poster

Querelle

  • anglický

    Querelle

Drama

Západní Německo / Francie, 1982, 108 min

  • zona
    *****

    Vrcholné dílo jednoho z největších, nejoriginálnějších a nejprovokativnějších filmových režisérů. Fassbinder našel k románové předloze pozoruhodný estetický klíč: pseudodivadelní stylizaci. Genetův text tím dokázal přetavit do výsostné vizuální formy, aniž by ho zbavil temného (homo)erotického obsahu.(18.2.2008)

  • Martin741
    *

    Plane. Teda aby som uviedol veci na pravu mieru : filmovu teoriu som nestudoval a permanentne si delam prdel z vystudovanych filmovych teoretikov -elitarov, odmietam si masirovat prostatu pri vzajomnych dialogoch Madsbendera s ostatnymi uzivatelmi na filmovej teorii. Jo a panske konecniky nepovazujem za pritazlive. PS zbuznelu homoromantiku neuznavam ani sucasnu homopropagandu.1 %(11.7.2017)

  • StaryMech
    **

    Labutí zaúpění idolu mého diváckého mládí. Údajný vzlet vstříc volnosti sestupem do podsvětí. Epitaf příteli, který spáchal sebevraždu, a možná něco jako generálka té vlastní. Slovy kolegy Schloendorffa dovršení režisérovy osobní cesty od mačistického hetero- k důslednému homosexuálovi. Podle jiných jeho závěť, či naopak tvůrčí selhání. Některé z kritických rozborů "Querella", odkazujících mimo jiné na Brechta, surrealisty, Resnaise, (W.S.) Burroughse, Angera mě zaujaly víc než samotné dílo, při jehož sledování mě v bdělém stavu udržovalo chvílemi jen svůdné výtvarno a občasné (většinou marné) přání prohlédnout aspoň kousíček temného propletence erotiky a smrti, melodramatického tanga vášní, mužských mocenských vazeb a závislostí. Nebýt přítomnosti Fassbinderových celoživotních témat - hledání sebe sama a neuskutečnitelné lásky ve světě, kde "láska", to jest její měšťácká karikatura, je chladnější než smrt - zcela se ztotožním s RADKOvým komentářem. Zmínku si myslím zaslouží skutečnost, že píseň "Each Man Kills the Thing He Loves" v podání Jeanne Moreau je zhudebněným úryvkem z "Balady o žaláři v Readingu" Oscara Wildea.(25.12.2014)

  • Adiemus
    ****

    Divadelní stylizace, ano. Trochu mi vadil posun proti předloze, protože tím se trochu ztrácí dilema Lysiany, která by nejraději z postavy dvou bratrů, (Josefa) Querella a Roberta, vytvořila ideálního partnera. Samozřejmě bezúspěšně. Logicky měl Brad Davis hrát dvojroli. Ale jako pokus zfilmovat nezfilmovatelného Geneta - 80%.(29.1.2008)

  • anniehall
    *****

    Fasbbinder je neuvěřitelně sugestivní režisér a chtělo by se říci i šikovný manipulátor. Jeho poslední snímek je už od samotné předlohy zvrácený až deviantní (a tím pochopitelně v dnešní době nemyslím homosexuální orientaci díla), přesto však působí téměř hřejivým až smyslným dojmem. Může za to režisérova práce se světlem a filtry, kdy převažující barvou snímku se stává žluto-oranžová - jistě ne náhodou barva druhé čakry - barva emocí, sexuální energie a tvořivých sil. Může za to divadelní stylizace se skvělou, účelnou a působivou scénou Rolfa Zehetbauera, může za to skvěle vystavěná a dost často i pozastavená mizanscéna a hypnoticky se opakující motivy jakéhosi mužského chorálu. Nikdy by mě ani nenapadlo, že budu vůbec schopen společně s Genetem a Fassbinderem uvažovat o tom, že násilné ukončení nějakého lidského života a chvíle milostného vytržení by mohly být srovnatelné pocity. Tyhle věci jsou přeci v běžném životě na opačných pólech jedné osy. Ale Fassbinder, jeho vizuálně promyšlené zpracování a Genetův intelektuálně provokativní text, vás vmanévrují do pozice, kdy o tom nejen přemýšlíte, ale ono vám to snad ani nevadí. Tak tohle se mi snad ještě u žádného filmu nestalo. Když k tomu připočtu vynikající výkony většiny herců a především pak Brada Davise, kterého si považuji už za Midnight express, vychází mi z toho jeden z nepůsobivějších filmů, co jsem za poslední dobu viděl. Co na tom, že náš hlavní hrdina je vlastně antihrdinou, a že pro většinového diváka je tenhle film příliš náročný a nonkonformní, než aby se jím vůbec zabýval. Vzdávám hold panu Fassbinderovi a je mi moc líto, že jeho Opus Magnum je zároveň jeho labutí písní.(4.12.2010)

  • - Querelle je jedním ze dvou čistě homosexuálních filmů, které Reiner Werner Fassbinder natočil. (5150)

  • - Snímek je věnován El Hedi Ben Salemovi, jednomu z Fassbinderových milenců, o jehož sebevraždě se režisér dozvěděl v době natáčení filmu. (Vodnářka)

  • - Snímek získal Zlatou malinu v kategorii nejhorší titulní píseň, konkrétně se jednalo "Each Man Kills the Thing He Loves“, přepracovanou báseň Oscara Wildea. (Vodnářka)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace