Křižáček
Režie:
Václav KadrnkaKamera:
Jan Baset StřítežskýHrají:
Karel Roden, Aleš Bílík, Matouš John, Jiří Soukup, Michal Legíň, Jana Oľhová, Ivan Krúpa, Eliška Křenková, Tomáš Bambušek, Petr Cemper, Václav Kadrnka (více)Obsahy(1)
Malý Jeník, jediný potomek rytíře Bořka (Karel Roden), se jednoho letního dne obléká do dětského brnění a utíká z domova v touze dosáhnout Svaté země. Samota, klopýtání přes kořeny a překonání strachu ze tmy se samy o sobě stávají vzrušujícím zážitkem; neznaje však směru cesty, brzy se ztrácí a archetypálně dětský element vyprávění s ním. Zoufalý otec se vydává po stopách zmizelého synka. Jako by mu ale osud nepřál, všude přichází pozdě a zastihne vždy jen svědky tvrdící, že chlapce viděli. Bořka postupně přemáhá beznaděj, zmatené vědomí se drolí a okolní krajina se stává krajinou jeho mysli. (CinemArt)
(více)Recenze (157)
Skoro by se chtělo dát odpad, ale nakonec jedna hvězda za profesionální výkon toho koně, měl prostě nejlepší dialogy! ()
Hodně pomalá artová záležitost. Zcela určitě se nehodí pro mainstreamového diváka, ale musím přiznat, že ač se za takového diváka nepovažuji, měl jsem s Křižáčkem problémy. Kadrnka například předvádí absolutně odpornou práci s herci. Ti se "po place" pohybují neuvěřitelně prkenně a jako divák máte pocit, že se snad až bojí pohnout natož promluvit. Dokonce, i když je Rodenova postava násilně odváděna nepadne jediné slovo ba ani výkřik. V záplavě scén na téma "Karel Roden jede na koni" je těch oku lahodících a artově vybroušených bohužel po málu. Z celého filmu vyčnívá výtečná scéna "Roden křižákem aneb 100 dětí s listy". To ale opravdu nestačí. ()
Film ziskal v Karlovych varoch KRYšTALOVY GLOBUS a len potvrdzuje že vkus bežnych divakov a porotcov na festivaloch je diamentralne odlišny,vid nizke hodnotnie na čsfd.Dlke zabery,minimum dialogov a letargicke tempo malo komu vyhovuje a velka čast divakov poklada taketo filmy za nudne.Dej filmu sa časom presuva do roviny symbolov,snov či priam bluzneni.Za zmienku stoji aj kvalitna hudba a vykon Karla Rodena. ()
Na rozdíl od jeho velkých filmových vzorů je Křižáček očistcem, který nikam nevede, a po jehož skončení nezbyde ve vyčerpaných divácích vůbec nic - snad jen úleva, že už je konec. Jednu hvězdu tak vydoluji za Rodenovo charisma, a za konzistentně hypnotickou atmosféru, která je opravdu od začátku do konce stejná, a činí tak z tohoto dílka favorita, co si ideálně pustit při insomnii, kdy nepomůže ani odvar z makovic. ()
Již velmi dlouho jsem nepsal komentář, ale dnešní přidělení Křišťálového glóbu pro nejlepší film na MFF KV mně opravdu nadzvihlo. Příběh totálně řídký, tedy v podstatě žádný. Dlouhé záběry ala ruský film s úplnou absencí dialogů, žádné výrazové prostředky a dokonce ani střihově či kamerově to není vůbec zajímavé. Zřejmá napodobenina Vláčilových fllmů, ale vůbec se mu svou stavbou a hloubkou nepřibližuje. U diváků na festivalu film propadl. ()
Přemýšlel jsem i na odpadem, ale za pokus o něco jiného ho dát nemůžu, to respektuji. Vím přesně co tvůrci chtěli, vzhledem k tomu, že tyto filmové poemy mám rád, tak i vím, jak notně se netrefili, jak neporozuměli principům a o to více děsí vítězství na KVIFF. Dává to totiž všem zúčastněným pocit, že to udělali skvěle, jenom jsou nedocenění veřejností, která na takový film není připravena. Vězte, tvůrci, že takto to není, veřejnost umí koukat na fresky, vy jste jen žádnou nenatočili, ale to je boj s větrnými mlýny. Tento studentský pokus je vzhledem k rozpočtu (okolo 50-ti miliónů korun, přestože takový film se dá natočit za 4) výsměchem všem, kteří to myslí vážně a mně je z toho doopravdy smutno. ()
Nic moc, dost mě to zklamalo, pokud to někdo přirovnává např. k Marketě Lazarové, tak je demagog ! Takže : jen 3 * a 50 % ( a to s oběma očima přivřenýma - rádoby umělecký film, co si na něco hraje a neví na co ..... . Dost výstižný komentář - VIZ sidonka . ()
Nedávno jsem viděl pár historických filmů.Českých.Spanilá jízda.Čest a sláva.Nebo Bergmanovu Sedmou pečeť.Nechci srovnávat,ale zde jde o šunt. ()
Další potvrzení toho, že jakékoliv udílení cen je jednoduše placenou funkcí a hodnotí se na základě obálkových metod. Jinak mi není jasné jak něco takového mohlo vyhrát jakoukoliv cenu. Šel jsem na to dobrovolně na základě tak hrozných ohlasů že jsem to prostě musel vidět. Hodnotit cokoliv v tomto snímku je asi tak stejné jako hodnotit každodenní pracovní nasazení u vás v práci. Stát tuneluje fondy na filmy a všichni mu za to tleskají. To snad už není normální. Formát filmu se hodí spíše na obrazovky a ne do kina. ČT 2 by byla ideálním programem. ()
ZPŮSOB JAK NATOČIT FILM, KDYŽ NEMÁM PRACHY Úmorně dlouhé záběry, kde se nic neděje. Zábavnější jsou i televizní reklamy. Celý film by se dal odvyprávět v pěti minutách a tady je to na hodinu a půl. Ten film způsobí titěrný zájem jenom proto, že tam je Roden. Asi taky něco takového natočím. Jestli někdo parazituje na filmovém státním rozpočtu, tak to jsou právě takovéhle projekty. K čemu všemu jsou ta rádoby slavná ocenění, když diváka nechá takový film chladným. ČLOVĚK O TOM MŮŽE MLUVIT JAKO O UMĚNÍ JEN PROTO, ŽE JE TO VE FORMÁTU 4:3 A BEZ ČASTÝCH STŘIHŮ ()
Symbolický film. A rozhodně není historický! Samozřejmě se můžu plést, ale přišlo mi naprosto jasné, že hlavní postava (Roden) hledá spíš než syna, tak vztah k němu. Na začátku je to nezbedný kluk, o kterého má otec strach, a tento strach přetrvává, přestože syn vyroste a sám se stará o otce. Hlavně je těžké vyrovnat se s tím, že syn má své poslání. Otcův strach je tak na překážku. Pomáhá sice vyrůst, ale zabránit synovi v “rozletu” nemůže (viz rozhovor u ohně k otcově nespavosti). Film má neuvěřitelnou atmosféru. Zdánlivě se nic neděje, ale vlastně s párající se výšivkou ubíhají roky. Líbí se mi též celkově světlé ladění. Prostota. Duchovno z toho sálá. A všechny ty blonďaté děti-nevinní andělíčci... ()
Tak tento snímok šiel úplne mimo mňa. Chápem, že šlo o akú takú filmovú poetiku v pravom význame, ale asi som ešte nedorástol na podobný typ filmu. Sledovať hodinu a pol, ako otec ukazuje fotku syna, ktorého úpenlivo hľadá a v zásade postavy prehodia pár viet, tak to na mňa skutočne nezabralo. Nezachránila to ani táká hviezda, akou Roden jednoznačne je. 25 % ()
Je to zajímavý film, ale přijde mi, že je hodně takzvaně "style over substance". Děj filmu je velmi jednoduchý a přesto se mi podařilo v něm ztratit, nutno podotknout, že děj není zrovna originální, jeho vyprávění je trochu nekonvenční, nejsou v něm téměř žádné dialogy a tudíž je děj vyprávěn hlavně vizuálně. A musím uznat, že vizuálně je tento film moc dobrý, je skvěle natočený a sestříhaný, a hudba byla taky moc dobrá. Herecké výkony se mi taky moc líbily. Kdyby tento film měl lépe zpracovaný děj, tak by se mi celkově líbil mnohem víc. 6/10 ()
(kviff 52) Nechápu, proč ten pán před filmem zmiňoval, jak skvělý je tento film na velkém plátně. To, co přišlo potom ve formátu jen o něco málo lepším než vertikální video na youtube, bez minimální vizuální nápaditosti, bylo roztahaných 90 minut děje, co by sotva stačil na krátký film. Roden, který hraje horní polovinou obličeje jeden výraz a pronese asi deset vět, a jeho hledání ztraceného syna je slátanina nekonečných a nudných obrazů, pro které není nejmenšího důvodu. Film nemá žádné tempo a zbytečná stopáž otravuje stále více s každou další minutou. ()
Může se stát, že vás to bude nudit. Může se stát, že po konci si řeknete, vždyť to skoro nemělo děj, ale dá vám to více než film, který se vás snaží bavit od začátku do konce. ()
Na Křižáčkovi se mi velmi líbí to, že je ten film do jisté míry o mně. Jakoby snímek pouze načrtával svůj příběh a já v něm mohla díky tomu - promítat samu sebe (svůj příběh). Byl to jeden z mála filmů u kterých se divák může ponořit sám do sebe a už během sledování o interpretaci filmu hloubavě přemýšlet - aniž by zamyšlením přicházel o něco podstatného na plátně. Je to pomyslná cesta divákem samotným - pokud on bude chtít a nechá film na sebe opravdu působit. I co se týče záběrů, tak je Křižáček příjemnou podívanou. Hudba k celému filmu je opravdu skvělá, a v některých momentech film pomyslně drží nad vodou. Pro mě zajímavý film, u kterého jsem si odpočinula a měla možnost ponořit se zvláštním způsobem do sebe samotné! ()
Nemôžem inak, ale tento snímok je art snímkom určeným pre veľmi malú skupinu divákov, ktorej počet nepresahuje desať kusov. Príbeh sa dá chápať ako "road movie", ale povedzme si pravdu... celý príbeh je o tom ako Karel Roden jazdí na koni a hľadá malého Jeníka, postavy toho veľa nenarozprávajú, žiadne gradovanie zápletky, žiadne napätie... miestami možno pekná art atmosféra, ktorá ale nemá potenciál zmeniť nudu diváka. ()
Mimořádný počin české kinematografie. Po vizuální stránce se jedná o dokonalé dílo. Po stránce obsahové se jedná o převedení poezie na plátno. Děj je vystavěn spíše na pocitech, na atmosféře. Tvůrcům se to úspěšně daří, ale pro diváka je to tak trochu nezáživné a vydrží to málokdo. Pro běžného asi zcela nestravitelné. ()
Pominu-li vachrlaté poselství o nutnosti ponechat odrostlému dítěti dostatek prostoru a přijmout, že přijde čas, kdy už nebude sdílet názory rodičů, uvízne mi v paměti především bolestně pomalá kamera (zvedající se bránu vidím před očima ještě dva týdny poté) a nikam neplynoucí, tichý příběh. Z mého pohledu jde o unylé vyprávění bez potřebného dějového oblouku a jakéhokoli vyvrcholení, ale samozřejmě jsem zvyklý spíše na jiný typ filmů. ()
Jak řekl fotbalový trenér Pospíchal, fotbal nemá logiku, tak po dnešním vyhlášení hlavní ceny 52. MFF K. Vary musím doplnit i film nemá logiku. Mohl jsem být přítomen druhé projekci tohoto snímku ( druhý den po premiéře na MFF ). Těšíc se na český film, na pana herce Karla Rodena v hlavní roli, jsem zaujal místo v přední linii. Film byla uvést poměrně početná delegace autorů filmu, včetně pana režiséra. No a pak to přišlo. Půlhodinový prolog bez jediného slova, kdy malý hrdina si obléká zbroj, patnáctiminutové spouštění padacího mostu a jeho další patnáctiminutové zdvihání. Pak titulky a už to jelo. Roden jedoucí na koni lesem, otevřenou krajinou, na pláži, městem. Za celý film pronesl zhruba patnáct vět ( na rozdíl od jeho filmové manželky, která nepronesla ani jedno slovo ), byl dvakrát sražen na zem, aby pro diváky po devadesátiminutovém trápení našel svého ztraceného syna. Po celou dobu projekce bylo možno pozorovat udivené tváře diváků a i potlesk po skončení promítání byl více než vlažný. Na diskusi s tvůrci mi už jaksi nezbyla síla. Co říci závěrem ? Snad jen to, že jsem viděl vítězný film 52. MFF Karlovy Vary. Přeji divákům v kinech ostrý obraz a dobrý zvuk a hlavně pevné nervy. ()
Související novinky
25. Český lev - výsledky
Předáváním výročních 25. Českých lvů provázela slovenská moderátorka Adéla Vinczeová. O hudební složku večera se postarala nominovaná muzikantka Vladivojna La Chia. Večer také narážel na současnou… (více)
43. Letní filmová škola začíná 28. července
Největší prostor bude věnován švédské kinematografii, na kterou se zaměří blok Fokus. Ze Švédska přijedou také významní hosté: svou retrospektivu na LFŠ uvede Tarik Saleh, k němu se přidá i jeden z… (více)
52. MFF Karlovy Vary
52. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech před chvílí vyhlásil vítěze cen. A tak nezbývá než se ohlédnout za již proběhnutým festivalem, který navštívilo přes 13 a půl tisíce… (více)