Le Temps de l'aventure
Le Temps de l'aventure
Just a Sigh
Režie:
Jérôme BonnellScénář:
Jérôme BonnellKamera:
Pascal LagriffoulHudba:
Raf KeunenHrají:
Emmanuelle Devos, Gabriel Byrne, Gilles Privat, Laurent Capelluto, Denis Ménochet, Aurélia Petit, Françoise Lebrun, Jean-Charles Clichet, Olivier Broche (více)Obsahy(1)
V rozpětí jediného dne se v pařížských ulicích odehrává příběh krátkého milostného vzplanutí, jehož obě strany jsou si vědomy, že nemá budoucnost, ale přesto se mu nebrání. Mladá žena romanticky sní o kariéře i o lásce, ale prožitek milostného setkání se starším cizincem jí přinese osvobození a novou sílu. V hlavních rolích okouzlující Emmanuelle Devosová a skvělý Gabriel Byrne. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (17)
Tenhle film mě krásně vlezl do rány, asi dva dny zpět jsem si totiž čet moc hezký článek o Emmanuelle Devos jako o jedné z nejtalentovanějších hereček současné francouzské generace a já s hrůzou zjistil, že jsem s ní neviděl ani jeden film, úplně jsem se před sebou zastyděl. Naštěstí mám mezi tv stanicema kámoše a jedne z nich, Cinemax okmažitě zjednal nápravu a já potvrzuji již potvrzené, Em je totální supertalent. Z jejího hereckého projevu jde přirozenost a sebejistota. Pokud jde o Grabiela, tak tam už naštěstí netrpím negramotností a věděl jsem, že sázka na jeho herecké úmění je sázka na jistotu. Horší už to je se samotným příběhem, protože počínání Alix jsem fakt nechápal. Ono by to až tak nevadilo, protože ženský myšlení nikdo nebylo předmětem kladení otázek a hledání odpovědí, já si vždycky vystačil se třema základníma znalostma žen a to totiž, že ženy jsou nositelky života, nositelky sexu a nositelky jídla a za to se k nim chováme hezky, průser však nastává v okamžiku, když jsou ženy i nositelkama nesrozumitelných příběhů. Je zajímavý, že Dougovu chování a jednání jsem chápal od začátku až do konce. ()
Bezradná, zmatená, zranitelná a krásná Alexis spolu s charismatickým Irem Dougem tvořili pár, kde fungovalo to těžce pojmenovatelné fluidum, které působilo na mě pocitově moc příjemně. Jejich chvilky, či okamžiky setkání měly kouzlo romantiky, kde se mezi nimi to jejich vzájemné jiskření a fungující chemie nedalo přehlédnout a vše se odehrávalo v té klasické francouzské atmosféře, která tyto momenty pochopitelně jen umocnila. Asi je to jeden z těch těžko popsatelných zážitků, který bude na každého působit trochu jinak a já se přiznám, že jsem byla určitě ovlivněná Gabrielem a Emmanulelle. A chválím kameru za spoustu nádherných záběrů, z kterých jsem byla nadšená. P.S. Pusu.........kdo viděl, tak ví..... ()
Inspirace v Před úsvitem, popř. Před soumrakem se nezapře. Snímek se snaží budovat poetickou, toužebnou atmosféru, jenže scenáristické základy jsou pro silnou diváckou identifikaci poněkud vratké. Jeden silný pohled střídá druhý, slova jsou upozaděna pro zvýraznění vnitřních emocí, ale jakmile položíte filmu jakoukoli otázku, nedokáže vám ji zodpovědět. Oceňuji, že tvůrce ukazuje, že vzplanutí vášně se může týkat i lidí v pokročilejším věku, ovšem pro příště si musí uvědomit, že přetékající srdíčko láskou (nebo nadržeností?) nestáčí diváku jen tak z plátna hodit do ksichtu, je totiž třeba ho patřičně dějově zaobalit. 5/10 ()
Francouzska romance v jednom dni. Citlive vystavena od pocatecniho setkani, pres rostouci touhu,az po bolestny konec v rozlouceni. Pecicka ()
Asi bych dal čtyři hvězdy, ale přiznávám, že Emmanuelle Devos je moje krevní skupina, tak přidávám pátou a pravdou je, že v téhle roli je naprosto skvělá. Pro mě je to moc dobrý film. ()
Byrne a Devos jsou fajn, ale jinak tohle setkání není ničím výjímečné. ()
Áno, Before Sunrise bol celkom dobrý a zaujímavý film, ale UŽ DOSŤ! Najprv And While We Were Here, a teraz zase toto. Ale filmy takéhoto túžobného vzplanutia počas jedného dňa už mi idú hore krkom. Takže toto už nezachráni ani šarm a nestarnúci pôvab Emmanuelle Devos, hoci treba povedať, že práve ona ten film držala ako tak nad hladinou, resp. vďaka nej to nebol až úplný náraz o dno. Ale inak dosť bieda - hlavne tým často lyrickým dejom. ()
Jeden den v Paříži, který si užijete a on vám pak uteče. ()
Život je príliš krátky na to, aby som pozeral takéto filmy. ODPAD! ()
Emmanuelle Devos mám ráda, ale pro mě tohle byla chvíle zívání a nudy. ()
Režisér odvedl skvělou práci. Ať už vedením hlavní herečky, která předvádí opravdický herecký koncert, tak i líbivě zvládnutým vykreslením hlavních postav. Chvíle setkání je krásná francouzská romance se vším všudy a nemůžete si ji nezamilovat. Byrne sice trochu zestárl, ale stále je to pan herec a šarmu má na rozdávání. Ze začátku je zbližování s příběhem trochu vlažnější, ale jakmile začíná jiskra mezi herci doutnat, jde do tuhého a vy nebudete chtít, aby tenhle příběh kdy zkončil. Bonnell se předvedl. ()
Nebo lépe: chvíle utrpení. Přemýšlel jsem, jestli je ta útrpná nevěrohodnost daná spíš dětinsky naivním scénářem, nebo naprosto nevhodným obsazením. Fanoušci této herečky by film neměli vůbec vidět! Režijně, když nezabere opakování téhož posté, zaberou housle. ()
co k tomu říct? Je to vysloveně tuctový, ničím zajímavý příběh. Upřímně nechápu, čím Alix ten muž tak uchvátil, že ho musela vyhledat. Podle mého nebyl ničím zajímavy. Byl nudný stejně jako celý film, ještě začátek byl celkem nadějný, ale jak se ti dva potkali, tak to byla mizérie. Příběh skoro nijaký, emoce, které měl film zřejmě vzbuzovat a jimi k divákovi promlouvat, se ke mě nějak nedostaly, chemii mezi hlavními hrdiny jsem neuvěřil. Vysloveně slabý film, dvě hvězdy za Devos, která je stále krásnou ženou. ()
Křehký film s něžnou atmosférou. Když se divák ponoří a nechá unášet, příběh ho uchopí a bez překážek proplouvá mezi peřejemi stručného děje. Vzhledem ke stavbě filmu spočívá veškerá váha na představitelích hlavních rolí. A musím konstatovat, že jejich výběr se povedl a své role se zhostili na výbornou. Výsledkem je bezesporu zajímavý a svým způsobem poutavý film, ale možná neškodilo přidat trochu děje, aby bylo na co se dívat a herci měli více příležitostí předvést svoje umění. Takhle to zůstává v mezích slabšího nadprůměru. ()
Jak všichni (nejen) v Evropě stárneme, stále častěji jsme krmeni sexuálním životem starší střední generace a její chuti po experimentování. Na KVIFF 2013 takovým snímkem byla Glorie zastupující ženskou populaci, a v tomto případě Le Temps de l´aventure jde o mužskou, zdá se, citlivější polovinu lidstva, byť je hlavní hrdinkou žena mladšího středního věku. Postavy sympatické, příběh (ne)snadno uvěřitelný, ale jako by kopírující reálný život. Tak se vytvářejí sny. ()
Obdobné jako film před soumrakem, ale s trochu nudnějším dějem. Celou dobu čekáte, na závěr a pak jste vlastně rádi, že film skončil, ale na druhou stranu si řeknete, že to nebyl promarněný čas. Co se týče hodnocení, dávám 2*, moc mě to neoslovilo, ale jelikož je to příběh ze života, a není zde kolej Beta a podobné ohrané scény, film bych doporučila. ()
Tak ten příběh jsem nejenže nepochopila, ale mi i celou dobu lezl na nervy. Tak žena zjistí, že je těhotná, pár hodin se nemůže dovolat svému příteli, aby mu to sdělila, a tak jde a vyspí se s prvním, který se jí zeptá na cestu. WTF? Líbila se mi naopak ta mužská postava, jednoznačně gentleman, i když z počátku neměl moc zájem. ()