jak mu také bylo mnohými kritiky tenkrát přezdíváno. ()
Musím seznati, že hysterie kolem Karla Zemana je príma, ale teď by to chtělo zase toho Trnku. Neb jsem viděla naposledy v dětství a znovu až nyní a není to věru pohádka. Je to mýtus! A jak pravil Doc. PhDr. Vladimír Suchánek, Ph.D., Bajaja je předeším heroj a 3 x 3 = 9 a nad tím už nic není. ()
Prišlo mi to hrozne nudné a aj napriek striedmej minutáži, aj zdĺhavé. A tie spievanky mi neskutočne trhali uši. Takže som sa kochal iba skvelou, svetovou bábkovou animáciou. ()
Jako malej sem se bál, jako starší sem si řekl na tom něco bude a teď? Strhující ()
Trnkovy filmy, hlavně ty delší, mají takovou zvláštní poetiku. Jsou to většinou pohádky, ale přitom je v nich něco temného, něco nepěkného, co je pod povrchem. Zároveň je to takové snové a tajemné. Trnka byl v tomhle mistr, stejně jako byl mistr animace. Tady nesmírně potěší animace akčních scén, která je opravdu skvělá a dynamická. ()
Jiří Trnka pojal Bajaju Boženy Němcové zcela po svém a chvílemi vyznívá možná až příliš chaoticky. Každopádně jeho stylizované loutky mají neopakovatelnou atmosféru a kouzlo, kterým dokázal nejlépe disponovat sám velký mistr. Myslím, že se budu již opakovat, ale musím ocenit a vyzdvihnout nádherné umělecké souznění mezi Trnkou a hudebním skladatelem Václavem Trojanem, jejichž práce utváří jeden velký sourodý celek a těžko by jedno bez druhého takhle fungovalo. Kuhnův dětský sbor a verše Vítězslava Nezvala jsou vyloženě magie. Hudba jede nepřetržitě po celou dobu a pracuje tak s druhou rovinou oživování loutek. V každém jejich společném filmu je to cítit a proto je taková symbióza velice vzácná. ()
Bajaja je půvabnou loutkovou poezií podle pohádky Boženky Němcové. Jiří Trnka, snad i pod vlivem politiky doby, učinil hrdinou chudého mládenečka, skromného, tichého a čestného, přesto díky vlastnímu výtvarně estetickému svérázu představil kouzelný pohádkový svět. Nepotřeboval mluvené slovo (až na těch několik málo vět Naskové), vsadil na poezii Vítězslava Nezvala, pocitové hudební rytmy Václava Trojana, jemný dětský zpěv pod velením Jana Kühna a vlastní jedinečnou výtvarnou stylizaci. Však také iniciály jednotlivých kapitol dovedl k dokonalosti k ozdobě stylu středověké iluminace. Rytířský romantismus (a to i ve zpěvu) je tím nejvhodnějším pohádkovým doprovodem, navíc odhalil skutečnosti schémat a stereotypů vztahů mezilidských a partnerských, neopomněl ani drobná odlehčení. Bajaja je krásnou, trnkovsky stylizovanou, pohádkou a poezií! ()
Tklivá i jásavá ... poetická i hrdinská ... prostá i tajemná ... klasická i originální ... RYZÍ - a velice osobní. Koncentrovaná, a přece jemná a líbezná esence, namíchaná ze všech českých pohádek, které jste kdy viděli. Je dětsky naivní a důvěřivá - a přitom pevná ve svých postojích i činech ... taková, která vás nikdy nezradí. ----- !!!!! MOŽNÝ SPOILER !!!!! ----- Tomu odpovídá i pointa, skromná a pokorná i ve štěstí. Protože neurozený chlapec si odvádí svou vyvolenou do chudé chaloupky, ze které vzešel, a pevně věří, že princezna - jeho nevěsta tam bude v lásce a míru a porozumění žít a hospodařit spolu s ním a s jeho starým otcem. Protože pointa nechce převracet běh světa, netouží po tom, aby si Bajaja jako vítěz a osvoboditel přijel pro svého tatíčka a odvezl si ho s sebou do královského sídla, kde by všichni šťastně žili až do smrti. Protože pointa ctí rodný dům stejně jako matku a otce - a má za to, že o své štěstí se každý musí ZASLOUŽIT ... ne jednorázově, ale tak nějak průběžně, den za dnem - při všedních radostech i starostech .... protože pravé štěstí by nemělo být závislé na hmotných statcích - alespoň ne v pohádkách. ()
dom bez ženy nie je domovom ()
Jiří Trnka rulez. Našeho loutkového a pohádkového "boha" Jiřího Trnku Bajaja nezapře a to je dobře. Alespoň můžeme vzpomínat, jací géniové u nás mohou vyrůst... ()
Bajaja setne celkem patnáct hlav saním a jednu své matce. Výtvarně i hudebně mimořádné, jenže příběh je jen těžko čitelný a kulhá na obě nohy. Kde se Bajaja naučil tak dobře bojovat a proč by promluva s princeznou narušila matce koňský očistec, to se nedovíme, stejně jako proč celé království jen tak pasivně přijímalo dané podmínky a nezkoušelo bojovat. ()
Cením si zpracování stejně tak jako autora pana Trnku. Není to ovšem snímek pro každého a je skutečně spíše umělecky pojat. Abych však pravdu řekla, nebavila jsem se celou dobu, některé scény byly možná zbytečně dlouhé, přičemž by bez nich snímek pak nenesl jistou zaujatost a fantaskno. Nejde rozhodně brát tak, jak nám diktuje dnešní doba. Je to archivní skvost, takže jej tak musíme i brát. ()
Jakýkoli Trnkův film je pohlazením pro každého filmového fajnšmekra. A když má ještě k tomu rád pohádky, není co řešit, prostě nádhera. ()
Film Bajaja, který už má více než sedmdesát let, je těžký na podívání. Po výtvarné stránce se nedá kritizovat. Zvláště pak, když si uvědomíte tehdejší a dnešní možnosti. Muselo to dát neskutečné množství práce. Na druhé straně z dnešního pohledu už takováto pohádka u dětí neuspěje ani náhodou a tak se dílo stává spíše muzejním kouskem, který lze jen obdivovat. Mě zaujala mimo loutkového umění hudba. Ale film je dle mě i na loutkovou pohádku tehdejších parametrů neúměrně dlouhý. ()
Tak na tomto ba-ja-jovi jsem vyrostl ,ten hraný s paní velvyslankyní se mě nějak nelíbí do dnes !! ()
Souboj s drakem je naprostá bomba ()
Trnka dokáže loutkám vdechnout život. Bajaja je proto velmi živou a ukřičenou lidovou pohádkou. I zde však platí, že vizuální stránka pohádky již nestačí s dechem a divákovo náročné oko nemůže plně uspokojit. ()
Rozhodne zajimava loutkova pohadka, nejen pro deti. Takova strasidelna, kde i takovej hodnej šašek muze pusobit, dosti strasidelne. Jen je trosku nestastna linka, kdy nekdo pěje...a vubec tomu neni rozumet. Mysli, ze kdyby zde bylo jinak uvedene mluvene slovo, že si rozhodne pohadka na jde vice divaku i v dnesni dobe. Šašek je spis jak kdyby byl vaclava IV...A kejkliri pusobej spis jako SS komando kor s tou pistalou jak od Krysaře. Smutnej bilej konik... ()
■ ∞ Hodně dlouho jsem tento film odkládal. Období mezi chutí si jej pustit a skutečně se na něj podívat trvalo téměř jeden a půl roku a mohu s chutí říci, že jsem velmi rád za to, že jsem se k tomu konečně dokopal, neboť jsem byl velmi potěšen tím, jak na mne tento film zapůsobil; o to více, že mám rád literární předlohu od Boženy NĚMCOVÉ a také mám rád filmové zpracování z roku 1971. ■ Bajaja z padesátých let je hodně jiný oproti jeho mladšímu bratříčkovi, kterého znám již od svého dětství a stejně jako drtivou většinou povídek a pohádek zpracovaných NĚMCOVOU, tak i Bajaja mi přirostl k srdci. ■ Film je rozdělen do 5 hlavních kapitol, při čemž kapitola první je nejdelší: 0) Bajaja (Úvod), 1) CESTA, 2) ZAKLÍNÁNÍ, 3) NÁMLUVY, 4) BOLEST, 5) SVATBY), 0) Konec. ■ Mám rád takové lehce ponuré, mírně temné a mysteriózní díla literárních autorů a zpracovatelů lidové slovesnosti jako: Karel Jaromír ERBEN, Božena NĚMCOVÁ, Karel Hynek MÁCHA, Hans Christian ANDERSEN, Howard Phillips LOVECRAFT, Franz KAFKA, Karel ČAPEK, etc. ■ Film Princ Bajaja (1971) se mi od dětství stále líbí a to i přesto, že jsem jej viděl již více než desetkrát a navíc k němu mám citový vztah, protože místo, kde se natáčely scény ve skaliscích (Hrubá Skála, Myší díra, Adamovo lože) mám prošlapané nespočetněkrát (Český Ráj) a zažil jsem tam mnoho krásných chvil a odnesl si odtud mnoho hezkých vzpomínek. Nedaleko od zámku Hrubá Skála (Sahara) se natáčely scény pro film Jak dostat tatínka do polepšovny (1978) a mnoho dalších scén pro filmy. ■ Z výše napsaného jasně vyplývá, že jsem měl trochu obavy, abych nebyl proti tomuto loutkovému podání zaujatý. ■ ■ ■ Prvních cca pět minut jsem si říkal, že to nechám až na jindy, až nebudu tolik unavený a nebudou mi padat víčka, ale během chvilky jsem se zabral do děje a všechny obavy byly náhle liché. Nejdříve jsem byl zaskočen, že se tam moc nemluví, ale postupně jsem záměr autora pochopil a nyní mohu říci, že to bylo jedině ku prospěchu věci. ■ V některých momentech, a to mě opravdu překvapilo, byl tento loutkáč dokonce ponurejší a temnější než jeho mladší sourozenec. Hudební podkres byl přesně v místech, kde jsem si představoval, podtržen a jinde bylo v podstatě úplné ticho a tu divák musí svou pozornost směřovat vizuální stránce, která je velmi dobrá a v některých momentech na loutky i dost emotivní či vyzařující emoce, například, když Bajaja stojí na hradbách, sundavá si pokrývku z oka a mlčky a se zatajeným dechem ubírá zrak dolů k bráně. ■ ■ ■ Nevím, zda to byl záměr, ale Zdoběna i Budinka vypadaly v podstatě normálně, ale Slavěna měla ve tváři jakýsi nepřítomný výraz, jako by požila větší než malé množství omamné látky a její oči budily dojem permanentní únavy a že jsou neustále v polospánku. V první půli jsem měl pocit, že utekla z pera nějakého japonského animátora a spíše by se hodila do nějaké vysoké věže, kde by ji švarní jinochové zachraňovali před nálety mechadraků, ale později i párkrát oči více otevřela, aby ještě ukázala, jak malá a nepatrná má ústa a ještě menší a špičatou bradu. ■ ■ ■ Bajaja mě nejen potěšil, ale i mile překvapil. Stále a stále zjišťuju, že mám velké mezery ve starých filmech (1948-1979) a že je budu muset postupně doplňovat. Vždycky mi udělá radost, když se můžu podívat na nějaký starý kousek, který jsem ještě neviděl, ať už z důvodu, že jsem na něj kdysi neměl čas nebo proto, že jsem tehdy ještě nebyl na světě a tudíž jsem ho v oné době nemohl vidět. ■ Kdyby byl film zcela němý, tak by ode mne dostal plný počet 100/100, protože ten dětský sbor, ne že by se tam nehodil, ale úplně mi tam nesedl a v jedné chvíli mě spíše rušil, jinak v pohodě. ■ Ještě musím podotknout, že kdo nečetl literární předlohu a bude se chtít podívat na tento film, pak možná bude v ději tápat a párkrát se ztratí v podhradí a ve skaliscích. Oproti Princi Bajajovi (1971), který je přeci jen u diváctva známější a pro běžného diváka stravitelnější, je Bajaja (1950) více surrealistický a až artově designován, ale na druhou stranu, je v některých chvílích více přímočarý, i když se to tak na první pohled nemusí úplně zdát. ■ Bajaja patří mezi ty snímky, které nechcete vidět pravidelně každý rok, desetkrát simultánně po sobě, naopak, méně je v tomto případě více, film si stačí pustit pouze jednou za čas, za hodně dlouhý čas a náležitě si dílo vychutnat. ■ ■ ■ ⁞ [96/100]. ■ ‖ [95/100]. ■ ↨ [89/100]. ■ ῼ [97/100]. ■ ■ ■ ∩ Princ Bajaja (1971). /// Třetí princ (1982), Sedmero krkavců (1993), Sedmero krkavců (1967). /// Deváté srdce (1978). /// Vzpoura hraček (1946). ////// Sůl nad zlato (Der Salzprinz) (1982), Malá mořská víla (1976), Princ a večernice (1978), Panna a netvor (1978). / Kytice (2000), Máj (2008), Teta (Frankensteins Tante) (1987). ////// The Little Girl Who Lives Down the Lane (1976). / O Ptáku Ohniváku (1980), Spalovač mrtvol (1968). /// Děvčátko se sirkami (1984), The Little Matchgirl (2006), A Christmas Carol (1984), Scrooge (1970). /// Pyšná princezna (1952), Pasáček vepřů (1958), Двенадцать месяцев (Dvanáct měsíčků) (1972), Perinbaba (1985). / Plaváček (1986), Bathory (2008). ///////// Princové jsou na draka (1980). /// Za humny je drak (1982). / Arabela (1979). /// O statečném kováři (1983), Nebojsa (1988). /// Arîte hime (2001). / Strings (2004). ■ ■ ■ № 1x; 1x ⌂ [D], [PC], ϿϾ [PZ--], [240p], [7-VIII-2014; 22:00]. ■ ■ ■ ↘ juvelinokivi, Miany. ■ ↔ ① [98/100] [7-VIII-2014; 22:00]. ‡ [98/100] [7-VIII-2014; 22:00]. >>> [98/100]. ■ () (méně) (více)