Depardieu Grandeur Nature
Gerard Depardieu: Larger than Life
Kamera:
Richard MontrobertObsahy(1)
Měl být řezníkem, ale stal se jedním z nejslavnějších herců své doby. „Celý život jsem se chtěl někomu zalíbit. Chtěl jsem, aby si mě lidé vážili a abych měl kapku vážnosti i sám k sobě," říká slavný francouzský herec Gérard Depardieu a pokračuje: „Dnes je mi to ale jedno. Berte mě takového, jaký jsem, nebo nechte být." Chování a jednání herecké legendy se může leckdy jevit přinejmenším kontroverzním, ale dokumentární film, který o Gérardovi natočil jeho přítel Richard Melloul, se zabývá něčím jiným: cestou malého pouličního rváče k vyzrálému a nezaměnitelnému hereckému projevu, který ohromil doslova celý svět. Gérard Depardieu se narodil na sklonku roku 1948 jako nechtěné dítě do velmi početné rodiny, která často trpěla hladem. Už jako maličký líčil matce, jak se budou mít dobře, až on se jednoho dne stane řezníkem. Ve skutečnosti se už v osmi letech ocitl na ulici a pozvolna si zadělával na kriminální kariéru. Ve čtrnácti se poprvé ocitl ve vězení a v patnácti opustil rodný kraj a zamířil do Paříže. Zkusil kurzy herectví – a začalo se mu dařit. I když zpočátku o divadle nevěděl vůbec nic, postupem času se dovzdělal, hodně četl a vždy ho zajímal širší kontext jeho rolí. Depardieu se stal pojmem ve světě filmu i divadla. O něm a s ním hovoří v dokumentárním filmu například jeho herecký partner Pierre Richard, režiséři Bertrand Blier či Francis Veber a také jeho osobní asistent. (Česká televize)
(více)Recenze (13)
Hodně jsem se těšil na tento dokument, ale myslím si, že ikona jakou je Gerard by si zasloužila mnohem zajímavější obsah, to že Gerard je herecký talent od boha víme o tom malířským trošku pochybuju, protože ta patlanina co tam stvořil mně rozesmála. Strašně moc po poprvchu místo aby se šlo do hloubky. ()
Jestli mohl tento dokument být něčím cenný, pak tím, že by se pokusil vysvětlit přerod kdysi vynikajícího herce (Buzici, Večerní úbor atd... ) ve směšnou karikaturu sebe sama, v zapšklého, nepříjemného, chamtivého starého dědka, který už nemá co nabídnout (snad kromě potenciálu užitečného idiotství diktátorovi jedné východní říše...). Mohl, ale není... Pro čtenáře jeho autobiografických knih (Naživu!, Prostě je to tak, Ukradené dopisy) je tento dokument jen rozmělněním již známého, pro nováčky spíš jen uctivým a nekonfrontačním hlazením šedivých vlasů prořídlých lesklou tonzurkou. ()
Tak, jak se v posledních letech divně chová Gérard Depardieu, tak je divný i tento dokument. On vám vlastně o panu velkém nic pořádného neřekne. Uvidíme pár ukázet, rozhovory s režiséry i kolegy, ale že by z toho divák vytěžil nějakou zásadnější informaci, tak to ne. Pro mně osobně naprosto, ale naprosto zbytečný dokument. Hudba: Julian Dagorno & Frédéric Jaffre ()
Obávám se, že v tomto případě se až nebezpečně shoduji s komentářem, který napsal liborek_ . Doby Studeného bufetu jsou už dávno pryč. ()
Velmi příjemný a všestranný umělec,herec a člověk. Jako každý má svoje chyby a temné stránky, neměl to v životě lehké. Ztráta syna ho hodně zasáhla.Rána,která se nikdy nezacelila a nezacelí. Naštěstí má další děti,které ho těší. Výborný herec, jeho filmy mám už od dětství ráda, Umí si udělat legraci sám ze sebe a nikdy si na nic nehrál. Je svůj. Sympaťák s francouzským šarmem. Víno,zpěv a krásné ženy. ()
Reklama