Green Street 3: Rváči nikdy nezlomení

Že já se nepoučim. Třetí díl se pokusil navázat tam, kde skončila jednička, takže si klidně můžeme představovat, že Major jde pomstít Peta. Zprvu jsem si myslel, že půjde o klasický rubačky v ulicích a hlavní postava se nějak dopracuje k tomu, aby zjistila, kdo mu toho bráchu odkrouhnul. Jenže pak tam zakomponovali nějakou fan ligu v ultimátech a celkem záhy šlo všechno do kopru. Nuda, nuDA, NUDA! Už ty GSE a Millwall nechte na pokoji. Začíná jich mi bejt skoro líto. O 10% lepší, než dvojka. Takže 10%. (02.11.2013)

Po úbohej dvojke, aspoň čiastočný návrat k pôvodným hooligans. Verný fanúšikovia a skupina ľudí, čo má v obľube tento typ filmov si určite na svoje príde, i keď si bude musieť počkať respektívne prečkať prvú polovicu snímku. V tej druhej ten očakávaný nářez príde. Škoda len samotného príbehu, ktorý nedokáže tak ako jednotka strhnúť a vlastne ani jedna z postáv nedokáže výraznejšie zaujať a vytvoriť si výraznejší vzťah k samotnému divákovi. (09.12.2013)

Novější (béčková) verze filmu Hooligans. Souboj mezi chuligány kdo obsadí prvenství v jejich vlastní lize (Millwall vs. West Ham). Od druhé půlky už se z filmu stane typický street fighterský film, a to je to místo kam Scot Adkins alias Danny patří. Danny totiž ví jak rozbít pár hlav, hecnout svoji firmu a zamilovat se do nejhezčí baby v okolí. A jelikož všichni víme, že Danny je ten pravý vůdce, tak si zde dáme takovou tematickou píseň: I'm forever blowing bubbles, Pretty bubbles in the air, They fly so high, nearly reach the sky, Then like my dreams they fade and die. Fortune's always hiding, I've looked everywhere, I'm forever blowing bubbles, Pretty bubbles in the air. (06.01.2014)

No bijec Scott Adkins by si zasloužil určitě akčňáky z poněkud lepší choreografií aby vynikli víc jeho schopnosti. O nějakým odkazu na hooligans se tu moc mluvit nedá krom toho, že z chuligánů udělali zápasníky. Takže tak, ale je pravda, že na některý ty bitky se kouká celkem dobře. Udílím průměrných 55% (24.11.2013)

Chvilkami jsem si měřil teplotu, jestli náhodou trošku nezáchvatuji ze třiačtyřicítek, nakonec jsem však dorazil k závěru, že je již nějaký moment po mně a v podzemí mi to sčítají za všechny ženy, kterým jsem utrhal křidýlka. A za nebohé, mnou ocizoložněné mouchy. Thymolinový klon z Eflekova rektálního vředu přichází odněkud, kde dělal jakousi dobu něco, zpět do hrůz Británie, aby vedl ostatní západošunkaře v jejich vypouštění bublin. A snaze o podrcení příznivců nekopálistů z Millwalu, samozřejmě. Sakra, ještě cigibrat mu zdechl, málem bych opomněl. A spoilerujme dále. V báru se vyzubí na buchtu, která by v podmínkách ostrovních zrůd aspirovala přinejmenším na miss hrabství, ta mu nečekaně podlehne (byť s kucima z firmy jinak zásadně neprcá, že), tlupu vyžraných stavebních dělníků donutí po prochlastaných nocích vyklusávat maratony a z nudy rozbije policejní mafii. Film má patu narvanou do hlavy, či přinejmenším do prdele. U Zelené ulice tripl: nikdy se už nevracej, downe, se snad nemůže pobavit ani podprůměrně (dokonce i v rámci kmene) inteligentní huligent z Ostravy. Hvězdička za vykozenou Kejsy v kanafasu. (19.06.2015)