A Man Called Blade
Režie:
Sergio MartinoScénář:
Sauro ScavoliniKamera:
Federico ZanniHrají:
Maurizio Merli, John Steiner, Martine Brochard, Rik Battaglia, Philippe Leroy, Nello Pazzafini, Bruno Di Luia, Enzo Fiermonte, Riccardo Petrazzi (více)Obsahy(1)
Nájomný zabijak menom Mannaja (Maurizio Merli), ktorý je známy tým, že namiesto zbrane používa sekeru, prichádza do baníckeho mesta Suttonville, potom, čo si poradil s vydedencom Burtom Cravenom (Donald O'Brien). Starosta mesta McGowan (Philippe Leroy), postarší muž na vozíčku, a jeho skorumpovaný námestník Voller (John Steiner) si Mannaju najmú, aby vypátral stratenú starostovu dcéru Deborah (Sonja Jeannine). Mannaja si spočiatku neuvedomuje, že práve Voller, ktorý tajne spolupracuje so skupinou vydedencov, Deborah uniesol. Cieľom zločincov je ulúpiť zásielky striebra zo strieborných baní, ktorých vlastníkom je práve starosta McGregor. Mannaja sa do celej záležitosti zapletie a teraz musí čeliť nielen Vollerovi a jeho bande lupičov, ale aj McGowanovi, ktorý bol zodpovedný za smrť jeho otca. Voller a jeho gang sú pripravení Mannaju zastreliť, ale nepočítajú s jeho schopnosťou oháňať sa vražednou sekerou. (Incantator)
(více)Recenze (22)
Poněkud drsnější spaghetti western, ale každým coulem herec a pistolník Maurizio Merli v hlavní roli, kterého jsem viděl předtím jen v kriminálním žánru, mě docela překvapil. U nás prakticky neznámý herec a takový pozoruhodný zevnějšek, který by mu mohly tutově závidět dnešní americké hvězdy. Nezbývá než napsat, že jde o jeden z těch zajímavějších titulů z dlouhé řady podobných westernových příběhů. A navíc dávám hvězdu za potemnělou hudbu, která měla těžkou rozeznatelnou příchuť, ale omračovala tónem. ()
Začátek je velice originální... "Sekyráček" Mannaja se zde postaví bandě proradného nohsleda zdejšího "důlního bosse", který okrádá a vraždí všechny kolem.. Jeden z posledních špagěťáků se skvělou hudbou dost připomíná Keomu a Djanga.. :-) ()
Málo známý spaghetti western pokročilých 70. let zcela ve stylu Djanga, o dekádu mladšího. Akční, surové, mnohokrát přitažené za vlasy, a jak už je u Italů obvyklé, s levicovým antiburžoazním pozadím. Myslím, že jde o trochu lepší film než soudobý Keoma, který je považován za definitivní tečku klasického spaghetti westernu. Ani tento ovšem nepředčí ničím dobrý průměr brakového žánru. ()
Western porovnávající devastační účinky kulky a sekery a o celý palec, přesněji ruku, vítězí sekyrka. Mannaja působí ve vodách svého žánru jako hejno piraň v Rožmberku před výlovem, krví ani brutalitou opravdu nešetří. A já přes vcelku otřepanou zápletku o pomstě, ani nevím, jestli má nějaký western vůbec jinou či něčím originální, dávám spokojených pět hvězd. ()
Tak toto mám rád, drsný chlapi, ešte drsnejšie pohľady, kolty vždy pripravené, krásne ženy a do toho všetkého hrá harmonika alebo iná ukludnovačka. Samé bahno, špina, nejaká tá drsnejšia scéna, kopec prestreliek, sympaťák Merli, veľmi krutá dejová linka robia z tohoto filmu veľmi vydarený kúsok v poli westernovom. Príbeh nieje ojedinelým javom vo westerne, ale to nieje skoro žiadny, ale čo ojedinelé je, že má tak drsný základ a toľko mŕtvych som už dlho vo westerne nevidel.Videné v rámci filmovej výzvy od PetrPana. ()
Je to jeden z tých neskorších špagety westernov.A je aj krutejší a trochu iný ako filmy z tohoto žánru.Hlavný hrdina nie je len dobrý pištolník,ako to už vo westernoch býva,ale dokonalé ovláda sekeru.Divák to zistí hneď na začiatku filmu.Dokonca si vie urobiť aj kamennú sekeru,a to hneď niekoľko.Perfektný pästný súboj v blate,hádzanie sekerou do živého terča,prestrelky,nájdu sa aj pekné ženy.Slizky nepriateľ je tam samozrejme.Ja som v tomto filme nepobadal žiadny nudný moment.Na konci filmu je súboj ešte lepší,pretože všetko je v hmle,čo pôsobí trochu mystický.Povedal by som,že tento film je snáď lepší ako mnoho westernov s hviezdným obsadením,dlhou minutážou,ale nekonečne nudných a zbytočne predražených.Výborný film. ()
Mazec, hned du trénovat házení sekerou. ()
Stejně jako Fulci nebo Argento i Martino točil westerny. A soudě podla filmu MANNAJA vůbec ne špatné. Martino nepotřebuje žádný vlažný úvod a hned na začátku filmu skončí jeden chlap s useknutou rukou a dalších asi pět s kulkou v kožichu. Příběh teda není nic moc, ale mrtvýma se to v něm jen hemží a pokud do toho hraje hudba Guida & Maurizia De Angelis, je výsledek velmi dobrý. ()
Špagetový dort pejska a kočičky. Ždibec Dolarů, hrst Tenkrát na Západě, několik lžiček Djanga, snad i několik kapek Keomy - a buchví čeho ještě. Jen té boloňské omáčky bylo tentokrát přidáno více, ovšem výsledný dojem to nezachraňuje. Suma sumárum hromada nedotažených náznaků. K tomu na můj vkus nepříliš výrazní protagonisté, snad kromě ústředního padoucha herr Völlera, který se sice usilovně snaží o xicht Henryho Fondy, ovšem na mě působil spíše dojmem Tómy Hluchoněmce. ()
Zdejší komentáře říkají že je to poněkud ostřejší western, a opravdu je. I když mnoho fousáčů zde padne kulkou, a těch mrtvých je nepočítaně, je zde i bičování, a dost velká řezba, kdy to opravdu lítá. Debilové, idioti, je vás 28 pušek a on je sám! Hodně kvalitně vypadala scéna kdy zase lítají kulky, a do toho se střídavě vsouvají střihy s kabaretem, kde se tancuje a hraje hudba. Takže bum! bum!, střih, a holky tancují, a zas bum" bum!... Zápletka super, a pořád se něco děje. Opravdu to odsejpá. Miluju tu westernovou hudbu, ale nejvíc, nejvíc je prostě sekyrka. To je fakt styl. ()
V roce 77 už nešlo natočit dobrý western, stejně jako Keoma je tento film špatný. Svět se za deset let změnil a napodobování zašlé slávy nemá smysl. ()
Drsné, ale trochu zklamání. Nic nezapomenutelného, proč bych si tento film měl dlouho pamatovat, nebo dokonce znovu chtít vidět, jsem nezaznamenal. Hlavní hrdina celkem dobrý, ale jinak průměr se spoustou mrtvol. ()
Nevědět, že vznikl tak pozdě a nebýt těch polorozpadlých kulis, člověk by řekl, že jde o starý dobrý spaghetti s patřičnou atmosférou, tradičně přímočarou zápletkou i rozuzlením. Surové scény tu vlastně nejsou (i ta ruka Donalda O’Briana odletí mimo záběr), pověstné zpomalené záběry se tu takřka vůbec neobjevují a celé si to pokojně plyne ve své rozblácené a zamlžené atmosféře, ze všeho a všech bahno jen crčí. Vikingsky působící sympaťák Mannaja, mistr to ve vrhu sekyrek, je nadmíru mírumilovný, férový, morální a pacifistický typ ochránce práva, zjevem se podobající Franco Nerovi, odvážně překonávající nástrahy vlastně všech okolo, zejména pak odporného ulízlého Johna Steinera se svými krvelačnými dogami, odpudivého invalidního šílence McGowana i se svou odpudivou dcerou, kteříto přímo vybízejí k tomu dostat čepelí sekyrky do čela. Maurizio Merli, pro žánr netradiční to chlápek, si vyzkouší všelicos od drsného mučení, zasypání lavinou až po bitku v bahně, ujme se jej veselá společnost pojízdného bordelu i příjemná dívka v něm a on sám sem vnáší poněkud nezvyklý ekologický nádech! Ústřední song zpodobněný příšerně chraplavým umělcem působí dosti ponuře a rušivě, ale ve chvílích, kdy náhodou nezpívá, má pěknou melodii. Sekyrky budou po právu lítat, jen pokud to bude nutné, objeví se tu i nezničitelní matadoři typu Nella Pazzafiniho, což potěší, po celý film od někud vyskakující dosti se nehodící komický stařík, což už potěší méně, dohoromady ovšem skvělá podívaná se zcela klasickým příběhem, tradiční špagetka. ()
Jasný odkaz Djanga a Keomi, jenže nám chybí Franco Nero. Hlavní představitel prostě nemá jeho charizma a i příběh je velmi klopotný, že ani sekyrky mezi očima nepůsobí tak silně jak by mohly. Co bych vyzdvihl je hudba, u ní jsem si jako milovník westernových melodií opravdu přišel na své. ()
Surový western, v němž rozhoduje hod sekyrou. ()
Je už to takové post-spaghetti, dost temné, kruté a nemilosrdné. Létající sekyra se už sice párkrát předtím objevila, tady je ale určitě nejostřejší. Stejně nabraly obrátky i scény násilí. Éra těch nejlepších westernů skončila jako když sekerou utne... ()
Musím se přiznat, že mě tento western docela dost zklamal. Nedokážu přesně definovat v čem, ale prostě jsem čekal mnohem víc. Přestřelky jsou dobrý, celkově akce zvládnutá fajnově, jenže příběh mě vůbec nezaujal. Spíš mě nudil. Jedinou zajímavou postavu hrál dobrej záporák John Steiner, jinak ostatní postavy, včetně tý hlavní (do který se mimochodem Maurizio Merli vůbec nehodil, umím si představit v této roli spíš Anthonyho Steffena) stály za hovno. S Mannajou jsem se vůbec neztotožnil, vůbec jsem mu nefandil, to je další problém. Musím ale pochválit velice povedenou a výraznou hudbu od bratří De Angelisů. Základem dobrého filmu je scénář a ten v tomhle případě dobrý není. Věřím, že kdyby něco podobného napsal mistr Ernesto Gastaldi, dopadlo by to o mnohem líp. Tady je to za 2,5. ()
Jeden z posledních Spaghetti westernů. Natáčelo se už ve skoro rozpadlém westernovém městečku. Jelikož produkce nechtěla do upadajícího žánru už moc investovat, odehrávají se scény hlavně v mlze a ve tmě. Filmu to naštěstí pčivodilo správnou hustou atmosféru. Je tu všechno, co fanoušek od spaghetti požaduje. Hlavní hrdina není žádný svatoušek, hlavné záporák slzký až běda, pomsta za smrt otce, zablácené ulice a v nich skvělé pěstní souboje, spousta mrtvol, trochu lásky, saloonové krásky, dost brutality, výborná titulní skladba, prostě ideální spaghetti. Řadím k nejlepším filmům žánru. ()
Reinkarnace Djanga? Už to nebylo ono... ()
Jeden z najlepších spaghetti westernov!!! Sergio Martino natočil riadnu pecku! Poriadne drsný, cynický, brutálny a napínavý snímok so skvelými hercami (výborný Maurizio Merli či John Steiner). Bratia De Angelis opäť so skvelou neprekonateľnou hudbou. Vynikajúce!!! ()