poster

Křižáček

  • anglický

    Little Crusader

Drama / Historický / Road movie

Česko, 2017, 90 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Chrysopras
    ****

    Tady to vezmu trochu že široka: Kdybych si mohl vybrat, který existující film bych chtěl jako režisér natočit, bylo by to něco mezi Marketou Lazarovou a Údolím včel ( nebo alespoň Adelheid :-) ) od maestra Vláčila. Pan Kadrnka zjevně z těchto filmů cituje - viz procházka po pláži nebo výstup křižáků ke kostelíku. A ještě k tomu přidává minimum dialogů ( Béla Tarr inspiroval? ) a dlouhé záběry ( Tarkovskij? ). Cením si konceptu i odvahy, protože rozhodně nejde divákovi naproti. Proto 4 zvezdy ikdyž celkově vzato jde o film průměrný. A tím se dostávám i k negativům: Hlavně mi vadil neširokoúhlý formát - pánové sice na diskuzi obhajovali, že šlo o záměr - ale pokud se film zříká některých složek ve prospěch vizuálna, přijde mi to prostě slabší a kamera neohromí. Hudební složka byla dobrá, ale opět bych vzhledem k pojetí filmu očekával něco výraznějšího a pestřejšího ( ovšem maestra Lišku už asi nikdo nenahradí... ). A ikdyž herecké výkony nejsou špatné, řekl bych, že chyběla výraznější fyzická složka - přece taková středověká pouť nebyla procházkou růžovým sadem... Stejně tak emočně to bylo plošší než bych čekal. Takže znovu ocením snahu o vizi a v dnešní české tvorbě originální přístup. I myšlenka filmů o rodičovské zodpovědnosti je zajímavá. Ta náboženská linie je jen zřejmá kulisa bez hlubšího procítění. Nicméně Vláčil to prostě zdaleka není a cenu 52. KVIFF bych neudělil...(12.7.2017)

  • Psema
    *

    Představě, že je Křižáček pevně uchopenou vizí, může věřit už vážně jenom Karel Och. Tragická práce s komparzem (v celku 10 lidí, na detailu ale proudí davy), prázdná, ale očividná symbolika a čirá neschopnost komunikovat témata, která tam implicitně jsou, ale nejsou ve hře na umění uchopená. Ostatně musí existovat důvod, proč se s releasem tak dlouho otálelo, když se fakt nejedná o řemeslně náročnou produkci... že by končila lhůta od fondu na hotový produkt, tak to prostě pustili do světa přes festivalovou tlačenku?(7.7.2017)

  • Carodej_pes
    ***

    Existují filmové básně, které můžeme silně procítit, ale ne vždy je na první zhlédnutí zcela pochopit. Takové točil třeba Andrej Tarkovský. Historie filmu zná i díla záměrně emočně vyprahlá, jako když Robert Bresson tvořil s až unavenými herci, tedy teprve v momentě několikanásobného opakování jedné a též scény. Z Křižáčka cítím touhu na tyto dva režijní styly, tedy Tarkovský-Bresson, navázat. A svým způsobem se mu to i daří: Tarkovského dramatické, hluboce lidské oblouky plus Bressonovy nelidské prohlubně chtě nechtě rovná se nula. A z Křižáčka přesně taková hezká kulatá nula vskutku vyšla: dlouhé záběry à la Tarkovský, které jsou ale k ničemu a volají o brzký střih, a naopak silné scény, kterým by absence střihu dodala opravdovosti, jsou pohřbeny necitlivou montáží (např. scéna odchodu Jeníka z domu poustevníka), dále dílu nijak neslouží ani vyprahlé skoro-bressonovské herectví, ani nádherná kamera, mluvené slovo skoro absentuje. Křižáček je přesto krásný film. Jen nevím proč bych ho měl považovat za umění.(8.7.2017)

  • Mr.KarlAdler
    **

    Pokus o vysoké umění, co má řemeslné nedostatky - jo, tady je něco špatně. Film podivně plochý, neschopný do fresek připomínajících záběrů komponovat herce, zdlouhavý, do sebe zahleděný.. A přesto dostal jako silně autorský a divácky nevstřícný projekt zelenou, prosadil se a uspěl. Palec nahoru jde ještě za skvělou hudbu, bohužel jedinou složku, která tvoří atmosféru (ostatní její snaze spíš podkopávají nohy. Beru, že některé filmy jsou náročnější a ukrývají spoustu duchovního, což člověk nemusí na prvni dobrou pochytit, ale Křižáček k nim fakt nepatří.(9.7.2017)

  • Filmmaniak
    **

    Z hlediska pokusu o meditativní uměleckou filmovou fresku, jejíž příběh je spíš podobenstvím o rodičovské odpovědnosti, je Křižáček na české poměry nevídaný. Jako film má však šanci zaujmout jen vizuální stránkou, možná kamerou a výkonem Rodena, jehož postava otce hledajícího svého syna v průběhu filmu přichází o rozum, a to je tak všechno. Jeho prostý, myšlenkově i obsahově zoufale prázdný děj, inspirovaný epickou básní Jaroslava Vrchlického, je totiž tak strašlivě natahovaný a jeho scény jsou tak přehnaně dlouhé, že se prostě není možné nenudit. Roztáhnout materiál na slabou půlhodinku do trojnásobné délky není dobrá cesta, filmové umění totiž automaticky nespočívá ve schopnosti filmařů natočit zvedání a sklápění padacího mostu tak, aby zabralo ve filmu tři minuty. Dvě třetiny snímku tvoří záběry zachmuřeného Rodena jedoucího na koni a zbytek obstaraly děti s palmovými ratolestmi, zůstává už jen nutnost diváka interpretovat to, co na plátně vidí, a hledat v tom různé významy. Dialogů je pochopitelně poskrovnu, protože tahle křižácká komorní road-movie měla vyprávět hlavně obrazem, nicméně ono není moc co.(11.7.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace