Reklama

Reklama

Dvoudílný epos natočený podle románu Thomase Dixona „The Clansman“ (1905) sleduje dopad občanské války na dvě rodiny: Stonemanovy ze Severu a Cameronovy z Jihu, z nichž každá stála na jiné straně konfliktu. První polovina filmu se odehrává od vypuknutí války až po atentát na prezidenta Abrahama Lincolna a závěrečná část se zabývá chaosem éry rekonstrukce po občanské válce. Režisér D. W. Griffith svým velkorozpočtovým a umělecky ambiciózním ztvárněním let občanské války způsobil revoluci v mladém filmovém umění. Přelomový němý film uvedený do kin v roce 1915 se stal prvním hollywoodským trhákem. Byl to nejdelší a nejvýdělečnější film tehdejší produkce a umělecky nejvyspělejší film své doby. Zajistil budoucnost celovečerních filmů i přijetí filmu jako seriózního média. Epos o americké občanské válce (1861–65) a éře rekonstrukce, která ji následovala, byl dlouho oceňován pro své technické a dramatické inovace, ale odsuzován pro rasismus obsažený ve scénáři a jeho pozitivní zobrazení Ku Klux Klanu (KKK). (Film Europe)

(více)

Recenze (109)

Superpero 

všechny recenze uživatele

Ono to vůbec nebylo špatné, ale já prostě nedokážu zaujatě sledovat tříhodinový němý film, bez toho aniž bych se nudil. První hodina je těžce rozvleklá, v té druhé je už občanská válka a bitevní scény jsou fakt dobré, například moment když hlavní hrdina naláduje nepřátelské (seveřanské) dělo svojí vlajkou je fakt nezapomenutelný. Po občanské válce dostanou padoušští negři roupy a darebný, falešně zvolený mulat v jejich vedení chce s pomocí negrů ovládnout svět. Jenže hlavní hrdina si to nenechá líbit a s pomocí dalších statečných mladých mužů založí Ku Klux Klan a dá všem těm negrům pořádně na prdel, takže se dočkáme se monumentálního happy endu. Poslední hodina je fakt dobrá, dá se říct až výborná. Díky velkolepé dynamické hudbě jsem při nájezdech KKK měl fakt pocit "jo dejte to těm negrům sežrat". Celý film je navíc doplněn historickými komentáři a letopočty, dočkáme se i atentátu na Lincolna. S hodnocením je to těžké, ale volím tu hodně nižší variantu, protože když vás opravdu baví jen jedna třetina filmu (i když mistrná) je to fakt málo. Do hodnocení jsem nezahrnoval fakt, že jde o rasistickou propagandu, bral jsem to s nadhledem a párkrát jsem se fakt zagebil, jako např. u scény s inspirací image Ku Klux Klanu, když hlavní hrdina vidí malé bílé děti, jak schoulené do prostěradla straší malé negry. Ta scéna je fakt kouzelná. Takže berte, nebo nechte být, ale doporučuju spíš hodně trpělivým divákům. ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

První hollywoodský blockbuster mě oslovuje předně z důvodu své dějinné role a jak nehorázně hanebný je to ohnutí historie USA ve prospěch zhoubné "lost cause" mytologie, tj. film, co regulerně přiživil jižanský obavy z "negerskýho teroru" a měl neblahý účinek na kýžený progress práv černochů. Co jsem se kde dočetl, tak s řadou průkopnických technik to tu není až tak žhavý a bez milostné vaty bych se (3h dlouhá verze) klidně obešel, ale dílo je to sympaticky ambiciózní, působivé a náležitě dramatické i přes 100 let (!) od svého vzniku. Divácky vzato to tenkrát muselo být slušný zjevení, zvláště u pasáží jako vypálení Atlanty, akční obraz bojiště, či atentát na Lincolna. Nechci se tu příliš rozepisovat, ale kdo se chcete pohrabat v kontextu (je na místě), tak třeba to anebo tohle, ostatně ke druhé projekci mě přiměla přímo super knížka "The Mirage Factory", z 1/3 věnovaná právě životu G.W. Griffitha. ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Vydržet se tři hodiny dívat na němý film je buď odvaha nebo bláznovství, každopádně kdo to vydrží, má můj obdiv. Z historického hlediska se jedná o přelomové dílo a v kontextu doby o největší počin své doby. D. W. Grifftih zde ukazuje válku Severu proti Jihu, která vyústila mj. ve zrušení otroctví. A o černochy, tedy negry, jak jsou zde nazývání, tu jde. Ve filmu hrají jak skuteční negři, tak běloši s mejkapem tak nedokonalým, že je hravě poznáme. Černoch je tu zobrazován jako zlo, které je třeba potírat a z tohoto hlediska se jedná o neoddiskutovatelnou kontroverzi, přestože film vznikl půlstoletí po zobrazovaných událostech. Ale na druhou stranu je třeba si uvědomit, jak to v Americe vypadalo ještě v 60. letech 20. století, vyhrazená místa černých v autobusech, atentát na Martina Luthera Kinga atd. Rasové problémy nejsou vyřešeny, přestože v čele USA právě stojí Obama. No D. W. Griffith by se asi divil, kdo necelé století stojí v čele národa, jehož zrod v tomto veledíle zfilmoval. Zrození národa je pro kinematografi významný film, ale tři hodiny je fakt moc a nebudu předstírat, že jsem se nějak moc bavil. Kritérium dnešních filmů je zcela jinde. Očima tehdejšího jasných pět, toho dnešního, který má o film skutečný zájem tři, "obyčejný divák Ordinace či Ulice", kterých je asi tak 99% by dal odpad. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Griffitova posedlost tvořením velkých filmů je chvályhodná, ale musel tak přeplácat i délku? Pochybné poselství raději ignorovat. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) Film s dějem, který mě nezajímá, to by ještě šlo, ale film s dějem, který mě rozčiluje, tak to tedy ne. A tenhle film mě rozčílil docela dost. ()

zelvopyr 

všechny recenze uživatele

Takový.... zvláštní film. Možná nejstarší dokumentární celovečerák. O čem je? "Svár započal, když byli přivezeni první Afričani. Omluvte prosím zobrazení krutosti války, kterou to vyvolalo. Hrdina Lincoln (naprostá adorace Jižany, zajímavé) tmelil národ zpět dohromady laskavostí k poraženým odpadlíkům. Proto byl zavražděn, aby mohl být Bílý Jih úmyslně uvržen pod knutu černého sajrajtu. Negři se posmívají bílým, a v nestoudné chlípnosti nabízejí sňatky běloškám. Ty raději volí smrt. Šlechetní rytíři Neviditelné říše (rozuměj Ku Klux Klan) napravují situaci spravedlivými soudy. I zaprodanci dříve věřící v rovnoprávnost negrů a mulatů nakonec prozřou. Národ kdysi rozdělený na Sever a Jih se spojí v obraně svého árijství. Již navždy jednotní a svobodní (toto heslo vždy podtrženo).".... No a to všechno byly doslovné citace. Na závěr úchvatná choreografie několika útoků cca 300 jezdců v kápích na koních za zvuků 2x opakované Jízdy Valkýr. Ano, závěrečných cca 40 minut je docela elektrizujících. Nicméně na prvních 2 a půl hodinách jsou trochu vidět plenky, které ještě kinematografie tu a tam nosila, a neexistence scénáře (no a bohužel tehdy bylo prestiží, aby měl film co nejvíc kotoučů -- ta stopáž je fakt drsná). ()

berg.12 odpad!

všechny recenze uživatele

Na válku Jihu proti Severu mám jinší bijáky, i když jim možná Griffith vydláždil cestu. Za ten zbytek se tentokrát může jít i s celou svou filmařinou vycpat. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Rytmus filmu je silnejší ako príbeh samotný, ale charakter, najmä druhej polovice, naň nedovoľuje zabudnúť. Prečo ? Otvorená propagácia Ku-klux-klanu, ako záchrancu černochmi gniaveného juhu USA a ukázanie negrov (tak sú nazývaní v titulkoch), ako násilných, pudovo jednajúcich poloopíc, nenechá dnes, v čase vynútenej rasovej korektnosti, chladným asi nikoho. Viem pochopiť, že syn plukovníka Konfederácie asi nemohol konať a zmýšľať inak, pravda je však možno kdesi inde: niektoré zo scén naozaj prihrávajú teóriám, že Griffith celý ten prehnaný rasizmus myslel ako jeho výsmech. Vyvážené tempo podporuje prirodzené striedanie obrazu aj strihu v sprievode priliehavej hudby. Statické detaily tváre sú vzápätí zamenené za dynamické polocelky, či monumentálne výjavy bojov, ktoré akoby vystúpili z obrazov krajinárskych majstrov, individuálne osudy prechádzajú do zobrazení histórie národa bez akýchkoľvek násilných prepojení a naopak. Jedna z najzaujímavejších scén je priebeh atentátu na prezidenta Abrahama Lincolna v divadle. Forma celého opusu, prevratného diela kinematografie, zrodiaceho veľké príbehy bola vyprecizovaná vo vyše 600 krátkych filmoch (akýchsi cvičebných etudách), ktoré Griffith dovtedy nakrútil. Dospel tak k svojbytnému filmovému výrazu práce s kamerou, obrazom, strihom i hercami. Trojhodinový monument si zaslúži byť videným i dnes, a to napriek spomenutej kontroverznosti. ()

Eddard 

všechny recenze uživatele

Možná nejvýznamější film americké kinematografie. To, že po ideologické stránce jde o neskrývanou špínu, je v tomto případě vedlejší. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Režisér a priekopník americkej kinematografie David Llewelyn Wark Griffith natočil v roku 1915 trojhodinový, čienobiely, nemý snímok "Zrodenie národa". Je to výnimočné, geniálne filmárske dielo. Nádherný, úchvatný, dokonalý film. Niečo tak perfektné, veľkolepé a strhujúce som už poriadne dlho nevidel. Tento historický titul ma pohladil po duši. Je to klenot, majstrovky vybrúsený diamant. Som z neho doslova okúzlený, nadšený a ohromený. Obrovský divácky zážitok. ***** ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Těžko komentovat. Asi se k tomu postavím neutrálně. Ta délka je každopádně vražedná. Dívat se víc jak tři hodiny na němý film je masakr, ale přežil jsem to. A je to určitě zajímavý tehdejší dobový pohled na Americké dějiny od války severu proti jihu, přes zavraždění Lincolna, až po vznik KKK. Pochopitelně, že to je rasistické a tendenční, ale určitě ne nezajímavé a nemá cenu se pitvat v nějaký propagandě. Takhle to prostě v době vzniku viděli a tak je třeba k tomu přistupovat. Hodnotit to dnešní optikou je nesmysl.65% ()

pepo 

všechny recenze uživatele

Konecne som si tento (moralne zvrateny) kinematograficky milnik pozrel cely. A podobne ako napr. pri Triumfe vole alebo 10 dnoch, ktore otriasli svetom sa dokazem od posolstva pribehu odosobnit a uzit si to ako epicku lekciu filmoveho dejepisu. Asi zo mna nebude dobry slnieckar. Moj jediny problem je nakoniec v tom, ze vyse tri hodiny pozerat na vyse storocny film je predsa len trochu vycerpavajuce. 8/10 ()

Kass 

všechny recenze uživatele

Vyloženě jsem trpěl. Filmová nádhera, kterou vám přímo před očima znásilní samotný režisér. Faktem je, že se tak děje až v druhé půli filmu. Ta první, do smrti Lincolna, je sice také snůškou dobových stereotypů, ale především jde o heroicky tragické zobrazení bratrovražedné války Jihu proti Severu. Poté následuje, filmařsky prvotřídně natočený, rasistický propagandistický bizar. Ale co si budem... z historického hlediska, a nejen filmařského, jde o mimořádně důležité dílo. Podobně jako třeba "Triumf vůle". Nezavírejme před historií oči. Měla by nám je naopak otevřít. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Právoplatný král a předchůdce všech výpravných hollywoodských velkofilmů (kdepak Jih proti severu nebo Ben Hur), který v rozmezí 190 minut poutavě a bez zaváhání ukazuje a zároveň předvídá, jak má a jak bude klasická narace vést a neustále udržovat divákovu pozornost. Hlavně práce s mizanscénou a křížovými střihy je dovedena k dokonalosti a závěrečná hodinka, kdy příběh rovnoměrně graduje na třech vzájemně propojených frontách, je pak čirým příkladem nestárnoucí režisérské geniality. Bezpochyby největší a nejinspirativnější dílo prvních dvaceti let kinematografie, a už jako takové si plné hodnocení prostě zaslouží. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Tak jo. Konečně jsem měl možnost vidět celevěčerní film starší než 100 let. Tenhle film se ale nedá brát vůbec vážně (protože propaganda) . Afroameričané jsou tady jasní záporáci (To určitě jsou) a členové kukuxlanu jsou hodní hrdinové (To určitě jsou) a vzhledem k tomu že se žádný afroameričan nechtěl takovému filmu zaprodat tak afroameričani hrají běloši s nabarveným obličejem. Jinak (vizuálně) je to ale krása do každého detailu. ()

Madsbender

všechny recenze uživatele

Nie. Jednoducho nie. Zrodenie národa si v živote celé nepozriem, stačilo mi pár ukážok, ktoré dali dokopy asi pol hodiny. Griffith je zručný režisér uplatňuje mnoho novátorských postupov, za to ho uznávam. Veľmi sa teším, kedy si pozriem jeho Intoleranciu. Ale tento inak významný film ma odpudzuje. A to mám kontroverziu rád (možno až príliš). Lenže film, v ktorom ku-klux-klan zachraňuje Ameriku pred barbarskými černochmi a žehná im k tomu Ježiš Kristus? Okrem toho pri nemom filme takmer neúnosná stopáž a ohyzdne teatrálny herci. Ďakujem, neprosím. ()

salahadin 

všechny recenze uživatele

Ano jde sice o jeden z prvních celovečeráků, kterej byl svého času technicky na vysoké úrovni, ale prezentování černochů jako sexuálních úchylovů a ku-klux-klanu jako kladných hrdinovů zavání demagogickou stupiditou. Filmu byl přičítán rozvoj této sekty. Film mě znechutil. ()

Rosomak 

všechny recenze uživatele

Ano, i po těch letech to byl skvělý zážitek. Film mě dokázal pohltit, s čímž mám u filmů desátých let značný problém... ()

Reklama

Reklama