poster

Křižáček

  • Slovensko

    Křižáček

  • anglický

    Little Crusader

Drama / Historický / Road movie

Česko / Slovensko / Itálie, 2017, 88 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Filmmaniak
    **

    Z hlediska pokusu o meditativní uměleckou filmovou fresku, jejíž příběh je spíš podobenstvím o rodičovské odpovědnosti, je Křižáček na české poměry nevídaný. Jako film má však šanci zaujmout jen vizuální stránkou, možná kamerou a výkonem Rodena, jehož postava otce hledajícího svého syna v průběhu filmu přichází o rozum, a to je tak všechno. Jeho prostý, myšlenkově i obsahově zoufale prázdný děj, inspirovaný epickou básní Jaroslava Vrchlického, je totiž tak strašlivě natahovaný a jeho scény jsou tak přehnaně dlouhé, že se prostě není možné nenudit. Roztáhnout materiál na slabou půlhodinku do trojnásobné délky není dobrá cesta, filmové umění totiž automaticky nespočívá ve schopnosti filmařů natočit zvedání a sklápění padacího mostu tak, aby zabralo ve filmu tři minuty. Dvě třetiny snímku tvoří záběry zachmuřeného Rodena jedoucího na koni a zbytek obstaraly děti s palmovými ratolestmi, zůstává už jen nutnost diváka interpretovat to, co na plátně vidí, a hledat v tom různé významy. Dialogů je pochopitelně poskrovnu, protože tahle křižácká komorní road-movie měla vyprávět hlavně obrazem, nicméně ono není moc co.(11.7.2017)

  • honajz
    **

    Kdybych chtěl být hnusný, napíšu něco v tom smyslu, že stačí vzít dítě, koně a Rodena (v případě spolupráce s italskou stranou zajet k moři) a natočit hodinu, jak někdo jede někudy na koni a v noci přespí u ohýnku, a máte tu hned umění. Na filmu je sympatické, jak se snaží navázat na poetiku nejen Vláčilových filmů (ale i Vávrových, Rážových, Sequensových, Bočanových, Daňkových), ale bere si jen povrchní znaky a povrchní symboly, přičemž chybí promyšlené podhoubí, myšlenka skrytá za všemi promluvami a symboly, myšlenka natolik silná, že nejen utáhne celý film, ale na konci, když nám docvakne, sedneme si na zadek a řekneme, páni, no jo, ty brďo. Zde se film snaží o několik myšlenek (Mizí nám lidé z paměti stejně jako na výšivce? Dá se syn uhlídat a může být dospělým, když ho pořád hlídáme? Má cenu bojovat za osvobození Božího hrobu, nebo je nutné jej osvobodit nejprve v nás?), ale žádná není hlavní, navíc všechny jen povrchně, jednoduše podané, bez souvislostí, bez návaznosti. A do toho se prostě hodí mystická Havlových hudba, a máme hotovo... Prostě akademický, odtažitý pohled na pár témat, o kterých si pár intelektuálů jistě náruživě popovídá v kavárně, ale chybí tomu osobní prožitek a vnitřní síla. ---- Průběžné poznámky: záclony na konzolích nad okny jsou vynálezem až 17. století, hned v úvodním záběru mám tedy problém si časově film správně zařadit. Zdlouhavé, rádoby poetické záběry jsou nicneříkající, pořád někdo někam jen jde. Chudí lidé obutí a v šatech ani záplata.(25.3.2018)

  • R1CH1E
    ***

    Spíše než o narativní film se jedná o zfilmovanou poezii, což přináší jistá úskalí v tom, že pro běžného diváka je tento film velmi náročný, a to hlavně kvůli minimalistické práci s kamerou, dlouhým scénám s minimem střihů a dialogů a až meditativnímu tempu snímku. Formálně velmi propracované dílo, které je však velmi náročné na sledování.(31.7.2017)

  • xxmartinxx
    ***

    Křižáček na mě nefunguje z mnoha důvodů. Předně se odehrává ve zcela nedefinovaném světě, takže kontemplace stejně nedefinované hlavní postavy mi nemůže fungovat jako projekce k čemukoliv, když není stanoven ani základní vztah hrdiny k prostoru, v němž se pohybuje, natož vztah otce a syna (ne ve smyslu obliby, ale samotné definice vztahu v rodiče a dítěte v zobrazeném světě), a tedy ani není jasný důvod, proč ho Roden hledá (kvůli ženě? kvůli sobě?). Není jasné, jestli se postavy pohybují ve sféře naší psychologie, psychologie středověku nebo psychologie vrcholného romantismu, a předně není jasné, jak jakákoliv z kombinací výše zmíněných možností souvisí se stylizací filmu - režie k žádnému tomuto přístupu nedává vodítka a není s ním v kontaktu, tímto způsobem by šlo natočit cokoliv od odrazu pádu západní civilizace po studii odpolední nevolnosti. Nemám nic proti zaplňování prázdných míst, Křižáček mi ale nepředkládá dostatečně pevnou nádobu, které bych věřil natolik, abych ji chtěl naplnit. Jen několik pěkných obrazů v akademické kompozici, která se už dnes nevidí, což je škoda. 50 %(17.12.2017)

  • honajz2
    **

    Prvních 20 minut se mi hodně líbilo a doufal jsem, že v podobném duchu a atmosféře to tak bude pokračovat. No, to se bohužel nestalo. Režisér úplně nevěděl, jak ten film celý provést, tak natahoval všechny možné záběry jak to jenom šlo a bohužel to nezaujme, ale nudí. Atmosféra začátku vyšumí kamsi do prázdna. Poetičnost tu je velmi nepovedená a nic neříkající, herecké výkony spíše slabé (a nejhorší jsou, když někdo začne mluvit) a je tu i nějaká snaha o lehkou mystiku, bohužel, ta je taky velmi slabá. Oceňuji kameru, hudbu a začátek, ale to je tak vše, jinak to nic moc do sebe nemá. 2*(25.3.2018)

  • - Snímek byl jako jediný český film nominován na cenu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary za rok 2017. Nakonec hlavní cenu skutečně získal. A to jako první český film za posledních patnáct let, od Roku ďábla (2002). (Pierre)

  • - Film byl natočen v obrazovém formátu 4:3 (odpovídající poměru stran 1.33:1), což už je v dnešní domě formát téměř nepoužívaný, zejména u filmů. (Marsik)

  • - Matouše Johna, představitele syna hlavního hrdiny, objevil režisér Václav Kadrnka při cestě tramvají, kde jel chlapec se svojí matkou. (raikonen16)