Mirka a Kuba (E01)

Prvních pár minut mě to moc nebralo, přišlo mi to strašně banální a sám sebe jsem se ptal, proč bych měl koukat na život nějakých dvou nesympatických individuí, s kterými se osobně neznám. Ale! Pak mě to náhle velice rychle vtáhlo do sebe a nepustilo až do konce, který mě hodně zasáhnul. V tom filmu je podle mě snad všechno, co trápí určitou vrstvu české společnosti, a v tomto ohledu měla Třeštíková jr. podle mě velice šťastnou ruku při výběru protagonistů pro svůj film. Nebylo mi u toho vůbec do smíchu, ten závěr je fakt těžká depka, a ještě k tomu mě to štvalo tím, že spoustu otázek kolem obou partnerů ponechá film nezodpovězených. Mimochodem nechápu ten trend posledních let posílat podobnou dokumentární produkci do kinodistribuce, mně osobně to přišlo jako vyloženě televizní věc, na kterou se fronty v kinech určitě stát nebudou. Každopádně ale Třeštíková sr. má podle mě velice důstojného nástupce. UPDATE 9.3.2021 - S odstupem 2 let mě to na podruhé opět hodně bavilo, sledovat rozpad toho manželství je prostě fascinující, nota bene pokud má člověk pocit, že si tam nově všímá věcí, které mu poprvé unikly. A opět mě strašně mrzí, že se člověk nedozví, co byla ta hrozná věc, kterou se Mirka o Jakubovi dozvěděla a kterou mu nemohla odpustit - bylo tím tajemstvím to, že fetoval? Fakt by mě to strašně zajímalo. (15.03.2019)

Vypadá to, že největším problémem dnešních vztahů je netrpělivost (namísto společného hledání řešení útěk), infantilita mužů (hrajících počítačové hry a prchajících ze vztahu, když je na ně naložena větší zodpovědnost) a nejisté finanční zázemí. Jakub se obtížně vypořádává s tlakem na to, že by měl živit rodinu, což se mu nedaří. Také Mirka má obavy, že by se vztah mohl rozpadnout kvůli finančním problémům. Zprvu šťastný pár kvůli potížím se splácením hypotéky propadá depresím. Aby uživil rodinu, přivydělává si Jakub v dělnických profesích, pohrdavě se označuje za sociálně slabého „pankáče na podpoře“ a ztrácí veškerou sebeúctu, ambice i chuť do života (od aktivity přechází k totální pasivitě). Jakub oproti Mirce na jednu stranu více prosazuje vlastní osobnost a partnerku zjevně vnímá jako toho, kdo by se měl přizpůsobit muži, ale současně se chová méně zodpovědně a působí méně dospěle. Ani dvě děti jej výrazněji nezměnily. Zdrojem konfliktů je tak rovněž skutečnost, že žena se od doby prvního seznámení posunula, zatímco muž se stále chová jako čerstvý dvacátník - hraje si s kamarády na vojáky a občas se hrozně ztříská na něčí svatbě. Později je okolnostmi pouze donucen vyměnit jízdu ve skutečném obrněném transportéru za řízení tanku na počítači. ___ Třeštíková dynamizuje vyprávění uplatňováním týchž vyprávěcích vzorců (paralelní stříhání mezi oběma manželi na různých místech, při odlišných činnostech) a udržuje naši pozornost zaměřením na několik navracejících se motivů (peníze, hledání kompromisu, výchova). Oproti své matce se do filmu nesnaží vpašovat velké dějiny. Vysvětlením může být nezájem Mirky a Jakuba o politiku a společenské dění, jejich přílišné zaujetí soukromými dramaty, stejně jako fakt, že žijeme v postideologické době bez velkých příběhů. Přesto nabízí dost výmluvný fragment životního příběhu, který je v lecčem příznačný pro dnešní společnost zadlužených mileniálů na antidepresivech, pro něž je příliš velké množství možností spíše paralyzující než osvobozující. Už po jejím prvním filmu není pochyb, že má srovnatelný pozorovací talent a schopnost vystihnout určující motivy něčího života jako její matka. Z Nové generace si tak můžeme odnést poučení, že budoucnost českého časosběrného dokumentu je mnohem nadějnější než budoucnost moderních vztahů. 75% (14.03.2019)

Příliš mnoho nezodpovězených otázek, příliš mnoho pouhého naznačovaní reality. V této podobě nemáme dost informací na to, abychom mohli hodnotit. Zpráva o manželství jde jen po povrchu a to si myslím, že je největší škoda. Mladá rodina přichází z města na vesnici, nikde žádné jistoty, brzy mají dvě děti, ale prostě musí mít velký dům před rekonstrukcí, obrovskou zahradu, zvířat nepočítaně... A na konci jen hořce konstatují, že to nevyšlo. Nejvíc mne mrzela Mirčina prohlášení o konzervatismu, že je proti střídavé péči a proti dvěma tatínkům... Očividně jen lidé jako ona mají právo selhat. (05.04.2019)

Také jsem jako druhý obor studoval podobně jako Mirka sociální práci. Mirka svůj vstupní filtr na muže popsala jednoduše. Technařskou kulturu znám z mnoha technoakcí dobře včetně blízkého vztahu, ale není to moje subkultura. Dokument ve mě vyvolával mnoho nezodpovědených otázek. Dvě třecí plochy : peníze, práce. Dědictví zřejmě padlo na rekonstrukci domu na venkově, ale později jak to že kombinace platu a sociálních dávek rodině nestačila? Ze by hospody a alkoholismus či drahá marihuana? Kuba tedy byl hodně pracovitý doma, ale v zaměstnání ne? Oba hodně věcí před kamerou tají. Celý dokument je jinak zajímavý z hlediska geniální knihy ještě geniálnějšího psychologa Jeronýma Klimeše Partneři a rozchody, která popisuje šest fází rozchodu. V závěru dokumentu je viditelná fáze kdy iniciátor rozchodu již uvažoval o zpáteččce, ale iniciativu převzal druhý. V úplném závěru by mohla platit věta "už nemá rád stejně staré ženy, tvrdí, že je vedle nich starý".Ale nevěra je nejhorší pocit, jaký prý lze zažít a závěr má opravdu katarzi. (01.04.2020)

Dnes na to koukám v televizní repríze už podruhé, přičemž poprvé jsem to chytl až ve fázi, kdy už se Jakub hroutil z toho, kolik si toho s Mirkou naložili (zejména v podobě statku). Měl jsem ho za slabocha, v jiném světle už se tady neukázal, v mých očích se propadal níž a níž a níž. Proto mě dnes překvapilo, že byl na začátku fakt celkem v pohodě, že působil dojmem kluka, kterej by mohl v životě (přinejmenším v tom partnerském) obstát se ctí. Postupně se mu ale totálně rozpadl charakter a jestli mi v tomhle dílu etud něco chybělo, tak alespoň náznak toho, co se mezi ním a Mirkou pokazilo..? Hezká, snaživá, starostlivá holka, která si na něj občas někomu (včetně štábu) postěžovala (po zásluze). Podle mě si s ní připadal nedostatečně, vsadím se, že takhle silnou osobnost už si k sobě napodruhé nehledal. (30.11.2019)