天使のたまご
Angel's Egg
Obsahy(1)
Tento animovaný film je o dívce, která prochází zcela prázdnou zemí. Nese sebou vejce, které se snaží chránit. Když dorazí do prázdného města potká ji poutník, který by rád věděl co obsah vejce skrývá.
Velmi nejednoznačné dílko, plné symbolů a náznaků. Nechává naplno pracovat dívakovu fantazii, protože otázky, které vám vyvstanou film v žádném případě nezodpoví. Naopak, čím déle se na film díváte, tím více nezodpovězených otázek nám zůstává. Vše podrthuje depresivní a mysteriózní atmosféra, která jde ruku v ruce se skvělou kresbou. (limited)
(více)Recenze (68)
Esteticky-smysluplné dílo. Symbolicky nezodpovězená a tajuplná krása, která vám svou audiovizuální složkou umocňuje prožitek. Obrazově přesahuje vaše vnímání. Kresba proniká přes obraz až k vám do místnosti a hladí po těle. ()
Hodně tlačené na pilu γνῶθι σαυτόν. Buď přijmete otázku na tělo, jak je to s vaší duchovností, nebo ne. Kdo je ta dívka? Inu, to jsem já. Kdo je ten poutník s křížem na rameni a ovázanými stigmaty? Inu, to jsem také já. A kdo jsem já? (nejčastější dialog filmu). Na této arše voda nikdy neopadla, novou šanci jsme nedostali, nebylo koho spasit. Všechno jsou jen stíny minulosti -- zkamenělí tvorové, živé fosilie. Město, které je mystická Praha za Meyrinka, Drážďany zavražděné na konci války, zapomenutá sláva Vídně, Mnichova, Cremony. PS.: vejce je nutné rozbít, abyste mohli dělat omeletu. (we must have died alone, a long long time ago.... who knows? not me -- we never lost control. You're face to face with a man who sold the world) ()
Neviem o čom to bolo a ani nechcem vedieť. Je to depresívna špongia dopĺnaná temnou hudbou a zvukmi s minimom dialógou. Po celú stopáž filmu tmavá ilustrácia, ktorá iba umocňovalo tie zvláštne pocity pri sledovaní. ()
Krajinou věčné noci s prázdnými městy, se stromy bez listí a s křišťálově čistou vodou bez ryb putuje dívka s vejcem. Pečlivě je chrání a pečuje o něj. Představuje vejce naději pro tento beznadějný svět? Sledujeme dívku onoho "dne", kdy se k ní přidá poutník s holí ve tvaru kříže. Kdo je onen pouník a odkud se vzal neví dívka, neví divák, neví to ani on sám. Avšak přál by si to vědět. A z jeho řeči vyplývá, že by si přál rovněž odhalit tajemství vejce a to i za cenu jeho zničení. Přesto se však stane dívčiným ochráncem na cestě. Představuje poutník zlo nebo jen vše zkoumajícího ducha? - Andělské vejce je jeden z těch filmů, jejichž scénář byl psán více podvědomím než racionální myslí. Tím je daná jeho nejasná víceznačnost, ale rovněž jeho emocionální působivost. Důležitý je tu pocit. Odhoďte svou evropskou touhu po ději logicky se vyvíjejícím s pochopitelnou pointou čekající na konci. (Pointa možná je, ale není tak pochopitelná, jak byste si asi přáli.) Je to příběh o oběti? Je to příběh o víře? Je to vůbec příběh? ()
Jedna z nejdokonalejších souher obrazu a zvuku, která vytváří atmosféru, která dokáže být nádherná a nesmírně těžká zároveň, kresba vzývá všechny představy o prolnutí gotických vizí s technologickou renesancí (což je zcela jistě hrozně, ale hrozně debilní popis, ale ploutvi neporučíš). Celému dojmu hrozně pomáhají tři věci, tou první je doba vzniku, díky které má animace naprosto úžasnou patinu špinavosti, tou druhou je minimum dialogů, které jsou ovšem všechny důležité a podtrhující atmosféru a dávají jí auru filosofična (nutno říct, že funkčního) a konečně je to délka, která není zas tak dlouhá a díky tomu nemůže tahle vysoce atmosferická záležitost nenudit a roztáhnout křídla. PS: tohle je prokletý film, vidět ho chci snad víc jak rok a tak dlouho se mi i válí na pevném disku, jenže.. Když si ho pustím poprvé, při bouřce, vypadne elektrika, takže baterka notebooku mi vypoví službu za devět a půl nanosekundy, pak se mi brutálně zaviruje počítač, nebo mi onemocní pes... Snad sedmkrát mi něco sledování překazilo... Ale teď... Ten pocit, že jsem to konečně viděl je kurevsky dobrej, krleš. ()
Angel's Egg vypadá, asi jako kdyby Burton a Lynch spojili své síly a natočili animovaný fim... Obzvláště Lynchovu Mazací hlavu mi to připomínalo nejvíc. Dějová linka mlhavá až žádná, minimum postav a dialogů, za to je důraz kladen na vizuální stránku, atmosféru, působivost.. A to je to, v čem Tenshi no Tamago překonává skoro vše, co jsem kdy viděl... Zarylo se mi pod kůži a pořádně tam mrazilo, je to velmi temný a depresivní přízračný svět. A když dojde k tomu jednomu delšímu dialogu, mrazilo mě ještě víc... Jen jsem to ne úplně pochopil. ()
Po vizuální stránce a po stránce hudebního podbarvení jedna z nejkrásnějších věcí, co jsem viděl a ani mi nevadilo, že film postrádá pevnou dějovou linku. Oshii je fascinován vodou a ve filmu vidíme různé deformace prostoru skrz vodní hladinu, přes tekoucí vodu, skrz láhve naplněné vodou, městem proplouvají stíny dávno mrtvých ryb a do toho jako vlny vlají ve větru vlasy hlavní hrdinky. ()
Z potemnelej samoty prastarých mestských uličiek, plíživého lynchovského šerosvitu, hrozivej grotesknosti Tetsua, prekonanej postindustriálnej spoločnosti, nočných môr, preludov a biblických výjavov tká Mamoru Ošii existencionálne podobenstvo. Využíva svoje tradičné trademarky. Pohľad na ruky, skúmajúci vlastnú identitu. Úderná atmosférická audiovizuálna stránka, ktorá prehovára každým detailom viac, než všetky slová. Symbolické obrazy, naťahujúce sa pre interpretačný výklad hlboko do náboženských a filozofických spisov. O to viac, že tentoraz je slov málo, no o to viac sa v obrazoch skrýva... ////////// Nasledujúca časť obsahuje SPOILERy a pokúšam sa v nej stručne interpretovať základnú osnovu deja. Za podivného šelestu stien a hrozivých zvukov vydávajú sa cudzinec a dievča na krížovú cestu po krajine zničenej apokalypsou. Obchádzajú tvory dávnych dôb, sochy bez života. Kdesi vysoko na múroch nad nimi nehybne stojí Archa, skamenelá a prázdna. Z oblohy zostupujú anjeli a zaznievajú nebeské chorály. Vajce padá do vody a započína život v troskách zničenej civilizácie. Nevinné dievča sa mení v ženu a dostáva sa jej nanebovziatia. Cudzinec zostáva na zemi a ďalej nesie svoj kríž... Kto je to dievča? Kto je ten cudzinec? Myslím, že má zelvopyr pravdu. Sme to my, tí, ktorí sa prebúdzame zo sna a uvedomujeme si pravdu. A kto sú tí kamenní rybári, ženúci sa za nehmotnými tieňmi, preludmi, bielymi veľrybami? To sú tí, ktorí v sne pretrvávajú, i umierajú... ////////// Mám pocit, že týmto dielom, ktoré akoby prichádzalo z iných časov, iných svetov, mi povedal Ošii viac, než oboma dielmi Ghost in the Shell. Je to azda preto, v skutočnosti obsahuje menej a preto som sa hneď na prvý raz dostal do omnoho väčšej hĺbky. Mnoho scén vo mne zanechalo nezabudnuteľný dojem, mnoho ráz som hľadel ako zhypnotizovaný a sledoval sugestívne výjavy, ktoré sa predo mnou rozprestierali. Brilantné spojenie zvuku a obrazu, pohrávanie sa s postsynchrónmi, špirálovitý zostup do útrob veľkého mystéria, to je Tenshi no tamago. Až je mi ľúto, že muselo prísť vytriezvenie... Veľmi rád sa stávam cestovateľom medzi Ošiiho fikčnými svetmi, na tej tenkej línii medzi alternáciami reality a naším svetom. Niekedy by som sa do nich najradšej ponoril natrvalo... 100% ()
Jímavé obrazy poněkud ztrácí na zajímavosti když nevzbudí dost chuti pátrat po smyslu který se za nimi skrývá. Mamoru Ošiiho mám rád, ale tady zbytečnou délkou natahoval mou trpělivost tak moc, až praskla. ()
Dílo, které vypráví svou vizuální stránkou. Ačkoli mi občas ucházel jeho smysl, téměř jsem ani nepostrádal děj. Výtečná podívaná, která by však nesnesla ani o minutu delší stopáž (a možná i těch 70min. bylo moc). ()
Vizuálne je to úplne v poriadku. Hlavným problémom je však všadeprítomná nejednoznačnosť. Pre tvorcov nie je moc dobrá vizitka, keď cieľové publikum ani po záverečných titulkoch nevie na čom vlastne je. U mňa teda vystáva otázka: O čom to doprdele bolo? ()
Kým ma príbeh stačil nadnášať ako vodná hladina, nudou sa mi premenil na sochu a potopil do zabudnutia. 5/10 ()
Mamoru skutečně stvořil dost zvláštní anime, které se výrazně liší od všeho jiného, co jsem dosud viděl. A že toho už bylo. Děj nás zatáhne do ponurého světa, kterým prochází malé děvče s vejcem schovaným pod šaty, dalo by se říci bez cíle. Dokonce i po skončení snímku jsem říkal, sakra jakou to vlastně mělo pointu, ale i přes otazníky jsem se u toho bavil. Je sice pravda, že příběh má dost pomalé tempo, ale vytvořená animace bizarního města a všeho toho okolo, mě doslova učarovala. Bylo to celé takové smutné, ale kupodivu mi vůbec nevadila absence krve, mrtvol a bojů – které jindy u japonských filmů upřednostňuju. 70% ()
Tento skromný příspěvek k andělskému tématu mě trochu zklamal svým výrazem, ale ocenil jsem ochotu nemonumentalizovat a nevyprávět. Tiché pozorování mi vyhovovalo, ale sama kresba mu trochu odporovala. Přílišná zřetelnost, konkrétnost vychylovala symbolické podobenství v jakousi nadutou alegorii, vyzývavě předloženou k interpretaci. Cítil jsem, že všechno zachycené, spíše teče, než utíká, ale prudkost obrazů převážila nad fluidností, která jediná umožňuje ponor pod hladinou. Podvědomí zůstalo nezasaženo. Sen někoho, kdo nedovede snít. ()
Nádherné. Depresivní. Temné. Ale zároveň krásné, jímavé a k zamyšlení nutící. Tohle dílo rozhodně není pro lidi bez fantazie, kteří neumí číst mezi řádky (což jsou zřejmě ti s nižšími hodnoceními). Myslím že každý trochu citlivý člověk si z filmu musí odnést poselství, ať už jakékoli, protože Tenshi no tamago rozhodně nemá jednoznačné vysvětlení, to si musíte najít sami, uvnitř sebe. Pro mne jeden z nejlepších animovaných filmů. A nebo ne, je nejlepší. Bůh toto místo opustil a vzal si sebou naději. Zůstali jen rybáři, živí, ale přesto mrtví, honící se nedosažitelným, honícími se v dávno mrtvém světě za malichernými stíny. Úžasné. Kéž by už svět stihla potopa, nač živit strom, který ničí vše okolo. ()
Obávam sa, že nepatrím medzi cieľovú skupinu. Oshii je pre mňa tvorcom Ghost in the Shell a tam to asi končí. Takéto pseudoblúdenie so symbolizmom a s presahmi na kresťanskú tématiku sa síce môže javiť ako zaujímavá látka, ale skôr ako o príbeh samotný, ide režisérovi skôr o vytvorenie nepríjemných pocitov, ktoré dotvára ( podotýkam perfektne) hudba. Lenže čo z toho? Pri sledovaní som si ale uvedomil, že ak by sa jednalo o hranú verziu, asi by som tomu dokázal odpustiť viac. Takto to bola veľmi výrazná nuda obohatená o niekoľko zaujímavých nápadov. Nič viac. ()
Zvláštní básnivé podobenství o světě, lidech a tématech, která je zřejmě přesahují. Temné a něžné zároveň. Depresivní krajina nikoho, která se stává osobní pouští putující holčičky je předobrazem apokalyptického výjevu velké záplavy - záhy světa, jako ostovu ve vesméru - kdo je zde anděl, jaké má poslání není řečeno ani ve velmi skromných dialozích. Kdo byl dřív - zda anděl, holčička či padající hvězda nebo vejce musí divák rozluštit sám... Nepřišel jsem na to, ale zaručeně jsem byl u vytržení... ()
Neuveriteľne pooomaly plynúci snímok, ktorý zrejme sklame nejedného dnešného priaznivcu kinetických anime filmov. Zvláštny mysticizmus sa prelieva počas celého deja a divák je neraz na kraji skľúčenosti. Vôbec nejde o nič veselé. ()
Sem tam se stane, že se zrodí umělecké dílo, které by jsme mohli pouštět návštěvníkům z jiných planet jako demonstraci lidské imaginace a schopnosti uchopit čistě abstraktní a pocitové formy. ()
Plně souhlasím s komentáři od Tomca a old salt. Nicméně, zkusím se na to podívat jindy až nebudu k smrti utahaná... ()