The Killing of Sister George
Režie:
Robert AldrichScénář:
Lukas HellerKamera:
Joseph F. BirocHudba:
Gerald FriedHrají:
Beryl Reid, Susannah York, Coral Browne, Ronald Fraser, Patricia Medina, Rosalie Williams, Brendan Dillon, Cyril Delevanti, Velvet Rhodes, Joe Gray, Sam Kydd (více)Obsahy(1)
V centru děje filmu stojí June Buckridgeová, herečka středního věku účinkující v nekonečném televizním seriálu BBC, která zjišťuje, že její postava, matronovitá ošetřovatelka sestra George, má být po letech odstraněna. Buckridgeová žije se submisivní Childie - jedná s ní dominantně, neurvale, sadisticky a ráda svou přítelkyni rituálně trestá za porušení pravidel, která sama stanovila - když je však poruší sama, odmítá uznat vinu. Poté co si uvědomí, že v době, kdy se cení módnost a sex-appeal, už nesežene slušné angažmá, její agresivita se ještě vystupňuje. Další úskalí ve vztahu obou žen představuje elegantní Mercy Crofttová, jež vstoupí do jejich života. Croftová zaujímá vysokou pozici v televizní společnosti. Je uhlazená a elegantní profesionálka, která se snaží obstát jako lesbička ve světě heterosexuálů. Childie se s ní zaplete a její partnerský vztah s June se začne hroutit. Childie milostný románek prospívá, ale Buckridgeovou přivede na pokraj psychického a emocionálního zhroucení. Osamělost a nevyhnutelně se blížící smrt seriálové postavy ji uvrhnou do deprese - zjišťuje, že celý její svět se ocitl v troskách. (lewwin)
(více)Recenze (5)
Příliš dlouhá konverzačka. Slabě vygradovaná ani herecky nijak zvlášť oslnivá. Dnes už zajímavé spíš jen z historického hlediska. ()
Psychologický ale i velice emociální a depresivní snímek, alespoň co se týče hlavních postav. Na konci, navíc silně vyhrocený. Film byl natočený podle stejnojmenné divadelní hry od Lucase Hellera a Franca Marcuse, která se proslavila nejen tématem sapfismu, ale také na svou dobu značně skandální scénou v podobě asi 120. vteřinového lesbického milostného aktu, do té doby nevídanou. Opravdu velice líbivá, a velmi barvitá scéna mezi submisivní Childie (holčičkou) a Mercy Croftovou (programová ředitelka) elegantní a uhlazenou lesbičkou, tehdejší kritika samozřejmě tvrdě odsoudila (dnes už spíše k pousmání, protože téměř nic vidět není). June Buckridgeová (Beryl Reidová - matronovitá ošetřovatelka George) jako takový téměř babo-chlap, ve mě svými siláckými a chlapáckými gesty, ale také se svým značně dominantním, neurvalým a sadistickým jednáním, pomocí jakési ho rituálu vyvolávala v určitých momentech salvy smíchu. Robert Aldrich se zhostil tématu lesbické lásky (v Londýně 60. let velmi kontroverzního), profesionálně a víceméně s nestranným přístupem. ()
Obsah není zdaleka tam chytlavý jako název. Likvidace sestry George se značnou vleklostí zabývá poměrně zajímavým tématem: konec kariery vysloužilé herečky.Trochu výraznější nádech dodává filmu její homosexualita. Pravdou je ale, že tyto dvě dějové linie se nijak zvlášť neprolínají. Celkově je film spíše dobová rarita, než historické veledílo. ()
Priemerne v tom, ze dve zenske spolubyvaju - Buckridge a Childie, pricom Buckridge zachadza s Childie ako so sluzkou - sadisticky, drsne, dominantne a caste su tresty. Potom film v mojich ociach hodle klesol lesbickym seksom : sex a manzelstvo musi byt len hetero. Do toho este vstupi serial, lebo June Buckridge je herecka v akomsi seriali, a jej postava sa ma po x rokoch skoncit. Tu hladenu lesbu som mal uprdele, rovnako aj tie ich lesbicke seksy. 30 % ()
26. Zlatý Glóbus za rok 1968 - nominace (1) - Nejlepší herečka (drama) - Beryl Reid ()