La cola del escorpión
The Case of the Scorpion's Tail
Režie:
Sergio MartinoKamera:
Emilio ForiscotHudba:
Bruno NicolaiHrají:
George Hilton, Anita Strindberg, Alberto de Mendoza, Evelyn Stewart, Janine Reynaud, Luigi Pistilli, Lisa Leonardi, Fulvio Mingozzi, Tom Felleghy (více)Obsahy(1)
Na počátku sedmdesátých let vlétl jako uragán Sergio Martino na scénu se svými giallo* snímky a okamžitě se nesmazatelně zapsal do podvědomí diváků. Napínavý thriller je jedním ze snímků této doby. Pozoruhodnou hudbou (Bruno Nicolai) nás přivádí do příběhu plného akce a zápletek. Bohatý obchodník umírá na palubě letadla, které během letu exploduje. Jeho mladá manželka se stává podezřelou z plánované vraždy, neboť životní pojistka v hodnotě miliónu dolarů je psána na ni. Na scénu přichází záhadný muž v černém a po zavraždění dědičky nabírá policejní vyšetřování jiný směr. Své také chtějí zjistit novinářka Cleo (Anita Strindberg) a pojišťovací agent (George Hilton). Mezi nimi dochází i ke vztahu milostnému, ale kdo se nakonec dopátrá pravdy a kdo vše naplánoval?
*Giallo (italsky žlutý, odvozeno od částé barvy obalů giallo románů, vyslovováno [džálo], plurál gialli, v českém prostředí vžité i gialla) je filmový a literární žánr, typický pro italskou kulturu. Původně šlo ale o mysteriózní detektivky, vydávané nakladatelstvím Mondadori, jakýsi italský ekvivalent českých rodokapsů, dnes se ale termín používá k označení filmů. (Hennes)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Martino režíruje rutinne napísané giallo tak sugestívne, že mu okamžite podľahnete. Všetko je presne na svojom mieste, vrátane haprujúcej logiky; obete by mohli viackrát pred vrahom v pohode utiecť, ale načo vlastne... Všetko našťastie dáva zmysel a v príbehu sa nestratíte. Dočkáme sa aj zopár zaujímavých zvratov, z ktorých odhalenie vraha možno nepatrí medzi tie najlepšie. Ale následné finále, kedy už vieme, ktorá bije, je veľmi pekne nakrútené. Škorpión tu má tiež svoje miesto a jeho funkcia je samozrejme úplne iná, než že by bol vražednou zbraňou alebo niečím podobným. ()
Krásné žluté, žluťoučké pokoukání! Na giallu se mi kromě atmosféry, krásných žen a maskovaného zabijáka líbí chladné zbraně, co umí, na rozdíl od běžných střelných, nadělat pěknou paseku. Tedy pokud jde o nože, břitvy, sekery, šavle či sekáčky. Injekční jehla sice působí děsivě, ale je tak říkajíc diskrétní. Zdejší vrah si naštěstí oblíbil nůž, kterým dokáže lidské tělo pěkně zbrázdit... V jisté chvíli jsem si vzpomněl na Psycho, kdy asi poprvé naložil režisér s hlavní hrdinkou poněkud neobvykle... Skvělá kamera, báječná hudba a několik scén k zapamatování (útěk oběti k odsouvající se zástrčce u dveří či vyříznutí oka mezi ně rozhodně patří). Zdejší obsah jsem naštěstí nečetl, a jak vidno, opět prozrazuje zbytečně příliš. Zhlédnuto v rámci výzvy od petera12, který mi i laskavě film poskytl, za což tisícekrát děkuji. ()
Pre niekoho zaujímavý príbeh s prekvapivým rozuzlením, pre mňa len tuctová zápletka, bez nejakých extra napínavých momentov. A tie krvavé scény, ktoré mali byť asi vrcholom filmu boli hrozne zbabrané, na všetkých tých rezoch vidno že nie sú reálne ani z rýchlika, ešte aj farba toho, čo mala byť krv má od farby skutočnej krvi pekných pár odtieňov ďaleko. ()
Ano, chvílema to je dost naivní (poznávací znamení prvotních giallo kousků), ale jinak velká spokojenost. Martino si šikovně hraje s divákem, odhalení záporáka bylo – aspoň pro mě – překvapivé, vražd je tu dost a nemusí být ani nijak efektně stylizované, brzké zabití jedné z postav je nečekané stejně jako u Psycha (což je pocta) a závěr v zátoce i docela napínavý. Je to rozhodně lepší, než cokoliv z přeceňovaného Argenta té doby, z jehož dementních scenáristických point jsem měl bolehlav. Zato ranné tvorbě Sergia Martina postupně přicházím na chuť. ()
Nečakaný dejový zvrat v prvej tretine, nie nepodobný Hitchcockovmu Psychu. Ani neviem prečo, v tomto džalle ma prekvapil viac. Krásne ženy, z ktorých každá má čosi za lubom. Majú však smolu pohlavia, pretože krásne mladé ženy má v merku záhadný vrah. Celý v čiernej odedzi a klobúčiku podrezáva a bodá. A bodá. Dejové zvraty, viacero podozrivých. Režisér ťahá za nitky odhalenia vraha rôznymi smermi. Dokáže prekvapiť aj skúsených odhaľovačov z radov divákov. Na druhej strane prekombinované odhalenia. Dovysvetľuje sa úplne všetko (čo nie je vždy potrebné; takéhoto úplného verbálneho odkrytia každej zápletôčky sa dožadujú skôr simplexnejší/ jednoduchší diváci, čo od detstva potrebujú mať každé vysvetlenie na tanieriku, a ak ho nedostanú nepokojne vykrikujú, skáču, dupú alebo mrmlú). Záverečné scény skôr pripomínali Ostrov pokladov, ale nevadí, v celku podarené, hudobne nadpriemerné giallo, pre milovníkov detektívok povinnosť. 72% ()
Reklama