Sangeo

Váhám jestli jít na maximum nebo ne. Ale asi spíš jo. Mám slabost pro příběhy, které píše Kim Jee-woo a ani tentokrát mě její ponurý příběh lásky, zrady a temné minulosti nezklamal. Yi-soo hledá pravdu i za cenu vlastní bolesti a nevzdá se hledání ani když ví, že tím ubližuje lidem, které má rád. Obsazení seriálu bylo skvostné - od představitelů hlavních rolí až po ty úplně nejmenší. Mělo tradičně dobrý soundtrack, který nebyl přeplácaný písničkami, ale těch pár co tam bylo, přesně zapadalo do nálady. A pak měl tenhle seriál ještě jednu výjimečnou věc. A tou byla kamera. Ta byla naprosto famózní. Takové využívání hry světla a stínů, záběrů přes zlom skleněných tabulí, odrazů v lesklých plochách, nebo souběžného sledování dvou postav, jsem už dlouho neviděla. Vizuální pojetí díla mě naprosto uchvátilo a právě pro něj musím hodnotit tak, jak hodnotím. (07.08.2013)

Žraloka bych přirovnala k polévce, která je sice uvařená z těch nejkvalitnějších ingrediencí, ale chybí jí sůl. Herecké obsazení je vynikající, scénář promyšlený a kamera jedna z nejlepších, co jsem kdy viděla. Líbily se mi také detailně propracované interiéry, na kterých si někdo vyloženě vyhrál. Kombinace nádherné hudby a smyslných dialogů mi občas přivodila až mráz na zádech. Přesto jsem od toho čekala tak nějak víc... (09.09.2013)

Přeloženo. (Minimálně pár slovy ohodnotím, až to uvidím.) (27.03.2014)

Korejci jsou rození tragédi. Slibnou zápletku, vynikající obsazení zabijí svými tradičními neduhy, tedy přepálená minutáž dílů, i celého seriálu, scénáristická neschopnost. Být to na 10-12 epizod je tu hit sezóny. Místo toto několik dílů sledujete na počátku mizerné dětské (vlastně mladistvé) herce, hrající dospělá alterega. Jenže zatímco mladá verze Han-I-soo disponuje zhruba tak dvěma girmasami, mám zácpu a nenávist, tak mladá verze Jo Hae-woo se tváří neustále nasupeně, tragicky, jakoby procházela permanentně filosofickou existencionální krizí a někdo jí oznámil, že Heidegger i Jaspers jsou nacisti... Potom se seriál vyloženě bez tempa plazí nezajímavě až do dílu 10 a nejlepší postava i herec seriálu je jednoznačně ďábelsky intrikující dědeček. Protože policie, Jo Hae-woo mají IQ zmrzlá makrela, nejsou schopni nic odhadnout a řešit. Jenže v díle 10 náhle začíná dramatický přelom, scénárista s mozkou mrtvicí a IQ automatická pračka vypnutá byl odsunut někam do zákulisí. Detektivní zápletka začíná fungovat, stejně jako napětí, postavy náhle získají životnost, inteligenci a jede se nadoraz v každém dílu. K tomu si připočtěte vynálezavou kameru, mizanscénu, luxusní hudební podkres, který se vyplatí koupit na CD. I přes absolutní neschopnost prvních dílů, někdy trapné moralizování a odhadnutelnost to mohl být vážně skvělý seriál, a proto mě tolik mrzí, že byl zprasen hned na počátku. Ye-jin Son i Kim Nam-gil by si zasloužili dokonalejší sérii. A já stále čekám letos na korejskou sérii, co mi vyrazí dech (mimo That Winter Blows). Bude to Golden Empire, Hwatu, Mr. Sun, Fantastic Tower nebo Goddes of Marriage? Je také možné, že nejlepší seriál se ke mně tradičně dostane za rok 2013, až bude tato sezóna dávno pryč... (19.08.2013)

Nemyslim si ze bych tento serial mela hodnotit. Videla jsem pouze prvni dva nebo tri dily, ale nezalibilo se mi to. No nekdy v bodoucnu treba. .. (08.06.2015)

Chvíli mi trvalo než jsem si na Nam-gil Kima zvykl, ale poté co se tak stalo mě nepřestal fascinovat. Hodně se mi líbila jeho kontrola hlasu a způsob intonace. Hltal jsem každé slovo, které vyřkl. Navíc ty jeho pronikavé pomstychtivé pohledy na mě působily velice silně. Shark oplývá spoustou poetických dialogů, zajímavými charaktery, dobrým a napínavým dějem, ale i přesto mu něco chybí. (20.01.2016)

Téměř naprostá spokojenost. Co se týče dětského začátku, ten není vůbec na závadu, naopak ho považuji za velmi povedený, dojemný a zajímavý, ostatně bez toho by se obsah chápal obtížně. Hned na úvod vypíchnu hudbu - piáno s trochou symfoniky mi neskutečně sedí k obsahu, ale i zbytek soundtracku je fajn, ať už instrumentální či zpívaný, skladba Between Heaven And Hell se skvěle vyjímá v mnoha scénách. A těch se tu nachází celkem dost – třebas chvíle u jezera jsou překrásné a působivé. To samé mohu konstatovat o práci s kamerou, opravdu výborná práce. Herecké obsazení též libové – vedlejší role jsou většinou dobře zvládnuté, dědeček se umí brilantně přetvařovat a jeho povedený synáček je zase správnej slizoun :-) Oproti tomu miloučká, sladká a rozkošná dívka v roli Yi Hyun byla tak roztomilá a krásná, jak jen mladičká Korejka může být, uff... :-) V hlavních rolích exceluje „Božská“ Son Ye-jin, nádherná a působivá jako vždy, parádní výkon, ta holka nikdy nezklame a spustit z ní oči vlastně ani nejde. Kim Nam-gil se rovněž vytáhl, velmi přesvědčivý chlápek, ten jeho pohled a výraz, nádhera, výborně zvládnutá role kdy dojde i na dilema typu být Kim Jun a nebo Han Yi Soo. Příběh samotný a stupňující se tempo i napětí vám nedá neskouknout další díl, výborná podívaná, užíval jsem si sledování veškerého rozvratu vztahů, přetvářky, odhalování událostí či mnoha zvratů, vše se to tak nádherně zamotává, že prakticky není možné dopředu vědět, jak se věci opravdu mají a jak to skončí, což je fajn, drama až do konce – a jak to u korejských seriálů bývá, o romantiku tu též není nouze :-) Závěr byl kapánek rozporuplný, ale bál jsem se horšího. P.S. Božská tu sice není mladičká, ale stejně jsem na ní mohl oči nechat, v té sukénce ke konci mi nejen ty její nádherné nohy nedaly spát :-D (13.02.2017)

Trefa do černého! Ale kdo by si novinku s Ye-Jin nepustil, že?! V podstatě jako obvykle jsem si nepustila ani upoutávku, nic a stiskla "přehrát" s přáním, aby to nebyla uřvaná blbost. Kdybych shrnula svoje výrazy za celé vysílání, tak by to byl povětšinou úžas ve tváři. Takto by měl vypadat seriál, který mě osloví. Napínavý promyšlený příběh, který se staví jako skládačka, sem tam vtípek a tématem pomsta, což já zbožňuju 8). Ale žádný masakr, nic takového, prostě tajuplný dotčený hlavní hrdina :)! Příběh začíná v minulosti a tato skladba mě u jiných věcí nutila přát si, ať už to neprotahují a nastoupí hlavní borci, ale tento příběh je od začátku tak skvělý, že se mi při přesunu do současnosti po mladých představitelích dokonce zastesklo ;). Byli na jedničku! No a každý další díl jsem neskutečně žrala! Hlavní hrdina byl božskej, Korejcům notoricky známý, pro mě novou tváří, ale vyhrál to na plné čáře. Též se mi líbil obraz a vůbec, režisér to ukočíroval báječně, zase něco, na čem je vidět pořádný kus práce. Také každá postava se mi zamlouvala - každý herec měl svůj charakter(!) a nebyla to změť herců v obraze. Vyzdvihnu Kyu-Cheola, který se pravidelně objevuje jako vedlejšák, ale nikdy si ho hned neasociuju, protože každou roli hraje absolutně jinak (Jeho škola by prospěla třeba takovému Min Ho-leovi. Sory fanoušci :D.) a hlavně celým tělem - je to pašák. Samozřejmě, nebyli by to oni, aby tam nenacpali něco navíc, ale mísa nepřetekla, naštěstí to bylo tak po okraj. Teď už mi tu hraje "jen" soundtrack, ale až budu chtít hořce polykat, tak se k příběhu Orfea určitě vrátím. (07.08.2013)

Chtěl jsem dát plný počet, jenže pak přišel konec... Většina seriálu je opravdu kvalitní, obzvláště herecké výkony hlavních i vedlejších postav (vždyť tam taky hraje vždy božská Ye-jin Son). Napětí pracuje a příběh má co nabídnout. Bohužel mi scénáristé připravili nepěkné překvapení v podobě posledního dílu. Asi si řekli: "Proč bychom dělali dlouhý a propracovaný konec, když vše můžeme nacpat do posledních 5 minut." To jsme vážně sledovali všech těch 20 dílů seriálu, kdy se hlavní hrdina snaží dokázat pravdu a pomstít se, jen proto, aby ho na konec, když už to vypadá, že vše dopadne dobře, odpráskl někdo, kdo se do té doby na obrazovce téměř neukázal? I zbytek zakončení je podivně prostříhaný a působí na mě, jakoby vynechali skoro všechny důležité scény. Celkově působí konec neuceleným dojmem a absolutně shazuje vše, co jsem do té doby viděl. "Jaký to mělo vše smysl?" musím se ptát sám sebe. Předchozích 19 a půl dílo však bylo dobrých a tak Sharkovi, i přes opravdu neuspokojivý konec, dávám 80%. (21.11.2015)

Och, och, och... už na začiatku mi Orfeov obraz prezradil, že tento príbeh nebude mať šťastný koniec. Kto si to uvedomil v prvých dieloch, nemohol byť nakoniec sklamaný a čakať niečo iné. U mňa zabralo takmer všetko. Scenár, réžia, kamera, strih, soundrack a jedinečné herecké obsadenie. Príbeh nemal jediné nudné miesto, pravda sa skrývala a odhaľovala, aby sa nasledne znova prekrútila a vyčkávala. Keby to skončilo happy endom, asi by som ubrala na hodnotení. Jediná vec, ktorá mi kazila celkový dojem je postava prokurátorky, ktorá celý čas chodí v minisukni alebo v šortkách. Really? (Inak, Son Ye-jin v tejto dráme akoby nebola sama sebou. Ten jej neprítomný výraz, po-ma-lá artikulácia a pohyby, akoby bola námesačná, ma celkom štvali.) (15.05.2020)

S odstupom času dávam Sangeo plné hodnotenie. Jednalo sa o neobyčajný seriál s kórejskej produkcie s kvalitným hereckým obsadením navyše s mojou obľúbenou Son Ye-jin v hlavnej úlohe :) Seriál disponuje výborným príbehom a záverom na aký u kórejských seriálov nie som zvyknutý. Navyše to bolo originálne, žiadne klišé. Atmosféra bola neskutočná, niektoré časti som sledoval so zatajeným dychom, nechýbali ani akčné scény do toho výborná hudba. Takže mňa si Sangeo rozhodne získal :)) Krásne spracované video odporúčam http://www.youtube.com/watch?v=hWptvUf8kIk (26.01.2014)

Chtěl jsem dát tři. A pak jsem se rozhodl, že nebudu jak kokot pořád hodnotit podle mých oblíbených herců a jejich výkonů, ale taky jednou podle celku... Tak teda: Je to dlouhý. Hrozně moc dlouhý. Strašně moc dlouhý! (To jsem sice věděl, už než jsem si pustil první díl, že dvacet epizod prostě bude moc, ale pořád jsem doufal, že to bude stát za to!). Někdy při patnáctém dílu už by toho bylo dost a už by se mohlo končit. Vlastně už někdy od té chvíle, kdy všichni vědí, že Kim Joon je pohřešovaný, tatrou rozdrcený chudák Yi Soo, a už je to jen taková habaďůra, kterou někdo mermomocí natáhnul jako šňůru na prádlo, aby jako plnila svůj účel, jenže když stejně perete jen jedny spoďáry, tak vám je ten zbývající kus úplně k ničemu. Začátek je solidní a člověk se těší i na nějakou tu skoro detektívku nebo tak něco. Když se ztracenej synek vrátí domů a začne dělat rodeo, taky pořád dobrý. Ale pak už je to prostě jen dlouhý a nic moc z toho nedává smysl a všechno se hatí (a to je dobrý, alespoň se pořád něco děje) a vona ho miluje a von ji taky ale stejně jim to k ničemu není, a pořád je někdo unesenej a přejetej a zamordovanej (a to pořád zní dobře, akorát už je to potom jen pořád dokola). No a úplným vrcholem je poslední díl. Považte, máme dvacet dílů. Tak co takhle jednou udělat konec pořádně a nenarvat ho do pěti minut? Zase ne... Ok. Jak už to tak bývá při korejských doramíčkách, vezmeme tři minuty, najebeme tam nějak tak závěr,a že nedává nic smysl, nic není dořešené a vyřešené nevadí, hlavně, že tam stihneme narvat kupu scén k ničemu a o ničem. Charaktery nechame pochcipat nebo rozpustit se v nevysvetlitelnosti scenare. Happy end jsem zrovna nečekal, tak mě to nijak nesebralo, ono to vlastně bylo nejlepší řešení. Ale fakt bych se rád dozvěděl, co se dělo ještě kousek potom. Dvacet epizod řešíme, co s dědkem a nakonec... nakonec nic. A všichni měli zajebané životy, až dokud neumřeli. (Za toho SooHyuka bych dal i tři! Ale za ten poslední díl prostě nemůžu!) (12.10.2014)