Dolpo Tulku: Návrat do Himálaje

Tibetojazyčná oblast Dolpo v severozápadním Nepálu patří k nejodlehlejším oblastem na světě. Obklopeni nebetyčnými hřbety Himálaje, obyvatelé Dolpa žijí ve světě bez elektřiny a moderních komunikačních prostředků, uchráněni do značné míry asimilačních tlaků, jimž jsou vystaveni Tibeťané v Indii a Číně. Dolpo, ležící mimo vliv nepálské vlády, je útočištěm kvetoucí buddhistické kultury.
Když bylo pasáčkovi jaků Šerab Zangpovi deset let, byl rozpoznán jako převtělenec váženého lamy Dolpo Tulkua. Krátce po svém rozpoznání byl poslán na studia do kláštera Namdroling v jižní Indii. O šestnáct let později se v doprovodu třiceti mnichů a mnišek vrací do Himálaje, aby se ujal role duchovního vůdce hluboce věřících obyvatel Dolpa. 
V prvních dnech svého pobytu je zaskočen vlídným přijetím, jehož se mu všude dostává, a důvěrou a oddaností svých krajanů. Role převtělence význačného lamy s sebou nese obrovskou odpovědnost, s níž se mladý Tulku – nyní stár 26 let – musí vyrovnat. Naplněn pochybami, ale i úctou ke svým následovníkům, hledá cestu, jak nezklamat jejich očekávání. V hlavě se mu rodí množství plánů: na obnovu klášterních komunit, výstavbu školy poskytující vzdělání v duchu buddhistické tradice, ale především na nutnou modernizaci Dolpa: školy v oblasti nenabízejí vzdělání v tibetštině a zdravotní péče téměř neexistuje, stejně jako cesty a elektřina. 
Prostřednictvím působivých obrazů krajiny a detailního popisu života lidí film předkládá divákům fascinující obraz archaické kultury a boje jejích příslušníků proti demoralizující chudobě: východiskem je modernizace založená na hluboce zakořeněných buddhistických zásadách, na smyslu pro obecný prospěch a altruismu. Mladý Dolpo Tulku se s úkoly, před nimiž stojí, vyrovnává s odhodláním, skromností, nakažlivým humorem a s upřímnou láskou ke svým bližním. (Festival tibetských filmů)