poster

Křižáček

  • Slovensko

    Křižáček

  • anglický

    Little Crusader

Drama / Historický / Road movie

Česko / Slovensko / Itálie, 2017, 88 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • darkrobyk

    Divné a pomalé filmy mám rád. Pokud je předlohou příběh od básníka J. Vrchlického, pak jsem očekával poetický film. Televizní kamera mě ovšem těžce zklamala. U snímku, který chce vyprávět především obrazem (což vždy vítám), je to smutné. Několikrát jsem si vzpomněl na českou novou vlnu, tedy ne zrovna hned Vláčila, ale třeba na Němce, Sirového, Juráčka a možná i Kachyňu. Jak by asi Křižáček v jejich pojetí vypadal? A jak by mu slušel černobílý šerosvit? A proč lépe nevyužili tvůrci talentu Havlových? Zcela výjimečně se hodnocení zdržím, jelikož nechci film zatratit, ale nijak velký počet hvězdiček bych mu asi nedal.(1.7.2018)

  • Cimr
    **

    Nejsem závistivý typ, z úspěchu filmu ve Varech mám radost a přeju mu ho. Šel jsem na něj s pozitivním přístupem a rozhodně jsem si přál, abych se ve zdejším sporu příznivců (,,poezie; jiný, netradiční zážitek") a odpůrců (,,Roden hodinu a půl jezdí na koni") přidal spíš k příznivcům. Z debaty s režisérem navíc vím, že nešlo o odfláknuté dílo, Kadrnkovi důkladné studium ikon, příprava natáčení a následný střih a dokončovací práce sebraly snad pět let života. Málo platné, i pro mě to nakonec - po soustředěném sledování - zůstává jen trochu jalovým snímkem o Rodenovi, co jezdí na koni, a o ztepilém blonďákovi Bílíkovi, co hraje jakousi pseudomystickou postavu na způsob anděla. U filmu obecně mi nevadí pomalé tempo, to by ale vždy mělo být něčím naplněné. Třeba u Bergmana vidíme dvě sestry, jak prostě sedí naproti sobě a koukají na sebe. A je mi jedno, jestli záběr trvá pět minut nebo deset, protože cítím to dusno, provokuje mě to (kdy už některá z nich něco řekne?), přemýšlím, jestli se nenávidí, jestli mají nějaké tajemství... Na plátně se zdánlivě nic neděje, ale divák je napjatý. A to je přesně to, co chybí u Křižáčka. Střih přijde vždy až pár vteřin poté, co by to střihnul soudný režisér. Jenže jak na mě má zapůsobit dlouhý záběr na kliku, padací most, nebe..? Jistě, nějakou atmosféru či náladu to vytváří, ale ptám se - opravdu musím koukat ještě 15 vteřin na dveře poté, co je někdo zavře? Když se v záběru objeví Roden na koni na začátku dlouhé cesty, opravdu je nutné sledovat ho celou dobu a střihnout teprve když úplně odjede ze záběru? Režisér si od svých diváků vždy půjčí (resp. vezme) 90 minut života a měl by jim na oplátku něco dát. V tomhle pro mě Křižáček bohužel naprosto selhal. Mám pocit, že jsem za investovaný čas nedostal lautr nic.(16.8.2017)

  • crass.48
    *****

    "Jsem malý, mé srdce je čisté a nic jiného než Pánbůh v něm nemá místo." Nejvíc mi kvůli komponovanosti tanula na mysli Antonioniho tetralogie citů, syžetem se dokonce výrazně podobá Dobrodružství. Jen je to samozřejmě ještě klidnější a méně akční. Tímto filmem jsem to měl tendenci i trochu číst: postupné rozmlžování objektu hledání; ale zde to tak ve skutečnosti nebylo. Film je to zábavný, zvláště dynamika větví stromů a zpěvu ptáků a proces přeměny prostředí od stinného lesa po poušť. Spolu s Westernem můj nejsilnější zážitek LFŠ 2017. Stejně jako Rok Ďábla je to dobrý film.(1.8.2017)

  • honajz
    **

    Kdybych chtěl být hnusný, napíšu něco v tom smyslu, že stačí vzít dítě, koně a Rodena (v případě spolupráce s italskou stranou zajet k moři) a natočit hodinu, jak někdo jede někudy na koni a v noci přespí u ohýnku, a máte tu hned umění. Na filmu je sympatické, jak se snaží navázat na poetiku nejen Vláčilových filmů (ale i Vávrových, Rážových, Sequensových, Bočanových, Daňkových), ale bere si jen povrchní znaky a povrchní symboly, přičemž chybí promyšlené podhoubí, myšlenka skrytá za všemi promluvami a symboly, myšlenka natolik silná, že nejen utáhne celý film, ale na konci, když nám docvakne, sedneme si na zadek a řekneme, páni, no jo, ty brďo. Zde se film snaží o několik myšlenek (Mizí nám lidé z paměti stejně jako na výšivce? Dá se syn uhlídat a může být dospělým, když ho pořád hlídáme? Má cenu bojovat za osvobození Božího hrobu, nebo je nutné jej osvobodit nejprve v nás?), ale žádná není hlavní, navíc všechny jen povrchně, jednoduše podané, bez souvislostí, bez návaznosti. A do toho se prostě hodí mystická Havlových hudba, a máme hotovo... Prostě akademický, odtažitý pohled na pár témat, o kterých si pár intelektuálů jistě náruživě popovídá v kavárně, ale chybí tomu osobní prožitek a vnitřní síla. ---- Průběžné poznámky: záclony na konzolích nad okny jsou vynálezem až 17. století, hned v úvodním záběru mám tedy problém si časově film správně zařadit. Zdlouhavé, rádoby poetické záběry jsou nicneříkající, pořád někdo někam jen jde. Chudí lidé obutí a v šatech ani záplata.(25.3.2018)

  • Pierre
    ***

    Po celou dobu projekce jsem byl jaksi rozpačitý a vystřídal všechny druhy emocí a dojmů, které jsrm z filmu měl. Ale říkal, jsem si, že film jako zfilmovaná poezie obstojí. A pak mi vlastně došlo, že snaha o co největší lyriku a zachovaný odkaz Vrchlického, mu spíše hazí klacky pod nohy. Filmu třeba hrozně ubližují ty dialogy, které jsou skutečně jak z básně. Takové nemůžou ve filmu působit přirozeně. Výsledkem, je že jakmile příšel nějaký dialog, měl jsem pocit, že mé uši vybuchují. Navíc kazí atmostféru. Ještě, že se tady skoro vůbec nemluví. Ruku na srdce, je to dobře. Film si totiž pro mě vybral, své nejlepší momenty, v těch nejpodivnějších sekvencích. Velmi mě třeba bavili Rodenovy halucinace. Zajímavý jev a dobrý klam na diváka. Úžasná byla taky scéna s rytíři. Ale ta byla ve filmu zcela ojedinělá. A tady je další překážka, způsobená velkou poeziíí a úměním. Filmu by možná občas prospěla větší syrovost, aby se divák mohl koupat v pocitu rodičovské beznaděje nad ztratý vlastním ditětem. Také musím podotknout, že některé scény byli úplně zbytečné a na úmění si jenom hráli. Neumím najít nic zajímavého na tom, když kamera dlouho zabírá záběr na zavřené dveře. To prostě jenom natahuje stopáž a evokuje úmělý dojem toho, že sledujete něco zajímavého. Není tomu tak. Koukáte jen na zavřené dveře a na vnímaní příběhu to vliv nemá. Ale scény s Rodenem na koni, mi nevadili. Ty své opodstatnění v příběhu měli a naopak dělali atmostféru, emoce a pocity. To samé, platí u konce s mincí. Ten je napínavý a pro běžného diváka asi nejzajímavější. Závěr také není vůbec hloupý. Má svůj osobitý dvojvýznam a nechává v divákovi velký otázník. Ale to není chyba, ale záměr. Jinak Roden předvedl opět úžasný výkon. Uměl vždy přesně odhadnout výraz a roli jsem mu vážně věřil. Je to velký úmělec na světové úrovni. Film u mě má 3 a půl. Na cenu to vážně není. Ale já to tvůrcům i přesto přeju a budu rád, když film uspěje třeba i někde v zahraniční.(27.8.2017)

  • - Snímek byl jako jediný český film nominován na cenu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary za rok 2017. Nakonec hlavní cenu skutečně získal. A to jako první český film za posledních patnáct let, od Roku ďábla (2002). (Pierre)

  • - Snímek je natočen na motivy básně od Jaroslava Vrchlického „Svojanovský křižáček.“ (Pierre)

  • - Matouše Johna, představitele syna hlavního hrdiny, objevil režisér Václav Kadrnka při cestě tramvají, kde jel chlapec se svojí matkou. (raikonen16)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace