Reklama

Reklama

One Direction 3D: This is Us

  • Velká Británie One Direction: This Is Us (více)
Dokumentární / Hudební
Velká Británie, 2013, 92 min

Hudební 3D film o momentálně nejslavnější chlapecké popové skupině One Direction natočil Morgan Spurlock, tvůrce kultovního dokumentu Super Size Me. Fanoušky a hlavně fanynky této britské kapely čekají strhující záběry z koncertních pódií i ze zákulisí velkolepých show. Chybět nebude ani komorní pohled do soukromí pětice sympatických mladíků. Skupina One Direction v roce 2010 patřila mezi favority britské talentové soutěže X Factor, do které se mladíci přihlásili individuálně a ž v jejím průběhu vytvořili skupinu. Dnes patří pětice Niall, Zayn, Liam, Harry a Louis mezi největší hvězdy mezinárodní hudební scény, prodali na 30 miliónů desek a jejich zatím poslední album „Take Me Home" se umístilo na první příčce hitparád ve 37 zemích. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (8)

Recenze (94)

Larrysbride 

všechny recenze uživatele

Tahle britská pětice si život užívá s humorem a energií sobě vlastní - a takový je i tento snímek o klucích, kteří si svých rodin a fanoušků váží více než cokoli jiné a sebe berou jakkoli, jen ne příliš vážně. Filmařsky je dílko zvládnuté na jedničku - kamera i režie jsou výtečné, 3D efekty film poutavě zkrášlují a příběh svůj úkol splňuje. Ať už kapelu máte rádi nebo ne - méně jak tři hvězdičky prostě dát nemůžete! ()

Beckett51 

všechny recenze uživatele

Nejdříve musím napsat, že fanoušek boybandu One Direction nejsem. Jejich tvorbu znám pouze o něco málo více než Bieberovu tvorbu a proto jsem v tomhle ohledu jaksi Directionovsky nezkušený. O to však musím více vyzdvihnout to, že jsem byl mile překvapen. Všude slyším jenom nadávky na film "This is Ass" a band "One Erection", že to jsou jenom buzny co neumí zpívat. Myslím že všichni kdo tohle říkají by se měli podívat na tenhle dokument, aby změnili názor. Kluci jsou nesmírně sympatičtí a vtipní a myslím že za takových dvacet let budou stejně kvalitní jako Take That. Z Harryho Stylese roste novej Robbie Williams, z Liama zase Gary Barlow. Nejsou to žádní nafoukaní pubertální parchanti jako třeba Bieber. Jsou to fajn kluci. Hodně mě překvapili s cestou do Afriky za dětmi trpícími hladomorem a výtěžek z nazpívaného cover singlu One Way or Another dali na charitativní společnost Comic Relief. Takové gesto se od mladých slavných zpěváků vidí opravdu málokdy. One Direction hudba jede sice na mainstreamu popové hudby, ale to neznamená že je hned blbá, jen je to hudba pro lidi, který o hudbě moc nepřemejšlí a nechtěj kvalitní texty nebo labužnický instrumentální pasáže typu Pink Floyd nebo Jethro Tull. Sice většinu písniček co jsem od One Direction doteďka slyšel mají pouze lehce nadprůměrnou, ale na koncertech z nich sálá hodně energie a to je důležité. Dokument má svoje kvality. Jedná se o jeden z nejpoutavějších dokumentů co jsem zatím viděl. Až někdy na strašnej střih a občasný fake-rozhovory se jedná o naprosto precizní práci. Ať už přelety mezi jednotlivými světovými zeměmi tak i následné večerní koncertování. Jediné co mi na tomhle dokumentu vadilo, byli těch statisíce uječených a ubrečených fanynek, který bych střílel kulometem. Hodnocení dávám tedy kladné a to hlavně proto, že mě dokument dokázal zaujmout, pobavit a částečně i dodat energii. Dokument o chlapcích, kteří si splnili sen a během dvou let se stali nejúspěšnějším popovým boybandem všech dob. EDIT: Například cover písně Forever Young nazpívali skvěle, dokonce se mi líbí víc než originál a song Story of My Life je jedna z nejlepších popových písní současnosti. Ti kluci mají potenciál.... větším jím větší budoucnost s menším počtem uječených pubertálních fanynek. Už to vidím jak za padsát let budou mít Reunion koncert a přijdou tam ty starý babky, který je za mlada žrali. Kdo ví, třeba tam v ten moment budu jako starej dědek stát taky. HATTERS GONNA HATE ()

Reklama

Ernia 

všechny recenze uživatele

Tak musím přiznat, že to bylo lepší než jsem čekala. Brečících maminek a fake dialogů je tam i tak přehršel, ale na druhou stranu dokument (i když rychle) shrnul, jak vlastně kapela vznikla a pak ji sleduje během evropského i světového tour. Druhou část filmu tvoří koncertní vystoupení, za ty palec nahoru. Akorát škoda, že letošní hit Best song ever zazní až jen během závěrečných titulků. A ať už máte kapelu rádi či ne, stejně musíte klukům uznat, že jim vlastně ani není co závidět. Na co miliony liber, když si nemůžete pak dojít ani do obchodu aniž by Vám šílené fanynky skoro neutrhly ucho? Ty davové scény s tisíci fanoušků mi skoro až vyrazily dech jak byly děsivé. Ale i tak jsou samotní kluci vtipní a sympatičtí (a ten jejich britský přízvuk!!) a já doufám, že jim to ještě nějaký ten rok vydrží. Hater's gonna hate. ()

RedAK odpad!

všechny recenze uživatele

Sem bych měl dát nějakou citaci z filmu, ale bohužel to byla taková sračka, že mi nic neutkvělo. Moje prdel je posvátná. Je to takový krucifix pro neobdařené. Můžete se k ní mlčky přiblížit, úžasle obdivovat její tvary, uznale pokyvovat do rytmu mé chůze. Když se osmělíte, můžete přistoupit blíž. Prosím, tiše. Klidně mi můžete jemnými krouživými pohyby namasírovat anální věnec, přeleštit mi beďary na fasádě, nebo mi tam nechat nějakou rozkošnou samolepku. Pokud jsem vás doposud neposral, nebojte se, zazvoňte. Vpustím vás vřele dovnitř. Jen prosím, na nic nesahat. Vše je jedinečné, spořádané, nevytřené. U vchodu si nezapomeňte vzít turistického průvodce. A hlavně mi nevyplašte hemeroidy, vždyť si tak pěkně hrají. Když si pečlivě prolezete všechny posrané záhyby, uděláte si pár fotek se záněty, obdivně prohlédnete několik desítek let staré kráphovníky a v poklidu zase odejdete, vše bude v naprostém a elegantním pořádku. Ale když mi tam neotřele vtrhne banda egoistických buzerantů, vyrazí mi dveře, začne tam vyřvávat ty svoje píčoviny, stěhovat moje hovna, vytírat vzácné semeno po dědečkovi a ještě mi tvrdit, že přesně takhle to má být, tak to se kurva neznám!!! Co vlastně bylo cílem tohoto dokumentu?! Nasrat mě?! Gratuluji, vy namyšlení kokůtci, povedlo se vám to výborně! Á, počkat... dobrý, už jsem ledově klidný. Tedy bych vám rád vzkázal, popadněte Džastýna za kundu a vyskočte z nejbližšího letadla, děkuji. ()

verbal odpad!

všechny recenze uživatele

Předem bych chtěl upozornit své čtyřprocentní funoušky, že jsem dokument Gay Erection: This is Ass zhlédl výhradně z rodičovských důvodů. Chtěl jsem totiž vědět, proč po nocích slýchávám z pokojíčku své desetileté dcery přerývané vzdechy doprovázené výkřiky jako "Hery" a "Lájem" (Podotýkám, že místo "veledíla" paní Rohlíkové jsem ji podsunul daleko kvalitnější literaturu a Šindlerův seznam ještě neviděla.) , a proč si pak přes den zkomolenou angličtinou, z níž lze i trénovaným uchem pochytit pouze neustále se opakující "láv, bejbééé, hááárt a túúúgedrrrr", mátožně pobroukává dvouakordové kolotočářské cajdáky, ze kterých by blil i Honza Nedvěd. No povím vám, jsem zděšen! Naivně jsem se totiž domníval, že éra komerčně vyhajpovaných, kokotích homokvintetů skončila, když se "fenomény" jako Beast 17 nebo Take Death odebraly do nezaslouženého popového důchodu, protože jim začaly růst panděra a chlupy v uších a v extázi strhané spodní prádlo ječících čtyřicítek by na pódiích mohlo spustit požární poplach. Satanžel to mezi prebubescentními kikinami a hošššýky s účesem Džastýna Bíbra neustále cinká a všichni ostatní s jakýms takýms hudebním vkusem musí holt zase zatáhnout prdel, zacpat si uši a doufat, že se to brzy přežene. Ale abych to zkrátil, trnuly mi u toho bradavky, několikrát jsem se pokusil hodit těm hošanům na pódium kalhotky zbrocené první menstruační krví a dokonce jsem málem obětoval i svého plyšového tchoře, bez nějž se na krok nehnu. Naštěstí se mi ho nepodařilo svou Sonkou prohodit, a tak skončil jen pod televizním stolkem a já se mám i nadále v noci k čemu tulit. Jediné zoufale pozitivum spatřuji v tom, že si má dcera vybrala z té pětice ke zbožňování opravdu žužu ťutíny a ne třeba toho pakistánského morgoše. A na závěr vám nechám zahrát nějakou pěknou opravdovou pissničku. ()

Galerie (51)

Zajímavosti (7)

Reklama

Reklama