Windows
Režie:
Peter GreenawayScénář:
Peter GreenawayKamera:
Peter GreenawayHrají:
Peter GreenawayObsahy(1)
Pohledy z Greenawayova venkovského domu do krajiny, doprovázené jeho vlastním vyprávěním o lidech, jejichž život za různých okolností ukončil pád z okna. Na pozadí vyprávění hraje cembalo, které rovněž figuruje i ve fiktivních osudech některých lidí. (J.Connor)
Recenze (16)
Poučné video o oknech, o lidech kteří z nich skáčou a tak podobně. Hned s prvními slovy vypravěče (samotný Greenaway) mi na mysli vytanul Monty Pythonův Létající cirkus, tohle opravdu nikdo nemohl myslet vážně a i kdyby myslel, tak mu to nikdo neuvěří. Okna jsou pěkná, zasklená, otevřená i zavřená, k tomu hraje teprve při dlouhodobějším poslechu iritující hudba a navzdory tématu se tak jedná o příjemnou podívanou, která vás přinejmenším přiměje neskákat z okna zavřeného (ono si to nezaslouží). ()
Střidající se statické záběry na okna při kterých je suchým hlasem čtena suchá statistika o nebezpečnosti oken, do které se postupně začíná vkrádat suchý anglický humor. Jako film to zrovna převratné není, ale jako literární cvičení je to docela zábavné. Slabší ****. ()
Defenestrační kronika, mánie výčtů a statistik, černohumorný voice-over, formální experiment s dvojím rámováním (rám okna + rámec filmového obrazu) a rytmickým přerámováváním. ()
Ano ano, takovou lehce pajtnovskou absurditu můžu. ()
Greenaway je uznávaným umelcom, ale niektoré jeho diela idú mimo mňa. Toto bolo našťasie kratučké a malo to príjemnú renesančnú hudbu. ()
Tohle snad musel natáčet s Monty pythonama, ne?:) Velmi příjemné čtyři minutky anglického humoru... ()
Foucaultovsko-borgesovská záliba v katalogizování se potkává s Monty Pythonovskou zálibou ve vytváření bizarních historek. Zato zvuk se vůbec nepotkává s obrazem, jejich vztah je naprosto umělý; záběry oken sice ukazují na Greenawayovu výtvarnou citlivost, ale jsou vlastně naprosto nedůležité a samy o sobě jsou skoro jak z domácího videa, ale pozorovat ty posuny v našem vnímání, které jim dodává komentář popisující, co se v těch oknech dělo, to je fascinující zkušenost... ()
Greenaway on Windows:... "I had been appalled and fascinated by the statistics coming out of South Africa - political prisoners pushed out of windows, with fatuous excuses like they slipped on a bar of soap, they thought it was the door, etc. I built that into a fiction, trying to find all the possible reasons why anybody might fall out of a window, and compressed it into 3 1/2 minutes and set these appalling facts up against a very idyllic landscape in order to create irony and paradox. I think it sums up everything I've done afterwards: it's about statistics, it's very eclectic, it has a very lyrical use of landscape, it's about death - four characteristics that have stayed with me ever since." ()
Připomíná to jakýsi mix Death of the Seine (tématem) a Fally (docela vzdáleně styl, černý humor), který sice filmařsky moc nezaujme, a to ani přes to poetické pozadí za okny. Ale zase tady funguje ten černý humor a je to krátké. 3* ()
Zajímavý a vtipný pohled na okna a nešťastná vypadnutí z nich. Suché statistiky, které se svým propojením a tématem mění v humornou podívanou. ()
Milé. ()
dle mého názoru "divácky nejvstřícnější" z Greenawayových krátkých filmů. A to nikoli délkou. Snad proto, že vizuální stránka tak ostře nekontrastuje s tou zvukovou, tudíž že zde esteticky uspokojivé a jímavé záběry oken a výhledů z nich vytváří s neúčastně čtenou statistikou pádů a skoků z oken poměrně působivý a divácky snadno uchopitelný výsledek. Plus jeden osobní poznatek navíc - vždycky jsem si myslela, že humor skupiny Monty Pythonů je velice osobitý a originální, ale jak se zdá a jak dokládají právě i některé Greenawayovy krátké fimy, jedná se spíš o velice osobitý a originální britský pohled na svět. Tím lépe. ()
Dle mého povedená myšlenka i provedení. Jednoznačně nejlepší z raných Greenawayových filmů. ()
Fiktivní statistika o vypadávání z oken na jedné britské farnosti doplněná podmanivým zvukem cembala. ()
Fiktivní statistika o vypadávání z oken na jedné britské farnosti doplněná podmanivým zvukem cembala. ()
Krátkometrážní snímek "Okna" (Windows) se řadí mezi zástupce autorovy rané tvorby. Podobně jako některé další greenawayovy krátké filmy z tohoto období se jedná o jakýsi pseudodokument. Pseudodokument z toho důvodu, že realita nemá být v tomto případě zachycena, ale vytvářena. Samotný film o stopáži necelých 4 minut představuje sérii střídajících se statických záběrů na na venkovskou krajinu skrze okna rodinného domu, doprovázených suchým hlasem komentátora předčítajícího fiktivní statistiku o úmrtích právě na základě pádu z okna. Celý snímek je poté podbarven barokní hudbou. Film byl natočen na stejném místě jako greenawayův předchozí snímek "D jako dům" (H is for House) - stavbě z počátku 19. století, nacházející se na anglickém venkově v oblasti "Wardour" (zmíněná "farnost W" v úvodu statistiky). Greenaway v tomto domě svých přátel jistý čas pobýval se svoji ženou a dcerou, které jsou na snímku také zachyceny. Celý krátký film ostatně vzbuzuje dojem, že se jedná o jakési domácí video, stejně jako v případě zmiňovaného „D jako dům“. Samotná okna v tomto filmu (...objevují se jak otevřená, tak i zavřená) vytváří společně s rámem filmového obrazu dvojité rámování zobrazované krajiny. Vzhledem ke čtenému komentáři vyvstává divákovi na mysli otázka, zda-li se jedná o tatáž okna, ze kterých vypadli lidé figurující v poněkud bizardní statistice. Co vlastně vedlo Petera Greenawaye k tomu, aby vytvořil toto dílo? Sám autor k tomu uvádí: "Byl jsem zděšen a současně fascinován statistikami přicházejícími z Jihoafrické republiky o politických vězních vytlačených z oken, s absurdními výmluvami typu uklouznutí na mýdle, záměně okna s dveřmi apod. Postavil jsem svůj snímek na fikci, ve snaze najít všechny možné důvody proč může někdo vypadnout z okna, stlačené do tří a půl minuty a založené na vzájemném kontrastu těchto otřesných skutečnosti s idylickou krajinou. Myslím, že to shrnuje vše co jsem následně vytvořil: snímek pojednává o statistice, je velmi rozmanitý, pracuje s krajinou poetickým způsobem a současně se týká smrti - čtyři rysy, které ve mě zůstávají dodnes." Snímek tak opravdu není pouhou samoúčelnou mánií výčtů a statistik, jak je některými často vnímán, nebo snad triviálním zamyšlením nad "závistí pociťované k ptákům a láskou ke gravitaci". I přes závažnost zpracovaného tématu však z tohoto snímku dýchá černý humor až Monty Pythonovského charakteru. Zvláště sledujeme-li charakteristiky osob, které v komentáři figurují. Hudební pozadí filmu je odkazem na greenewayovu zálibu v barokním umění (například jeho první hraný film "Umělcova smlouva" (The Draughtsman's Contract) se odehrává v období vrcholného baroka). Divák si tak může vychutnat skladbu francouzského skladatele Jean-Philippea Rameau nazvanou „La Poule“ zahranou na cembalo - ostatně jedna o obětí pádu z okna byla též označena za mladého studenta letectví hrajícího na cembalo. Okna Petera Greenawaye představují netradiční způsob vyjádření umělce snažícího se poukázat na společensky závažné a tabuizované téma poněkud méně obvyklou a ne zcela prvoplánovou formou, zahalenou do bizardně-groteskního hávu. Snímek přitom nevybočuje z autorovy dobové tvorby a spíše jen předznamenává cestu, kterou se posléze v oblasti kinematografie vydal. () (méně) (více)