VOD (1)
Série(5) / Epizody(136)
Obsahy(1)
Nový seriál z prostředí malebné české vesničky nejen o ordinaci venkovského doktora. Ota Kovář, chirurg nemocnice v Kamenici (Ordinace v růžové zahradě 2) přijíždí do Počátků, aby zde absolvoval praxi praktického lékaře, ale když zjistí, že by měl pečovat také o klienty doléčovacího centra, rozmyslí si to. Vesnický doktor Panenka se rozhodne použít malou lež na to, aby Otu v Počátkách udržel. (oficiální text distributora)
(více)Recenze uživatele T-pack k tomuto seriálu (1)
Doktoři z Počátků (2013)
Začnu zpovědí, že jsem vážně neviděl ze seriálu víc, než zhruba deset minut. Ne, že bych snad víc nevydržel (divácká perverzita mi není nikterak cizí), ale tohle je podle mého ten typ seriálu, u nějž deset minut na ohodnocení bohatě stačí. Tři scény mě okamžitě informovaly o kvalitách tohoto počinu – tři scény, které bych vám rád ve stručnosti vylíčil, aby byly důvody mého hodnocení zřejmé. Scéna 1 je hádka dvou partnerů: kariéristy, který chce odletět do New Yorku, a rodinomilky, která chce zůstat v naší malebné vesničce. Vypjaté scéně střetu dvou klišoidních světonázorů jaksi ubírá na dramatičnosti fakt, že oba herci se hádají, jako kdyby text četli ze stěny za svým protějškem. Scéna 2 zachycuje nezvaného hosta, který si moc rád prosí o nášup jídla, zřejmě není vůbec tím, za koho se vydává, a domácí za jeho zády velmi teatrálně signalizují jeden druhému, že se ho musí co nejdříve zbavit. Stojatou lžící v příliš husté polévce se nicméně stává scéna 3. V té je mentálně retardovaná postava. Pro Martina Písaříka mám jediný vzkaz: „Zajeď si do Bohnic, a tam se koukni, jak se chová opravdovej mentál.“ Jeho postava je vlastně můj největší problém se seriálem. Už v Tropický bouři prostě řekli to zlatý pravidlo: „Never go full retard.“ Role někoho opožděného je totiž příliš komplexní, a je hrozně těžký zahrát ji s citem a grácií, aby se z ní nestal urážlivej stereotyp. To je ale věc, kterou bych neměl muset zdůrazňovat komukoliv, natož produkčnímu štábu. Přitom elegantní řešení situace, kdy chcete mít ve svém seriálu mermomocí postiženou postavu, je prostě do té role obsadit někoho postiženého. Máte druhořadej seriál, kde stejně většina herců hraje jen natolik, aby měla zejtra na rohlíky s poličanem, vysvětlete mi někdo, proč ten váš lacinej scénář nemůže odřikávat jedličkář. Já se vsadim, že je spousta mentálů, kterym by se splnil sen, kdyby mohli hrát v seriálu. Takže je to jednoduše ten přístup, s kterym seriál vůbec točej, co mi leze na nervy, protože v mnohym odráží přístup většiny lidí – dáme tomu chudákovi lidskou tvář, ukážeme ho jako součást naší společnosti, ale nedej bože abychom ho do tý společnosti aktivně zařadili. ()