Doupě vlků

Někteří tento film přirovnávají k hloupoučké romantické sérii Twilight, prý mají podobné rysy, ale já s tímhle tvrzením zas až tolik nesouhlasím. Samozřejmě si nelze nevšimnout, že cílovou skupinou byli opět hlavně teenageři a jejich obrovská obliba v metrosexuálních hercích, jejich plakáty zdobící nejeden pokojíček mladých dívek a to že láska vždy musí zvítězit nad vším ostatním, ale tady se naštěstí nepromenádovali žádní polonazí hošani v riflích a nekapal jim gel z načesaných palic. Je sice pravda, že ani zde si tvůrci neodpustili trochu té romantiky, ale vše se drželo v rámci přijatelnosti. Tady šlo hlavně o to, zda si hlavní hrdina získá divácké sympatie, nebo nikoliv. Bohužel do hlavní role měl být vybrán někdo jiný, protože ať se Lucas Till snažil vypadat sebedrsněji, moc mu to nešlo. Jeho přechod z vystrašeného a zmateného hocha na ultra drsného vlkodlaka mu neuvěřil snad nikdo. Hlavní slabinu vidím v celém jeho hereckém projevu, ale naštěstí tu byli i jiní. Jeho protivník Jason Momoa byl na úplně jiném levelu a hlavně díky němu se film alespoň přiblížil průměru. Tenhle chlapík s démonickým pohledem a divokou visáží byl hlavním tahounem jinak ne příliš záživného scénáře. Jen je mi líto, že se více neprojevil Stephen McHattie, kterému to ovšem nedovolila jeho postava. Samotný scénář byl místy skutečně kýčovitý a držel se osvědčené a hlavně již provařené šablony. Jenže největší průser byl v samotných maskách vlkodlaků (i samotných efektech), které vypadaly hrozně. Nějaké ty salta ve vzduchu a máchání rukama už dneska nikoho neohromí. U podobně laděných filmů se člověk těší na pořádný masakr, gore a hlavně na proměnu ve vlkodlaka. Jenže to všechno tu bylo dost jalové. Teprve s koncem se dostavilo mírné zlepšení, protože se vše důležité konečně neodehrávalo mimo kameru či to nebylo narušeno náhlým trhnutím kameramana. Popravdě by tomuto filmu slušelo spíše zařazení hororová komedie, nežli akční horor. Pořádného napětí či nervy drásajících scén se tu totiž nedočkáme a jediné co snad trochu zaujme je ono páření vlkodlaků. 40% (07.01.2015)

Vlkodlaci sú vďačná téma. Nikto vás neskontroluje, či máte pravdu alebo nie. A keď to ešte dobre podáte, môže byť z toho celkom fajn film. Momoa ako alfa vlk skvelý, neskutočne sa na to hodil. Príbeh sám o sebe nič moc, ale zachraňovala to atmosféra a sympatickí herci. Patterson na zožratie. Záver bol viac - menej predvídateľný, ale nič iné sa ani čakať nedalo. Dvierka pootverené na dvojku a ja by som sa jej ani nebránil. 3 z 5 (19.09.2015)

Další přírustek do rodiny hezounodlaků, ale tentokrát to byla docela zábava. Žádný Tvajlajt se navzdory očekávání nekonal a děj, jakkoliv pitomý, šlapal pěkně od podlahy až do trošku moc melodramatického, ale únosného konce. Představitel hlavního hrdiny sice příliš nadání do vínku nedostal, ale když to srovnám s jinými teen horory, tak je zralý na Oscara a hlavně mu přihrávali výborný ultrazáporák Jason Momoa a jedna docela hezká holka, co se nebála ukázat kozy. Zkrátka taková prostá béčková blbost, která neurazí. 55% (19.01.2015)

No co si budeme podívat. V posledních pár letech je tohle mezi filmy s vlkodlačí tématikou docela nad průměr a to je trochu smutné. Sice je tam nudná romantická zápletka, kterou bych klidně vynechal, ale na druhou stranu použili pravé kostýmy, místo toho, aby to celé udělali digitálně, což ale neomlouvá to, že si na nich klidně mohli dát trochu víc záležet. A v poslední řadě jsem se trochu podivoval v čem, že si to všem je Momoa ochotný zahrát :D (29.01.2017)

Nevím kdo a proč dal k Wolves přídomek "horror", ale asi to byl naprostý mimoň. Wolves je zoufalý pokus o temně romantickou fantasy pro mládež s přihlouplými až dementními dialogy a dějem, ale určitě ne horror. Prostě jeden týpek namísto toho, aby v pubertě dostal akné, se změní ve vlkodlaka, narazí si jednu pěknou čistokrevnou vlkodlačku, zdecimuje nepřátelskou smečku podvraťáků i s jejím alfa samcem a pak je konec. Takže se na to snad ani radši nekoukejte, pokud tedy nejste zhulení, nebo nemáte hodně perverzní smysl pro humor... Nebo snad měla být tahle mozkorvoucí šílenost nadsázkou a parodií? Nevím nevím, nezdálo se mi, spíš je to opravdu jen neuvěřitelný scénáristický potrat. Tak neuvěřitelný, že nad ním zůstávala držka otevřená i mně, milovníkovi kýče, nevkusu a mozkových klystýrů. Ale přesto dám jednu za Momou a McHattieho a druhou za vydatnou (i když nejspíš nechtěnou) zábavnost. (22.12.2014)