Největší z českých pierotů (S04E14)

Otto Šimánek splynul v očích mnoha diváků s postavou Pana Tau, a nejen u nás. Málokdo už ale zná další neméně vydařené role, které tento výborný herec za svůj bohatý život vytvořil.
Narodil 28. dubna 1925 v Třešti doslova „na pultě lékárny". Vyučil se navíc elektrotechnice, ale naštěstí zběhl záhy k divadlu. Už od roku 1958 byl členem Městských divadel pražských, což obnášelo pravidelné hraní v souborovém divadle a ohromující šíři záběru rolí. V tomto stálém angažmá hrál pak až do roku 1990 – do svých pětašedesáti let. Učil také na pražské DAMU, mezi jeho žáky patřil i Petr Čepek.
Pokud byste pátrali po tom, zda byl dřív Pan Tau nebo Otto Šimánek, asi byste zjistili, že v tomto případě byl zřejmě vzorem Pana Tau jeho filmový představitel. Tato role toho má hodně společného s postavami Debureaua a Harlekýna. A pokud si vzpomenete na Kelettiho z filmu Pane, vy jste vdova!, zjistíte, že jeho téměř nehlučné a velmi úsporné herectví, klidné a přitom výrazově konkrétní, je tomuto herci konstantou. Pan Tau se stal Šimánkovou nejpopulárnější rolí, a vlastně jeho jedinou hlavní rolí ve filmu.
Právě nenápadnost Šimánkova herectví, založená více na pantomimice než na hlase, zavinila, že si jeho osobu z mnoha filmů nepamatujeme. Přitom se objevil i v řadě dalších úspěšných filmů především s fantastickou či pohádkovou tématikou, jako byl třeba Fantom Morrisvillu (1966), Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky (1967), Pane, vy jste vdova! (1970), Zítra vstanu a opařím se čajem (1977), Lucie, postrach ulice (1984), Veselé vánoce přejí chobotnice (1986).
Šimánek se svým herectvím ve výrazu důstojně řadí k tzv. gentlemanům stříbrného plátna – Oldřichu Novému či Svatopluku Benešovi. Otto Šimánek zemřel 8. května 1992 v Praze.
Na O. Šimánka, který nebyl zdaleka jen nesmrtelným panem Tau, vzpomínají příbuzní, přátelé a kolegové J. Polák, L. Benešová, B. Böhmová, P. Kostka, L. Tokoš a jiní v dokumentu režiséra Jana Nováka. (oficiální text distributora)